Masochismus dnešních katolíků
Před cca 20 lety belgický historik Léon Moulin, agnostik, napsal na adresu současných katolíků tato silná slova:
„Poslouchejte toho starého nevěrce, který ví, co říká. Mistrovské protikřesťanské propagandě se podařilo vytvořit u křesťanů, zvláště u katolíků, falešné povědomí, ovládané neklidem, ne-li přímo studem, kvůli vlastní minulosti. Neustálým mediálním tlakem od reformace až do našich časů vás přesvědčili, že jste odpovědni za téměř všechno zlo na světě. Zparalyzovali vás do pozice masochistické sebekritiky, aby zneutralizovali kritiku těch, kteří zaujali vaše místo…. A vy jste dovolili, aby za všechno, dokonce i za to vylhané, obviňovali vás…. Vy, neznající svou minulost, jste tomu začali věřit, a dokonce jim v této lži pomáhat, zatímco já, agnostik, ale také historik snažící se být vždycky objektivní, vám říkám, že se tomu máte ve jménu pravdy postavit. Ve skutečnosti totiž většina obvinění je nepravdivá. A jestli přece jenom některé má jakési opodstatnění, tak v průběhu dvou tisíciletí křesťanství jednoznačně převládají světla nad stíny. Proč tedy nepožadujete odpovědnost od těch, kteří ji žádají výlučně od vás? Cožpak výsledky jejich práce jsou lepší než vaše?“ (cit. Vittorio Messori: Czarne karty Kościola, Katowice 1998, str. 11-12)
Nekatolického církevního historika právem pohoršuje typicky katolický masochismus, tj. zvrhlá záliba katolíků ve vyhledávání špatností a hříchů v dávných i současných dějinách Církve. Ten se v posledních letech prohlubuje. A nejedná se jenom o modernisty, nýbrž bohužel i o ty, kteří se řadí mezi konzervativce nebo dokonce tradicionalisty.
Neomodernistické bičování Církve za údajné „hříchy minulosti“
Velká většina katolíků 19. a 20. století v Evropě chodila do tzv. laických škol, jejichž výuka dějepisu systematicky napadala Katolickou církev za inkvizici, upalování kacířů a čarodějnic, křížové výpravy a katolickou protireformaci 16.-18. stol. Školská a mediální masáž zabrala. I praktikující katolíci začali čím dál více věřit, že církevní minulost je plná nevinně prolité krve, krutého násilí, bezohledné diktatury nad lidmi a neřestného života prelátů, a teprve protestantská reformace a zejména osvícenství prý přinesly pokrok a humanismus tím, že vliv Církve radikálně omezily, případně zcela eliminovaly. Minulost Církve se stala pro mnohé katolíky něčím „fuj“, za co se začali podvědomě stydět. Právě toto nejvíce nahrálo pokoncilnímu destruktivnímu vývoji, kdy tito katolíci akceptovali falešnou a podvodnou představu, že teď, po II. Vaticanu, to bude jiné, teď teprve bude Církev psát své nové dějiny v duchu autentického humanismu, vyznačujícího se dialogem a úctou ke všem jiným náboženstvím.
Klasickým příkladem podvodné manipulace s formováním názorů lidí na minulost Církve byla nedávná kampaň proti papeži Piovi XII. I když bezprostředně po válce, jak uvádí historik a jezuita Pierre Blet, bylo zcela jasné, že tento papež má přímou zásluhu na záchraně životů 85 procent římských Židů (7,5 tisíc), a nepřímou (díky diplomatickým intervencím a tajným aktivitám) na záchraně téměř 800 tisíc Židů z celé nacisty ovládané Evropy, přesto stačil na počátku 60. let jediný divadelní škvár druhořadého publicisty Rolfa Hochhutha, psaný na objednávku sovětské KGB, spojený s intenzivní novinářskou kampaní, aby většina katolíků podlehla tak jako nekatolická veřejnost všeobecnému vylhanému klišé, že tento papež, pokud přímo nespolupracoval s Hitlerem na vyhlazení Židů, tak přinejmenším zbaběle mlčel. Většina katolíků se tehdy chovala jako myš při styku s hadem: utrpěla šok, zůstala zparalyzována a nebyla schopna adekvátní reakce. Přitom stačilo jen shrnout poválečné tisíce dopisů jednotlivých Židů i židovských organizací papeži s projevy vroucí vděčnosti za to, co pro ně učinil, vyjádření čelných rabínů a politiků Státu Izrael, zvážit známá fakta o ukrývání tisíců Židů ve 155 římských klášterech a dalších církevních zařízeních, dokonce i v samotném Vatikánu, ano, i v letní rezidenci papeže v Castelgandolfu, aby každý soudný člověk poznal, že Hochhuthovo drama je od A až do Z „vycucané z prstu“. Jenže světová veřejnost tomu uvěřila – a s ní i mnoho katolíků. Neomodernističtí rádoby „katoličtí“ novináři, teologové a církevní hodnostáři se předháněli v odsuzování Pia XII. a omlouvání se Židům a celému světu za jeho údajné „mlčení“ a „nicnedělání“ ve vztahu k nacistickému holocaustu.
