Dan Drápal / Istanbulská úmluva neprošla

K překvapení mnohých Senát Parlamentu České republiky neschválil tzv. Istanbulskou úmluvu, a to přes obrovskou přesilu v mainstreamových médiích, která po hlasování v senátu neskrývala velké zklamání. V komentářích došlo na běžné útoky proti konzervativcům, kteří údajně nechtějí, aby se omezilo násilí na ženách, vracejí nás do středověku a nahrávají Putinovi. Pochopitelně se objevila oblíbená figura, totiž že konzervativci chtějí, aby ženy „stály u plotny a rodily děti“. Ti, kdo používají tohoto obrazu, by už mohli upgradovat. Dnešní ženy většinou nestojí u plotny, ale u elektrického nebo plynového sporáku (kdo z vás, dámy, má ještě doma plotnu?). A to rození dětí… to my muži fakt nezvládneme. 

  Co se mi na Istanbulské úmluvě nelíbilo. Proč jsem byl proti?

 Bylo mnohokrát řečeno, že násilí na ženách (i na mužích) lze stíhat i v rámci u nás platné legislativy. Násilí v rodině je jistě odporné, ať má jakoukoli podobu, mělo by se stíhat, nemělo by se zlehčovat, a s jeho obětmi je třeba zacházet s maximální citlivostí, aby jim nevznikala další traumata při policejním vyšetřování, případně soudním řízení. 

SOUVISEJÍCÍDan Drápal / Meč Ducha

V této věci se tedy s příznivci Istanbulské úmluvy shodujeme. V čem je tedy problém?

V článku 12 IÚ čteme: Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů. 

A nyní paragraf z článku 14: Smluvní strany učiní tam, kde je to vhodné, nezbytné kroky k využívání výukového materiálu o otázkách jako je rovnost mezi ženami a muži, genderové role bez stereotypů, vzájemná úcta, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově podmíněné násilí na ženách a právo na osobní integritu, který by byl přizpůsoben měnící se úrovni vnímání žáků a zahrnut do formálních školních osnov na všech úrovních vzdělávacího systému. 

  Největší problém ale mám s článkem 66, který začíná takto: Expertní skupina pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (dále jen „GREVIO“) dohlíží na provádění této úmluvy smluvními stranami.

Mám tedy námitky proti užití slova stereotyp. Není mi známo, že by byl v nějakých právnických textech definován. Považuji za nešťastné, když se do (jakékoli) legislativy zavádějí právnicky nedefinované pojmy, pod které se dá „schovat“ všechno možné a které je možné libovolně natahovat. Z celé IÚ i z jejich zastánců mám pocit, že jim jde o zpochybnění a oslabení tradiční rodiny, (která je „skvělým“ kandidátem na označení stereotyp). Jak rozumíte výrazu „genderové role bez stereotypů“, které mají státy, jež IÚ přijaly, aktivně prosazovat? Jsem pro to, aby co nejvíce dětí mohlo vyrůstat v intaktních biologických rodinách – je to nežádoucí stereotyp?

SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Pár poznámek k Trumpovi

A už vůbec se mi nelíbí zřízení orgánu GREVIO, což má zřejmě být jakási genderová policie, která bude moci zasahovat do praxe i legislativy signatářských států.

            Víte co? Nechme rodinnou politiku na jednotlivých státech. Jsou oblasti, v nichž Evropa jednotu potřebuje – tato oblast to ale rozhodně není. 

Celý název IÚ zní: Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Na poslední celostátní konferenci KDU se jeden z přítomných vyslovil pro to, aby se KDU touto úmluvou vůbec nezabývala. Prý aby neztratila voliče. Když jsem ho o přestávce vyhledal a dal se s ním do řeči, řekl, že přece nelze být proti dokumentu, který má takovýto název. Svatá prostoto! Nevím, zda někdy četl Orwellův román 1984. V této velmoci bylo ministerstvo míru, které se zabývalo válkou, a ministerstvo pravdy, které se zabývalo propagací lží. Krásným dokumentem byla v Sovětském svazu Stalinova ústava z roku 1936, která „zaručovala“ tolik krásných věcí… Leč realita byla zcela jiná. 

