1. Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
2. Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3. Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4. A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť jimu

Pořád přemýšlím nad tím co jsi Otto onehdá psal ohledně víry ze 17 kapitoly sv.Lukáše.A proto jsem si dnes přečetl 17. kapitolu, abych porozuměl v kontextu jak bylo psáno.Pro ilustraci celého znění rozmluvy mezi učedníky a Ježíšem jsem vložil začátek, kdy Ježíš něco sděluje svým věrným.Píšu z mobilu a nejde mi vytvořit podle mých představ dialog celý jak bych chtěl, tak jen okrajově.
V průběhu Ježíšovi promluvy učedníci žádají více víry.Na to jim odpovídá;Kdyby jste měli víru jak hořčičné zrno, tak ... tady všichni známe o čem je řeč o přemístění moruše z místa na místo pouhou vírou.A moruš pokud si ji někdo prohlédl je vskutku obr strom s obr kořeny.Dále je výklad o službě...prostě jak já to chápu, Ježíš stručně vyjádřil moc víry a pak pokračoval v tom o čem měl v úmyslu mluvit, což je jak započal o pohoršení, pak odpuštění a naposled o přístupu služby Bohu, tedy celkem v hluboké pokoře nic si nenamýšlejíc jaký jsem borec pro Pána, ale opravdu jako otrok komu nic nepatří ba naopak on patří Bohu se vším všudy, tedy i záslužnou činností, pro kterou by jsme mohli zpychnou.Tady chci narazit na víru, která letmem zazněla v dialogu, a to, že víra je vlastní každému.Rozměr víry jistě záleží na Bohu, ale říkám si, pokud člověk dá Bohu příčinu seb sebemenší, tak prostě víru má posílenou.Víra je cosi co roste nebo klesá v závislosti na důvěře Bohu a tak si myslím, že tento dar je dán všem.Co ale s darem každý z nás udělá je věc jiná, tak jak s každou hřivnou.Vírou Abraham došel k zaslíbení a bylo celkem na něm jestli bude věřit nebo ne a to samé bych řekl se týká všech.
Prozatím vše a na video jsem neměl čas, ale ozvu se .Zatím se loučím a pokojKristův s tebou.

Když už jsme zde načali 1. Janovu, proč celý ten úvod Jan píše pro to, aby jsme nezhřešili? Není to nějaké divné, pokud jsme podle toho co píšeš "odsouzení" k hřešení a přitom hřích nad námi nepanuje? ;-)
... 1 Janův 2:1 Synáčkové moji, toto vám píši, abyste nezhřešili.
Pokud žiješ ve světle, ve společenství s Duchem Svatým, tak můžeš zhřešit a nevědět o tom?
To jen tak 1. Janova je bez zjevení mimo chápání :)

Jinak z hlediska různých "církevních" organizací jsou na "věřící" kladeny různá břemena :)

Nové stvoření kdo řekne, že hřích nemá, je lhář a není v něm pravdy,činí s Boha lháře. Kdo sám sebe soudí, není souzen Bohem. Jsou v nás stále dva zákony, jak je popisuje apoštol Pavel. Zákon těla, který ho táhne k zemi, nebo jednání starého člověka a zákon Ducha, který ho táhne k Bohu. Když je psáno, že i spravedlivý 7x denně zhřeší, lidé to mnohdy nepostřehnou, ale Bůh určitě, proto je správné, že člověk občas řekne, a udělá, myslí něco zle. Potom jsou to věci složitější, že třeba se někdo rozvedl, měl platné manželství před Bohem, potom se oženil podruhé a aby mu mohlo být odpuštěno, musí rozvázat svazek, který je vlastně trvalou překážkou, s níž nesmí přijímat a kněz mu nemůže dát rozhřešení a ani dovolit přijímat eucharistii. Má hříchy zadržené. Nebo se může někdo dopustit hříchů proti Duchu svatému a nemůže mu být odpuštěno. s Církevního hlediska a církevních přikázání pokřtěný a věřící má jednou, aspoň jednou do roka jít ke zpovědi řádně ustanovenému knězi a přijmout Krista ve svátosti oltářní, eucharistii. potom nové stvoření, když křesťan nenapraví třeba nedovolený vztah, který ho uvádí do cizoložství, smilstva a pod, tak není žádné nové stvoření, ale starý hříšník.