To nebylo poprvé. Již v 18. století Voltaire a osvícenci systematicky lhali (a ve své soukromé korespondenci se tím netajili) o církevní minulosti na témata inkvizice, upalování kacířů a čarodějnic, náboženských válek, pronásledování jinověrců a nemravného života některých papežů a biskupů. Záměrně zveličovali a vymýšleli si. Katolická obrana již tehdy a zejména v 19. století byla slabá. Jen velmi málo katolických apologetů a historiků (Polák bl.Sebastian Pelczar, Němec Ludwig Pastor aj.) mělo odvahu psát, že křižácké války byly obranou křesťanské civilizace před muslimskou agresí a barbarstvím, a pokud došlo na křižácké straně k neomluvitelnému krveprolití, tak je to téměř nula ve srovnání s tím, co páchali muslimští Turci, že počty obětí církevní i španělské inkvizice jsou vysoce nadsazené, a i když nelze popravy heretiků pouze pro jejich přesvědčení hájit, tak středověcí kacíři a protestanté se dopustili mnohem větších krutostí na katolících, nemluvě už vůbec o osvícenské genocidě Voltairových pohrobků vůči katolickému obyvatelstvu ve jménu „volnosti, rovnosti a bratrství“ za Francouzské revoluce, dodnes velebené jaké počátek éry „svobody, demokracie a lidských práv“. Jakobínští demokraté povraždili ve Vendée i jinde tím nejbestiálnějším způsobem statisíce katolíků jen proto, že zachovali věrnost Kristu a jeho Církvi – a to během pouhých dvou let. Oběti katolického upalování heretiků během 500 let vypočetli už osvícenci na 50 tisíc. To je ovšem notně přehnané, podle střízlivých odhadů solidních historiků se jednalo včetně španělské inkvizice o méně než 10 tisíc osob. Lze ale i toto nadsazené číslo srovnávat s masovým vražděním katolíků za tzv. Velké revoluce? Samozřejmě ani omylem, tím spíše potom ne s pozdějším bezbožeckým nacistickým a komunistickým terorem, který ještě překonal hrůzovládu osvícenských „humanistů“. Rovněž tak o čarodějnických procesech se lhalo a nadále lže, jakoby teprve osvícenští neznabozi učinili těmto hrůzám konec, aniž se píše o tom, že už počátkem 17. století generální inkvizitor v Římě kardinál Desiderio Scaglia vydal ostrý dokument proti čarodějnickým procesům a pohrozil klatbou všem, kteří torturou vynucují od ubohých obviněných falešné doznání a na základě toho je potom odsuzují na smrt. V Papežském státě byly čarodějnické procesy zakázány a na jiných místech Itálie římská inkvizice bránila obviněné a dosáhla jejich osvobození z rukou světských soudců. V Německu vedl kampaň proti čarodějnické pověře jezuita Friedrich von Spee. Fakta jsou taková, že díky tomuto systematickému působení Církve se podařilo nakonec tuto pověru spojenou s názorem, že čaroděj patří na hranici, vykořenit z mysli lidí – a to ještě před nástupem osvícenství, nota bene v době Voltairově se již ve Francii dávno čarodějnické procesy nekonaly. To ale publikovali a zdůrazňovali jen málokteří katoličtí publicisté a historikové.
V pokoncilní církvi se stalo módou omlouvat se za všechno v minulosti Církve, málem i za to, že vůbec ještě jako katolíci existujeme. To nemá nic společného s pokáním za hříchy a kajícím smýšlením. Pokud existovaly v minulosti závažné hříchy katolíků ve vztahu k nekatolíkům, jak mohu já, který jsem v té době nežil, se za ně omlouvat a kát? To je jen odváděním pozornosti od toho, abych činil pokání sám za sebe, za své hříchy, bít se teatrálně v prsa za domnělé nebo i skutečné hříchy předků je totiž mnohem snadnější a – dodejme – efektivnější, protože přispívá k mé popularitě a chvále od lidí. Budou říkat: „Podívejte se, jak on je pokorný, uznalý, objektivní a tolerantní.“ Pán ale na to má jasnou odpověď: „Vzali odplatu svou.“
Nebezpečná past přístupu některých tradicionalistů
V současné církvi existuje mnoho závažných zlořádů, ba co více, přímo rouhání samotnému Spasiteli a jeho božské nauce. Po koncilu se zformovala mezi klérem homosexuální lobby a s ní nastoupilo i efebofilní zneužívání mladistvých v církevních zařízeních a jeho krytí ze strany hierarchie – to vše jako důsledek teze, že homosexuálové byli v Církvi i ve společnosti potlačováni, proto tedy jim musí být dán prostor i k duchovenské službě, nelze přece narušovat jejich „práva“. Do výuky na církevních školách pronikly závažné hereze, ne-li již přímo apostaze, např. popírání zázraků Kristových. V reálnou přítomnost Pána v eucharistii se tichou cestou přestalo věřit, některé bohoslužby NOM v chrámech se staly přímo blasfemií nejtěžšího kalibru, např. tzv. „klaunovské“ mše v Německu, kdy celebrant si pokryje nos červenou látkou jako šašek a při liturgii prezentuje klaunovské tance za hlučného smíchu přítomných, při letošní mši kardinála Marxe v Mnichově indické dívky předvedly dokonce rituální hinduistické tance a pálily kadidlo ke cti pohanských božstev, ve Francii zase upravili jednu katedrálu na cirkusovou arénu, uprostřed bohoslužeb se tam projížděl žokej na koni a předváděl své akrobacie. Zpověď na Západě téměř zmizela a tam, kde se ještě vyskytuje, kněží běžně rozhřešují lidi žijící ve hříchu smilstva a cizoložství, aniž by žádali ukončení tohoto poměru. Encyklika „Amoris Laetitia“ a vyjádření některých biskupských konferencí připouštějící znovusezdané rozvedené, byť „za určitých okolností“, ke sv. přijímání, jakož i některé náznaky přímo z Vatikánu, signalizující změnu dosavadní nauky Církve ve věci nepřípustnosti umělé antikoncepce, jsou výstražným znamením radikální přestavby morálního učení ve věci 6. a 9. přikázání a kapitulace církevních představitelů před neomarxistickou genderistickou ideologií.
Taková je smutná realita. Jenže mění to něco na faktu, že jedinou pravou církví Kristovou je ta v čele s nynějším římským papežem Františkem? Nikoliv. Proti destrukci Církve, jíž jsem svědkem, se ozývat musím, a to bez kudrlinek. Nikdy ale nesmí mé vyjádření působit dojmem, že pravá církev Kristova se dnes nachází někde mimo té, která uznává římského papeže za svoji hlavu. Právě toto mi v některých textech jistých tradicionalistů, tepajících oprávněně zlořády, zaznívá. Já se nemohu a nesmím od této viditelné církve izolovat, je to přece mystické Tělo Kristovo, krvácející zradou svých údů a infekcí nepřátelkých sil, jež pronikly do jeho nitra. Postoj sektářstvím zavánějící distance, kdy já si pyšně namlouvám, že jsem „ten spravedlivý a čistý“, který s touto zkaženou komunitou nechce mít nic společného, je tentýž, jako u donatistických heretiků ve starověku nebo u Luthera. Kde skončili, je dostatečně známo.