            Každý nový právnický dokument je třeba pečlivě zkoumat. Nejen, co přináší explicitně, ale i jaké budou jeho dopady.

Ačkoli progresivisté rádi mluví o „hysterii“ konzervativců, jsou to oni, kdo na nepřijetí reagovali dosti hystericky. 

 Pokusil jsem se zjistit, zda se situace v zemích, které IÚ přijaly, nějak výrazně změnila. Brzy jsem ale zjistil, že to zjistit nelze, a to ze dvou hlavních důvodů. Prvním je ten, že zákony v jednotlivých zemích se různí a zejména různě definují, co to vlastně je znásilnění. Tyto zákony se navíc během posledních let v některých zemích (ostatně v minulých týdnech i u nás) změnily a těžko tedy srovnávat jednotlivé státy. 

Druhý důvod je patrně ještě významnější. V řadě zemích (zejména ve Skandinávii a ve Spojeném království) se do statistik promítl příliv migrantů, takže se v naprosté většině z nich situace zhoršila. 

 Spolehlivé údaje jsem našel za rok 2020. Uvádím počty znásilnění na 100 000 obyvatel:

Německo 49, Francie 87, Norsko 143, Spojené království 257, Dánsko 92, Švédsko 205, Česká republika 14, Slovensko 11, Polsko 8, Maďarsko 5, Bulharsko 8.

Je mi jasné, že z těchto čísel nelze dělat jakékoli závěry. Radím počkat pár let, až si nové zákony a nová demografie „sednou“, a pak uvidíme, zda jsou lidé žijící bez těch našich hrozných stereotypů opravdu šťastnější a spokojenější. 

Na závěr: Peníze nerozhodují všechno. Na boj za přijetí IÚ bylo vynaloženo 119 846 836 Kč (z velké části z „Norských fondů“, ale i od Úřadu vlády). Za Alianci pro rodinu nemám data za rok 2023, ale lze předpokládat, že budou podobná jako v letech předchozích. Tehdy činila aktiva 4 813 000 Kč, pasiva 6 974 000 Kč. Na příspěvcích bylo vybráno 4 778 000 Kč. Někdy zkrátka David porazí Goliáše. Ale bylo to „vo fous“.

Očekávám, že po příštích senátních volbách se bude tento střet opakovat.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum_ 14. února 2024 Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,,

35 Komentáře

  1. Odpověď
  2. Zkusme se na Istanbulskou úmluvu podívat věcně:

    1. Potřebujeme ji vůbec, když jsme již v minulosti přijali jiné dokumenty a náš právní řád násilníky postihuje?

    Možná, že z hlediska represe je náš právní řád v pořádku. Je však v pořádku z hlediska praxe? Je zorganizovaný systém zabezpečení obětí násilí? Vědí policisté, co mají dělat, když je oběť násilí požádá o pomoc, ale když přijedou, násilník se chová normálně? Vědí, jak oběť zabezpečit, aby se jí násilník nepomstil? Příklady z praxe ukazují, že oběti se neodváží na policii spoléhat, neboť vědí, že jí je to často jedno. Stejně tak v případě znásilnění známým člověkem. Vědí policisté, že znásilnění se často dopouštějí velmi vážení lidé? Většina obětí znásilnění nenahlásí, protože první otázka policie zní, zda dotyčná útočníka nevyprovokovala nevhodným oděvem. Lidé, kteří stojí mimo, vůbec nechápou závažnost problému. Dokonce ani soudci: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/specializace-na-sexualizovane-ciny-porad-nejsou-zpomaleni-spravedlnosti-dusuje_2402121317_aur Aby se věc pohla z místa, musí nastat zásadní posun v myslích občanů. K tomu mohla pomoci Istanbulská úmluva.

    2. Prevence

    Hlavní smysl IÚ je prevence. Ta zahrnuje osvětu všech článků justice, lidí pracující s mládeží, mládeže samotné a široké veřejnosti. Cílem je zajistit, aby oběti věděly, na koho se mají obrátit a aby existoval systém, který se o ně postará. Myslí si někdo, že v naší zemi fungují útočiště pro oběti?

