I muži pláčí...
SlzyRichard Sopuch
Slzy, mé děvčátko, co k zemi padají,
možná, že někoho k soucitu svádějí.
Aťsi! jsem jimi spoután, propadám zoufání,
být to perly místo slz, chytám je do dlaní.
Slzy mé ledové, co v očích se blyští,
nemají záchranu, o zem se tříští.
A třebaže Tvoje, slzy jako hrachy,
někdy pro mě, padaly taky.
Slzy mé chladivé, co zrak mi kalí,
nesou pár otázek a ptají se, zdali...
lásky cit v Tobě též rodí se a procitá,
jestli máš chuť psát v mé knize života.
Slzy mé …
[More]