Samson1: Napadlo tě někdy, že pokud by Písmo, které mluví o zadržení hříchů znamenalo, že můžeš (nebo někdo jiný může) někomu neodpustit, tak byses v ten moment již nemohl modlit "Otče náš..."? Protože by jsi nemohl říct "a odpusť nám naše viny, jako(ž) i my odpouštíme našim viníkům".
Četl jsi někdy podobenství, kde ten, komu bylo mnoho odpuštěno, neodpustil něco a jak to s ním dopadlo?
Myslíš, že když nám bylo odpuštěno, máme právo někomu neodpustit?
Kol 3:13 Tak jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. (Odpustil nám všechno, nebo jen něco?)

Vykládáme Písmo z obecenství s Bohem, z toho, že známe Otce, Jeho srdce a Jeho záměr, nebo z lidského rozumu a moudrosti, z toho jak nám to dává smysl, z toho jak nám to natloukali do hlavy? Jen tak k zamyšlení :-)

otto a neřekl snad Pán, kde jsou dva anebo tři v mém jménu, já jsem uprostřed a tu se navíc jedná o svátost, kde se hříchy mohou zadržet, navíc podle církevního práva zpovídat může jen řádně ustanovený kněz biskupem, samozřejmě ho pšenka nemůže zavrhnou a poslat někde mimo službu a nebo se od něj dělit, pokud to nějaký proprok káže. Právě u charismat se musí rozlišovat a to už i kvůli tomu, že Satan na sebe může brát podobu anděla světla. Byly případy, kdy na sebe vzal podobu Ježíše a nebo P. Marie. Ten případ s tou svatou má konkrétní jména a jednalo se o založení řádu, Mnohé naše aktivity jsou na škodu, pokud jednáme sami ze sebe a nejsme puzení milostí. Já jsem činnost D. Mohlera vůbec neodsuzoval, ale tvrdím, že církev není jen charismata, ale i úřady a svátosti církve a na případu sv. apoštola Pavla můžeme vidět, že první, co udělal, nechal se ustanovenými služebníky církve pokřtít a byl církví přijat.

Nedá mi to a musím reagovat na pár věcí :)
Předně na váš komentář:
nove-stvoreni 2.7.2014 15:29:36
amarillo: Abych nepsal jen jak je to pod Zákonem, tak ale vykoupení přináší spravedlnost, smrt hříchu a hřích již nemá moc nad těmi, kdo zemřeli s Kristem :) Pokud je člověk znovuzrozený, tak život pak není o tom snažit se nehřešit, ale žít s čistým srdcem a svědomím ve svobodě od hříchu. - To neznamená, že si můžeš dělat co chceš, to by ti svědomí ani srdce nedovolilo
- vykoupení právě samo o sobě nepřináší spravedlnost, spíš naopak. Nebo bychom mohli také říct, že všichni byli vykoupení, ale ne všichni jsou spravedlivý. (A pak se můžeme ještě ptát, kdo je vůbec spravedlivý - bez hříchu. Zvlášť v dnešní době, nevím, jestli by se někdo takový dal nalézt.)
A pak když člověk chce mít život čistý, tak ten život musí být bez hříchu. Tudíž to znamená snažit se nehřešit.