    3. Sexuální násilí na dětech

    Jak známo, tohoto sexuálního násilí se v drtivé většině případů dopouštějí lidé obětem blízcí, tedy ti, kdo by měli děti vychovávat. Je tedy nesmírně hloupé říkat, že prevenci sexuálního násilí by měla dělat rodina, kde k tomu násilí často dochází. Zakázat škole tuto prevenci znamená nechat na holičkách právě děti z nestandardních rodin.

    4. Potřebujemen GREVIO?

    Potřebujeme organizaci konrolující implementaci především prevenci uvažovaného násilí? Pokud by opravdu účinná prevence existovala, mohli bychom říci, že GREVIO nepotřebujeme.

    5. Statistiky znásilnění

    Odhaduje se, že u nás se na policii obrací 8-10 % obětí znásilnění. Ostatní se na represivní orgány neobrátí, protože k nim nemají důvěru. Je zřejmé, že čím budou represivní orgány odpovědnější, tím bude mít daná země horší statistiku.

    Odpověď
  3. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Odhaduje se, že u nás se na policii obrací 8-10 % obětí znásilnění. Ostatní se na represivní orgány neobrátí, protože k nim nemají důvěru.“

    Odhaduje se? Kdo konkrétně to odhaduje a na základě čeho?

    Odpověď
  4. Osobně mám opravdu problém s tvrzením, že nárůst znásilnění souvisí s imigrací. Je to ošklivá myšlenka a velmi málo podložená fakty. Stereotyp. Vidí znásilnění jen tam, kde parta kluků znásilní cizí holku někde v parku. Drtivá většina znásilnění se ale děje mezi známými, v rodinách a podobně. Často ve spojitosti s alkoholem. Podle průzkumů až 30% dívek zažívá své poprvé znásilněním partnerem. .A až 50% žen někdy zažily (nějakou formu) znásilnění. Takže uváděná čísla jsou zcela mimo realitu, protože jen minimum případů je ohlašováno. Naopak nárůst počtu případů jen ukazuje, že se problém odkrývá a řeší. Stejně jako třeba u problematiky sexuálního zneužívání v církvích.

    Odpověď
  5. Milý Petře, že nárůst znásilnění souvisí s imigrací nepopírají ani levičáci.
    Čísla nejsou „mimo realitu“, ale máš pravdu v tom, že z nich nelze nic podstatného vyčíst. Ale to přece ve svém článku uvádím.
    Máš pravdu i v tom, že zvýšené statistiky jsou dány tím, že se věc řeší mnohem více než dřív. Proto jsem psal, že dokud se to nějak neusadí, nemá cenu statistiky srovnávat. Ale vidět to jako JEDINÝ důvod vysokých statistik je, myslím si, chyba. Co znásilňující gangy v anglických městech, které policisté nevyšetřovali, aby nebyli nařčeni z rasismu? Počet těch případů šel do stovek, někde dokonce do tisíců. Ale na řešení nebylo třeba Istanbulské úmluvy, ale jednoduše to, aby se policie chovala, jak má.

    Odpověď
  6. Pane Drápale,

    píšete, že znásilnění souvisí s migrací a mluvíte o znásilňujících ganzích v anglických městech. V roce 2013 vypukl v severoanglickém Rotherhamu skandál, když vyšlo najevo, že během desítek let mělo být znásilněno až 1400 dětí z dětských domovů a škol. Cca 80% pachatelů byli Britové pákistánského původu – nikoliv migranti. Městská rada i policie o problému věděla, ale neřešila ho. Ale nikoliv z důvodu, aby nebyla nařčena z rasismu, ale proto, že policie byla do znásilňování namočena. Většina znásilňovaných dívek byly bělošky, ale byly mezi nimi i Asiatky.

