Proroctví sv. Paisije o bankrotu Řecka, vzniku Kurdistánu, 3. světové válce poté, se blíží naplnění
5. května 2010 Řecká armáda seškrtá čtvrtinu nákladů
Zadlužené Řecko šetří na všech frontách. K zásadním škrtům se teď chystá ministerstvo obrany. Šéf resortu Evangelos Venizelos slíbil, že letošní provozní výdaje řeckých ozbrojených sil seškrtá o celou čtvrtinu. Při výdajích na obranu ve výši zhruba 6 milard eur půjde o stovky milionů.
Ministr obrany Evangelos Venizelos slíbil, že pro resort obrany připraví "kolosální" škrty. Ušetřit chce čtvrtinu provozních nákladů pro letošní rok. Původně se přitom počítalo, že ministerstvo seškrtá jen 12,6 procenta výdajů.
"Jde o ohromnou částku na pokraji našich operačních možností," citovala řeckého ministra agentura AP. Podle Venizelose ale "nejsou škrty přímým" důsledkem současné řecké krize.
Ministerstvo obrany prý chce takto pomoci státu se vymanit z dluhů. Ministerstvo zatím nepředstavilo konkrétní plán, kde přesně chce ušetřit. To má naznačit až audit ozbrojených sil během několika týdnů.
Řecko každoročně vynakládá na obranu zhruba 6 miliard eur - zhruba 150 miliard korun, tedy 4,8 procenta hrubého domácího produktu, což je evropský nadstandard. Státy NATO obvykle vynakládají 2 procenta. Zhruba 2,3 miliardy eur představují nákupy zbraní a techniky, větší část rozpočtu pak jde na provozní náklady včetně mezd.
Škrty a o desítky miliard nižší rozpočet podle ministra v žádném případě nevlivní strategickou rovnováhu mezi Řeckem a jeho historickým rivalem Tureckem. Řecko se i přes relativní zlepšení vztahu s Tureckem stále hádá o část ostrova Kypr a hranice v Egejském moři.
Autor: Lubomír Světnička natoaktual.cz
Zdroj: zpravy.idnes.cz/…/zpr_nato.aspx
05/02/2012 Grécko má 135 tisíc vojakov. 11 miliónová krajina 135 tisíc! Slovensko je polovičné a má 14 tisíc vojakov. Takže jednu desatinu.
V nemeckej televízii ZDF Richard Sulík.
Richard Sulík u MaybrittIllner / ZDF - Miliardový hrob Grécko
sulik.sk/zdf-maybrittill…
www.youtube.com/watch 10:58 Grécko má 135 tisíc vojakov. 11 miliónová krajina
30.6.2014 Samostatný Kurdistán na obzoru. Iráčtí Kurdové začali přes odpor Bagdádu prodávat svoji ropu na světovém trhu. Pomohla jim i invaze islamistů (a Islámského státu) ze Sýrie.….SCF Altai totiž zamířil k izraelským břehům; zastavil v přístavu Aškelon a ropu tam vyložil. Pokud se potvrdí, že kupcem kurdské ropy je právě Izrael, je transakce dvojnásob významná.
Irák je s Izraelem technicky vzato od roku 1949 neustále ve válce; země neudržují žádný vzájemný diplomatický vztah a Bagdád patřil – za Saddáma i dnes – k nejhlasitějším nepřátelům židovského státu. Kurdové by prodejem jednak signalizovali, že dobrý obchod je jim bližší než ideologie, jednak by to znamenalo, že zahraniční politika Bagdádu nikoho v Kurdistánu nezajímá.
Kurdové popírají, že by ropu prodali právě Izraeli, izraelské úřady na to téma odmítly s médii mluvit a Turci si slovy ministra Yildize umyli ruce. „My prodej neorganizujeme,“ citoval jej turecký deník Daily Sabah. Načasování transakce by však obojímu výkladu odpovídalo. Kurdové již dva roky prodávají svoji ropu do Turecka „pod rukou“ – ovšem v malém množství, jež přes hranici dopravují cisterny.
Samostatný námořní prodej je novum, stejně jako zapojení přípojky starého ropovodu, jenž vede z kurdského Kirkúku do tureckého Ceyhanu. Přípojka spojuje se Středozemním mořem velká ropná pole Tawke a Taq Taq a právě z ní pochází ropa na tankerech. (Na obou polích se angažuje nová firma Genel, již v roce 2011 založil Nathaniel Rothschild s bývalým šéfem BP Tonym Haywardem.) Stejně tak je nové květnové podepsání smlouvy s Tureckem, jež Irbílu zaručuje 50 let právo prodávat v Ceyhanu ropu – kurdskou, nikoli iráckou. Turecký premiér Erdogan šel ještě dál a řekl, že „iráčtí Kurdové se mohou sami rozhodnout, jak se jmenuje entita, v níž žijí“. Daily Sabah to komentoval, že je to poprvé, co „šéf turecké vlády vyslovil slovo Kurdistán“. Vše tak nasvědčuje tomu, že Irbíl uzavřel s Turky neformální dohodu o tom, že pokud turecká část Kurdistánu zůstane mimo hru, Ankara nebude Kurdům v jejich separatistických tazích bránit.
Hra s Bagdádem To vše přichází ve chvíli, kdy irácká centrální vláda má plné ruce práce s válčením proti jednotkám Islámského státu v Iráku a Sýrii (ISIS), zhruba sesterské organizace al-Káidy, jež vede občanskou válku v Sýrii a na začátku června provedla masivní ofenzivu v Iráku (viz mapa). Tady se příběh komplikuje.