Skvělý recept správného stanoviska dává už ve 14. stol. sv. Kateřina Sienská, která se vyjádřila na adresu jistých prelátů: „Ti ďábli chtějí rozsápat církev Kristovu.“ Všechno zlo, které se nachází v Katolické církvi dneška, nevyplývá z podstaty katolicismu, té „víry nepřetržitě křišťálové“, jak napsal básník Jan Zahradníček, nýbrž je importem zvenčí, infiltrací nepřátelských satanských sil zednářského liberalismu a neomarxistického genderismu dovnitř Církve. Teologové, biskupové, kardinálové nebo i samotný papež, když výše uvedené zlořády trpí, nebo když prosazují v rozporu s autentickou věčnou naukou možnost přístupu lidí žijících v objektivním cizoložství nebo používajících umělou antikoncepci ke sv. přijímání, nereprezentují Katolickou církev a její pravdy, ale ocitají se – někteří vědomě, jiní nevědomě – ve službách nepřátel, jak skvěle analyzoval ve svém díle „Athanasius“ řezenský biskup Rudolf Graber. Na tyto lidi, ať už zastávají sebevyšší pozici v Církvi, nelze pohlížet jako na katolické věřící, nýbrž jako na odpadlíky a odpůrce zjevené pravdy, i když je nutno se vyvarovat projevů nenávisti a tím intenzivněji se modlit za jejich obrácení.
A ještě další důležitá připomínka: I v pokoncilní církvi existuje mnoho dobrého, Pán své stádo neopouští. Je zde zcela zřejmý odpor proti destrukci, který nelze opomíjet, i když menšinový. Arcibiskup mons. Marcel Lefébvre je nepochybně jedním z těchto světlých bodů. Dalšími jsou čtyři kardinálové (dnes po vyjádření holanského kardinál Ejka už pět), signatáři dubií k encyklice Amoris laetitia, biskupové z Kazachstánu (P. Lenga, A. Schneider a T. Peta) se svým jasným stanoviskem k otázce nerozlučitelnosti manželství, kardinál Robert Sarah se svými vyjádřeními ve prospěch Tradice apod. V neposlední řadě jsou to i katoličtí mučedníci pro Krista, duchovní i laici, z oblastí ovládaných muslimy na Blízkém východě nebo v Africe, dále také z komunistické Severní Koreje nebo Číny, je zde statečná Asia Bibi, trpící již devátým rokem v pákistánském vězení. Máme zde hrdinné katolíky-obránce nenarozeného života, nejznámější je Mary Wagnerová, jejíž život osciluje neustále mezi životem na svobodě a životem ve vězeňské cele, protože nechce se vzdát svého zákonného práva sdělit klientkám potratové kliniky pravdu o nedotknutelnosti lidského života od okamžiku početí. A nelze rovněž přehlížet velmi povzbudivý jev, že mladá generace, která nikdy nezažila tradiční ritus, objevuje najednou k velkému překvapení a údivu vnitrocírkevních neomodernistů jeho úžasnou nezastupitelnou hodnotu a krásu. Není tedy Církev po koncilu celá až do mrtě zkažená, jsou tady pevné opěrné body, které mohou být pro její budoucí vývoj rozhodující – a za to díky Bohu.
PhDr. Radomír Malý
Řeči a fakta moc pěkná a pravdivá. Bohužel celé to stojí a padá na lenosti a nedostatku odhodlání ze strany těch kteří smýšlí správně. Je pěkné se modlit a vzdychat a hořekovat nad zkažeností světa. Ale tak jako se nerozšířilo křesťanství bez obětí a bez fyzického úsilí a práce, tak sami sebe nezachráníme jen tak že budeme čekat na zázrak. Připomíná mi to podobenství o zakopaných mincích. Klidně se se mnou hádejte že se pletu a že nemám pravdu, ale já mám za to, že Všemohoucí nebude plýtvat zázraky na lenochy a zápecníky.
A co tedy navrhujete?
No, v dnešní době je poněkud o hubu psát přímo adresně nějaké návody, ale rozhodně mohu říci toto: Chovejte se tak jak pravil Kristus: „Nyní však, kdo má měšec, vezmi jej a stejně tak i mošnu; kdo nemá, prodej plášť a kup si meč. Lk 22, 36 a ještě dodám, inspirujte se v historii, neboť nadevše platí, že kdo nezná historii bude nucen ji prožít. A paralela s dobou Říma v nějaké jeho fázi je více než nasnadě. Anebo, pokud chcete, čekejte na zázrak.
S tim Rimem je treba byt opatrnejsi. Tehdy se zhroutila pohanska, v sebe zahledena civilizace a byla souhrou evangelizace, migrace a dusledneho svedectvi o Kristu nahrazena spolecnosti schopnou a ochotnou prijimat Bozi lasku.
Dnesni situace by se dala ilustrovat napr. na architekture: v zasade pokrestanska osvicenecka zastavba je nahrazovana vsemoznymi strakatymi, sklenenymi, kosmickymi, tancicimi, bludistnimi, aj. objekty, lidove se hovori o „chrchlech“, pri chmurnych vizich „konce Zapadu“, „padu Rima“ a „konzervativnim“ sneni o znovuvztyceni osvicenstvi, tentokrat v podobe kulis, jako protikladu „progresivni“ vize vsekosmickych orgii.
Resenim je ovsem jedine navrat k zivemu Kristu, pricemz evangelizaci by tentokrat – zda se – potrebovali v prvni rade sami verici (a mezi nimi v prvni rade reholnici).
No, s tím Římem jsem otevřeně napsal v nějaké té jeho fázi. Dnešní doba mi připomíná mix Diokleciánova pronásledování a konce Impéria. A to že na Západě se hroutila pohanská civilizace není zcela přesné. Tehdy kolem let 450+ se bortila civilizace ve které už bylo křesťanství cca 120 let schválené a etablované a cca 70 let státní náboženství. A cca našich 120 let už trvá potupné, ostudné a srdcervoucí finální tažení proti křesťanství a slušnému způsobu života. Přičemž 70 let už nastává faktické a právní odtrhávání lidských společenství od křesťanství. Stojí to za hlubší zamyšlení. Obávám se, že jen pouhé ono doufání a čekání na konec bouře nám bude plat prdné.