    Pravda je odlišná od toho, co říká krimnálník Stephen Christopher Yaxley-Lennon, alias Tommy Robinson.

    https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wiki/Rotherham_child_sexual_exploitation_scandal?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc

    Odpověď
  7. Ad Petr Adamec

    Ten obrovský počet znásilněných žen (až 50 %), který uvádíte, je dán především postupnou progresivistickou proměnou definice znásilnění, která se stává stále subtilnější. Pod vlivem nejrůznějších „neziskovek“, které z tohoto tématu profitují, se stále snižuje laťka pro to, co to znásilnění vlastně je. Pokud to bude tímhle tempem pokračovat, za čas se dočkáme třeba toho, že za znásilnění bude považováno už to, že se muž ohlédne za ženou, která k tomu nedala výslovný souhlas. A ti, kdo v tomto ohlédnutí se, v tomto ideozločinu, budou chtít znásilnění spatřovat, by se pak mohli třeba odvolávat na známý Ježíšův výrok v Mt 5:28, ač by nebyli třeba vůbec křesťany. Kdo chce psa bít, klacek si vždycky najde…

    Odpověď
  8. A ještě jedno slovo do pranice:

    V křesťanském manželství by nemělo být znásilnění manželky ani znásilnění manžela vůbec možné, neboť žena svým tělem nevládne, nýbrž vládne jím její muž a vice versa:

    “Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži. Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena. Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili pro modlitbu, a opět buďte spolu, aby vás nepokoušel Satan pro vaši nezdrženlivost.“ (1 K 7:3-5)

    Pro tato slova by byl ap. Pavel dnešními paranoiky znásilnění zajisté postaven na pranýř…

    Odpověď
  9. Nedávná podmínka pro otčíma, který pravidelně znásilňoval a vydíral nevlastní dceru, jež se kvůli tomu opakovaně pokusila o sebevraždu, by mohla stačit jako jeden důkaz za všechny. Ženy, které v Česku zažijí traumatické a život narušující násilí, praxe našich zákonů a institucí dostatečně nechrání.

    Zjevně to ale nestačí, a tak připomenu statistiky: ve vězení končí jen každý druhý soudem usvědčený pachatel znásilnění. Pokud je navíc oběť dospělá a nebylo použito zbraně, je to pak každý čtvrtý. Ano, to znamená, že 75 procent násilníků odchází ze soudních síní jen s podmínkou. Stejné skóre mají pachatelé trestného činu týrání osoby, se kterou žijí v domácnosti – tedy domácího násilí. I tady jsou oběti většinou ženy, zhruba v 90 procentech případů.

    https://www.beztrestu.cz/tvrda-data

    Odpověď
  10. Pomoci se na rozdíl od naivních představ některých senátorů a senátorek oběti na každém kroku opravdu nedovolají. Svědčí o tom nejen nízké tresty, ale také nedostatečné kapacity psychologů, psychiatrů, bezpečných azylových domů nebo mnohdy necitlivé postupy policie při vyšetřování, na které si oběti stěžují. Připomeňme loňský nešťastný (později mírněný) výrok policejního prezidenta Martina Vondráška, že „velmi často je oznámení ženy o sexuálním násilí smyšlené.“ Není. Nelze se ale pak příliš divit, že trestný čin nahlásí jen zhruba pět procent obětí znásilnění a 5 až 10 procent obětí domácího násilí. Kromě jiného se bojí, že jim úřady neuvěří.

    Nejde ale jen o díry v systému. V Česku stále chybí i větší soucítění veřejnosti s oběťmi. Podle průzkumů si více než polovina lidí myslí, že oběti domácího násilí své tyrany k útoku vyprovokovaly, čtvrtina pak, že si za to v nějaké míře mohly samy.