Síly ISIS v Iráku původně zamířily na Mosul, druhé největší irácké město, původně kurdské a za Saddáma Husajna arabizované. Město obsadily, aniž by irácká armáda kladla velký odpor (kurdský server Rudaw.net spekuloval o tom, že to Bagdád chtěl použít jako bezpečnostní hrozbu vůči separatistickému smýšlení). Ropných polí asi 50 kilometrů od Mosulu si však jednotky ISIS ani nevšimly a pokračovaly dál do vnitrozemí.
U Kirkúku, daleko nejcennějšího naleziště kurdské ropy, se scénář opakoval ještě zjevněji: kurdské jednotky pešmerga obsadily město, jež irácká armáda vlastně bez boje opustila, a snadno odrazily několik ojedinělých (a patrně neautorizovaných) výpadů ISIS. Najednou tak Kurdové de facto ovládají území o třetinu větší, než jim patří deiure – a sice území kvůli ropě mimořádně cenné. A ISIS mezitím táhne na Bagdád.
Irácký Kurdistán v číslech
Pokud není uvedeno jinak, veškeré údaje
se vztahují k roku 2013
0 takovou hodnotu měl podle
kurdistánské vlády veškerý tamní
vývoz s výjimkou ropy
5,6 % inflace
6 % nezaměstnanost
10 let daňových prázdnin (s výjimkou cla)
pro všechny nové firmy
2300 zahraničních firem v Kurdistánu
působilo v květnu roku 2014, z toho
1050 tureckých (pro srovnání, ve
zbytku Iráku je pouze 900 firem
s cizími vlastníky)
4762 továren a výroben (250 nových jich
bylo založeno v r. 2013) zaměstnává
celkem 64 tisíc lidí
15 tisíc domácích firem (2289 firem bylo
založeno v r. 2013)
1,1 milionu pracovní síla (z toho polovina mladší
21 let)
5,3 milionu počet obyvatel
17 miliard USD čítal import do oblasti
22 miliard USD přímých zahraničních investic do
oblasti přiteklo v letech 2011–2013
23,6 miliardy USD čítal HDP Kurdistánu (4452 USD
na hlavu)
Hlavní je ropa Složení HDP iráckého Kurdistánu podle průmyslových sektorů (2013, v mld. USD a v %)
Ropný průmysl* 7,1 (30,1 %)
Bankovnictví a pojišťovnictví 0,3 (1,3 %)
Stavebnictví 1,7 (7,6 %)
Ostatní těžba a výroba 2,2 (9,4 %)
Obchod a doprava 3,1 (13,5 %)
Zemědělství 4,1 (17,5 %)
Veřejné služby 4,8 (20,6 %)
* Z administrativních důvodů, jež plynou ze sporů Bagdádu a Irbílu o ropné příjmy, je veškerý ropný zisk pro Kurdistán oficiálně veden jako „služby“, zatímco pojem „těžba“ označuje těžbu ostatních surovin (převážně železa, chromu, niklu, platiny, mědi a zinku). Zdroj: Investingroup.org, Rudaw.net
Sunnitská ofenziva Sunnitští povstalci z Islámského státu v Iráku a Sýrii (ISIS) původně mířili na Mosul, nedalekých ropných polí si však ani nevšimli a pokračovali dál do vnitrozemí. U Kirkúku, daleko nejcennějšího naleziště kurdské ropy, se scénář opakoval, město nyní kontrolují Kurdové.
Zdroj: Bloomberg
O autorovi| deyl@mf.cz
Daniel Deyl Více na: euro.e15.cz/archiv/samostatny-kurd…
20. 01. 2015 Zahraniční tisk: Řecké výdaje na obranu
· Redakce ·
Světová média 20. ledna píší o řeckém nákupu tanků a vybavení v hodnotě 52 milionů eur. Dodávku zbraní poskytne zadlužené zemi německá zbrojovka z Düsseldorfu. Píší také o tom, že americká tajná služba NSA prováděla špionáž v redakcích velkých médií včetně například BBC, agentury Reuters nebo deníku Guardian.
Slovenský deník Pravda píše o reportáží, kterou odvysílala Německá televize ZDF. V reportáži se mluví o zbrojovce z Düsseldorfu, která letos dodá Řecku tanky a vojenské vybavení v hodnotě 52 milionů eur. Řecko je podle deníku Pravda v Německu považované za velmi důležitého a strategického zákazníka, který na nákupech zbraní nikdy nešetří a je narozdíl od Slovenska vzorným žákem NATO. Výdaje na obranu v Řecku neklesly ani během ekonomické krize pod šest procent HDP, což je třikrát více, než si představuje Pentagon a šestkrát více než na Slovensku. Řečtí politici a zbrojařské koncerny v Německu našli řešení na financování tanků i v situaci, kdy mezinárodní trhy riziko této extrémně zadlužené země už dříve zhodnotily tak negativně, že odmítly pokračovat ve financování jejích dluhopisů, upozorňuje slovenský deník Pravda.
www.zet.cz/tema/zahranin-tisk-e…
Jan Dvořák 27. 1. 2015 Řecké volby dopadly, jak se představitelé zemí Evropské unie obávali – volby vyhrála silně levicově-populistická strana Syriza.
Jak psal nedávno J. Kaška ve své analýze, program Syrizy tvoří čtyři pilíře – změkčení následků škrtů (humanitární krize), nastartování ekonomiky (díky odpuštění dluhů), tvorba pracovních míst a reforma veřejného sektoru.
