František vysvětlí PROTIpotratovou encykliku jako PROpotratovou
Najdou se pastýři a teologové, kteří proti programu „nové interpretace Humanae vitae“ vysloví slovo HEREZE?Ptá se Roberto de Mattei, profesor historie v Římě: František (Bergoglio) potřebuje novou interpretaci Humanae vitae. Nová interpretace Humanae vitae. Mons. Gilfredo Marengo, docent Papežského institutu Jana Pavla II. bude koordinovat komisi, která je pověřena vypracovat novou interpretaci encykliky Humanae vitae. Komisi jmenoval papež František u příležitosti 50. výročí zveřejnění encykliky. (L: k 25.7.2018. Předtím bude asi muset přijít 3. světová válka, aby v totálním zničení Katolické církve Františkovi zabránila) První indiskrece o existenci tajné komise byly potvrzeny. Členy komise jsou Pierangelo Sequerihi, ředitel Papežského institutu, prof. Philippe Chenaux, docent církevních dějin na Papežské univerzitě v Lateráně, a Mons. Angelo Maffeis, ředitel Institutu Pavla VI. v Brescii. Koordinátorem je Mons. Gilfredo Marengo, docent teologické antropologie na Papežském institutu Jana Pavla II.. Tato komise má za úkol vyhledat ve vatikánských archivech podklady z doby tří let po 2VK. První studijní skupina k otázce regulace porodnosti byla ustavena v březnu 1963 Pavlem VI. a měla 75 členů. Roku 1966 předložili „experti“ papeži Montinimu své výsledky, které měly otevřít cestu k umělé kontrole porodnosti. V dubnu 1967 měla být podle tohoto dokumentu přepracována encyklika Humanae vitae. 25. července 1968 však Pavel VI. zveřejnil encykliku Humanae vitae, která potvrdila tradiční postoj církve ke kontrole porodnosti. Podle filozofa Romana Ameria to byl nejdůležitější čin jeho pontifikátu. Humanae vitae se stala předmětem bezpříkladného odporu nejen ze strany teologů a kněží, ale také několika episkopátů, především belgického pod vedením kardinála Suenense, který na koncilu provolal: "Sledujme pokrok vědy. Zapřísahám vás, bratři. Zabraňme novému procesu Galileo. Jeden pro církev stačí." Kardinál Peregrini, arcibiskup turínský, označil encykliku za tragédii dějin papežství. Roku 1969 schválilo devět holandských biskupů, mezi nimi Alfring, tzv. prohlášení nezávislosti, ve kterém vyzvali věřící, aby odmítli nauku encykliky Humanae vitae. Současně se holandská pastorační rada vyslovila pro tzv. Holandský katechismus. (Biskupové se hlasování zdrželi.) Odmítla korektury doporučené Římem a požadovala, aby se církev otevřela novým radikálním požadavkům v morálních otázkách. Tyto požadavky nebyly sice v závěrečné zprávě zveřejněny, ale vyplývaly z obsahu práce pastorační rady, jako např. předmanželské sexuální vztahy, homosexuální svazky, potraty a eutanazie. Kardinál Francis Stafford tehdy napsal: V roce 1968 se stalo v církvi něco strašného. V kněžství, mezi přáteli, všude došlo ke zlomu, který nebylo možno napravit. Tyto rány dodnes církev zatěžují. K antikoncepci zaujal Pavel VI. v HV moudré stanovisko, které je hodnoceno teology jako nezměnitelné. Nikoliv proto, že by dokument nárokoval požadavky neomylnosti, nýbrž protože potvrdil nauku, kterou církev trvale zastávala. Jezuitští teologové Marcelino Zalba, John Ford a Gerard Kelly, filozofové Arnaldo Xavier da Silveria a German Grisez a mnoho dalších prohlásili, že nauku Humanae vitae je třeba pokládat za neomylnou nikoliv vzhledem k promulgaci, nýbrž jako potvrzení řádného a všeobecného učitelského úřadu papeže a biskupů celého světa. Mons. Gilfredo Marengo, prelát, kterého papež pověřil, aby HV znovu přečetl, patří naopak do kategorie prelátů, kteří zastávají názor, že i neslučitelné je možno sloučit. Již v září 2015 požádal Vatican Insider o zveřejnění komentáře k biskupské synodě o rodině, a vyslovil požadavek, aby bylo zrušeno pojetí, že učitelský úřad církve je uzavřený systém, který nepřipouští další otázky. V posledním svém článku ve stejném médiu s výmluvným titulem Humanae vitae a Amoris laetitia: paralelní případy (Vatican Insider, 23. března 2017) klade Marengo otázku, zda polemická hra „pilulku ano - pilulku ne“, stejně jako přijímání pro rozvedené není jen znakem nesmírné svízele v církevním životě.“ Píše: "Pokaždé, když v křesťanském společenství dojde k omylu, že se předkládají životní modely, které jsou vyvozeny z abstraktních teologických ideálů a uměle vykonstruovány, sáhne se k pastoračnímu použití doktrinárního paradigmatu." A dále: "Určitý způsob přijetí nauky Pavla VI. a její obhajoba byla pravděpodobně jedním z faktorů, že – a zde cituje papeže Františka - příliš abstraktní teologický ideál manželství, který byl takřka uměle vykonstruován, byl velmi vzdálen od konkrétních situací a každodenních možností reálných rodin. Toto přehnané idealizování, především, když zanedbáváme důvěru v milost, nečiní manželství vytouženým a atraktivním, nýbrž právě naopak." Jestliže protiklady »pilulku ano - pilulku ne« a »přijímání pro rozvedené ano - přijímání pro rozvedené ne« jsou jen polemickou hrou, můžeme tento postup použít i na velká témata víry a morálky: »potrat ano – potrat ne« atd. Samotný protiklad mezi pravdou a bludem, mezi dobrem a zlem se stane pouhou polemickou hrou. Je třeba poznamenat, že mons. Marengo neříká, že AL je třeba číst ve smyslu hermeneutiky kontinuity. Nepopírá protiklad mezi oběma dokumenty, ale dodává, že AL (Amoris laetitia) dovoluje to, co HV (Humanae vitae) zakazuje. Z jeho názoru vyplývá, že každý teologický a naukový protiklad je třeba relativizovat a překonat tím, že oba protiklady spojíme. Pravá dichotomie panuje mezi abstraktním a konkrétním, mezi pravdou a životem. To, co požaduje mons. Marenga, je manipulace prostřednictvím pastorační praxe, aniž bychom se skláněli před „abstraktními a uměle konstruovanými teologickými ideály“. Směrnicí pro jednání se stává nikoliv nauka, ale jednání podle jeho pojetí vyplývá nakonec zase z jednání, takže žádné jednání nemůže být podřízeno abstraktním teologickým a morálním soudům. Žádné životní modely neexistují, je zde jen tok života, který všechno akceptuje, ospravedlňuje a posvěcuje. Princip imanence, který sv. Pius X. jasně odsoudil ve své encyklice Pascendi (1907), je zde aplikován přímo exemplárně. Najdou se pastýři a teologové, kteří proti programu „nové interpretace Humanae vitae“ vysloví slovo HEREZE? Roberto de Mattei, profesor historie v Římě Zdroj: www.lumendelumine.cz/index.php