    Odpověď
  11. Ach jo, zase jsem se nechal zatáhnout do diskuse 🙁
    IÚ je třeba odmítnout už kvůli nesmyslnému newspeakovému termínu „gender“, který ani nikdo nedokáže smysluplně definovat. Je odůvodněné podezření, že jde hlavně o to protlačit informace o různých sexuálních menšinách ( resp. odchylkách – úchylkách ) do školních osnov a prát je do hlavy dětem, kterým tak zničíme bezstarostné dětství a soukromě nastavené hranice osobní intimity a integrity.
    Paradoxně IÚ je menším zlem ve srovnání s dalším protlačovaným návrhem manželství pro všechny, které je přípravou adopcí dětí homosexuálními páry, příp. surogátním mateřstvím. U mužů, kteří nemají dáno tolik mateřského pudu jako ženy, mne osud takových dětí děsí. https://alipro.cz/analyza-pozmenovacich-navrhu-ke-stejnopohlavnimu-manzelstvi/
    Protiargumenty – domácí násilí, vynucený sex v partnerském vztahu – jsou závažné, ne vždy je však stoprocentně na vině muž. I ženy umí svádět, podvádět, flirtovat, manipulovat, vydírat. Případy musí být řešeny individuálně.
    A abych nebyl obviněn ze zlehčování, uvedu jeden skutečný příběh. Kdysi se u mne v mém panelákovém bytě scházela mužská skupinka. Každému příchozímu jsem bzučákem otevřel vchod. A jak jeden bratr procházel zšeřelou chodbou, přitočila se k němu mladá žena a vysloveně se vecpala k nám do bytu. Že ji partner v záchvatu vzteku může i zabít. A tak tu sama seděla s asi šesti urostlými vousatými muži a cítila se bezpečně. Půjčil jsem jí mobil, aby zavolala policii a té jsme pak ženu předali. Ani jsem nechtěl zneužít situaci k evangelizaci. Jen jsem poznamenal : my se tu vlastně scházíme, abychom pomáhali lidem. Snad si to Bůh někdy použije.

    Odpověď
  12. To D. Drápal: Netvrdím, že imigrace nemůže způsobovat nárůst znásilnění. Ale tvrdím, že jde vzhledem k celkové situaci o poměrně nízký podíl v celkovém počtu. Napsal jsi o tom asi 2 články, kde jsi nárůst dával do souvislosti s imigrací (v severských státech), tvrdil jsi, že dříve to zde bylo úplně mizivé, vůbec jsi tehdy nárůst nedával do souvislosti s nehlášením případů.
    O případech se znásilňujícími gangy v Anglii nic nevím, proto se nechci vyjadřovat. Je to trochu bulvární (tedy senzační) informace. Tedy taková, že budí silný dojem. Naproti nudné a banální informaci, že se většina podobných znásilnění třeba v česku nehlásí a policie to často nevyšetřuje a první šetření je takové, že se nepříjemně prověřuje oběť, zda to nevyprovokovala. Tak k té Anglii Nemám čísla, ale kdyby to bylo asi jako v Česku, tak by bylo celkově znásilnění asi 40 tisíc do roka, z toho hlášených asi 2 tisíce. Asi jich tam bude mnohem víc (10x. 20x?), poměr nehlášených a hlášených neumím odhadnout. V tomto počtu je pořád Tvůj případ s tisíci znásilněními jistě smutný a skandální, ale téměř jistě ne rozhodující. Není celkově větší problém ty vysoké nehlášené počty? To, že to policie moc neřeší a řeší tak pro oběti necitlivě, že to nechtějí hlásit? Pokud to problém je, neměl by se nějak změnit systém? Třeba ve smyslu návrhů IU? Jsem přesvědčený, že Tvoje argumentace, že stávající systém je dostatečný a nárůst souvisí s imigrací, není na místě.

    Odpověď
  13. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „V roce 2013 vypukl v severoanglickém Rotherhamu skandál, když vyšlo najevo, že během desítek let mělo být znásilněno až 1400 dětí z dětských domovů a škol. Cca 80% pachatelů byli Britové pákistánského původu – nikoliv migranti. “

    Migranti nebo potomci migrantů, jaký je v tom rozdíl, když se v cílové zemi neasimilovali ani po desítkách let pobytu, ale vytvořili mezi standardními Brity cizorodé islámské těleso?

    Odpověď
  14. P. Ašer-ovi:
    Dobře citujete Pavla, ale nejde o žádný imperativ, další verš (6) totiž pokračuje takto:
    „To říkám jako dovolení, ne jako příkaz. „

    Odpověď
  15. Jiří Kouba

    Ano, ale to dovolení se týká manželství jako takového. Dle Pavla je přece lepší ženy se vůbec nedotýkat (1 K 7:1). Když už se jí však dotýkat muž chce, pak v manželství platí, že muž vládne tělem ženy a žena tělem muže, takže o nějakém znásilnění v manželství může být u křesťanů sotva řeči. Tady ovšem někteří diskutéři opět nekriticky přejímají diskurs tohoto světa a straší nás obrovskými počty nehlášených znásilnění, aniž by byli schopni udat, z čeho validního ta obrovská čísla čerpají. Svého času se tvrdilo, že obrovské počty lidí v USA byly uneseny do UFO, pak že byly obrovské počty lidí zneužity při satanistických obřadech atd.