Tvorba pracovních míst přes zvýšení minimální mzdy nevypadá jako ideální postup…
Na odpuštění dluhů ale musí přistoupit věřitel, to není věc dlužníka. Jinak je to vyhlášení bankrotu…
Představitelé EU (raději?) projevili ochotu trochu počkat a dát Řecku víc času na splácení jeho dluhů. Zda ale skutečně evropské země přistoupí na požadavky na odpuštění dluhů, ukáže až vývoj. ECB se zapojit do něčeho takového nechystá, ta se bude starat o „své“ QE.
Po poklesu eura brzy ráno na asijských trzích se poté euro vrátilo zpět, v pondělí v podvečer v době přípravy článku bylo kolem 1,125 USD / EUR.
proinvestory.cz/recke-volby-2
30. 1. 2015 Řecký ministr obrany se uvedl vyprovokováním konfrontace s Tureckem
Nový řecký ministr obrany Panos Kammenos zahájil své působení konfrontací s Tureckem. Údajně se vydal položit věnec do vod u ostrovů v Egejském moři, kvůli nimž Ankara a Athény v minulosti málem svedly válku. Návštěvu doprovázely demonstrace síly na moři i ve vzduchu.
Ostrůvky Imia/Kardak jsou předmětem sporu mezi Řeckem a Tureckem. Kammenos se k nim vydal ve vojenském vrtulníku. Mezitím ve vodách poblíž ostrovů sedm řeckých strážních člunů čelilo třem tureckým a ve vzduchu se navzájem zastrašovaly bojové letouny.
Ostrůvky jsou dvě malé neobydlené skály mezi řetězcem řeckých ostrovů Dodekanézy a jihozápadním pobřežím pevninského Turecka. V roce 1996 kvůli nim málem vypukla válka, když se obě strany pokusily vylodit zde vojenské výsadky. Na jednom z ostrovů se zřítil řecký vrtulník a nový ministr včera oznámil záměr vhodit do vod věnec památku vojáků, kteří přitom zahynuli.
Kammenos je předsedou pravicově populistické strany Nezávislí Řekové.
Zdroj v angličtině: ZDE
Česky: www.blisty.cz/art/76309.html
31.1.2015 V současné době sice Řecko už nemá 511 000 mužů ve zbrani, ale dodávky vojenské techniky trvají.
Je to velký byznys jak pro americké, tak pro západoevropské, především německé dodavatele. Řecko má totiž strategickou polohu a leží na něm významné základny NATO. To byl prý hlavní důvod přijetí Řecka do EU. Komunista Ransdorf prozradil, proč vůbec přijali Řecko do EU | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran
www.parlamentnilisty.cz/…/Ransdorf-prozra…
8.2.2015 17:17 Nová řecká vláda vedená levicovým premiérem Alexisem Tsiprasem nyní usiluje o změnu podmínek mezinárodního záchranného programu. „Nemyslím si, že se to vyřeší bez odchodu Řecka z eurozóny,“ řekl Greenspan, který stál v čele Fedu v letech 1987 až 2006.
Více na: zpravy.e15.cz/…/recko-opusti-eu…
13. února 2015 Ilona Švihlíková: Řecko má neuvěřitelné výdaje na zbrojní průmysl. Dokonce i teď, když řeší splácení dluhu
www.rozhlas.cz/…/ilona-svihlikov…
…druhá věc, o které se moc nehovoří a dokonce ani teď, když byl nastaven ten úsporný program, Řecko má naprosto neuvěřitelné zbrojní výdaje. Jo? Ono má jedno, na, na to, jak je to malinkatá země, tak má jedny z největších zbrojních výdajů na světě. Jo? Tam skutečně jako ty zbrojní firmy si přišly na své. Mimo jiné i z Německa teda, tam to bylo velmi významný jaksi ten příjemce zakázek. Takže ta, tam ty zdroje unikaly vesele ve, ve stovkách miliard. www.rozhlas.cz/…/1456051
| Jak to vidí
4. března 2015 Bojíte se Syrizy? Oni mají i vojenské plány
Patrně žádná politická strana v Evropě se v minulých měsících netěšila takové pozornosti jako řecká SYRIZA. Radikální levicová rétorika, snaha o smazání dluhů a odmítání úspor, kterými věřitelé podmiňují další finanční pomoc, to všechno bylo (a vlastně stále je) zdrojem obav pro většinu evropských politiků. V tom všem ale asi trochu zanikly další body z programu koalice SYRIZA, které se týkají vojenských záležitostí.
Nejsilnější řecký politický subjekt totiž chce dramaticky seškrtat výdaje na zbrojení, vystoupit z NATO a zrušit všechny zahraniční vojenské základny na území Řecka. Je sice možné, že jde spíše o deklarace, které se dají použít jako „vyděračské“ argumenty při jednání se zahraničím, ale přesto si přinejmenším ten první z bodů zaslouží pozornost, protože řecké zbrojení je samo o sobě opravdu pozoruhodným fenoménem.
Řecko totiž jako jeden z mála členských států NATO plní závazek dávat na obranu minimálně 2 % HDP. Svého času dávalo přes 3 %, a dokonce i dnes, v těžké ekonomické krizi, činí podíl ministerstva obrany na HDP asi 2,5 %. Řecká ekonomika není o mnoho větší než česká, počet obyvatel je téměř stejný, řecké výdaje na obranu jsou však mnohem vyšší než české. A bývaly ještě daleko větší. Řecko nikdy nebylo zrovna ekonomickým „tygrem“, zato však dlouhodobě bylo největším dovozcem zbraní v Evropě.