A pak mám něco k videu, pod kterým píšeme (budu se snažit reagovat k tvrzením toho pána, snad mi to půjde ;))
Přijde mi divné říkat, že když SZ ukazuje na to, co má přijít (a mělo by se říct všechno, nejen že SZ ukazuje na budoucí, ale mnoho dalších věcí), že je pak někdo podveden. Když sám Pán Bůh ukazuje na sebe, tak jak to může podvést v chápání?
Dále tam říká: "Pokud se budete pro poznání Boha obracet ke Starému zákonu a budete se ho snažit přenést do Nového tak pokud Ho nebudete vykládat skrze Krista - skrze milost a pravdu zde máte nepochopení toho, kdo je Otec."
Skoro by se dalo souhlasit. Jenomže problém je v tom přenášení Pána Boha ze SZ do NZ. Vždyť Pán je stejný včera i dnes. Ano mnohým se zdá, že "starozákonní" Pán Bůh je jiný, než v NZ. Ale pokud Pána poznáváme právě skrze Pána Ježíše, tak vše do sebe zapadá.
Ale pak z toho řečeného odvození (kde se vzalo, tu se vzalo :)) "Takto se církev stala zákonická." Je tu potíž, co ten pán chápe pojmem "církev". Ale jestli myslí Církev svatou římskokatolickou, tak je to rychlý soud bez dostatečných znalostí o učení Církve a je to naprosto nepodložené.
A pak říká: "Odtud pochází také kázání pekla a síry."
Tak taková věta by se dala popsat "lež jako věž" xD. Prostě tak to vůbec není. Pán Ježíš sám mluvil o pekle, o těch, kdo se nedostanou do Nebe (to znamená, že půjdou do pekla).
A to je i dál (ke konci videa). Pán Ježíš mluvil nejenom o překrásných věcech. Takže nějaké mluvení pouze o "pozitivních" je dost zrádné. Ty špatné věci nezmizí jen tak, že o nich přestaneme mluvit. Na zemi budou pořád, peklo je dokonce věčné. Dál Pán Ježíš mluvil také o mnoha nepříjemných věcech (např. stačí vzít to, že máme vzít svůj kříž. Někdy vzít nějaký kříž, který je pro každého jiný, může pro nás představovat nepřekonatelný problém. To také není moc pozitivní a příjemné.) A přece je potřeba o takových věcech mluvit, abychom si na ně dali pozor. Jak má člověk dávat pozor na věci, o kterých nic neví?!?

Samson1: Chceš-li uvidět, děláš pro to něco a nebo jen soudíš, protože se ti něco nezdá? Podíval jsi se podrobně na jeho život? Víš čím prošel? Nebo jsi již vše uviděl z těch pár útržků, které jsem zde sdílel?

Dan Mohler nemá žádné mystické zjevení, má normální (pro nás asi nenormální, protože jsem netušili, že to jde) vztah s Bohem, má to, proč jsme ty a já byli stvořeni a co můžeme mít také, to, co již také má spousta dalších křesťanů, kteří tyhle věci uviděli.

Nevím zda jsi viděl alespoň některé video, asi ne protože Dan Mohler nekáže prosperitu, Dan Mohler káže osobní důvěrný vztah s Otcem založeným na zjevení vykoupení a spravedlnosti a Pravdě. Káže Evangelium, žije a káže proměnu života, proměnu zpět k Božímu obrazu, k smyslu, proč jsme byli stvořeni. To se mi zdá být celkem zjevné i z těch pár videí?

nové stvoření, já též napíši pro dobro jeden příklad, který se praktikuje v církvi. Jedna svatá, která měla osobní mystické vidění Pána a komunikovala s ním dostala od Pána příkaz, že má něco udělat. šla za zpovědníkem a on ji to zakázal. Poslechla zpovědníka. Bůh ji při dalším zjevení pochválil, že jednala správně, protože poslouchat zpovědníka je správné. Bůh po nějaké době myšlení a náhled zpovědníka změnil a stal se vlastně i nápomocný té věci. Poučení je v tom, že se o Boží věci obávat nemusíme, že si je Bůh prosadí sám. Tu čerpám své opodstatnění soudů, kterých se děsíš, jak jsi psal.

nove-stvořeni, Když Bůh srazil s koně Šavla, též se mu dal poznat. Uvedl ho mezi apoštoly, byl uzdraven ze slepoty, hlavně té duchovní a co udělal prví, nechal se pokřtít od učedníků a byl přijat do církve. Bylo zjevné ze všech okolností, že má Bůh s Pavlem své plány, dal mu poslání apoštola mezi pohany, takže je tu vidět nějaký řád, který bych chtěl vidět i u Mohlera. Kolik charismatických pastorů dnes hlásá evangelium prosperity. Hlavně jim jde o desátky a svou prosperitu, děje se a to ve velkém. Církev na druhé straně je zamořena též hlavně zednářstvím. Církevní struktura bez Ducha je též mrtvá. Já to skutečně chápu tak a nemohu jinak, jak Bůh přivedl do katolické církve i jiné horlivé pastory. Duch svatý působí a dává spoustu darů a mezi nimi jsou i úřady, instituce církve, jinak přeji Danovi, aby našel Pána i mystickém těle církvi, poznal ho ve svátostech, eucharistii. Dodávám, aby potom neztratil víru. Jen já a Bůh není též ono, přece jenom každý může být jen členem putujícího Božího lidu a ten dostal vůdce a pastýře, kněžské úřady jak v předobraze- Starém zákoně, tak i Novém. Každý má tedy své duchovní představené, i papež, člověka kterého poslouchá, zpovědníka, člověka, který mi pomáhá hledat správnou cestu. To je jednání Boží. Jenom já, Bůh a Duch, to není ještě ono. Jsem o tom přesvědčen. Ale jeden dobrý příklad za všechny. Apoštolové neubili a nezhasili u Pavla jeho apoštolské poslání, rozměr jeho charismatické služby, to by se jednalo o církevničení, tedy církve ničení. Myslím.