    Odpověď
  16. Pane Pinkasi,

    omlouvám se, že jsem vás proti vaší vůli násilím zatáhl do diskuze. 🙂 Nepláčete na nesprávném hrobě? Tématem totiž není „manželství pro všechny“, ale Istanbulská úmluva.

    Nějak jsem nepochopil poselství příhody, kdy se k vám v e c p a l a jakási žena. Má demonstrovat ušlechtilost oněch šesti mužů?

    Odpověď
  17. to Petr Adamec

    znásilňování dětí v Rotherhamu bych nepodceňoval. Jedná se o více než tisíc znásilněných dětí. Informace je nafouknuta tím, že jsou sečteny oběti za desítky let, jako když média informují o pohlavním zneužití dětí duchovními. To je ještě horší, než to, co se odehrálo v Rotherhamu. Proto by věřící měli důkladně zvažovat, zda mají v této věci kázat nebo zda si nejprve zamést před vlastním prahem.

    Odpověď
  18. to p. Ašer:
    To, co vkládáte sem do diskuse o křesťanském manželství a vlády muže na tělem ženy, je natolik ostudné a skandální, že to nechci nechat bez komentáře. Pokud to někdo čtete a jste zhrozeni, 99,9% křesťanů také. Jde o zcela absurdní myšlenky, které opravdu nejsou běžné mezi křesťany. .

    Odpověď
  19. Pane Vybíhale,
    o Istanbulské úmluvě jsem psal, pouze jsem k ní přidal další téma, jímž nás současní progresivní poslanci chtějí zavést do společenského chaosu.
    Pokud něco nechápete, asi není v mých silách s tím něco udělat. Berte to tak, že lidé jsou svobodní a píší si, co chtějí 🙂
    M. Pinkas

    Odpověď
  20. Pane Pavle, ještě dodatek. Abych nebyl neslušný ironik, i když mne k tomu Vaše působení v těchto debatách občas svádí.
    Ten příběh jsem psal, protože jsem se chtěl podělit o pěkné svědectví z domácí skupinky. V Písmu se přeci píše, abychom se povzbuzovali a nezanedbávali společná shromáždění. Napište nám taky něco povzbuzujícího.

    Odpověď
  21. Nepřijetí Istanbulské úmluvy vidím jako nezaslouženou milost z Boží strany. Jinak si to vysvětlit nedovedu. Také mne napadá, že všechny gender a LBGT šílenosti + Green deal, zavádění cenzury, řízená migrace, militarismus a válka do posledního Ukrajince, současné již nezamlčitelné následky z vynuceného očkování stále silněji přikládají pod kotel. Co když pak bude výbuch vést k opačnému extrému? Pokud jen (ne)rozumím historii, pak opravdu „hard totality“ byly v Evropě dlouhodobě obvykle spojeny se sekulární klerikalizací v nejrůznější podobě. Co když budou lidé volat po návratu pevné ruky, kterou jsme v Evropě měli zhruba 1000 let? (srv. Zj 17,8). Liberalismus tohoto typu skončí, jakmile přestane být dotován finančními pobídkami a granty, ale fanatismus je věcí přesvědčení.

    Jedinou silou, která nástup zla v jakékoliv podobě brzdí, je podle mne modlící se církev. Ta dnes ovšem rozklad nebrzdí, ale aktivně podporuje. To se zřetelně odráží např. v komentářích pana Pavla V.

    Odpověď
  22. to Mirek P.

    Z hlediska historie to není dlouho, co byl za homosexualitu trest smrti. Byla tak zavražděna spousta nevinných lidí. Neměla by církev místo vyvolávání nenávisti vůči homosexuálům raději zpytovat svědomí a mlčet? Co myslíte, proč praktikujících křesťanů v Evropě stále ubývá?