Celkem přes 140 000 vojáků v aktivní službě, cca 1400 tanků, zhruba 4000 dalších obrněných vozidel, přes 3000 těžkých dělostřeleckých zbraní, okolo 270 bojových letounů, osm ponorek, třináct velkých hladinových válečných lodí, tím vším se Řecko může pochlubit. Jde zejména o výrobky amerických, německých a francouzských zbrojních firem, najde se však (ačkoliv se o tom příliš neví) také poměrně dost ruských zbraní. Na přelomu století totiž Řecko nakupovalo v Moskvě zejména raketové systémy protivzdušné obrany.
A proč to všechno? Stručně řečeno, kvůli Turecku. Celou bezpečnostní politiku Řecka je třeba hodnotit prizmatem dlouhodobého sporu s Tureckem, a to nejen kvůli Kypru, ale obecně kvůli vlivu ve východním Středomoří. Jakkoli je to skutečně absurdní, tyto dva členské státy NATO se dostaly do intenzivních závodů ve zbrojení, ve kterých navíc Řecko zcela evidentně tahá za kratší konec provazu. Otázka zní, jak se teď situace změní.
V dřívějších letech si armáda (stejně jako další veřejné instituce v Řecku) zřejmě zvykla, že se všechny její požadavky plní. Protiturecké nálady ve společnosti pochopitelně často využívali i politici, kteří tedy s generály snadno nacházeli společnou řeč. SYRIZA ale zjevně na tuhle hru nechce přistoupit. Hrozba opuštění NATO nemusí být myšlena úplně vážně, zatímco drastická redukce obranného rozpočtu zřejmě opravdu přijde.
V členských zemích NATO je normální, že generalita si musí se sníženým rozpočtem poradit, jakkoliv silně může být nespokojena. Výjimečně několik generálů na protest rezignuje. Řecko však může představovat odlišný případ, a to ze dvou důvodů. Prvním je již zmíněný fakt, že si armáda zvykla na „tučná léta“. Druhým (a ještě závažnějším) je to, že v Řecku nelze vyloučit, že by armáda mohla sáhnout k přímému zásahu do politiky.
V roce 1967 došlo v Řecku k vojenskému převratu a následujících sedm let zemi vládla junta, která vůči svým odpůrcům (zejména z řad levice) nepostupovala zrovna jemně. Demokratická vláda byla obnovena až po neúspěšném vojenském a politickém angažmá na Kypru, kde došlo k turecké invazi. To mimochodem vytvořilo i absurdní právní situaci, neboť turecká vojska na Kypru vlastně okupují část území členské země EU! Vnucuje se proto otázka, jestli by se nyní mohla do jisté míry opakovat situace z roku 1967.
Faktem je, že se varování před vojenským převratem v Řecku v minulých letech objevila, a to právě kvůli možnosti, že by SYRIZA sestavila vládu a tvrdě trvala na svém programu. Jestliže by pak zemi doopravdy hrozil krach, mohli bychom se dočkat i nějaké verze vojenského puče. Nemusíme si představovat rovnou tanky a střelbu v ulicích Atén, mohlo by se to udělat i zcela jinak. Třeba by mohlo jít o zákulisní nátlak generálů na některé vládní politiky, kteří by mohli být donuceni k odchodu či ke změně radikálních plánů.
Řecko by v tom nemuselo zůstat samo, protože po vítězství koalice SYRIZA čeká na podobné výsledky Podemos ve Španělsku. A pokud se v jakékoli spojitosti s touto zemí začne mluvit o vojenské vládě, každému pochopitelně vytane v mysli jedno jméno: generál Francisco Franco. Kdo dovede s jistotou říct, k čemu by mohlo spojení horké španělské krve, radikální politiky a k tomu ještě snah Katalánska o samostatnost vést?
Vypadá myšlenka vojenského převratu v členské zemi EU fantasticky? Možná ano, ovšem tak mohlo před pár lety vypadat i vítězství anti-systémového subjektu typu SYRIZA. Musíme mít totiž na paměti, že ve Středomoří se politika často dělá „trochu jinak“ než ve střední a západní Evropě. Činitelé EU by si mohli položit otázku, jak by jednali s případným novým premiérem některé země, kdyby měl ramenou několik zlatých hvězdiček.
Lukáš Visingr vojenský a bezpečnostní analytik
Publikace: Echo24.cz, 4. března 2015 echo24.cz/…/bojite-se-syriz…
8.3.2015 13:37 Co říkáte na názor bývalého šéfa americké centrální banky Alana Greenspana, že odchod Řecka z eurozóny je jen otázkou času? Se vším respektem k Alanu Greenspanovi, myslím, že není expertem na problémy Řecka, takže by měl být ve svých výrocích opatrnější. Řecko je především politickou otázkou, která musí být vyřešena na úrovni ministrů financí. Ewald Nowotny člen Rady guvernérů ECB: Odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofa.
euro.e15.cz/archiv/ewald-nowotny-o…
13.3.2015 německý min.financí Schäuble: Je možné, že Řecko bude muset eurozónu opustit
zpravy.e15.cz/…/schauble-je-moz…
Nevěřím Prověřím 24.03.2015 09:25 Koutecek. (tj. komentář) Od turecké invaze na Kypru v roce 1974 (kdy Řekové zjistili, že jsou nepoměrně slabší než Turci) vydalo Řecko na import zbraní neuvěřitelných 216 miliard eur, tedy částku rovnou zhruba dvěma třetinám řeckého dluhu (!).