Nejde ani tak o „jen pouhé ono doufání a čekání na konec bouře“ jako o to vytrvat az do konce v nadeji a lasce.
V dobe rimskych bouri prave toto pochopil nejlepe Augustin.
V době jakých římských bouří? 🙁 Sv. Augustin Aurelius se narodil v době, kdy římská říše jako administrativní celek jak takž fungovala, právě tak jako v době většiny jeho života. Umírá v Hippo Reggiu obleženém kmenem Vandalů, ale to byla v zásadě jen epizodka, byť se z ní už pak severní Afrika v zásadě nevzpamatovala – a pak rychle podlehla přílivu muslimských dobyvatelů.
@Jaroslav Klecanda
V díle O Boží obci Augustinus podává křesťanskou interpretaci katastrofických událostí, které v jeho době postihly římské impérium a vytváří vlastní katolickou historii světa … atd. viz wiki
Dukladne seznameni se s Augustinem nelze nez doporucit.
Ad Adanedhel: Hádat se s Vámi nebudu, ostatně to, co píšete, z mého článku ejdnoznačně vyplývá, já nikde tady nepíšu, že máme čekat na zázrak. V článku naopak poukazuji na příklady těch, kteří pdostoupili oběti a námahy ve prospěch vítězství katolické víry.
Vskutku kreativni kombinace se odehravaji pri zonglovani s mystickym Telem a Bozim lidem. Tak lze kupr. bez cirku, bez klaunu, bez Kali, temer nepozorovane, dat kolovat nadbytecne promenene hostie lidu „k dojeti“, tento lid pak neni treba ani prilis pobizet, aby si podal ruce, popral stastnou smrt, …
Takova drobnost, kdo by si ceho vsimnul. Leda nejaky morous.
Nebo tuhle jeden „Biskup na snowboardu“ – prikladne politicky rozpovidany – rika v anotaci, ze prijel nekam k muslimum a znejistel, jestli „vira neni jenom kulturni fenomen“. Po x letech studia, „formaci“ a zrejme i katechezi nebohych farniku… Anotace mlci o tom, jak opetovne v Bohu zjistel – ale i v nejlepsim pripade je tedy bezne, ze se dnes produkuji studovane hlavy, ktere nedokazi rozlisit kulturni nezavislost krestanstvi od textu ustavujiciho muslimskou obec.
Ze zahranici by se dal zminit nekdejsi, nejen u nas velmi popularni, magistr dominikanskeho radu, ktery doporucuje sledovani hollywoodskych romanci, kde dva „ranceri“ popojizdeji na trakturku znacky Versatile. A tak by se dalo pokracovat dlouze. Zda se ale, ze cil je prosty: zachovat cirkev pri zmene jejiho obsahu. To vse s vyhledem na tisicilete panstvi postmoderny – na druhe strane ale take s nadeji v milosrdneho Boha zachovavajiciho vernost stvoreni.
Kardinál Sarah v knihe „Sila ticha“ hovorí, že Kristova Cirkev prechádza mnohými skúškami, „trpí neverou zradcov, ktorí ju opúšťajú a zapredávajú“, ale zároveň vyjadruje presvedčenie, že ani „dnešná kríza moderného sveta s hrozivým dopadom na Cirkev a predstaviteľov hierarchie nezabráni rozvoju kresťanského života“ a Cirkev bude naďalej hlásať evanjelium…
Kniha vyšla aj v slovenskom preklade, recenzoval som ju: http://www.priestornet.com/2017/12/silou-ticha-proti-diktature-hluku.html
Kniha vyjde i česky společně v Kartuziánském nakladatelství a Hesperionu.
Potešiteľná správa.
Inak, dá sa povedať, že ešte pútavejšia je Sarahova kniha Boh alebo nič.
Obe som si so záujmom prečítal a odporúčam ich každému, kto chce svoju vieru prežívať naplno.
Pán doktor, ďakujem. Ťažká téma – povzbudivý článok. Požehnanú Veľkú noc.
Ad La Femme: Děkuji, také Vám přeji.
Pane doktore Malý, zvážil jste možnost, že muž,který si říká papež František je biblický falešný prorok podle knihy zjevení sv. Jana? Jste ochoten o tom přemýšlet? Je normální, že papež Benedikt XVI. stále žije a katolíci ho už nepovažují za papeže? Hodně se modlím za poznání pravdy, pokud je nutná ke spáse. Říkám Pánu,ať to stojí,co to stojí. Ať nás PRAVDA osvobodí…. Na mši svatou chodíme do místního kostela,i když to přináší hodně bolesti.
Ad Lenka Žáková: Necítím se kompetentní stanovit, jestli papež František je nebo není biblickým falešným prorokem, a není to pro mne rozhodující. Nemám žádné doklady, jimiž bych mohl dokázat, že František není legitimním papežem. Benedikt abdikoval, ať už se to komu líbí nebo ne, já jsem přesvědčen, že to dělat neměl, jenže nikdo ho k tomu nenutil pod hrozbou fyzického násilí nebo ztráty života, takže musím považovat jeho abdikaci za dobrovolnou a volbu Bergoglia za legitimní, i když nešťastnou a ideologicko-politicky motivovanou. Pro mne je klíčovým posláním, abych nemlčel k tomu, co František dělá v neprospěch Církve a její odvěké nauky, ne řešit, jestli je nebo není legitimním papežem nebo dokonce falešným biblickým prorokem.
ad Lenka Žáková
Paní Lenko, jste na správné cestě za Pravdou, vytrvejte na ní a bystře pozorujte, jaké kdo nese ovoce, zvláště na vysokých církevních postech a nechoďte za falešnými proroky v rouchách beránčích, abyste nepřišla o dar věčného života, pokud byste je /namísto Boha/ poslouchala, jak to dělá mnoho slepých a naivně důvěřivých věřících, kteří si nechtějí přiznat pravý stav věcí, kteří nechtějí jít za Pravdou, kterým Písmo svaté mnoho neříká, protože neradi
poslouchají a naslouchají Bohu, oni raději naslouchají Božímu nepříteli a svým postojem tak strhávají ostatní, kteří rádi přejímají názor většiny, žel, slepých, které vedou slepé…
https://gloria.tv/video/KMYc4683FTJN2hTzW7odTVuFa
Ad. L. Žáková
Nechci vstupovat v tento thread. Jen pár „evidentností“.
