Žádost 40 kongresmanů USA o zařazení praporu AZOV na seznam teroristických organizací

"Pravda vítězí" je nejen českým mottem a součástí Havlova citovaného výroku, ale i pilířem západu jako na pravdě založené civilizaci. 

Doposud bývá zpochybňován ukrajinský prapor AZOV jako světový neonacistický hub, o němž dokonce v roce 2022 napsal novinář Bellingcat Michael Colborne knihu From the Fires of War: Ukraine’s Azov Movement and the Global Far Right (Analyzing Political Violence) / Z ohňů války: ukrajinské hnutí Azov a globální krajní pravice (Analýza politického násilí).

16.4.2022 např. napsal Jerusalem Post článek o Konstanty Gebertovi, jednom z nejvýznamnějších polských novinářů, který prohlásil, že odchází z deníku Gazeta Wvborca, který mnozí považují za hlavní noviny v zemi, poté, co po něm deník požadoval, aby kontroverzní ukrajinský prapor AZOV označil za "krajně pravicový" namísto "neonacistický". Gebert napsal: "Pokud se nedohodneme na základních věcech, budeme se muset rozejít".

Reuters dne 7.4. 2022 informoval nejen o projevu Zelenskeho pro řecký parlament, ale i o tom, že během svého projevu promítl video se vzkazem muže, který se označil za příslušníka praporu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy. To však vyvolalo odezvu na sociálních sítích a rozzlobené reakce levicových stran. Šéf levicové strany Syriza Alexis Tsipras krátce po projevu prohlásil, že se jedná o provokaci. "Solidarita s ukrajinským lidem je samozřejmostí. Ale nacisté nemohou mít slovo v parlamentu," napsal na Twitteru. Mluvčí řecké vlády reagoval, že vzkaz člena praporu Azov byl "chybou a nevhodným".

Time 7.1.2021 napsal, že: "po nejhorším podobném útoku posledních let - masakru 51 lidí v Christchurchi na Novém Zélandu v roce 2019 - pomáhala část hnutí Azov šířit teroristův blouznivý manifest v tisku i na internetu, aby oslavila jeho zločiny a inspirovala ostatní k následování."

V červnu 2015 Kanada i Spojené státy oznámily, že jejich ozbrojené síly nebudou pluk Azov podporovat ani cvičit, a to s odkazem na jeho neonacistické vazby. Následující rok však USA pod tlakem Pentagonu zákaz zrušily. V říjnu 2019 podepsalo 40 členů amerického Kongresu v čele se zástupcem Maxem Rosem dopis, v němž neúspěšně vyzývali americké ministerstvo zahraničí, aby označilo Azov za "zahraniční teroristickou organizaci" (FTO), který uváděl:

Vážený pane ministře Pompeo:

Píšeme Vám, abychom se zeptali, proč ministerstvo zahraničí nezařadilo některé zahraniční násilné bělošské extremistické skupiny na seznam zahraničních teroristických organizací (FTO).

Nedávný útok v německém Halle, při němž zahynuli dva nevinní lidé, je jen posledním příkladem terorismu bílé nadřazenosti. Stejně jako předchozí střelec v Christchurchi na Novém Zélandu byl i útok v Halle živě přenášen a vrah zveřejnil nenávistný antisemitský manifest, v tomto případě na německém diskusním fóru (Kohlchan, německá obdoba 4chanu). Jak uvedla ředitelka zpravodajské služby SITE Rita Katzová: "podobnost mezi tímto videem a videem útočníka z Nového Zélandu podtrhuje, že se nejedná o ojedinělé útoky lidí, kteří pouze zastávají podobné názory. Dnešní útok je dalším dílkem z globální teroristické sítě, která je propojena prostřednictvím internetových útočišť podobně jako ISIS." Šíření antisemitského a bělošského supremacistického terorismu od Pittsburghu přes Poway až po Halle je globální hrozbou šířenou zahraničními skupinami, které mají volnou ruku při verbování Američanů přes internet.

Pokud dnes americký občan přísahá věrnost Islámskému státu (nebo jiné zahraniční teroristické organizaci uvedené na seznamu) a šíří jejich teroristické poselství, má federální vláda k dispozici několik prostředků, jak této hrozbě čelit. Pokud však tentýž americký občan přísahá věrnost násilné bělošské extremistické skupině se sídlem v zahraničí a šíří její teroristické poselství, federální vláda nemá k dispozici stejné nástroje.