Britský Guardian navíc upozorňuje, že tato částka nezahrnuje použití tajných fondů, které měla řecká vláda také k dispozici. Za období 2002 – 2011 dováželo Řecko nejvíce zbraní z USA, odkud pochází 42 % do Řecka dovezených zbraní, z Německa pak 25 % (jde o 15 % veškerého německého vývozu zbraní) a z Francie 12,8 % (což pro ni činilo 10 % z celkového vývozu zbraní). V letech 2002–2006, kdy řecké dluhy razantně narůstaly, byla tato země největším dovozcem konvenčních zbraní na světě a ještě před třemi lety bylo Řecko na 10. místě tohoto žebříčku.
I po vypuknutí krize v roce 2008 a 2009 byl řecký zbrojní rozpočet extrémně nafouklý a blížil se k 4 % HDP, což je dvojnásobek průměru eurozóny. Pro srovnání: ČR vydává na obranu 1,08 %HDP. Řecko nakupovalo například nejnovější německé ponorky, stovky tanků Leopard nebo stíhačky Mirage a F16. Tedy, jako by bylo regionální velmocí. Zajímavé na tom je, že se cítilo ohroženo svým spojencem z NATO – Tureckem.
1 hlas
Ben Melech 24.03.2015 09:29 niky
A co zbytek? Tady je kdo si mastil kapsy!
A tehdy se nahromadily největší státní dluhy. Pro americké, německé či francouzské zbrojní firmy bylo Řecko přímo zlatým dolem. Ve článku v Guardianu se před dvěma lety objevila zajímavá spekulace, že mezinárodní pomoc Řecku byla vázána na slib řecké vlády, že odběr zbraní z Německa a Francie bude pokračovat…
Minulá řecká vláda, koaliční, v níž dominovali konzervativci a vedle nich socialisté z Pasoku, vytvořila mírně přebytkový rozpočet (před započtením dluhu, samozřejmě), a to tím způsobem, že velmi silně ořezala různé solidární programy a šetřila na důchodcích a státních zaměstnancích. Ale vojenské výdaje měly znovu růst.
Dřívější pravicové i levicové řecké vlády lití peněz do zbrojení státu svorně podporovaly, a to i tehdy, když už bylo Řecko ve velkých finančních problémech. Dluhy Řecka nezpůsobila přílišná štědrost státu v sociální oblasti, jak se traduje, ale obrovská míra korupce, která dovolovala držet řecké výdaje na zbrojení na 4 % HDP. Určitě si na tom nemastili kapsy řečtí důchodci a státní zaměstnanci, ale špičky řeckých vládních politických stran a zahraniční zbrojní firmy.
www.tyden.cz/…/dopady-zachrann…
29.04.2014 12:50 Řecké letectvo vyřadí letouny Corsair II. Důvodem vyřazení letounů je jejich zastaralost, vysoké náklady na provoz a údržbu, na dnešní dobu již nedostatečné bojové schopnosti a nastupující nedostatek vycvičených pilotů.
Více zde: www.militarybox.cz/…/recke-letectvo-… :: Militarybox
8.6.2015 V. Klaus: Náš dluh je 43 % HDP, řecký 175 % HDP. V Řecku je dálnice z letiště do Athén zcela prázdná. Přímo symbolizuje řecký problém. Z hotelového pokoje pozorně prohlížím domy na protější straně ulice. Všech pět pětipatrových domů je prázdných, zavřených, nesvítících, se zataženými žaluziemi.
Z druhé strany hotelu jsou dva obří jeřáby a rozestavěná budova rekonstruovaného muzea – práce byly zastaveny. Řecký účastník konference mi říká, že když půjdu ulicemi, zjistím, že 40-50 % obchodů zavřelo svůj byznys. První sekce konference je o Řecku. Jsem zděšen, že mnoho účastníků napjatě čeká, jak dopadnou večerní, či zítřejší, či jakkoli jiné rozhovory mezi řeckou vládou a EU (a ECB a MMF). Přesto řada lidí v sále souhlasně kývá hlavou, když říkám – k šoku všech Řeků – že jsou dnešní negociace zcela nedůležité, protože se v podstatě vůbec nedotýkají řešení řeckého problému. Pořád zde nikdo kromě mne – ze zdvořilosti nebo z opravdového nechápání problému – nezmiňuje odchod z eurozóny. Někteří se toho děsí (věří katastrofickým scénářům), jiní si myslí, že odchod z eurozóny rovná se odchod z EU (což je nesmysl) a dokonce odchod z Evropy (dvojnásobný nesmysl!). Opakovaně musím zdůrazňovat, že Evropa je něco jiného než Evropská unie. Že to záměrně neodlišuje na konferenci přítomný, eurofanatický německý europoslanec (předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu) Elmar Brok, je logické. Ale proč se pořád říká, že ten či onen je proevropský či protievropský (a ne pro EU nebo proti EU), to nechápu.
