Světci k nám hovoří...


sv. Hippolyt

sv. Hippolyt

sv. Poncián (papež) a Hippolyt (kněz)

Pontianus et Hippolytus

13. srpna, nezávazná památka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:asi r. 236
Patron:Hippolyt - zaměstnanců věznic; vzýván proti tělesné slabosti

ŽIVOTOPIS

Poncián se 21. 7. 231 stal papežem. Hippolyt byl znalcem Písma, ctitelem tradice, úzkostlivým moralistou i církevním spisovatelem. Při potírání bludů se dopustil některých nesprávností a stál na straně vzdoropapeže. Za císaře Maximina r.235 byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na Sardinii, kde se oba smířili. Hippolyt vyzval k obnovení jednoty a pro hrubé zacházení oba brzy zemřeli vyčerpáním.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

CÍRKEV ODPOUŠTÍ KAJÍCNÍKŮM A VÁŽÍ SI JEJICH CTNOSTÍ

Poncián pocházel z rodu Calpurniovců a v roce 230 se stal římským biskupem. Potýkal se s rozkolem, který vládl od r. 217. Podle životopisce I. Vondrušky rozdělil žaltář na kanonické hodiny, zavedl do mše svaté kající vyznání - "Confiteor".

Hippolyt byl žák sv. Ireneje, stal se znalcem Písma, ctitelem tradice, úzkostlivým moralistou i církevním spisovatelem.

Poté co se papežem stal dřívější otrok Zefyrin a zvolil si za nejbližšího pomocníka propuštěnce jáhna Kalistu, Hippolyt kritizoval jeho nepřesné vyjádření o třech božských Osobách, ale ani jeho vlastní výroky nebyly přesné. Po Kalistově nástupu na papežský stolec se Hippolyt při potírání bludů sabelliánů dopustil některých nesprávností a stal se odpůrcem papeže, jehož volbu neuznal. Ten ho i se Sabelliem vyloučil z církve. Hippolyt nesouhlasil s návratem odpadlíků ani se sňatky svobodných s otroky. Na straně vzdoropapeže setrval i za Urbana I. a po větší část pontifikátu Ponciána. Tak narušoval pokoj, který byl církvi dopřán za vlády císaře Alexandra Severy. Ten byl v březnu 235 v Mohuči zabit a jeho místo zaujal vášnivý válečník Maximin Trák, který hned začal pronásledovat křesťany. Ponciána i Hippolyta poslal do vyhnanství na ostrov zhouby Sardinii. Tam se oba smířili a Hippolyt vyzval své stoupence k obnovení jednoty. Společné utrpení pro Krista se pak stalo důvodem společného uznání svatosti, neboť Hippolyt kajícností a mučednictvím napravil svůj hřích. Oba zemřeli na následky nezdravého prostředí, násilí a týrání, údajně při nadlidské práci v sardinských dolech, proto se hovoří o mučednictví.

I . Vondruška se zmiňuje o Jeronýmově prohlášení, že podle římských zápisů byl Hippolyt uvržen do jámy naplněné vodou.

Po smrti Maximina byl papež Fabián na Sardinii pro tělesné ostatky obou odsouzenců a převezl je do Říma, kde 13. 8. byl Poncián pohřben do papežské hrobky Kallistova cemeteria při Appijské cestě a Hippolyt do krypty u tiburtinské silnice.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Uznání Hippolytovy svatosti je důkazem, že církev odpouští hříchy všem upřímným kajícníkům a váží si jejich ctností. Budu rozjímat o důležitosti věrnosti Kristu v okamžiku jeho příchodu. Připomenu si podobenství o deseti pannách, z nichž polovina byla pošetilých (viz Mt 25,1-13).

Prosíme Tě, Bože, ať věrnost svatých mučedníků Ponciána a Hippolyta povzbuzuje naši lásku k Tobě a upevňuje naši víru. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

(závěrečná modlitba z breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Pontianus et Hippolytus (asi r. 236); Cassianus, m. in Flaminia (ca. 300); Radegundis (587); Maximus Confessor (662); Ioannes Berchmans (1621); Gertrudis, abbatissa Altenbergen (1297); Benildus /Petrus/ Romançon (1862); Secundinus Maria Ortega García et XIX socii (1936); Modestus García Martí (1936); Iacobus Gapp (1943); Marcus de Aviano /Carolus Dominicus/ Cristofori (1699); Antiochus, ep. Lugdunen. (ca.500); Vigbertus (ca. 739); Patricius O'Healy et Connus O'Rourke (1579); Gulielmus Freeman (1595); Petrus Gabilhaud (1794); Ioannes Agramunt (1936); Iosephus Bonet Nadal (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.