Emiráty vnímají Írán jako takovou hrozbu, že jim stojí i za vztahy s Izraelem, říká zpravodaj Borek

Delegace Izraele a Spojených arabských emirátů by měly v následujících týdnech podepsat dohody týkající se zásadních oblastí, jako jsou investice, telekomunikace nebo zdravotnictví. Státy taky brzy otevřou své ambasády. Emiráty už oznámily, že jejich velvyslanectví nebude v Jeruzalémě.

„Spojené arabské emiráty byly už dlouhé roky spojencem židovského státu. Nyní je to formalizováno. Ten symbol není triviální. Je to symbol toho, že státy Perského zálivu, Arabskými emiráty to totiž pravděpodobně nekončí, vnímají společnou hrozbu v podobě íránského vlivu jako natolik závažnou, že formalizují vztahy s Izraelem,“ uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Podle něj bude mírová dohoda podepsána v USA, v Bílém domě, pravděpodobně do tří týdnů.

Radnice Tel Avivu se v noci po uzavření historické dohody rozzářila v barvách Spojených arabských emirátů. „Jsem velmi rád za dohodu s Arabskými emiráty a doufám, že s dalšími arabskými státy se také podaří uzavřít podobné dohody,“ uvedl obyvatel Tel Avivu Ofer Shefi. 

Většina arabských zemí židovský stát od jeho vzniku po druhé světové válce neuznává, mírovou smlouvu má podepsanou pouze s Egyptem a Jordánskem. Jednání se Spojenými arabskými emiráty trvala rok a půl, roli prostředníka v nich hrály USA. „Od podepsání dohody mezi Izraelem a Jordánskem před 25 lety nebylo dosaženo v mírovém procesu na Blízkém východě takového pokroku,“ nechal se slyšet americký prezident Donald Trump. 

„Na jedné straně pozorujeme, minimálně posledních deset let, neformální sbližování Izraele a sunitských monarchií Perského zálivu. A to, co se v neděli oznámilo, je prvním, naprosto oficiálním de iure přiznáním této neformální aliance. Ta je spojena nikoliv nějakými vnitřními hodnotami, že by to byly státy, které by si byly ve vnitřní struktuře podobné, ale spojuje je vnější zájem, aby byla zadržována, nebo zcela potlačována íránská osa, která se v posledních deseti letech také zformovala,“ dodal zpravodaj ČT na Blízkém východě.

Přípravu dohody urychlila hrozba izraelské anexe

V posledních týdnech nabrala diplomatická aktivita na obrátkách kvůli hrozbě izraelské anexe okupovaných palestinských území. Ještě před Trumpem informoval o přelomové události na Twitteru korunní princ Abú Dhabí Muhammad bin Zajíd.

„Během hovoru s prezidentem Trumpem a premiérem Netanjahuem byla uzavřena dohoda, která zastaví další izraelskou anexi palestinských území,“ uvedl. „Šlo nám o to zažehnat hrozící anexi a její dopad na možné dvoustátní řešení konfliktu. A toho jsme dosáhli,“ řekl také ministr zahraničních věcí Spojených arabských emirátů Anvár Gargaš.

Výměnou za to bude mít Izrael teprve třetí mírovou smlouvu s arabskou zemí ve svých dějinách. Jordánsko navázalo diplomatické styky na oficiální úrovni s Izraelem před čtvrtstoletím jako druhá arabská země. První byl Egypt na přelomu 70. a 80. let.

Plány na zabrání palestinského území ale zůstávají podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua stále na stole, pouze byly pozastaveny. Dohodu s Emiráty ale považuje za počátek nové éry. „Společně dokážeme proměnit region a vytvořit lepší budoucnost pro naše národy. Je to budoucnost plná míru, bezpečí a prosperity. Vždy jsem věřil, že můžeme vytvořit s arabským světem mír,“ řekl Netanjahu.

Podle zpravodaje ČT Borka si i samotní Izraelci mohou klást otázku, zda anexe osad není odložena až o desítky let. Podle něj tak bude zajímavé sledovat, jaké parametry mírová dohoda ve finálním znění bude mít.

„Emiráty minimálně kvůli ohledu na arabské veřejné mínění, a aby neztratily úplně tvář vůči jiným státům Arabské ligy, se snaží akcentovat to, že dohoda je naprosto jasně a přímo provázána tím, že výměnou za mír s Emiráty se Izrael vzdává anexe,“ dodal.

Palestinci mluví o zradě, SAE to odmítají

Mezi Palestinci zavládlo po uzavření dohody zklamání. „To není možné. Je to spiknutí proti Palestincům a lidem z Emirátů. Chtějí nás přinutit, abychom vyjednávali o míru s Izraelci přes Emiráty. Toto spiknutí naprosto odmítáme,“ řekl obyvatel Hebronu Hasan Murakta.

Dohodu odsoudil i prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Podle něj měla být nejdříve uzavřena mírová smlouva ustavující nezávislý palestinský stát. „Oznámení dohody mezi Spojenými arabskými emiráty a okupanty není o normalizaci. Je to bodnutí do zad boje palestinského lidu,“ reagoval Wasel Abu Yusuf z výkonné komise Organizace pro osvobození Palestiny. Palestina SAE obvinila ze zrady a stáhla svého velvyslance z Abú Zabí.

Náměstek ministra zahraničí SAE, který má na starosti kulturní a diplomatické záležitosti, Umar Sajf Ghubáš se proti této kritice ohradil. Podle něj dohoda představuje významný pokrok vzhledem k neexistenci životaschopné alternativy.