    Odpověď
  23. to Petr Adamec

    Někde jsem četl, že církev kdysi hlásala, že žena je povinna být svému muži takzvaně „po vůli“. Nevím, zda je to pravda, ale názor P. Ašera na tuto otázku mě u tohoto pána nepřekvapuje. Ostatně, kdyby propagoval kanibalismus, vůbec by mě to neudivilo.

    Odpověď
  24. Ad Petr Adamec

    Napsal jste:

    „To, co vkládáte sem do diskuse o křesťanském manželství a vlády muže na tělem ženy, je natolik ostudné a skandální, že to nechci nechat bez komentáře. Pokud to někdo čtete a jste zhrozeni, 99,9% křesťanů také. Jde o zcela absurdní myšlenky, které opravdu nejsou běžné mezi křesťany.“

    Vy jste si dělal nějaký sociologický průzkum ohledně této otázky, že se opovažujete tvrdit, že 99,9 % křesťanů je těmito myšlenkami zhrozeno? Pokud ne, pak jakým právem hovoříte za 99,9 % křesťanů?

    Nehledě na to, koho všeho lze dnes pod pojem křesťan schovat. Já proto raději používám termín Ježíšův následovník, jímž míním pouze toho, kdo bere vážně slova Ježíše a apoštolů, ne toho, kdo jen říká „Pane, Pane“, ale neplní to, co Ježíš a apoštolové opravdu hlásali.

    Těch Vašich 99,9 % zhrozených křesťanů je asi stejně validních jako těch Vašich až 50 % někdy znásilněných žen. Jsou to zkrátka čísla „vycucaná z prstu“…

    A jestliže Pavlovy myšlenky o mužově vládě nad tělem ženy a naopak v křesťanském manželství (1 K 7:3-5) považujete za absurdní, pak byste se měl vážně zamyslet nad tím, koho vlastně následujete. Zda feministky halasně mávající vyfantazírovanými údaji o až 50 % někdy znásilněných žen, anebo apoštola, který ne vždy nutně oboustranně chtěný sex nijak nedramatizuje.

    Odpověď
  25. Ad Petr Adamec

    Tím „ne vždy nutně oboustranně chtěným sexem“ míním pochopitelně pouze sex v křesťanském manželství. Aby mi nebylo špatně porozuměno…

    Odpověď
  26. to Petr Kartouz

    Za nástup zla považujete militarismus a válku do posledního Ukrajince. Co se týče militarismu, váš guru Trump si stěžuje, že Evropská unie militarismus zanedbává a nedává na zbrojení ani slíbená 2%. A jiný váš přítel, Putin vynakládá na zbraně 40% státního rozpočtu. Neměl byste se ve svém svatém rozhořčení obrátit ke skutečným viníkům?

    Jestli je válka na Ukrajině zástupnou válkou mezi Ruskem a USA, proč Rusové vraždí Ukrajince? Proč si to nerozdají s Američany přímo?

    Jste opravdu křesťan? Používáte totiž stejné argumenty jako komunisté.

    Odpověď
  27. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Někde jsem četl, že církev kdysi hlásala, že žena je povinna být svému muži takzvaně „po vůli“. Nevím, zda je to pravda, ale názor P. Ašera na tuto otázku mě u tohoto pána nepřekvapuje. Ostatně, kdyby propagoval kanibalismus, vůbec by mě to neudivilo.“

    Kdysi to církev hlásala? A neměla by to hlásat stále? Nebo dnes už neplatí apoštolova slova? Ta však v křesťanském manželství platí samozřejmě recipročně, takže i muž je povinen být ženě „po vůli“:

    „Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži. Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.“ (1 K 7:3-4)

    Kdyby se žena při svévolném odpírání sexu mohla vymlouvat na nějaké bolení hlavy nebo muž na nějakou indispozici, tak by manželství v tom smyslu, v jakém ho ap. Pavel jedině připouští (ústupek kvůli ochraně před smilstvy 1 K 7:2.6), ztratilo své opodstatnění. Již by pak nesloužilo jako ventil přetlaku pohlavního pudu a nemohlo by tak chránit před smilstvy, poněvadž jeden z manželů by nebyl sexuálně saturován a pálil (1 K 7:9) by se stejně jako před vstupem do manželství, takže pokušení ke smilstvům by u něj bylo stejné jako, jako kdyby zůstal svobodný, přestože by žil v manželství.