Řekové jsou rozpolcení. Nelíbí se jim Syriza a její představitelé, ale současně přiznávají, že dnes v Řecku nikdo jiný není, že není žádná politická alternativa. Trpí tím, že začínají vypadat jako kterákoli jiná balkánská země, ale strašně se zlobí, když jim říkám, že součástí Balkánu jsou. Orientují se na zaplacení dluhů (resp. spíše na odpuštění, restrukturalizaci, odložení splácení dluhů) a nemluví o tom, co bude „day after“, co udělá (nebo neudělá) Řecko samo se sebou. Nebylo tam jediné vystoupení, jediný diskusní příspěvek na toto téma. Ve vzduchu je hypotéza (spíše víra), že bez obřích dluhů bude všechno v pořádku. Podle mého názoru nastane business as usual, což – přeloženo do češtiny – znamená vytváření nových dluhů.
Pravidelná účastnice Athénského semináře Anna Diamantopoulou, bývalá eurokomisařka a bývalá ministryně školství řecké vlády, mluví velmi nejasně o reformách, ale jasněji o odložení splátek dluhu a o investičním plánu (z peněz EU). Nevěřím svým očím, když i bývalá eurokomisařka (minimálně 5 let v Bruselu) mluví o chybách Německa a o jeho aroganci (!). Že dojde k bankrotu země a jejímu faktickému rozpadu, nepřipouští. Jiní Řekové mluví o už dnes probíhajícím zavírání lokálních nemocnic a policejních stanic.
Více: www.klaus.cz/clanky/3761
Euro je pro Řecko svěrací kazajkou, která jej už patnáct let dusí, řekl V. Klaus. Podle výkonného ředitele IVK Jiřího Weigla je finanční pomoc kolabujícímu Řecku ilustrací katastrofy, kterou pro méně vyspělou zemi znamená tak těsné propojení, jakým je měnová unie, se zeměmi výrazně vyspělejšími a produktivnějšími. Ladislav Jakl ukazuje, že sedmisté padesáté osmé, už opravdu „poslední“ varování adresované řecké reprezentaci vždy skončí novým a novým odkladem, novým a novým finančním transferem www.klaus.cz/clanky/3764
16.6.2015 „Takže buď v podstate bez nejakých výraznejších podmienok eurozóna tieto peniaze pustí, a potom môžu čakať obrovské problémy najmä v Španielsku, kde zaručene vyhrá strana Podemos, ktorá vlastne hovorí to isté ako grécka vládna strana Syriza, alebo nedajú tieto peniaze, a potom Grécko od 1. júla 2015 v podstate zbankrotovalo.“
Povedal Sulík prohomosexuálny europoslanec zo Slovenska www.youtube.com/watch
sulik.sk/eurozona-sa-nep…
Eurozóna ? Richard Sulík: V Grécku sa schyľuje k veľkému finále. Samozrejme, nielen v Grécku, ale aj v celej eurozóne.
17.6.2015 V. Klaus: …V ČR se dluh státu jako podíl na HDP zvýšil z 28,7 v roce 2008 na 42,6 % v roce 2014, u eurozóny jako celku za stejná léta ze 47 na 82 %.
Nám se tedy tento podíl zvýšil o 14 bodů, jim o 35 bodů. To není malý rozdíl. Např. Irsku ze 43 na 110 %, Španělsku z 39 na 98 %, Portugalsku ze 72 na 130 %, Slovinsku z 22 na 81 %. Průměrná hodnota u eurozemí se zvýšila ze 47 na 82 %, u neeurozemí (ale členských zemí Evropské unie) z 36 na 56 %;
4) euro jako celek mohlo vývojem svého kursu reagovat na měnící se ekonomické podmínky (a snad i reagovalo), ale reagovalo „podle průměru“, tedy nikoli tak, jak by potřebovaly jednotlivé země. Proto to nemohlo vyhovovat ani Německu nebo Řecku, ale ani Holandsku či Portugalsku. Česká koruna, polský zlotý a maďarský forint mohly reagovat podle svého, eurozemě nikoli;
5) bylo by logické se ptát, zda pokrizové oživení nastalo dříve v zemích s eurem než v zemích s vlastními měnami. Ano i ne. Naše sousední země Německo, Rakousko a Slovensko překonaly úroveň svého předkrizového maxima (kterým byl 3. kvartál 2008) dříve než Česká republika (ta v roce 2014), ale – citováno podle výpočtu Carmen Reinhardt, uvedených na nedávné konferenci v Athénách – u dalších zemí s eurem to neplatí.
…Období 15 let existence eurozóny nijak nepotvrdilo narůstání homogenity eurem „sjednoceného“ celku. „Díky“ euru nenastala konvergence, ale divergence ekonomických parametrů a ekonomického výkonu jednotlivých členských zemí. Tuto tezi dnes snad už nikdo nezpochybňuje;
- nákladem je i to, že euro nutí členské země eurozóny v případě jakékoli poruchy a nerovnováhy – při nemožnosti vnější (tedy normální) devalvace – k devalvaci vnitřní, k dramatickému poklesu domácích cen a mezd. To se ukazuje být – jak je to více než přesvědčivě demonstrováno Řeckem – ničivé. Vnitřní devalvace se stává bludným kruhem. Při nedokonalé flexibilitě cena mezd – a to je definiční charakteristikou současné epochy – spolu s cenami klesá i produkt. Výsledkem je, že ekonomika padá rychleji, než se oddlužuje. Otrlé postkomunistické země jako Lotyšsko to přežily, neotrlé Řecko nikoli. I to je velkým ekonomickým nákladem existence společné měny;
Václav Klaus, Euro Business Breakfast, Aureole Fusion Restaurant, City Tower, Praha, 17. června 2015. Více: www.klaus.cz/clanky/3772
18.06.2015 22:16 Tisíce lidí demonstrovaly v Aténách za setrvání v eurozóně - Manifestace se konala den poté, co demonstraci v Aténách a i v dalších městech zorganizovali naopak odpůrci ústupků mezinárodním věřitelům a stoupenci postoje řecké vlády. Středeční akce se zúčastnily také tisíce lidí. Aténám hrozí, že budou od 1. července 2015 v platební neschopnosti.
