Židovská slavnost Paschy

Drazí farníci,

Velikonoce nám nabízejí příležitost zamyslet se nad velikonoční večeří, jak ji slavili Židé, protože právě při této večeři Ježíš proměnil chleba ve své tělo a víno ve svou krev.

Rekonstrukce ritů židovské Paschy, jejich význam a hodnota jsou velmi důležité pro pochopení významu a hodnoty křesťanských Velikonoc.

V prvním století před Kristem podle svědectví Knihy Jubileí Židé slavili Velikonoce jako připomínku osvobození z egyptského otroctví a jako záruku Boží ochrany v budoucnosti. Pascha je také spojena s událostí obětování Izáka a zde byla zdůrazněna skutečnost výměny člověka za berana.

Na základě různých dokumentů (Mišna, Babylónský Talmud, Židovské starožitnosti, Válka židovská od Josefa Flavia) je možné zrekonstruovat průběh židovské velikonoční večeře nazývané seder (řád).

Tato večeře začínala předkrmem v některé přízemní místnosti domu. Předkrm obsahoval hořké byliny, omáčku, charoset (kaši z jablek, oříšků a rozinek), ovoce namočené v octu. Následuje požehnání prvního poháru vína s formulí: Požehnaný jsi Pane, náš Bože králi celého světa, Stvořiteli ovoce vinic. Požehnání vína je spojeno s připomínkou záchranné události odchodu z Egypta.

Potom si všichni umyjí pravou ruku, která se používá k jídlu a začíná konzumace hlavního jídla, která se koná v prvním poschodí budovy, všichni sedí na poduškách, tyto jsou znamením svobody. V tomto momentu otec rodiny vypráví příběh prvních Velikonoc - Paschy, s vysvětlením jednotlivých obřadů. Otec odpovídá na otázky nejmladšího syna, Velikonoční vyprávění Hagadah obsahuje tyto texty: Dt 6,20-25, 26,5-11, Gn 24,2-13. Toto je vyznání víry (Kredo) Izraele vyjádřené v obřadech velikonoční večeře.

Následuje požehnání druhého poháru vína a zpěv velikonočních žalmů, tzv. Hallelu, žalmy 113- 114. Požehnání a rozlámání chleba od otce rodiny, který ho rozděluje mezi stolovníky předchází konzumaci beránka. Třetí pohár vína s příslušným požehnáním a poděkováním a předchází zpěvu na závěr a tím byly žalmy 114 – 118. Čtvrtý pohár vína uzavíral tuto velikonoční večeři Izraelitů.

Pro správné pochopení křesťanského slavení Velikonoc je důležité si připomenout význam různých částí židovské velikonoční večeře. Beránek je symbolem oběti a nabídky Boží na záchranu a odpuštění hříchů. Je také symbolem Mesiáše. Nekvašený chléb představuje chléb připravovaný ve spěchu a pojídaný na útěku, symbolem chudoby v době pobytu na poušti, ale je to také první plod zaslíbené země. Požehnání chleba nás činí účastnými na Božím daru, na spáse. Jako nápoj při této večeři bylo předepsáno víno, a to i pro nejchudší Izraelity, nebylo možné je nahradit ničím jiným, např. vodou. Víno je totiž znamením radosti a oslavy. Při této večeři se slaví vysvobození a záchrana. Čtyři poháry vína připomínají záchranné skutky Boží vyjmenované ve druhé knize Mojžíšově: Bůh promluvil Mojžíšovi..Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptské poroby, vysvobodím vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy. (Ex 6,6).

Židovská velikonoční večeře se svou připomínkou záchrany nabízí „rám“ pro pochopení Velikonoc, tak jak je slavil Ježíš a jak je slaví křesťané. Tato večeře je památkou, zvěstí a nadějí na definitivní záchranu.

Ze srdce přeji všem farníkům požehnané a radostné Velikonoce.

Otec Marek