Kdo je Dan Mohler? Z lidského pohledu nějaký obyčejný člověk bez vzdělání, který nemá mobil ani počítač, rýpá se ve své zahrádce, věnuje se rodině a o víkendech cestuje. Nikdy nenapsal žádnou knihu, nikdy se nijak nepropagoval, nemá žádnou věhlasnou "ministries".

Co je na něm tedy zvláštního? Zvláštní na něm je to, že když se s ním lidé potkají, tak se setkávají s realitou Boha v jeho životě a Ježíšem, Bůh se nich skrze něj dotýká a to jim mění život. Zvláštní je to, že ač nikdy nestudoval žádnou teologii a nikdy si nepřipravoval žádné kázání, tak káže a mluví věci, které člověk vnímá, že nejsou jeho výmyslem, ale že je mluví Bůh.

Jak se takovým Dan Mohler stal?
Dan Mohler při svém znovuzrozeni v 33 letech (před 19 lety) úplně položil svůj život a vydal se Bohu. Ze dne na den z něj byl absolutně jiný člověk, protože jasně uviděl humus starého života a odmítl ho a hlavně když se úplně vydal, tak mu Bůh dal poznat, že On je skutečný. Poté se zavíral ve své ložnici a býval tam osamotě s Bohem, a chtěl Ho poznat takového, jaký opravdu je a Bůh se mu na tom místě dal poznat a Dan s Ním začal mít důvěrný vztah. Protože nestavěl na lidském poznání a moudrosti, tak už ve třech měsících po svém znovuzrození viděl prvního uzdraveného člověka - to když v Písmu četl, že věřící budou vkládat ruce na nemocné a oni budou uzdraveni a pak se modlil za člověka, který mu přišel do cesty.

Od té doby viděl desetitisíce uzdravených lidí, zbavil se pýchy a různých věcí, které mu Bůh ukázal a hlavně jeho vztah s Ním se rozvinul tak, že Bůh je pro něj reálnější než cokoliv jiného.

Věci co mluví, nemluví sám od sebe, nevymyslel si je, ale dostal je zjevené na místě vztahu s Otcem. A když mluví, tak kdo má Ducha Božího, jasně vnímá, že ačkoliv náš rozum to ne vždy dává, boří nám to naše představy a lidské názory a moudrost, tak náš duch je potvrzuje.

Shrnuto Dan je člověk o kterém mohu říct, že "zná Boha", nejen že o Něm něco ví. Jeho život mluví velmi jasně, stejně jako lidé, kteří se s ním setkali. Žije takovou úroveň svatosti a čistoty života, které drtivá většina křesťanů ani nevěří, že je na zemi možná. To všechno kvůli zjevení Evangelia, Vykoupení, Spravedlnosti a Otce, které na něj ale nespadly z nebe, které získal při obecenství s Otcem a Duchem Svatým :)

Pokud Danovi chce Bůh něco říct, potom mu to řekne :) Běžně spolu mluví...
Proto mi přijde opravdu vtipné, když slyším, do jakých věcí ho Bůh ještě potřebuje uvést, nebo že mluví něco ze sebe.

