Kanadská rozhlasová stanice nedávno vyvolala celosvětovou kontroverzi, když vyhlásila soutěž „Vyhrajte dítě“. Ottawská hudební stanice Hot 89,9 nedávno vyhlásila soutěž „Vyhrajte dítě“. Jako cenu nabídla až tři cykly léčby neplodnosti v hodnotě 35 tisíc kanadských dolarů. Bylo oznámeno, že stanice obdržela přibližně 400 přihlášek „od nejrůznějších lidí včetně párů stejného pohlaví, svobodných žen a pacientů s rakovinou“.

Účastníci měli méně než 100 slovy vysvětlit, proč si nejvíce ze všech zaslouží vyhrát takovou léčbu. Anonymně byly vybrány příběhy o neplodnosti pěti finalistů, kterými jsou páry opačného pohlaví, jež mají potíže s přirozeným početím. Tyto příběhy pak byly zaslány na webové stránky rozhlasové stanice. Posluchači mohli hlasovat, ale vítěz měl být vybrán porotou. Vzhledem k povaze ceny pro vítěze působí zvláštně, že soutěžící museli odpovídat na otázky z matematiky, pravděpodobně kvůli ontarijským zákonům o hrách.

V Ottawě se objevily reklamy na soutěž, na nichž byly fotografie dětí. Na jedné bylo velmi roztomilé dítě držící ceduli s nápisem „Vyhraj mě!“ a pod fotografií bylo drobným písmem napsáno: „Dítě nemusí být přesně takové, jaké je zde vyobrazeno.“ To je další podivný zvrat. Jako by se jednalo o zřeknutí se odpovědnosti, aby se provozovatel chránil před žalobou kvůli klamavé reklamě na „spotřební zboží“.

V úterý časně ráno se všichni finalisté sešli v rozhlasové stanici v místnosti, kterou moderátor nazval „Studio vyhrajte dítě“. Následně byly každému páru nabídnuty „až tři cykly léčby neplodnosti“. Když posluchači slyšeli jejich reakci na zveřejnění výsledků soutěže, z celého srdce jim výhru přáli.

Ale řada lidí, včetně mnoha těch, kdo jsou obvykle velmi liberální, pokud jde o sociální a etické hodnoty, o nichž se domnívají, že by se jimi měly řídit technologie asistované lidské reprodukce, projevovali morální pohoršení touto soutěží. Věřím, že jejich reakce je vyjádřením morální intuice, že se jednalo o cosi špatného. Někteří lidé však - zejména ti, kdo věří v „absolutní právo na reprodukční svobodu“ a zdůrazňují právo jednotlivců na sebeurčení - tvrdí, že je obtížné vysvětlit, proč je to špatné. Co přesně tedy způsobilo, že tato soutěž byla neetická?

Za prvé, dítě je zde považováno za věc, předmět nebo zboží – cenu, kterou lze vyhrát. Bylo učiněno věcí a předmětem, a to obojí je eticky špatné zacházení s lidskou bytostí. Například otroctví je kromě jiného špatné právě i z těchto důvodů.

Rozhlasová stanice stanovila cenu za dítě - až 35 tisíc dolarů. Tím porušila základní společenskou hodnotu, že lidský život nelze vyčíslit penězi a nesmí být předmětem obchodu. Pokud někdo jedná opačně, prokazuje neúctu jak životu daného člověka, s kterým je takto zacházeno, tak lidskému životu obecně.

Učinit z početí dítěte soutěž o ceny je zjevně v přímém rozporu s myšlenkou, že předávání lidského života vyžaduje hlubokou úctu a že by mělo být spojeno s určitým smyslem pro posvátno, i když třeba jen „světské posvátno“. Jedná se o banalizaci předávání lidského života, početí dítěte a role rodičů.

A co když pocit, že tato soutěž je ve své podstatě špatná, pramení z toho, že se z tak závažné skutečnosti, jakou je početí a narození dítěte, činí hra? Vyvolává to například představu dostihové stáje, která by ráda vzbudila zájem tím, že vyhlásí soutěž a jako výhru nabídne služby hřebce či klisny k početí hříběte.
A někteří lidé proti soutěži protestovali, neboť se obávají, že zkazí pověst „průmyslu léčby neplodnosti“, který v současné době v celém světě vynáší 12 miliard dolarů ročně. Mohlo by se stát, že by se lidé, kteří jinak tento průmysl nezpochybňují, začali ptát, zda při umělém oplodnění nedochází i k dalšímu nešetrnému zacházení, o kterém bychom měli vědět a kvůli kterému by se měly tyto praktiky zastavit. A takové případy existují. Někdy „všední“ příklad neetické praxe, která se děje v naší bezprostřední blízkosti, jako třeba tato soutěž, může mít mnohem silnější dopad než to, co vnímáme jako exotické případy, se kterými pravděpodobně nikdy osobně nepřijdeme do styku.
I kdyby tato soutěž byla jinak eticky přijatelná, nabízet takovou léčbu jako cenu v soutěži, jež se snaží přitáhnout pozornost tím, že využívá emocionálně zranitelné, nemajetné a neplodností trpící lidi, je špatné. Celková škoda mnohonásobně převažuje jakékoli výhody. Kolem 400 lidí upnulo k soutěži svou naději, ale jen pět párů vyhrálo, a dokonce i jejich utrpení bylo využito. Drtivá většina zakusila jen další velké zklamání a prohru.
A na závěr to nejdůležitější. Jaký vliv bude mít na takto počaté dítě skutečnost, že bylo cenou v soutěži? A co etika rozhlasové stanice, která záměrně vytváří tuto realitu? Stanice oznámila, že soutěž vzbudila zájem po celém světě a zveřejnila identitu vítězů. Podle pravidel soutěže „finalisté museli souhlasit, že se bude vysílat jejich příběh a rozhovory s nimi, že budou filmováni, nahráváni a sledováni po celou dobu trvání soutěže a musí umožnit přístup k sobě, do svých domovů a k přátelům a být k dispozici, kdykoli o to v průběhu soutěže budou požádáni“. I když budou veškeré informace shromažďovány se souhlasem rodičů, je zároveň ve hře i právo budoucího dítěte na soukromí, a tudíž se nabízí otázka: plánuje stanice další sledování?
Vydáno: 21.11.2011