Hlavní obsah

Turecko bude pokračovat ve vrtech u Kypru navzdory sankcím EU

Brusel/Ankara

Rozhodnutí Evropské unie uvalit na Turecko sankce kvůli sporným průzkumným vrtům zemního plynu u pobřeží Kypru nebude mít vliv na odhodlání Ankary pokračovat ve svých aktivitách v energetice. Podle agentury Reuters to v úterý prohlásilo turecké ministerstvo zahraničí.

Foto: ČTK/AP

Nad tureckou vrtnou lodí Fatih v kyperských vodách přelétává vrtulník.

Článek

Ministerstvo uvedlo, že trestání Turecka sankcemi je výrazem předpojatosti Unie vůči kyperské otázce a kyperským Turkům, kteří mají stejná práva na užívání přírodního bohatství ostrova jako kyperští Řekové. Dodalo, že pondělní rozhodnutí je výrazem ”zneužívání členství” Řecka a Kypru v EU s cílem dosáhnout ”maximalistických” cílů.

Už minulý týden turecký ministr Mevlüt Çavuşoğlu uvedl, že vrtné práce zesílí, pokud bude reagovat EU sankcemi.

Foto: Khalid Al-mousily, Reuters

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu

Evropská unie se rozhodla v pondělí uvalit na Turecko sankce kvůli průzkumným vrtům u kyperského pobřeží na místech, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Vrty se nacházejí i ve vodách jižně od ostrova, které patří do výlučné ekonomické zóny Kyperské republiky. Ministři podle serveru Market Watch uvedli, že ve světle „pokračujícího a nové nezákonného vrtání Turecka“ zastavují rozhovory o dohodě o letecké přepravě a vyzvou Evropskou investiční banku, aby přehodnotila půjčky pro zemi.

Foto: ČTK/AP

Turecká válečná loď chrání tureckou vrtnou loď Fatih u Kypru

Sankce stanice Deutsche Welle zahrnují i omezení unijních peněz, která mají proudit do Turecka v roce 2020. Ministři varovali, že mohou přijít další sankce. Opatření jsou ale podle agentury Reuters spíše symbolická. Sankce nemohou být příliš rozsáhlé kvůli dohodě unie a Turecka o migraci a spolupráci v bezpečnostní politice a při transportu energií.

V pondělí Çavuşoğlu hovořil telefonicky se zástupkyní EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Federikou Mogheriniovou. O tématu už Çavuşoğlu jednal už v neděli s Finskem a Švýcarskem. Turecko neuznává Kyperskou republiku, protože po turecké invazi v roce 1974 pomohlo vytvořit samozvanou vazalskou loutkovou mezinárodně neuznávanou Severokyperskou tureckou republiku.

Foto: Lefteris Pitarakis, ČTK/AP

Turecká vrtná loď Yavuz při plavbě ke Kypru

U Kypru nyní působí dvě turecké vrtné lodě doprovázené tureckými válečnými loděmi. K lodi Fatih, která tam působí od května, se nedávno přidala loď Yavuz. Operují v moři u jižního kyperského pobřeží, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil.

Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé severního Kypru. Turecko prohlašuje, že jako ”garantská země„” musí hájit zájmy lidu neuznané Severokyperské turecké republiky. Turecko, které neuznává Kyperskou republiku jako stát, tvrdí, že 44 procent výlučné ekonomické námořní zóny spadá pod samozvanou Severokyperskou tureckou republiku

Reklama

Výběr článků

Načítám