Clicks283
Stylita
32

Boží slovo na den 12.4. A.D. 2019

Slova svatého evangelia podle Jana.

Židé brali kameny, aby Ježíše kamenovali. Ježíš jim na to řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“ Židé mu odpověděli: „Pro dobrý skutek tě nechceme kamenovat, ale pro rouhání: ty jsi jen člověk, a děláš ze sebe Boha.“ Na to jim Ježíš řekl: „Ve vašem Zákoně je přece psáno: `Já jsem řekl: Jste bohové.' Jestliže nazval bohy ty, kterým se dostalo Božího slova – a Písmo nemůže být zrušeno – můžete vy říkat o tom, kterého Otec posvětil a poslal na svět, že se rouhá, protože jsem řekl: `Jsem Syn Boží'? Nekonám-li skutky svého Otce, nevěřte mi. Jestliže však je konám a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a (konečně) pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ Znovu by se ho byli rádi zmocnili, ale on jim unikl. Zase odešel za Jordán na to místo, kde dříve křtíval Jan, a tam zůstal. Přišlo k němu mnoho lidí. Říkali: „Jan sice neudělal žádné znamení, ale všechno, co Jan řekl o něm, bylo pravda.“ A mnoho jich tam v něho uvěřilo.
Jan 10,31-42
Jan Klimak aneb Lestvičník zde Sv. Jan Klimak
a toto je přece krásné : Nádheře modlitby se nenaučíme od druhého. Ona sama je učitelkou. Bůh uděluje dar modlitby tomu, kdo se modlí.

A speciálně pro Bohumilu od Benedikta :)
www.radiovaticana.cz/clanek.php ................Představuje nám takříkajíc velkými písmeny to, co my denně píšeme malými. Je to prorocký symbol, který zjevuje, co je to …More
Jan Klimak aneb Lestvičník zde Sv. Jan Klimak
a toto je přece krásné : Nádheře modlitby se nenaučíme od druhého. Ona sama je učitelkou. Bůh uděluje dar modlitby tomu, kdo se modlí.

A speciálně pro Bohumilu od Benedikta :)
www.radiovaticana.cz/clanek.php ................Představuje nám takříkajíc velkými písmeny to, co my denně píšeme malými. Je to prorocký symbol, který zjevuje, co je to život pokřtěného ve společenství s Kristem, s Jeho smrtí a vzkříšením. Pro mne je zvláště významná skutečnost, že vrcholek žebříku, poslední stupně jsou zároveň základními, počátečními a nejjednoduššími ctnostmi: víra , naděje a láska. Nejsou to ctnosti dostupné jenom mravním hrdinům, ale jsou to Boží dary všem pokřtěným. V nich vyrůstá i náš život. Počátek je zároveň cílem, výchozí bod je také konečným. Celé putování směřuje ke stále radikálnější realizaci víry, naděje a lásky. V těchto ctnostech jsou přítomny všechny stupně žebříku. Základní je víra, protože tato ctnost v sobě zahrnuje to, že se zřeknu své arogance, svojí myšlenky, svého nároku soudit sám, aniž bych se svěřil druhým. Nezbytná je tato pouť k pokoře, k duchovnímu dětství. Je třeba překonat postoj arogance, která vede k tvrzení: Já v této své době, v 21.století vím lépe to, co mohli vědět tamti v oněch dobách. Naopak, je třeba svěřit se pouze Písmu svatému, Pánovu Slovu, přistupovat s pokorou k horizontu víry, abychom tak vešli do nezměrné šíře univerzálního světa, Božího světa. Takto naše duše poroste, poroste vnímavost srdce vůči Bohu. Správně říká Jan Klimak, že pouze naděje nás uschopňuje žít lásku. Naděje, v níž přesahujeme každodenní záležitosti, neočekáváme úspěch v rámci našich pozemských dnů, ale čekáme na závěr zjevení samého Boha. Pouze v tomto rozsahu naší duše, v této sebetranscendenci se náš život stává velkým a můžeme snášet každodenní námahy i zklamání, můžeme být na druhé hodní, aniž bychom čekali odměnu. Jedině, pokud je Bůh, tato velká naděje, k níž směřuji, mohu každý den uskutečňovat drobné krůčky svého života a učit se tak lásce. V lásce se skrývá tajemství modlitby, osobního poznání Ježíše: prostá modlitba, která usiluje o pouhý dotek srdce božského Mistra. Tak se otevírá naše vlastní srdce a od Něho se mu dostává Jeho dobroty, Jeho lásky. Užívejme tedy tento ?žebřík? víry, naděje a lásky a dosáhneme pravého života.......
Zedad
@Kallistratos Proroctví neřadíme mezi dogmata. Je to spíš upozorněni na to, abychom žili desatero.
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/03pust/05_05.htm