Emeritní Sv. otec Benedikt XVI. js. Františka uznává. O tom není pochyb.
…
Lze doufám:) dohledat.
…
J.s. papež Benedikt XVI. není dokonale odřezán od světa. Píše knihy. Zde se vyjadřuje jasně. Pokud se nemýlím, např. v „Posledních rozhovorech“.
Teze o donucení k abdikaci j.s. Benedikta XVI a „spikleneckém konkláve“ je neudržitelná.
Proč by jinak dělal emeritní sv. otec svobodně rozhovory s Messorim?
Pokud by byl „v zajetí“, snažil by se buď mlčet-(v nejhorším případě)- nebo nějak se neveřejně snažit upozorňovat skrze dobré přátele – (bývalý prefekt Kongregace pro doktrínu víry by zajisté věděl jak:)- nebo by do „toho šel“ i za cenu mučednictví.
Velmi by totiž dobře musel hypoteticky -(k d y b y tomu tak opravdu bylo(!)- vědět, že se na Církvi svaté páchá grandiozní podvod.
Jan
ad Dr.Radomír Malý
cituji:
„Benedikt abdikoval, ať už se to komu líbí nebo ne, já jsem přesvědčen, že to dělat neměl, jenže nikdo ho k tomu nenutil pod hrozbou fyzického násilí nebo ztráty života, takže musím považovat jeho abdikaci za dobrovolnou a volbu Bergoglia za legitimní, i když …“
Nikdo ho k tomu nenutil? Tím bych si nebyl tak skálopevně jistý. Zatím nikdo nedokázal, že Benedikt odstoupil skutečně dobrovolně nebo že nebyl nucen pod hrozbou ztráty života odstoupit…Možná máte nedostatek informací, ale nelze tvrdit něco, co nemáte na 100 % ověřené a nepřipustit tuto možnost, která byla předpovězena tolika svatými již od dob sv.Františka z Assisi. To, že je krmen obyčejný lid různými lžemi, hodící se Jidášům v církvi, neznamená, že nesmíme zapochybovat o podivné volbě v konklave a nepřiklonit se k verzi, že jsou zde podezřelé temné momenty, dosud nevysvětlené. Jan Pavel I.po měsíci musel také „odejít“, ale nenávratně, Benediktovo odstranění se sice stejným způsobem nekonalo, avšak byla mu vnucena role
hypochondra, abdikujícího pro neexistující nemoc a zřejmě pod hrozbou ztráty života zahrál tuto směšnou roli starce,který „uznale“ opouští petrův stolec,aby dal prostor jen o málo mladšímu kardinálu, kterého nikdo neznal a který by nebyl nikdy nemohl být zvolen, pokud by se konklave neúčastnili jemu podobní „bratři“v rouše beránčím, sloužící nejvyššímu Velmistrovi. Což by to bylo vůbec možné, aby věrný přítel papeže Jana Pavla II, vzhledem k tomu, jaký mu svatý Jan Pavel II. dal příklad setrvání na petrově stolci, mohl jen tak opustil svůj post? Určitě nemohl, pokud ovšem by nebyl násilím přinucen. Svět chce být klamán, a není od věci více přemýšlet a nespokojovat se s oficiálními a lživými vysvětleními, která jsou nelogická a podivná…
Podle ovoce poznáte… Za pět let tohoto pontifikátu si stále namlouváme, že se nic neděje?
František, prepáčte, ale vaše slová sú podľa mňa produktom nezdravých špekulácií.
ad František: Víte, milý pane, já jsem historik a pro mne jsou rozhodující pouze fakta, která je možno dokázat. Myslet si můžeme, co chceme. Dokažte, že Benedikt byl donucen k odstoupení hrozbou fyzického násilí, ztráty života, nebo podvodem – z hlediska kanonického práva pouze toto může učinit jeho abdikaci neplatnou. Dokud nebudu tyto důkazy mít po ruce, nemohu tvrdit, že Benedikt zůstává nadále právoplatným papežem. A konkláve, kde byl zvolen František? Bylo tajné – a i když jsou zřejmé manipulace, aby se papežem stal liberál – tak dokud nebudu mít doklady o tom, že volba probíhala neregulérně, nemohu žel považovat Bergoglia za neprávoplatného papeže.
Píšete: „Za pět let tohoto pontifikátu si stále namlouváme, že se nic neděje?“ Já si určitě nenamlouvám, od prvopočátku píši a mluvím proti Bergogliovým excesům, což Vám snad nemusím dokazovat, i když se snažím činit tak ve vší úctě a slušnosti, která náleží viditelné hlavě Církve. To je podle mne účinnější způsob, než spekulovat o neprávoplatnosti jeho volby a aplikovat na něj různé předpovědi.
ad František :
Benedikt připustil možnost své abdikace již na počátku svého pontifikátu – viz. knižní rozhovor s P. Seewaldem (Světlo světa). Nepřátelé církve toto jeho vyjádření nepochybně znali a dělali vše proto, aby tak Benedikt učinil (viz. aféry pedofilních kněží, Vatikleas, k tomu připočítejme a další neposlušnosti kléru – např. jeho žádost, aby kněží při konsekraci říkali „za mnohé“ – v kolika zemích poslechli?).Tomu všemu (a to špička ledovce) musel čelit Benedikt, papež, který toužil sakralizovat zesvětštěnou církev, muž pokročilého věku, spíš intelektuál než organizační typ,…nedivte se tedy, že učinil to, co dříve připustil jako možnost.
Pochopitelně k velké radosti jeho odpůrců.
ad Dr. Malý : Díky moc za brilantní článek!
Můžete mi prosím poslat odkaz na nějaký Váš dřívější článek zabývající se čarodějnickými procesy? Zrovna včera se jistá osoba z mého okolí veřejně opřela do církve právě ohledně této věci, s odkazem na film Kladivo na čarodějnice. Moc děkuji.
Ad mila: Srdečně zdravím, mohu Vám doporučit svoji knihu „Je dovoleno bránit inkvizici?“, nebo mou další knihu „Nejkrvavější genocida minulosti a současnosti“, mělo by to být v katolických knihkuopectvích po celé republice.