www.ceskenoviny.cz/…/1229258
ČeskéNoviny.cz
18. června 2015 | Klíčové bude především rozhodnutí Evropské centrální banky, co bude dál s přísunem hotovosti do řeckých bank. (11. června přišel symbolický odjezd zástupců Mezinárodního měnového fondu z bruselských jednání s prohlášením, že rozpory jsou tak velké, že nemá cenu dál pokračovat)
Ty žily v poslední době jen na kapačkách záchranného programu ECB, který se jmenuje ELA (Emergency Liquidity Assistance). Guvernér ECB Mario Draghi v pondělí 15. června při slyšení v Evropském parlamentu oznámil, že z Frankfurtu přes tento program poslali v posledních měsících 118 miliard eur. „Tato podpora nyní představuje 66 procent řeckého HDP. Je to nejvyšší úroveň ze všech zemí eurozóny.“ Půjčky v rámci systému ELA si mezi sebou dávají jednotlivé centrální banky. Pokud Řecko zkrachuje, je velmi pravděpodobné, že alespoň o část těchto peněz v Aténách přijdou. Draghi řekl, že úvěrové linky pro řecké banky budou pokračovat do chvíle, kdy budou solventní. Tyto peníze jsou pro Atény ještě důležitější, než se na první pohled zdá. Je to fakticky jediný zdroj. Banky už několik měsíců nemůžou používat jako zástavu za půjčky z ELA řecké vládní dluhopisy. Nakupují za ně ale pokladniční poukázky. To jsou velmi krátké, nejdéle několikadenní půjčky vládě. Z nich prakticky žije a financuje provoz státu. Hodiny obratu Až se zpětně bude při rekonstrukcích událostí hledat den D, kdy se poprvé prolomilo tabu řeckého bankrotu a odchodu z eura, najde se nejspíš někde v druhé polovině týdne od 8. do 12. června 2015. Ten týden se podle zpráv Reuters o odchodu poprvé oficiálně mluvilo na večeři zástupců ministrů financí eurozóny v Bratislavě. Začínalo být zřejmé, že představy řecké marxistické vlády a věřitelů jsou neslučitelné. Ve čtvrtek 11. června přišel symbolický odjezd zástupců Mezinárodního měnového fondu z bruselských jednání s prohlášením, že rozpory jsou tak velké, že nemá cenu dál pokračovat. Celý článek si můžete přečíst v aktuálním vydání Týdeníku ECHO Týdeník ECHO: Konec řecké tragédie. Scénář odchodu - Echo24.cz Lenka Zlámalová
echo24.cz/…/tydenik-echo-ko…
21. června 2015 17:09 Řecký premiér Alexis Tsipras představil evropským lídrům své plány na cestu z finanční krize. Podle místních médií vláda plánuje zrušit předčasné důchody nebo seškrtat výdaje na obranu.
Zdroj: ekonomika.idnes.cz/…/eko-zahranicni.…
22. 6. 2015 21:12 | redakce Řecké pondělí: Tsiprasova vláda nabídla ústupky, naděje na dohodu s věřiteli žijí. Snížit se mají výdaje na obranu. – Investičníweb.cz
www.investicniweb.cz/…/recko-prislo-s-…
22.06.2015 21:10 Řecko přišlo s velkými ústupky - snížit se mají výdaje na obranu - a oživilo naděje na dohodu v EU
www.ceskenoviny.cz/…/1230510
- ČeskéNoviny.cz
23.06.2015 20:53 Řeckým zákonodárcům se nelíbí návrhy, které dala vláda věřitelům. Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis dnes prohlásil, že osud řecké vlády je spojen s výsledkem hlasování v parlamentu. Místopředseda řeckého parlamentu a činitel vládní levicové strany SYRIZA Alexis Mitropulos upozornil, že se schvalováním návrhů by mohly být problémy.
"Domnívám se, že tento program, jak jej vnímáme,... bude pro nás těžké podpořit," řekl Mitropulos v řecké televizi Mega TV. "Premiér musí naše lidi nejdříve informovat, proč jsme v jednáních neuspěli," řekl. Zároveň upozornil, že opatření se podle něj neshodují s principy levice. Poslanec koaliční populistické strany Nezávislí Řekové Pavlos Chaikalis podotkl, že vláda "padla do pasti". - ČeskéNoviny.cz
www.ceskenoviny.cz/…/1230692
24. června 2015 Řekové neplatí hypotéky a dluhy. A nestydí se za to. Okolo 70 procent restrukturalizovaných hypotéčních úvěrů není spláceno.