Zkuste si představit, že bez jakýchkoliv předchozích studí a přípravy budete během 11 týdnů každý pracovní den mluvit 3 hodiny o životě v Království? Dá se to zvládnout ze sebe a svého poznání? Jak je možné, že výsledek radikálně mění desetitisíce křesťanských životů po celé zemi? :) Hádám, že je za tím Bůh :) (Ale nikomu to nutit nebudu)

Jak zde již někdo napsal, Bůh nám předkládá Pravdu, je na nás, co s ní uděláme. Asi by byla škoda zahodit pravdu, protože někdo mluví úplně něco jiného, než jsme ve svém náboženském životě doposud byli zvyklí. Uvědomme si, že pokud náš život má vypadat jako Ježíšův, tak jak pšenka naznačovala = tak při současných věcech co děláme a čemu věříme, tak to k tomu evidentně nevede. Hádám, že by bylo moudré si poslechnout, co k tomu vede, ale hádám, že to je opravdu na každém z nás.

Tohle je jen pokus o nastínění Danova života, detaily by nepobrala ani hromada knih. Každý den jsou změněny lidské životy... Třeba to někoho podnítí k zájmu. Není to o vyvyšování člověka, k takovému životu je povolaný každý, je to o ukázání cesty, jak je možné takový život žít. :)

Samson1: Bůh se ho dotýká, dává se mu poznat, ale on staví na sobě, tedy na svých poznání Boha a to jen jak chápe Písmo

Neznám tě a nevím, kde se v tobě bere taková jistota soudit člověka, kterého zjevně vůbec neznáš. Mě by taková schopnost osobně děsila. Pro tvé dobro a dobro ostatních, napíšu pár řádků, které snad pomohou porozumět.

Jinak pšenko, na tom jak jsi mne popsala můžeš poznat sebe, pro co se exponuješ, jaké ti hrozí nebezpečí. Já stojím na straně Boží spoustu let, můj návrat k Bohu byl jednak velice bolestný a a druhé, že jsem existenci Satana v přímém pokušení a od té doby jsem proti němu na život a smrt. Byl jsem asi už na lopatě a šup s ním do pece. Tedy dokonalý ztracený syn. Ale já jsem se dal na stranu Boží, vzpomněl si na to, že jsem pokřtěný, když je Satan je i Bůh a od té doby já osobně jsem ve válce, Boha začal hledat. Mnohokrát zkoušky k zoufalství těžké. Myslím si, že Bůh s člověkem, který se snaží desetiletí o duchovní život něco udělá. Vychovává, ukazuje na chyby, hříchy, čistí, posvěcuje. Já ti to řeknu pšenko takhle. Já nejsem třtina větrem se klátící,(máčovka), ale košatý strom, který čelí bouřím. Můžeš se schovat do mého stínu a závětří. Po nejtěžších zkouškách jsem třeba osobně uvěřil, že mne Bůh tak miloval, že poslal svého Syna... Uvěřil v lásku Otce a já osobně chci být apoštolem lásky. Ju Být dobrým apoštolem dnešní doby (svědek víry). Až budu mít někdy dobrou náladu, napíši svou modlitbu, která je mým životním postojem. Bude-li Bůh souhlasit. Já nejsem jen tak obyčejný blázen, já jsem blázen pro Krista a biřmovací jméno jsem si zvolil Pavel. Ho obrátil Bůh a mne poznání, že je Satan. Jestli mne budeš pšenko spojovat ze Satanem, už si s tebou nebudu hrát. řenu to Tátovi Víš co, už tě někdy někdo proklel? Mně už mockrát. Já oplácím požehnáním Naposledy to byla moje žena, ten den Eliáš vyhlásil plošné zneplatnění mše a já ten den zažil ohromné útoky zlého, jako kdyby to byl generální útok. Já Satanovi s plna plic zazpíval žalm: Pán je můj pastýř, nic mi neschází, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mne k vodám, kde si mohu odpočinout, občerstvuje duši a Satan musel zahanbeně utéct, ale kutí zas něco. Píši osobní zkušenosti a paměti

Bůh má přeci nad vším kontrolu, a je absoluťně spravedlivý ke každému podle jeho možností. Obdivuji jeho trpělivost, já ji rozhodně nemám.Když může němé stvoření očekávat a těšit se na Boží uzdravení z hříchu prvních lidí, tak si myslím , že my podle obrazu Boha jistě máme v sobě zárodek pravdy, která se dere na povrch bez ohledu kdo jsme, prostě je v nás život, který chce žít a hřích, který je v nás chce žít bez života.

