OSVÍCENÝ FRANTIŠEK UPROSTŘED ĎÁBELSKÉHO KŘEPČENÍ

Nedávno zveřejněné prohlášení DIGNITAS INFINITA (Nekonečná důstojnost) vyvolalo v liberálních kruzích "hluboké zklamání". Naděje, že Vatikán "začlení genderovou teorii do učení církve", se ukázaly přinejmenším jako předčasné.

Dokument přímo a jednoznačně útočí na státní ideologii, kterou přijala Demokratická strana USA. Ideologii, pro kterou jsou potraty a "změna pohlaví" součástí jejího kréda. Tato kritika je navíc promyšlená a intelektuální. Je založena jak na argumentech převzatých z "Písma" a tradice, tak na obecné myšlence morálního zákona. Aby byla srozumitelná a přesvědčivá nejen pro katolíky a křesťany, ale i pro všechny lidi, kteří si zachovali zdravý rozum a morální zdraví. To u mnoha západních komentátorů vyvolává z mnoha důvodů akutní podráždění.

Liberálové vkládali do papeže Františka velké naděje na radikální restrukturalizaci katolické církve. Tedy že největšímu náboženskému společenství na světě vnutí svůj program a zcela rozloží nepřítele zevnitř. Něco ve výrocích samotného papeže Františka naděje liberálů podporovalo. Papež opakovaně učinil přátelská gesta vůči progresivní agendě.

Dignitas infinita představuje krok zcela jiným směrem
Nikoli krok zpět. Naopak touhu zůstat na místě a držet se tradiční "křesťanské víry".
Deklarace ostře kritizuje genderovou ideologii jako "nesmírně nebezpečnou ve svém tvrzení, že všichni jsou si rovni, a ruší rozdíly". Varuje, že "poskytuje společnost bez rozdílů mezi pohlavími, čímž odstraňuje antropologický základ rodiny. Dokument odmítá ztotožnění důstojnosti s izolovanou a individualistickou svobodou, která prosazuje určité subjektivní touhy a sklony jako 'práva', jež musí společnost garantovat a financovat.

Lidská práva jsou něčím, co má kořeny v samotné lidské přirozenosti. Ne něco, co si vymyslela ta či ona aktivistická skupina. Dokument také odmítá tzv. operace na změnu pohlaví a označuje je za "výzvu Bohu".

Genderová ideologie ve své rétorice dokáže za "důstojnost" schovat téměř cokoli. Dokonce i zvrácenosti. Dokonce i zabíjení dětí.

Deklarace rozlišuje mezi "ontologickou" důstojností, která člověku náleží prostě proto, že patří k lidskému rodu, a "morální" důstojností, která souvisí s tím, jak lidé jednají podle své svobodné vůle."

Každý člověk, včetně hříšníka, a dokonce i zločince, má ontologickou důstojnost prostě proto, že byl stvořen a milován Stvořitelem. Jednání mnoha lidí však může být morálně nedůstojné, v rozporu s jejich vysokým povoláním. Odsuzovat něčí názory a chování neznamená znevažovat ontologickou důstojnost samotných lidí. Naopak to znamená poukázat na propast mezi touto důstojností a jejich chováním.

Dítě v děloze je lidská bytost s právem na život.
Mnozí si kladou otázku, proč nový trend "přijímání moderního světa" nedokázal zabránit vydání tohoto spíše konzervativního dokumentu. Důvodů může být několik.

Silný odpor konzervativních katolíků vůči "liberálnímu obratu". Uvědomění si, že katolickou církev drží pohromadě věřící, nikoli liberální politici nebo novináři, kteří se k ní stejně nepřidají. Příklad protestantských společenství, která, podobně jako americká episkopální církev.

V sekulárních kruzích existuje tendence přehánět to s genderovým šílenstvím. V posledních letech byla praxe "změny pohlaví" přísně omezena dokonce i v tak liberálních zemích, jako je Švédsko nebo Velká Británie. Skutečnost, že většina katolíků žije na konzervativním globálním jihu, a tento trend bude sílit.

A konečně, vědomí, že ideologie přicházejí a odcházejí a posláním katolické církve je hlásat "neměnnou pravdu", je stále živé.

Ať tak či onak. Katolická církev naznačila, že ona a "moderní svět", který je stále ovládán "elitou Západu", se ubírají různými směry.

A to je "dobrá zpráva" pro nás všechny.