Stylita
1155

Boží slovo na den 20.5. A.D. 2019

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje, a kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec a také já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ Zeptal se ho Juda - ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, a světu ne?“ Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova. A (přece) slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. To jsem k vám mluvil, dokud ještě zůstávám u vás. Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.“
Jan 14,21-26
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/05velikonoce/05_01.htm
1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Když (Pavel a Barnabáš) zpozorovali, že se (v Ikóniu) pohané a židé se svými předními muži už strojí k tomu, aby je ztýrali a kamenovali, utekli do lykaonských měst Lystry a Derbe a do jejich okolí a tam hlásali radostnou zvěst. V Lystře žil jeden muž nemocný na nohy. Mohl jen sedět, …Více
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/05velikonoce/05_01.htm

1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Když (Pavel a Barnabáš) zpozorovali, že se (v Ikóniu) pohané a židé se svými předními muži už strojí k tomu, aby je ztýrali a kamenovali, utekli do lykaonských měst Lystry a Derbe a do jejich okolí a tam hlásali radostnou zvěst. V Lystře žil jeden muž nemocný na nohy. Mohl jen sedět, protože byl od narození chromý a nikdy nechodil. Ten slyšel Pavla kázat. Pavel se na něj zahleděl a viděl u něho víru, že může být uzdraven. Proto zavolal silným hlasem: „Postav se zpříma na nohy!“ A chromý vyskočil a chodil. Když zástup lidí uviděl, co Pavel udělal, začal lykaonsky křičet: „Sestoupili k nám bohové v lidské podobě!“ A Barnabášovi říkali Zeus, Pavlovi Hermes, protože hlavně on mluvil. Kněz od Diova chrámu z předměstí dal k bráně přivést ověnčené býky a chtěl s lidmi obětovat. Jakmile o tom apoštolové Barnabáš a Pavel uslyšeli, roztrhli si šaty, vběhli mezi zástup a volali: „Lidi, co to děláte! I my jsme přece jenom slabí lidé jako vy! My vám jen neseme radostnou zvěst, že se máte odvrátit od těchto nicotných model k Bohu živému. On učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich. V minulosti sice nechával všechny národy, aby si žily po svém, třebaže se nepoznán projevoval tím, jak prokazoval dobro: z nebe vám dával déšť a úrodné časy, jídla dosyta a plno radosti do srdce.“ Jen stěží zadrželi těmito slovy ten zástup lidí, aby jim neobětoval.
Sk 14,5-18

Žalm:
Nikoli nám, Hospodine, ale svému jménu zjednej slávu.
Nebo: Aleluja.

Nikoli nám, Hospodine, nikoli nám,
ale svému jménu zjednej slávu
pro své milosrdenství, pro svou věrnost!
Proč mají pohané říkat:
„Kdepak je ten jejich Bůh?“

Bůh náš je na nebesích,
učinil všechno, co chtěl.
Jejich modly jsou stříbro a zlato,
dílo lidských rukou.

Požehnáni jste od Hospodina,
který učinil nebe i zemi.
Nebesa jsou nebem pro Hospodina,
avšak zemi dal lidským dětem.
Zl 115

Evangelium: Jan 14,21-26

Církevní kalendář:
sv. Klement M. Hofbauer (+1820)
Pocházel z Tasovic od Znojma. Původně se vyučil pekařem. Pro chudobu a touhu po studiu odešel do ciziny. Po různých cestách přijal v Římě svátost kněžství a vstoupil do řádu redemptoristů, který pak uvedl do Varšavy. Po požehnaném působení byl vypovězen a ve svém apoštolském působení pokračoval ve Vídni. Sledován policií jako odpůrce upadávajícího osvícenství a jansenismu proslul jako skvělý apoštol ve všech společenských vrstvách.
více: catholica.cz