    A propagace kanibalismu? Nepropaguje náhodou nějaký soft kanibalismus právě ta vaše denominace, když svým učením o transsubstanciaci tvrdí, že pojídáním hostie se pojídá skutečné Ježíšovo tělo? Neměl byste tedy toto své pohoršení nad propagací kanibalismu adresovat spíše jí?

    Odpověď
  28. Pane Pavle, zpytovat svědomí ani mlčet nemusím, protože žádné tresty za homosexualitu neschvaluji. Pouze jsem poukázal na odbornou ( právní a psychologickou ) debatu k osvojování dětí páry, v kterých nebude zastoupena žena jako přirozená nositelka mateřského citu. To se snad smí, hledat odpověď na současné otázky. A máte pravdu, od tématu IÚ jsem se tím vzdálil. Pokud tedy kvůli touto úmluvou prosazovaným termínem gender nebudeme muset řešit další právní složitosti. Zde bych tedy souhlasil se sexuology Fifkovou, Weissem a dalšími, že existují pouze 2 pohlaví. Jde o odbornou debatu, kterou by zavedení termínu gender do našeho právního řádu přeměnilo v kolbiště různých laických aktivistů.
    Znovu uvádím : nechci nikomu ubližovat a lituji, že jsem se nechal do debaty vtáhnout. Volby jsou naštěstí tajné a doufám, že k nim dojde ještě před dalším pokusem IÚ ratifikovat. Už jen proto, aby současný parlament měl čas na řešení dalších témat.

    Odpověď
  29. Vážený a milý pane Pavle,

    před chvílí jsem telefonoval se svým guru, Donaldem Trumpem. Skutečně mi sdělil, že podporuje militarismus v EU. Říkal, že až bude znovu prezidentem, že bude potřebovat odbytiště pro americké zbrojovky. Ideální pro něho prý bude prodávat zbraně do EU, a ta je bude dále přeposílat ke zničení na Ukrajinu, a znovu dokola. A můj přítel Vladimír Putin mi sdělil, že potřebuje dále válčit, aby vyprázdnil muniční sklady EU a obsadil ještě více území a snížil populaci ukrajinských branců. Oba Vás moc zdraví a děkují Vám za Vaši perfektní práci, kterou zde v diskusích v jejich prospěch odvádíte. V Kremlu chodí mému příteli pravidelná svodka Vašich sqělých komentářů a v Trump Tower se jim denně věnuje zmocněnec CIA pro střední Evropu. Občas ovšem nestíhají číst vše. Prosí Vás proto o zvolnění a větší obezřetnost, aby ta podpora jejich věci nepůsobila příliš okatě. Máte dát pozor na overkill. Prosí Vás ale o podporu Gree Dealu, na který zapomínáte, aby jejich ekonomiky neměly v EU konkurenci.

    S pozdravem

    Válce zdar!

    Odpověď
  30. Mirkovi P.

    Představte si, že by po skončení druhé světové války Němci prohlašovali: Židé sice znečišťují árijskou rasu, ale s jejich genocidou nesouhlasíme. Uvěřil byste, že u Němců došlo k obrácení?

    Pro vás jsou homosexuálové stále zvrhlíci, ale vy byste jim velkoryse trest smrti už nedával.

    Odpověď
  31. Ad pavel v

    Pokud platí Boží slovo – a dle Ježíše nemůže být zrušeno Písmo (J 10:35) – pak platí, že „homosexuálové“ nezdědí království Boží (1 K 6:9). Stejně jako ho nezdědí smilníci, cizoložníci, zloději, opilci atd. Co Vám na tom stále není jasné? Nebo nevěříte Ježíši či apoštolovi? Chtěl byste snad napravit jejich „tmářství“ moderním světským progresivismem?

    Pro křesťany proto musí být „homosexuálové“ stále těmi, kdo nezdědí Boží království, chtějí-li se za křesťany vůbec považovat. Není jiná možnost.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář