Fráňa Šrámek
Oslátko
Viděli jste v bílém sněhu
růženeček dětských stop?
Vedly, vedly ku betlému
a nad nimi hvězdný strop.
Jenom děti ještě dojdou,
my si už jen vzpomenem. Za sedmerou horou, vodou dřímá ona modrá zem. Za černými jedličkami. Za stříbrnou pastvinou. A ty, hvězdo, kráčej s námi tou půlnoční hodinou. Tím je lépe, čím jsi chudší, tím se snáze peláší. Vem ovečku do náručí, k betlémské spěj salaši. Jasná hvězda chvostem míří, pod hvězdou chlév dokořán: poklekněme za pastýři, narodil se Kristus pán. Málem jsme však nespatřili v plenkách jeslí robátka. My jsme očí nespustili z přemilého oslátka... Hoki, děkuji za pěknou báseň od Fráni Šrámka. Mně se líbí od Fráni Šrámka i tato báseň, která souvisí s tématem. Můj manžel mě upozornil na tuto diskusi, tak jsem se přišla podívat. Za kritiku děkuji i za tu zápornou a oprávněnou, nejsem básník, jsem laik a amatér, jen mě to prostě baví a chtěla jsem tenkrát před pěti lety někomu udělat radost a věnovat něco pěkného Tulačce, něco ode mě …Více

Proces proměny je jistě tajemstvím a dílem Božím, nicméně Kristus nás naučil modlitbu, kterou se církev modlí, aby k proměně došlo. Takže modlitba je velmi důležitá, to je to co my lidé můžeme dokázat, modlit se. No a Bůh dělá ten zbytek, tedy vše co my lidé ani náhodou nedokážeme, v tomto případě proměnu. Když se církev nebude modlit, Bůh nebude proměňovat.