1. čtení:
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých: „Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!“ I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: „Snad se dá svést a zmocníme se ho a pomstíme se na něm!“ Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník; proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic …More
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/03pust/05_05.htm

1. čtení:
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých: „Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!“ I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: „Snad se dá svést a zmocníme se ho a pomstíme se na něm!“ Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník; proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic nesvedou. Velmi budou zahanbeni, neboť ničeho nedosáhnou; bude to věčná hanba, nezapomene se na ni. Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivého, který vidíš ledví i srdce, kéž uzřím tvou pomstu nad nimi, neboť tobě jsem svěřil svou při. Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vysvobodil život ubohého z ruky zlosynů! Jer 20,10-13

Žalm:
Ve své tísni jsem vzýval Hospodina, a vyslyšel mě.

Miluji tě, Hospodine, má sílo,
Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj!

Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám,
můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má!
Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála,
a od svých nepřátel budu vysvobozen.

Obklopil mě smrtící příboj,
přepadly mě záhubné přívaly,
ovinula mě osidla podsvětí,
ohrozily mě léčky smrti.

Ve své tísni jsem vzýval Hospodina,
k svému Bohu jsem volal o pomoc:
Ze své svatyně slyšel můj hlas,
mé volání proniklo k jeho sluchu.
Zl 18

Evangelium: Jan 10,31-42

Církevní kalendář:
sv. Julius (+352)
Byl synem Rustika, narozený v Římě a zprávy o něm začínají až jeho zvolením na papežský stolec 6. 2. 337. O čtvrt roku později zemřel velký císař Konstantin a císařskou korunu pak získal horlivý arián a nepřítel katolíků, Konstancius. Od té doby se vyhrocovaly spory mezi katolíky, vyznávajícími, že Syn Boží je stejné podstaty s Bohem Otcem (homousios), zatímco ariáni tvrdili, že je Bohu Otci pouze podoben (homoiusios).
Papež Julius se ujímal ariány obviněného biskupa Atanáše, který na východě v Alexandrii vedl katolickou stranu. Několik východních ariánských biskupů se ho snažilo odstranit a zmocnit se po něm druhého nejvýznamnějšího biskupství. Z toho důvodu poslali na něj k papeži i křivou obžalobu. Atanáš po písemné obhajobě se k papeži dostavil osobně. Povolána byla také žalující strana a měla se dostavit do Říma roku 341 na sněm. Tomu se ariáni vyhnuli, ač se do Říma dříve odvolávali a začali papeži upírat právo soudu. Další sněm svolal Julius I. do Sardiky (Sofie) a na něm se potvrdily závěry z Říma. Papež dal zapisovat všechny církevní události a nezanedbal nic, co patří k povinnostem dobrého pastýře.
Za Julia I. byl v Římě z podnětu Atanáše zřízen první ženský klášter u kostela sv. Vavřince za hradbami. Julius I. vystavěl basiliku sv. Valentina u silnice Flaminia, blízko Milviova mostu, jejíž sutiny byly vykopány v r.1888 a dále chrám v místech současného chrámu sv. apoštolů. Je uváděno, že za něj byla vystavěna bazilika zvaná Julia, což je dnes chrám P. Marie v Zátibeří. Přisuzuje se mu i založení tří hřbitovů.
Zemřel s pověstí svatosti a byl pochován v cemeteriu Calepodiově u silnice Aurelia blízko sv. Pankráce.
catholica.cz