Nech Pán posilní srdce tejto matky v utrpení za stratou takej dcéry.

Ďakujeme Pane za Janku, ktorá bola slnkom pre nás všetkých, ktorí sme ju spoznali.

Tak jsem si poplakala s paní a s každým souzním,komu umřelo dítě,protože dívat se do hrobu vlastnímu děcku je největší bolest pod sluncem.Sama jsem přišla o syna Bohumila a denně mu zapaluji svíčku a myslím na něho,jak mi chybí.Deset dětí jedno nenahradí.Také mám nyní máti v nemocnici a snad utekla hrobníkovi z lopaty a budu si jí moct příští týden odvézt.Ale jak poslouchám,tak sama nevím,co si myslet,že byla v týdnu na přístrojích a může jíst co je libo.Tak teď mám strach po shlédnutí tohoto,co si myslet?Ale nechtěla bych znát dopředu pravdu,jak to dnes prý říkají.Nu což ať se děje Boží vůle.Ale nakonec to děvče mělo milosrdnou smrt.I o tu člověk by měl Pána Boha prosit.Pravda,mnohem lépe se vše s Pánem Bohem snáší.Smutné ale povzbudilo mě to.To jsem potřebovala.