Papež Benedikt XIV. (zesnul 1958) napsal encykliku proti mezinárodní bankovní lichvě vůči každému státu i jednotlivcům, proti tomu, co dnes zotročuje téměř všechny národy a lidi světa. Od 30.let 20.století existuje katolické hnutí Luisa Evena v Kanadě, které upozorňuje právě na tento největší světový podvod. I Douglas, skotský ing. ekonom, r.1918 zjistil, že centrální banky nejsou vskutku státní, ale patří soukromým bankám a ty pak vládnou nad státy a celým světem. Lichvaří a vytváří peníze z ničeho. To je rakovinou vší ekonomie.
Vždy jsou peníze od bankéřů k dispozici na války, ale chybí na dobré věci. Viz polská pobočka hnutí za finanční osvobození: Wydawnictwo Michael ul. Komuny Paryskiej 45/3a
50 450 Wrocław
tel: 071-343-67-50
Přednáška např. vimeo.com/45146561 fides-et-ratio.pl/…/janusz-lewicki-…

To je velmi důležitá otázka, která se řeší ve všech oblastech života člověka. Všichni lidé mají před Bohem stejnou hodnotu od početí do důstojného ukončení života. Patří tam sociální otázky nespravedlivá mzda, a také to, že všichni lidé nedostali do vínku zdraví, inteligenci atd. a nejsou schopni se o sebe postarat.... tady musí nastoupit stát. Pokud chceme rozumět této encyklice, je třeba ji rozebrat po odstavcích. Je to i o tom, že stát se nemá podílet na zotročování lidí - zaměstnavatel má vyplácet spravedlivou mzdu, protože nevyplácení spravedlivé mzdy patří mezi hříchy do nebe volající. Jde také o děti, které jsou darem od Boha pro náš národ. Po prostudování encykliky zjistíme, že tady hřešíme.

Encyklika Rerum novarum znamená nový počátek sociálního učení církve. Krátce to lze formulovat takto:

1. Církev si uvědomuje, že průmyslovou revolucí vzniká nový typ společnosti, který od církve žádá, aby v ní byla přítomna novým způsobem. Její sociální nauka bude muset odpovídat této nové skutečnosti a církev bude muset vybudovat nové formy sociálního jednání, které budou odpovídat novým formám vykořisťování.

2. Církev si uvědomuje, že v moderní průmyslové společnosti vzniká na jedné straně na základě výrobních prostředků obrovská moc a na druhé straně obrovská závislost dělnické třídy na této moci. Zde je nutně zapotřebí pořádající moci státu ve smyslu právním i sociálním.

3. Poněvadž však církev má spoluodpovědnost za člověka, nemůže ho ponechat jen na pospas státu; požaduje proto spoluodpovědnost ode všech, kdo se účastní hospodářského procesu.

Tato encyklika ukázala zásadní směr dalšího vývoje sociální nauky církve. Církvi se podařilo odpoutat se od předprůmyslové, zemědělsko-řemeslnicky a stavovsky utvářené společnosti a zaujmout místo v nastupující průmyslové společnosti. Encyklika byla smělým a prozíravým gestem a odpovědí na problémy průmyslové revoluce. Je to základní dokument sociální nauky a všechny pozdější sociální encykliky se na něj zákonitě odvolávají.