Lidé se domnívají, že se propadnutí půjčky a zabavení majetku bude týkat je majitelů honosných vil,“ citoval The Financial Times jednoho z bankéřů. Takovéto cílené ignorování plateb je způsob, jak řecká střední třída přežívá. Mnoho Řeků si nejdříve ve velkém půjčovalo v domnění, že je nastalá ekonomická krize pouze dočasný stav, a odmítalo změnit svůj životní styl. Nakonec se ale dostali do fáze, kdy přestali splácet své dluhy úplně, čímž virtuálně zmrazili ekonomickou aktivitu. Například příjmy z daní za květen klesly o 1 miliardu eur – mnoho Řeků totiž odmítalo podat daňové přiznání. To dostalo levicovou vládu ze strany zahraničních věřitelů i státních zaměstnanců pod ještě větší tlak. Po letech života v nejistých podmínkách si také Řekové náležící ke střední třídě navykli prodávat starožitnosti po předcích a v Řecku se tak rozvinul rozsáhlý ilegální trh. ,,Před kupci nicméně aktuálně vyvstává příležitost, která se objeví vždy, když dojde k velkému ekonomickému pozdvižení. V Řecku se to naposledy stalo v době druhé světové války,“ vysvětluje starožitník Angelo. - Echo24.cz echo24.cz/…/rekove-neplati-…
24.6.2015 Eurozóna - nesprávne riešenia na nepochopené problémy. Problémom eurozóny bola slepá honba za väčšou a rýchlejšou centralizáciou. Preto Grécku v roku 2010 nebolo umožnené zbankrotovať a namiesto toho mu bola poskytnutá „pomoc.“
Čo na tom, že táto pomoc bola nelegálna. Lisabonská zmluva totiž jasne hovorí o tom, že za svoje záväzky jednotlivé krajiny ručia samy. Eurozóna by sa mala oveľa viac centralizovať. O tom hovorí dnes predstavený plán ohľadom budúcej integrácie krajín platiacich eurom. Tento plán navyše nepredstavil len tak niekto. Predstavilo ho „5 prezidentov EÚ,“ teda predseda … Eurozóna a plány … Európskej komisie Jean-Claude Juncker, predseda Európskej rady Donald Tusk, predseda Európskeho parlamentu Martin Schulz, predseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem a predseda Európskej centrálnej banky Mario Draghi. Prvé kroky k väčšej centralizácii eurozóny by navyše mali začať už budúci týždeň. Filip Vačko
europskaunia.sulik.sk/eurozona-plan-na-centralizaciu/
24.6.2015 6:17 Kurdistán se chystá vydat své první bondy za celkem pět miliard dolarů.
Globální trh vládních dluhopisů brzo oživí exotický novic. Londýnský lov na investory totiž v nejbližších dnech odstartuje autonomní vláda v iráckém Kurdistánu. Ve snaze o finanční nezávislost na mateřském Bagdádu nabídne zahraničním hráčům se smyslem pro riskantní sázky své první bondy za celkem pět miliard dolarů.
Neduh nízkého výnosu, v současnosti tak obvyklý pro dluhopisy většiny vlád světa, se nové emise zřejmě týkat nebude. Pokrýt riziko vlády vysílené bojem s Islámským státem, která navíc nemá s centrální vládou v Iráku vyjasněná práva na prodej své ropy, nebude podle expertů vůbec levné.
„Dali jsme mandát bankám Goldman Sachs a Deutsche Bank, aby organizovaly schůzky s mezinárodními investory zaměřenými na dluhopisy, ve věci potenciálních transakcí v blízké budoucnosti,“ uvádí na webových stránkách regionální kurdistánské vlády její mluvčí Safeen Dizayee. Autonomní vláda v Kurdistánu dostala z Bagdádu zelenou půjčit si na mezinárodních finančních trzích pod podmínkou, že peníze budou využity na infrastrukturní projekty.
Velmi omezená ekonomická data dostupná pro region, který navíc nemá úvěrový rating, případný investorský zájem o bondy kurdské autonomie značně ochladí
„Velmi omezená ekonomická data dostupná pro region, který navíc nemá úvěrový rating, případný investorský zájem o bondy kurdské autonomie značně ochladí. Dá se předpokládat, že výnos dluhopisů bude podstatně vyšší než v případě dluhu vydaného vládou v Bagdádu,“ uvádí expert společnosti Exotix na investice v rizikových oblastech, Jakob Christensen. Dluhopisy Iráku se splatností v roce 2028 se v současnosti obchodují s výnosem na prahu 8,5 procenta, úrok z kurdských papírů by se zřejmě psal ve dvou cifrách.
Konkrétní účel výnosu z emise však zatím není jasný. Irácký Kurdistán bojuje s nedostatkem peněz nejen na zařízení pro těžbu a transfer ropy, ale i na chod samotné regionální administrativy. Faktury vláda měsíce neplatí dokonce ani firmám jako Genel, Gulf Keystone či DNO, které na jejím území těží černé zlato. Pozorovatelé navíc zdůrazňují, že investice do dluhopisů je spojena se sázkou na budoucí oživení cen ropy, v opačném případě bude splácení dluhu pro Kurdistán značně obtížné.
Daňový magnet pro přespolní firmy
Pětimilionový irácký Kurdistán je územím na severu Iráku s autonomní správou a omezenou závislostí na centrální vládě v iráckém Bagdádu. Rozhodující část tamní ekonomiky o ročním výstupu kolem 25 miliard dolarů tvoří těžba ropy a dalších základních surovin v kombinaci se zemědělstvím. Na rozdíl od zbytku Iráku je o Kurdistán zájem mezi zahraničními firmami, kterých v zemi působilo v polovině loňského roku přes dva tisíce, a to zejména z Turecka. Lákadlem pro přespolní firmy jsou daňové prázdniny, které Kurdistán novým hráčům na zdejším trhu nabízí po dobu deseti let. V letech 2011 až 2013 se tak místní vládě podařilo do iráckého Kurdistánu dostat 22 miliard přímých zahraničních investic.
zpravy.e15.cz/…/kurdistan-se-ch…