Díky, pane doktore, děkuji za tipy, pokusím se sehnat. Mohu se vás ještě optat, ve kterých dnech budete mít letos v srpnu přednášky ve Vyšebrodském klášteře?
ad Mila
http://www.lifenews.sk/15208/skutocny-pribeh-zvlastneho-listu-papeza-benedikta
Nevěřte všemu, co se píše a zvláště v dnešní době…
O tom, že Benedikt něco připouštěl – to je obrovský nesmysl a lež, vyrobená dodatečně na zakázku, stejně tak jako údajně jeho různá rádoby vyjádření, proč odešel. Naopak, jsou svědci z řad nejbližších přátel papeže Benedikta XVI., že měl velké plány do dalších let svého pontifikátu a ještě začátkem února 2013 by ho ani ve snu nenapadlo dobrovolně opustit petrův úřad. V té době jsem viděl na videu několik výpovědí jeho přátel z řad kněží, kteří s ním byli denně ve styku, kteří dosvědčovali, že tato jeho abdikace byla násilně vynucena pod hrozbou smrti, pokud by „dobrovolně“ na ni nepřistoupil. A tak vše, co potom následovalo, bylo Benediktem zvoleno jako menší zlo pro církev, jinak by již živý mezi námi nebyl. Tak se aspoň ve skrytosti pro ni modlí, trpí a obětuje své veliké utrpení, které je očím světa samozřejmě pečlivě ukrýváno.
Opakuji, svět chce být klamán a je mi líto všech, kteří urputně lpí na tom, že se jim z médií servíruje čistá pravda…
Prosím, můžete osvětlit, co přesně myslíte tím „lež, vyrobená dodatečně na zakázku“, když jde o knížku, která vyšla dva a půl roku před rezignací? Odkaz na text knihy poskytnout nemohu, ale triviálním dotazem do Googlu lze získat např. následující odezvu:
22.11.2010 https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20101122/281672546338304
23.11.2010 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1302255-papez-v-nove-knize-o-homosexualite-kondomech-a-abdikaci
23.11.2010 http://www.christnet.eu/clanky/4497/
24.11.2010 https://www.tyden.cz/rubriky/_186870.html
20.01.2011 https://kultura.zpravy.idnes.cz/literatura.aspx?c=A110120_093040_literatura_ob
17.12.2011 https://www.denik.cz/ze_sveta/papez-je-pred-vanocnim-obdobim-unaveny-a-slaby.html
Všude se píše o knize a že tehdejší papež připouští rezignaci. Chcete tvrdit, že dodatečně na zakázku byly modifikovány archivy všech těchto médií? Výtisky zmiňované knihy v knihovnách? Nebo chcete říct, že to ta kniha tvrdila, ale lživě — ale papež se proti tomu nikdy neohradil? Vašemu vyjádření naprosto nerozumím, naopak samo toto Vaše tvrzení se zdá být obrovským nesmyslem (z úmyslné lži Vás nechci podezírat), jak lze doložit z mnoha nezávislých (vzhledem k možné dodatečné manipulaci) zdrojů.
Dál mluvíte o svědcích z řad nejbližších přátel ap., jenže když jste se hned zkraje ukázal jako naprosto nedůvěryhodný zdroj, musím Vás požádat o doložení: kdo jsou ti svědkové a kde je jejich svědectví?
A zejména můžete prosím rozvést tu myšlenku o „menším zle pro církev“? Pokud Benedikt XVI. ustoupil tlaku těch, kteří chtěli uškodit Církvi a následně jí i reálně uškodili, aby zachránil časný život a ztratil ten věčný, jak přesně tím prospěl církvi? Zní to jako naprostý nesmysl, divím se, že něco takového vůbec může katolík napsat. (Nebo nejste katolík?) To „jinak by již živý mezi námi nebyl“ je z pohledu katolických hodnot a v kontextu boje o samotnou Církev přece zcela absurdní, prvotní papežové pro Církev naopak neváhali obětovat vlastní život, nikdo z nich neměl za to, že žádoucí „menší zlo“ je protivníkům ustoupit.
Ad František: Mainstreamovým médiím samozřejmě nevěřím, ale prosil bych Vás o odkaz na to video. Pak se ale divím, že – pokud existují věrohodná svědectví o hrozbě smrti – nikdo z řad Tradice nenapadl B. rezignaci z kanonickoprávních důvodů. Nezdá se mi to. Já samozřejmě pokládám B. rezignaci za neštěstí, i když on sám také v některých bodech pokoncilnímu neomodernismu žel nahrával (shromáždění v Assisi, v Turecku úklon směrem k Mekce apod.), chvályhodné od něho ale bylo, že určitou hranici nemínil překročit, a to nemohla tzv. stgalenská mafie potřebovat, proto ho donutili k rezignaci. Ta je ale platná a nezpochybnitelná, pokud se nenajde jasný důkaz, že byla vynucená násilím, hrozbou smrti a podvodem. Pokud k tomuto nedošlo, tak měl vždy svobodnou možnost navzdory verbálnímu nátlaku odmítnout odstoupit. Když se podvolil, nelze to pokládat za vynucené rozhodnutí, proto je rezignace platná, nebude-li předložen jasný důkaz o opaku.
Co je to za nesmysl : …na objednávku sov. Kgb…
Dokonce i zpolitizovaná wikipedia píše že je to hloupost
:
A leading German newspaper opined „that Hochhuth did not require any KGB assistance for his one-sided presentation of history.[4][5]
Jisté etnikum nepotřebuje pro mediální útoky na církev ‚objednávku‘ a pokračuje v nich neustále.
Etnicky bych tu skupinu nedefinoval, je to otázka světonázoru.
Ad pan Labe: To není žádný nesmysl, to potvrzuje bývalý generál rumunské komunistické tajné služby Pacepa, jenž uprchl na Západ, toto publikují i mnozí historikové, které cituji ve svém seriálu o Piovi XII. zveřejněném před lety v Immaculatě. Ti se také dovolávají na materiály z archivu východoněmecké Stasi, které jednoznačně dokazují, že Hochhutovo drama bylo skutečně objednáno sovětskou KGB. Tehdejší diktátor Chruščov měl enormní zájem na diskreditaci papeže Pia XII., nemohl mu odpustit jeho odsouzení komunismu a vliv na voličstvo katolických zemí na Západě, v té době už posmrtný. Nelze přepisovat dějiny dle vlastních domněnek a fantazií, je nutno držet se pouze prokázaných fakt.
mohl by nám velectěný p. Malý vysvětlit proč podepsal masoniérskou chartu 77 ?