Dan Mohler to myslí pšenko osolená dobře. Bůh se ho dotýká, dává se mu poznat, ale on staví na sobě, tedy na svých poznání Boha a to jen jak chápe Písmo. Chápe jen charismatickou část, ale církev to jsou i úřady, ustanovení. Co svátosti, tělo Kristovo, krev Kristova, mystické tělo Krista, tradice. On ten návrat charismatického pastora zpět do katolické církve je příklad pro všechny charismatické velikány. Nech spát pšenko bubáky, tedy to vše o infiltrátech a nevěrnosti pastýřů, ale Boží církev svatou, všeobecnou, apoštolskou, kde je přítomen Pán a působí. Aspoň podle obrazu, že jedni boří a druzí staví, takže a straně těch, kteří staví. Tedy, že pastora vrátil k těm, kdo staví. Ne do církve NWO, ale k učení Otců.

Později se na video podívám...ted to nejde.
Jinak, vesměs každý hledá pravdu.A když o ní mluví Kristus, tak proto, že nám o ní chce něco říct a nabízí ji.Nemluví prototo, abychom nepoznaly pravdu, ale abychom ji poznaly a udělaly něco proto , abychom ji následovaly.Tady je ale na každém co s tím udělá a je to proces žvýkání a trávení.Někdo netráví ani nežvýká , ale hned vypluje.Tu možnost věřit má každý, ale ne každý ji přijímá.
Bůh přitahuje každého kdo o něj stojí...Nikdo kdo slyšel Boží slovo se nemůže vymlouvat.Do svědomí každého mluví Duch neustále.

Vidíš otto, syn řekl otče dej, otec dal a kluk šel do světa. Vidíš jak Otec respektuje svobodnou vůli syna? Máš pravdu, že je to i trochu o tom jablku, po které Eva zatoužila a dala i Adamovi, obelháni a svévole se naplnila jak v případu marnotratného syna. Jedna pravda. Evangelium působí třídění duchů, nemá jiný smysl než skutečné roztříbení, plevel s pšenicí a ženci andělé na konci věků. Jedni budou přijati, druzí se Satanem svržení do ohnivého jezera. Takže před Bohem skutečně dva tábory, království Boží a svět - Satanovo. Bůh stejně vše nevydal Satanu a svou vládu nad světem má. Dobré odměňoval, zlé trestal, lidem žehnal. Když Kristus dokonal na kříži a na zem skanula Kristova krev, Satanovi už tu nic nepatří, než čas, který mu Bůh dal škodit zemi a lidem. Satan může jen to, co Bůh dovolí. Když lidé zahořeli pro špatnost, třeba dnešní prosazování homosexuality, tak je Bůh prostě vydal jejich zvráceným žádostem. Dnes kvete satanismus, lidé se k Satanu modlí, kvete různé čarodějnictví, okultismus, dokonce s možností škodit i jiným, žijeme v době duchovního zmatku, sama církev je z nitra infikovaná, těžký to život, ale Bůh má poslední slovo. Jestli dostal Satan sto let volnosti škodit církvi s přísahou, že ji za tu dobu zničí, stojí za tím druhá přísaha, Kristova, že ji zachrání. Jinak duchovní život je boj a P. Pio to řekl slovy: Stojíme v bitvě, se které nejde dezertovat, ale vybojovat. o je boj o spásu. Určitým způsobem svobodnou vůli nemám, jako voják, který plní rozkazy velitele. člověk je dále osobností ze všemi přirozenými i nadpřirozenými dary. Jestli jsem ochoten to vše využívat pro šíření království Božího, nebo dary zabalím do šátku a zakopu a jdu se nějak bavit a za svými zájmy. Nebo škrtnu svoje, zapřu se a jsem pro zájmy Boží, ale ne z donucení, ztráty svobody, ale ze vztahu, kde se skutečně promítá můj vztah k Bohu. Já mohu třeba hned dezertovat, sednout do auta a jít se někde bavit, třeba i s děvami, ale jestli mám vtah, momentálně zůstanu v samotě "poustevny" a domodlím se své modlitby za všechny, které mi Bůh svěřil. Ne z donucení, ale ze své svobodné vůle.