Genetický drift
Genetický drift (též genetický posun) je evoluční proces, při němž dochází k náhodným posunům ve frekvenci jednotlivých alel v populaci. Posun ve frekvenci alel přitom nemá nic společného s vlastnostmi či projevy daného znaku.[1]
Někdy je drift (jakožto „zvláštní druh selekce“, viz směrovaná selekce) dáván do protikladu k tzv. přirozené (nenáhodné) selekci,[zdroj?] která se odehrává na základě vlastností znaku.
Příčiny[editovat | editovat zdroj]
Genetický drift působí na všechny alely ve všech konečně velkých populacích. U nekonečně velkých (tzv. panmiktických) by teoreticky drift nepůsobil a frekvence alel by pouze kolísala oběma směry, nicméně všechny populace mají v reálném světě konečnou velikost. Proto v přírodě zákonitě dochází k tomu, že frekvence určité alely daného genu dosáhne 100 % („zafixuje“ se) a ostatní alely v populaci vymizí.
Obecně lze předpokládat, že jeho účinek je nepřímo úměrný tzv. efektivní velikosti populace (Ne). Jedná se o idealizovaný model populace, která se chová určitým předvídatelnějším způsobem, než reálné populace organismů na Zemi. Účinek driftu se zvyšuje tehdy:[1]
- má-li populace malou velikost (nízký počet jedinců)
- není-li vyrovnaný poměr samců a samic v populaci
- kolísá-li velikost populace v průběhu času
- nepřekrývají-li se generace
- existují-li v rámci populace tzv. subpopulace, které s ostatními vyměňují geny jen málo
Nicméně přestože je jeho význam v reálných populacích, které běžně označujeme za panmiktické, z krátkodobého hlediska nevýznamný, v dlouhodobém horizontu se může tento vliv nakumulovat natolik, že získá enormní význam. Dále se také genetický drift (společně s efektem hrdla lahve) může prosadit v případě, že dojde ke kolonizaci nového území několika jedinci třebas velké populace.
Genetický drift působí na všechny alely, nicméně absolutní je jeho vliv u tzv. selekčně neutrálních alel, které nemají projev ve fenotypu, respektive nějaký projev ve fenotypu mají, ale ten není selektován (je selekčně a evolučně bezvýznamný). U alel, které selektovány jsou, je jeho působení směrováno selekčními tlaky, které jsou přímo úměrné prospěšnosti selektovaného znaku.
Spory o význam driftu[editovat | editovat zdroj]
Spor o význam genetického driftu pro evoluci souvisí s představami a spory evolučních biologů o to, jaký je poměr selekčně neutrálních a selekčně významných mutací. V tomto ohledu lze rozlišit stoupence dvou skupin: tzv. (klasické) selekcionisty, kteří zastávají názor, že neutrálních mutací je velmi málo a vliv genetického driftu považují za minoritní (vyjma některých výjimečných okolností), a neutralisty (s orientací blízkou molekulární biologii), kteří naopak tvrdí, že neutrálních mutací je většina a že genetický drift má tedy majoritní vliv na evoluci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1539-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu genetický drift na Wikimedia Commons