A copak jste v té době podepisoval Vy? Pionýrský slib nebo přísně tajnou zprávu domovního důvěrníka? 🙂
A nebo jste v tý době byl ještě na jahůdkách? 🙂
Jenom doufám, že nejste jistý buřič proti Chartě z okruhu „biskupa“ Davídka, nevím už ani, jak se jmenoval, jen vím, že v materiálech StB měl krycí jméno „Krysa“. 🙂 🙂
Já bych si dovolil tohle trošinku připomenout, mě by taky velmi zajímalo, jak tehdy bojovali praví katolíci, třeba jejich vzor může mít přesah i do dneška. Jsem rád, že jsem to sám nezažil, ještě bych třeba taky omylem stál na jedné straně barikády s nějakými hříšníky!
https://gloria.tv/photo/1GWSNZ1R8DQrBdmrEfaskedjK
http://krestanem.cz/wp-content/uploads/2017/12/papez-frantisek-32.jpg
snad zapojíte zdravý rozum a pochopíte, co se děje, důkazů, která máte k dispozici, máte i dnes víc než dost a kdo chce, může si dát tu práci a zapátrat po věrohodných událostech a faktech z této doby, nebudu vám servírovat fakta pod nos, vyhledejte si sami a přemýšlejte – a nejlépe si vyhledejte známá fakta o Bildenbergu, NWO a snahy o celosvětovou církev, všechna fakta a podrobnosti z konkláve v roce 2005, 2013 a třeba se dozvíte to, co dnes nechcete přijmout, protože se spokojujete s oficiálními podáními, která jsou většinou z oblasti lží, polopravd a mystifikací naivnímu stádu
Ad František: Proč do toho pletete Bilderberg, NWO a snahu o světovou církev? Myslíte snad, že já to všechno nevím, že nejsem o tom informován z věrohodných zdrojů? Nic z toho nezpochybňuji, ale to přece nebylo předmětem naší diskuse, tím byla legitimita papeže Františka a legitimita Benediktovy abdikace. Já přece nezpochybňuji ty všechny satanské aktivity, které jmenujete, ale to, že hlásáte ilegitimitu Františka a ilegitimitu Benediktovy abdikace. To nejsou objektivní důkazy ve světle ani kanonického, ani světského práva a publicistické serióznosti. Nota bene, odkazy, které zde uvádíte, jsou jen fotky, na nichž papež František má insignie se symboly, jež mohou být označeny za satanské. Jistěže máme právo myslet si o tom, co chceme, a konstatovat, že to něco o tomto pontifikovi vypovídá, ale označit ho kvůli tomu za nelegitimního papeže – to je snad na důkaz trochu málo, nemyslíte?
Já nevnimam zas tak negativně Benediktovu rezignaci. Části katolíkům se otevřeli oči. Lepší otevřený nepřítel než skrytý , umírněný modernista. Který modernismus skrývá za krásné ornaty , pluvialy , občasný „mimořádný ritus“ v soukromí. Dnes už katolíci nemají výmluvu , že krizi nerozpoznali. Spásu nehledejme v tzv.konzervativcich. Kteří celou dobu mlčeli k apostazi , Assisi , ekumenismu , podvodnym beatifikacim. Až útok na morálku je probudil. Kdy nechtějí vidět v celku příčiny krize , ta nepřišla až s Františkem. Tu odstartovali , prohloubili dnes ti oblíbení papežové. Zvláště JPII.
Nerikal Mons. Lefebvre ,že do této liberální církve patřit nechce? V KC jsou dvě cirkve…katolická a koncilni novocirkev , v personální unii.
ad František: Myslel som, že konšpiračné teórie sú doménou sekulárneho sveta, ale s hrôzou zisťujem, že sa udomácňujú aj v Katolíckej cirkvi. Spomínam si na jednu z tých konšpiračných teórií. Minule istí „experti“ vyrukovali na FB s tvrdením, že sr.
Lucia de Jesus dos Santos, O.C.D., známa aj ako sestra Lucia z Fátimy, jedna z troch svedkov mariánskeho zjavenia vo Fatime v roku 1917, mala údajne dvojníčku, ktorá ju zastupovala, kým ona bola násilne držaná kdesi v izolácii. Pritom nešlo o recesiu. Tí ľudia to mysleli smrteľne vážne. Neviem, načo je dobré šíriť konšpiračné teórie. Som presvedčený o tom, že Cirkvi vôbec nepomôžu.
O konspiračních teoriich mluví lidé omezení. Konspirace je vše , co nezapadá do jejich schématu. Mnozí věří pohádkám o zasvěcení Ruska , zveřejnění celého 3 fatimskeho tajemství.
Není od věci srovnat výroky sestry Lucie dříve a později.
