Theotokos

Theotokos

(z řeckého θεoς [theos] - „Bůh" a τoκoς [tokos] - „porod", tedy „Bohorodička")

- teologické vyjádření, že Maria, matka Ježíše Krista, porodila nejen lidskou přirozenost Ježíše Krista, ale díky hypostatické unii v Ježíši Kristu i druhou Boží osobu - Syna, jež je po vtělení neoddělitelná od jím přijaté lidské přirozenosti, a Maria je tudíž díky tomu Matkou Boží (což však neznamená, že je původkyní Kristova Božství).

Opak, tedy že Maria porodila pouze Ježíšovo lidství, v němž „Bůh bydlel jako v chrámu", tvrdil cařihradský patriarcha Nestorius (cca 381-451) a nazýval proto Marii Christotokos („Kristorodičkou"). Nestorius měl za to, že v Ježíši Kristu jsou nejen dvě přirozenosti, ale i dvě osoby - lidská a Boží - a že Maria porodila pouze člověka Ježíše s jeho lidskou osobou a přirozeností a nikoliv Boha s jeho Boží osobou a přirozeností.

Nestoriův blud byl církví za výrazného přispění sv. Cyrila Alexandrijského (376-444) odsouzen na Efezském koncilu r. 431, kde Panna Maria byla slavnostně prohlášena Bohorodičkou (Theotokos):

„Kdo nevyzná, že Emmanuel je vpravdě Bůh a svatá Panna že je proto Bohorodička, porodila totiž tělesně Slovo z Boha, které se stalo člověkem, budiž vyloučen (anathema sit)."[1]

Z výše řečeného tak vyplývá, že prohlášení Marie za Bohorodičku a Matku Boží se netýká ani tak Marie, jako spíše Ježíše Krista, tedy toho, kým je On, tzn. že v Ježíši Kristu je jen jeden subjekt - osoba, a to osoba Boží, avšak dvě přirozenosti: Boží a lidská, které jsou hypostaticky sjednoceny právě druhou Boží osobou - osobou Syna. Nebo jinými slovy: Bůh se stal člověkem, aniž by přestal být Bohem, a právě tohoto Boha, který se stal člověkem, aniž by přestal být Bohem, Panna Maria porodila. Odtud je nazývána Matka Boha, Matka Boží, Bohorodička, Theotokos, protože tím, kdo se z ní narodil, byl Bůh, nikoliv člověk, ačkoliv Bůh, který se stal člověkem, aniž by přestal být Bohem.

Více o obsahu dogmatu viz v článku Panna Maria - Matka Boží.

Související články:

Nestorianismus
Emilián Soukup: Bohorodička 
Ignác Veselý: Panna Maria v Koránu 
Emilián. Soukup: Maria prvních křesťanů 
Wincenty Granat: Svatost Boží Rodičky Marie 
Wincenty Granat: Boží mateřství Panny Marie
Jacek Salij: Mariánská dogmata a Písmo svaté
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce 
Scott Hahn: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem"  
Wincenty Granat: Bohorodička Panna Maria v Kristových tajemstvích spásy  
Cyril Alexandrijský: Jednorozený se stal prvorozeným, aby nás obohatil Bohem Otcem  
Henri-Dominique Simonin: Sv. Cyril Alexandrijský, obhájce Božího mateřství Panny Marie   
Lukáš Drexler: Bylo manželství Josefa a Marie skutečným manželstvím, nebo bylo "jen jako"?   
Lukáš Drexler: "Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie  
Pavel Evdokimov: Theotokos archetypem nekněžského charismatu ženy  
Lukáš Drexler: Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"
Cyril Alexandrijský: Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí  
Pavel Evdokimov: Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka  
Mikuláš Ďurkáň: Hlas otců církve o Panně Marii prostřednici  
Didymos Alexandrijský (Slepý): Panenské narození Ježíše 
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží  
John Saward: Maria, Matka Nebeské Many 
Venantius Fortunatus: O Gloriosa Domina 
Efrém Syrský: Píseň o Nejsvětější Panně 
John Saward: Bohorodička jako Svatyně
Atanáš Alexandrijský O vtělení Slova 
René Laurentin: Maria, naše Matka 
Lukáš Drexler: Odevzdat se Marii 

Odjinud:

Vladimir Zelinskij: Maria, Duch Svatý a svatost (→Pastorace.cz/Communio) 

Poznámky:

[1] První z anathemat sv. Cyrila Alexandrijského proti Nestoriovi, které přijal i koncil v Efezu. Český překlad převzat z Minařík, M., Mariánská dogmata, Kostelní Vydří 1991, s. 26.