„Snažím se porozumět, v jakém smyslu jde o zradu, když Izraeli otevíráme dveře, aby přehodnotil svůj plán anexe,“ řekl Ghubáš. „Pevně věříme v palestinskou věc a v práva Palestinců. Dohoda je v souladu s naším přesvědčením, ale bere v úvahu nové regionální prostředí,“ zdůraznil.

Saúdská Arábie v roce 2002 navrhla izraelsko-palestinský problém řešit z širšího regionálního hlediska. Podle návrhu, který získal podporu členů Ligy arabských států, se měl Izrael stáhnout z palestinských území výměnou za normalizaci vztahů s arabskými státy. „Je rok 2020. Uplynulo 18 let a arabská mírová iniciativa nepřinesla výsledky,“ uvedl Ghubáš, přičemž zdůraznil význam „dialogu a komunikace“.

SAE: Je to pragmatimus

Saúdská Arábie, která je blízkým spojencem SAE, na dohodu nereagovala. Rijád odmítá navázat s Izrealem diplomatické vztahy, dokud se nestáhne z okupovaného palestinského území. „S nikým jsme to nekonzultovali a nikoho jsme neinformovali,“ uvedl Ghubáš a doplnil, že si byl vědom, že ne všichni budou dohodu komentovat či ji chválit. „Toto rozhodnutí jsme učinili s ohledem na naše vlastní zájmy,“ řekl.

Kromě diplomatických aspektů jsou ekonomické přínosy dohody zřejmé. SAE, které jsou bohaté na ropu a mají velké ambice v oblasti technologií a vesmírného výzkumu, budou moci s Izraelem obchodovat. Izraelci mezitím získají přístup k Dubaji a Abú Zabí, což jsou města, která přitahují talenty a investice.

„Tyto vazby jsou pro nás mimořádně lukrativní a přispějí k našemu hrubému domácímu produktu,“ poznamenal Ghubáš. „Řídíme se pragmatickými ohledy,“ doplnil. 

Dohodu odsoudilo také Turecko, je prý pokrytecká

Také turecké ministerstvo zahraničních věcí dohodu odsoudilo a označilo ji za chybu. „Turecko, které je součástí NATO a stále se oficiálně nezřeklo těchto závazků a spojenectví s USA a s dalšími prozápadními státy regionu, se ve své praktické politice v posledních deseti letech ale neustále vzdaluje Západu,“ upozornil zpravodaj ČT Borek. 

„Viděli jsme další případ, kdy v zásadních věcech Turecko vystupuje úplně odlišně než osa podporovaná Amerikou. Bývalý jednoznačný spojenec Ameriky a Západu z dob studené války se nyní pohybuje v protiproudu, zatímco bývalí formální nepřátelé, tedy arabské země Perského zálivu a Izrael, dospívají k jasné dohodě,“ dodal.

V pondělí Turecko obvinilo Spojené arabské emiráty z pokrytectví a „zrady ve věci Palestiny“. „Spojené arabské emiráty se to snaží vydávat za nějakou oběť pro Palestinu, ve skutečnosti však záležitost Palestiny zradily, aby upřednostnily své menší zájmy,“ okomentovalo krok turecké ministerstvo zahraničí. „Historie a svědomí národů v regionu toto pokrytectví nezapomenou a nikdy ho neodpustí,“ píše se v tureckém prohlášení.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pak Emirátům pohrozil, že uzavře velvyslanectví v hlavním městě Abu Zabí a se zemí přeruší veškeré diplomatické styky. Erdogan je horlivým zastáncem požadavků Palestiny a arabské země kritizuje, že jsou vůči Izraeli příliš shovívavé, připomíná agentura AFP.

Írán mluví o „dýce do zad“

Za hanebnou označil dohodu také Írán. Íránské ministerstvo zahraničí krok Emirátů nazvalo „dýkou, kterou Spojené arabské emiráty nespravedlivě vrazily do zad Palestincům a všem muslimům“. Dohoda je navíc podle ministerstva „nebezpečná a protiprávní“, píše s odvoláním na íránská média agentura Reuters.

Naopak egyptský prezident Sísí ji přivítal jako krok ke stabilitě regionu. Podobně se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.

„Snad jediné překvapení, které přišlo, bylo ze strany Jordánska, jehož reakce byla výrazně pozitivnější, než se dalo čekat. Jordánsko je dlouhodobě vnímáno jako hlavní zastánce palestinské věci, a přesto neodsoudilo tuto dohodu,“ uvedl v pátek ve vysílání ČT24 bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Německo dohodu uvítalo

Prohloubení diplomatických vztahů naopak vítá řada evropských států. „Je to zásadní pro obě (země) a pro regionální stabilitu,“ uvedla mluvčí Evropské komise (EK).

„Normalizace vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty významně přispěje k míru v regionu. Je dobře, že izraelská vláda pozastavila plány na anexi,“ uvedl šéf německé diplomacie Heiko Maas. Ministr zahraničí dohodu také podobně jako ve čtvrtek nejvyšší představitelé Spojených států označil za „historický krok“.

Německo se společně s dalšími evropskými státy v posledních měsících vyslovilo zásadně proti anexi palestinského Západního břehu a podpořilo pokračování přímých vyjednávání mezi Palestinou a Izraelem, která byla přerušena v roce 2014. Jako příznivé pro budoucí mírová jednání vidí přerušení plánů na anexi také Itálie.

Podporu Emirátům v pátek vyslovil také Omán, podle kterého dohoda rovněž přispěje k dosažení a udržení míru na Blízkém východě.