ad Karol Dučák
cituji:“Pritom nešlo o recesiu. Tí ľudia to mysleli smrteľne vážne. Neviem, načo je dobré šíriť konšpiračné teórie.“
S těmi konspiračními teoriemi bych byl opatrnější, zvláště, když bych nebyl v obraze a nemínil si o dané problematice více nastudovat… Kritizovat můžete tehdy, když znáte skutečnou a objektivní pravdu, avšak když ji neznáte, pak raději mlčte anebo si doplňte informace, jinak budete za hlupáka
http://www.ragauian.cz/fatimske-zjeveni-7-dve-sestry-lucie-aneb-velka-fatimska-komedie-v-rezii-zoufaleho-vatikanu/
https://gloria.tv/text/StCCBiqkprut2D98RGcqkteuL
http://rexcz.blogspot.cz/2016/10/fatima-nektera-dalsi-svedectvi-2003.html
ad František: Uvažoval som, či má zmysel uviesť nejaké racionálne a logické protiargumenty, ktorými by som spochybnil Vaše tvrdenia, ale uvedomil som si, že to nemá zmysel. Pôvodne som myslel, že nás len lakujete a skúšate, či Vám skočíme na špek, ale Vy podľa všetkého naozaj veríte tým konšpiračným nezmyslom, ktoré tu uvádzate. Moje doterajšie skúsenosti hovoria, že na autorov a šíriteľov konšpiračných teórií neplatia logické argumenty. Oni žijú vo svojom svete a nikomu nedovolia, aby ich z toho ich sveta vytrhol a uviedol ich do reálneho sveta. Jedno, čo na Vás a Vám podobných ľuďoch úprimne obdivujem, je Vaša bujná fantázia. A to myslím smrteľne vážne. V časoch svojej mladosti som vášnivo čítal diela sci-fi. Mojimi obľúbenými autormi boli Jules Verne, H. G. Wells, Ray Bradbury, Stanislaw Lem, I. A. Jefremov a mnohí ďalší, ale všetci títo spisovatelia boli oproti autorom Vami uvádzaných konšpiračných teorií obyčajní šumaři (ako hovoríte v Čechách). Ak ale najbližšie prídete s teóriou, že sestru Luciu de Jesus dos Santos unieslo nejaké UFO na vzdialenú planétu vo vesmíre a že ju tu, na zemi, nahradila nejaká mimozemšťanka, možno Vám niekto sadne na lep, ale ja to nebudem. A je mi úplne ukradnuté, čo si o mne myslíte Vy alebo ktokoľvek iný. Ja som v živote prekonal mnoho chorôb, ale duševne som bol vždy zdravý.
ad Karol Dučák
Zřejmě jste se neobtěžoval pročíst uvedené odkazy, jinak byste nemohl psát svůj zmatený komentář. Pak je ale s podivem, když jste si tu práci nedal, proč znevažujete evidentní důkazy o realitě dvou Lucií a z toho plynoucí závěry. Ta vaše mantra o konspiračních teoriích je skutečně již jaksi mimo, ale pokud vám slouží jako výmluva, proč se raději držet oficiálních lží, v tomto případě o Fatimě, je to vaše volba. Avšak dobře vám radím, používejte rozum k přemýšlení, protože ten nám byl dán jako Boží dar,s jehož pomocí můžeme rozlišit pravdu od lží a tak směřovat správným směrem do Božího království. Jinak hrozí, že zabloudíme anebo se necháme strhnout vlky v rouše beránčím k nové nauce, která neznatelně a velmi sofistikovaně odvádí věřící od pravé nauky církve – a to už by bylo skutečně vážným nebezpečím, které by mohlo ohrozit i naši šťastnou věčnost u Boha.
Kdo uvažuje , nevěří oficiální verzi o 3 fatimdkem zjevení. Když si přečte vyroky sestry Lucie dříve a novější , pozná ihned rozpor. Nedá se potvrdit , ale ani vyvrátit tvrzení o dvou Luciich.
No … a? I kdybychom připustili, že to je možné, co praktického z toho plyne? Že by Bůh sesílal lidem zjevení, která jim zůstanou utajená? To nedává smysl ani samo o sobě, natož uvážíme-li, že má jít o téhož Boha, který po člověku nechce nemožné, jak se tu často zdůrazňuje v souvislosti s AL ap. Proč by mě mělo zajímat nějaké utajené třetí tajemství? Zjevně „pravá verze“, pokud skutečně existuje, nebyla určena mým uším, pak je ale ztrátou času (a tedy hříchem, či spíše hned několika zaráz) o ní vůbec uvažovat, ne? Až bude Bůh chtít, abych se s tím, co je tedy údajně dosud skryto, seznámil, jistě bude v jeho moci to zajistit. Do té doby mám dělat, co mám dělat (učení Církve bylo jistě postačujícím návodem už před 1917), a nestarat se o tom, po čem mi nic, ne? Tohle aspoň vychází mně, když, jak píšete, uvažuji. Přijde mi dost zvláštní, že konspiračním teoretikům zjevně vychází něco jiného, no a taky bych to přisuzoval tomu, že jejich uvažování je jaksi rozbité, jak už zde bylo naznačeno.
Není Boží vůlí , ale byla zjevení před lidmi uzavřena.
Jestli je to odpověď mně — no vždyť, přesně to tvrdím (byť bych se tedy vyhnul potenciálně zavádějící formulaci o Boží vůli).
Katolicismus prostě neobsahuje žádné skryté učení, něco, co je podstatné, čím bych se měl řídit, ale k čemu se nemohu dostat, nebo jen nějak velmi obtížně a zastřeně mlhou dohadů. Boží zjevení (myšleno obecně) je celé dobře a v jednoznačné podobě dostupné všem, kdo chtějí. Bůh pochopitelně může komunikovat s kým chce a jak chce, ale pokud je nějaké konkrétní zjevení neveřejné, ať už z jakéhokoli důvodu či jakýmkoli způsobem, nemůže být pro mě jakkoli relevantní. Může být relevantní pro ty, k nimž se dostalo, ale to je mezi nimi a Bohem, o to já se nemám co starat.
Jistě může být součástí zjevení instrukce, že něco se má zveřejnit až za nějaký čas — potom do toho času to prostě není veřejná zpráva a spekulace, co zpráva obsahuje, jsou přinejmenším nepřípadné (a spíš prostě zbytečné, a tedy hříšné). A může být dokonce součástí zjevení instrukce, kdy má kdo co zveřejnit, kterou adresát svévolně poruší — ale to je pak problém mezi Bohem a adresátem, „z vnějšího“ pohledu to prostě zůstalo neveřejnou věcí. Tedy pokud Bůh dopustí, že se k lidem dané poselství nakonec nedostane, je s tím zjevně „srozuměn“, kdyby nebyl, prostě by to zařídil jinak. Když nezařídí, není důvod spekulovat, coby kdyby, zůstalo to neveřejným poselstvím a opět platí, že dumat o jeho obsahu je nepřípadné a zbytečné.
Takže ano, není Boží vůlí, aby byla zjevení před lidmi uzavřena, z kteréhožto pohledu jsou např. spekulace o utajené alternativní podobě nějaké části Fatimského zjevení nepřípadné, zbytečné, a tedy závadné. Možná jsou třeba i pravdivé, ale je to podobné, jako by se někdo zajímal, z čeho se jiný zpovídá: taky by mohl říkat, že se přece zajímá o pravdu — jenže o takovou, po které mu nic není.