Zemřel Milouš Jakeš, šéf komunistů z posledních let totality

Pohřeb se konal v úterý v pražském motolském krematoriu bez účasti veřejnosti. 

Jakešovo působení v nejvyšší stranické funkci je spojeno s agónií a následným pádem komunistického zřízení v Československu v listopadu 1989. 12. srpna by oslavil 98. narozeniny.

Záznam jeho vystoupení před komunistickými funkcionáři v Červeném Hrádku na Plzeňsku z července 1989 koloval mezi lidmi a Jakeš se stal nechtěnou komediální hvězdou. Projev, v němž mimo jiné apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“, byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací.

Podívejte se na rozhovor s Jakešem z roku 2014:

Z Moskvy do ústředního výboru KSČ

Milouš Jakeš se narodil v srpnu 1922 v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín, a to od roku 1937 do roku 1950. V roce 1944 ukončil vyšší elektrotechnickou průmyslovou školu.

21 fotografií

Už v roce 1945 vstoupil do komunistické strany a v roce 1950 se na dva roky stal předsedou národního výboru v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V letech 1952 až 1955 byl tajemníkem ústředního výboru svazu mládeže.V roce 1958 se vrátil ze studia na Vysoké škole stranické v Moskvě. Začal působit na Ústředním výboru Komunistické strany Československé (ÚV KSČ) a v období 1966 až 1968 byl náměstkem ministra vnitra. V březnu 1968 byl zvolen předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ a v této funkci zůstal do roku 1977.

V období Pražského jara se Jakeš přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry. V sedmdesátých letech byl jedním z představitelů tzv. normalizace v Československu a podílel se na čistkách ve společnosti i v KSČ. Byl členem předsednictva ÚV KSČ, kde odpovídal za oblast zemědělství a od roku 1981 byl předsedou národohospodářské komise ÚV.

V průběhu 80. let se Jakeš začal prezentovat jako stoupenec reforem Michaila Gorbačova v Sovětském Svazu. Jeho politická kariéra vyvrcholila v prosinci 1987, kdy se stal nástupcem Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. Jakešův překvapivý nástup do čela strany však byl spíše výsledkem vnitrostranických her a měl zabránit, aby se k moci dostal tehdejší federální předseda vlády Lubomír Štrougal.

Život po revoluci

Po listopadových událostech roku 1989 skončil mocenský monopol komunistů strany a sám Jakeš byl donucen svoji funkci opustit. V prosinci 1989 byl pak dokonce na mimořádném sjezdu z KSČ vyloučen. Následně se vzdal i svého poslaneckého mandátu a odešel z politiky.

V dalších letech musel čelit obvinění z vlastizrady, které se podle obžaloby dopustil tím, že se 22. srpna 1968 zúčastnil na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády, jež měla nahradit tehdejší zákonnou vládu, a souhlasil, že se stane jejím členem. V červnu 2003 jej však Vrchní soud obžaloby zprostil.

Od srpna 2016 čelil spolu s dalšími 66 lidmi trestnímu oznámení kvůli zabití pěti Němců v šedesátých a sedmdesátých letech na hranici tehdejšího Československa. Vydání do Německa či rozsudku se však nedožil.

V posledních letech žil Milouš Jakeš převážně v ústraní. Po smrti manželky Květeny Jakešové bydlel jako důchodce v pražských Dejvicích a příležitostně vystupoval na veřejnosti. V roce 1996 mu vyšla kniha Dva roky generálním tajemníkem, v říjnu 2017 pak vznikl o jeho životě dokumentární film Milda.