Terorismus je terorismus. Dne 10. září 2019 obdržel Výbor pro vnitřní bezpečnost svědectví týkající se propojení mezi bělošskými supremacisty v USA a zahraničními organizacemi. Dne 18. září 2019 obdržel Podvýbor pro vnitřní bezpečnost, zpravodajské služby a boj proti terorismu a Podvýbor pro zahraniční věci, Blízký východ, severní Afriku a mezinárodní terorismus další svědectví s podrobnostmi o nadnárodních vztazích mezi bělošskými extremisty.

Jak víte, kritéria ministerstva zahraničí pro zařazení na seznam FTO jsou jednoduchá: být zahraniční organizací, zapojit se nebo si zachovat schopnost a záměr zapojit se do terorismu a ohrozit bezpečnost občanů USA nebo národní obranu, zahraniční vztahy nebo ekonomické zájmy Spojených států. Existuje řada příkladů zahraničních bělošských nacionalistických skupin, které tyto podmínky splňují. Američané si zaslouží vysvětlení, proč tyto skupiny nejsou na seznamu 170 uvedeny.

Například prapor Azov je známá ultranacionalistická milice na Ukrajině, která otevřeně přijímá do svých řad neo-nacisty. Tato skupina je natolik známá, že 115. Kongres Spojených států ve svém souhrnném návrhu zákona o výdajích na rok 2018 uvedl, že "žádné z finančních prostředků poskytnutých tímto zákonem nesmí být použity na poskytnutí zbraní, výcviku nebo jiné pomoci praporu Azov". Organizace spojených národů zaznamenala v relativně krátké historii této skupiny porušování lidských práv a případy mučení. Navzdory těmto skutečnostem Azov podle Federálního úřadu pro vyšetřování již několik let verbuje, radikalizuje a cvičí americké občany.

Masakr v novozélandském Christchurchi byl zlomovým bodem v protiteroristickém úsilí. Střelec ve svém manifestu tvrdil, že absolvoval výcvik u praporu Azov na Ukrajině, a běžně nosil neonacistický symbol s nimi spojený. Střelci z kalifornského Poway i texaského El Pasa uvedli, že byli přímo ovlivněni terorismem spáchaným v Christchurchi. Souvislost mezi Azovem a teroristickými činy v Americe je jasná.

Národní strategie Trumpovy administrativy pro boj proti terorismu, vydaná v říjnu 2018, zmiňuje dvě neonacistické skupiny, Hnutí severského odporu a Národní akci, jejichž "používání násilí a záměr destabilizovat společnost často ohrožuje americké životy".

Jak víte, naši spojenci podnikají kroky k řešení hrozby, kterou představují nadnárodní bělošští extremisté. V roce 2016 označilo Spojené království Národní akci za teroristickou organizaci. National Action má vazby na americké neonacistické skupiny, včetně skupiny, k níž patřil James Alex Fields, když v roce 2017 najel autem do demonstrantů v Charlottesville a zabil Heather Meyerovou. Také Kanada nedávno zařadila mezinárodní neonacistické skupiny na svůj federální seznam teroristických organizací postavených mimo zákon. Orgány činné v trestním řízení mohou jít po majetku skupin uvedených na seznamu a finanční či jiná podpora skupin uvedených na seznamu se stává trestným činem.

Není to poprvé, co se Kongres zajímal o to, jak ministerstvo zahraničí zachází se zahraničními teroristickými organizacemi. Dne 20. března 2019 předseda Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci Eliot Engel napsal ministru zahraničí Mikeu Pompeovi, aby se řešení globální hrozby bělošského nacionalistického terorismu stalo prioritou zahraniční politiky, a navrhl, aby ministerstvo zahraničí vypracovalo seznam bělošských nacionalistických teroristických skupin, které by označilo jako FTO.

Je nezbytné, abychom pochopili, jakým způsobem ministerstvo zahraničí vyhodnocuje hrozbu, kterou představují násilné zahraniční bělošské supremacistické skupiny, a proč tyto skupiny nejsou zařazeny na současný seznam FTO. Vzhledem k tomu, že se obraz hrozeb za posledních 18 let od útoků z 1. září podstatně změnil a že se dozvídáme více o propojení některých zahraničních bělošských supremacistických skupin s domácími teroristy, je načase, abychom hrozbu násilných bělošských supremacistických extremistů brali vážněji.

Uctivě žádáme o odpověď nejpozději do 4. listopadu 2019.

S pozdravem,

Zdroj:

https://mronline.org/wp-content/uploads/2019/10/2019.10.16_rose_fto_letter_to_state.pdf

https://foreignpolicy.com/2019/11/01/congress-max-rose-ukraine-azov-terrorism/

https://zboril.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=784378