Category Archives: O víře

Úvod k novéně

Začínáme devítiměsíční novénu k Panně Marii Guadalupské.

Panna Maria Guadalupská se poprvé zjevila svatému Juanu Diegovi v sobotu 9. prosince 1531 ráno těsně před svítáním. Třebaže Juan Diego bydlel v Cuauhtitlánu, jeho duchovním domovem bylo Tlatelolco, místo, kde byl pokřtěn a kde se dále vzdělával v katolické víře. Panna Maria poctila svým zjevením a vybrala si za posla prostého křesťana, který se snažil prohloubit si poznání víry tím, že se dával poučovat knězem, v němž poznával obraz Krista žijícího pro nás v Církvi.

Když k němu Panna Maria začala hovořit, ihned prohlásila pravdu o tom, kdo je, o svém vztahu k Bohu, o tom, že je Matkou vtěleného Boha Syna, a o svém vztahu ke všem křesťanům. Řekla: „Věz, věz s jistotou, můj nejdražší a nejmladší synu, že já jsem vskutku vždy dokonalá, svatá Panna Maria, která má čest být Matkou jediného pravého Boha, pro něhož všichni žijeme, Stvořitele lidí, Pána všeho, co je kolem nás, a všeho, co je nám blízké, Pána nebe, Pána země“ (Nican Mopohua, č. 26).

Pro Pannu Marii je v jejím vztahu k Juanu Diegovi, jenž s ní měl spolupracovat jako její posel, na prvním místě pravda o tom, že je panenskou Matkou vtěleného Boha Syna, který je Králem nebe a země a který jediný je naší spásou.

Prvním poučením, které nám dává Panna Maria Guadalupská, aby nás připravila na dnešní vážnou krizi, je neoddělitelná jednota pravdy a lásky. Nemůžeme skutečně milovat druhého člověka, pokud ignorujeme či zrazujeme pravdu, která musí formovat každý vztah. Základním přístupem ke krizi rodiny, společnosti i Církve je znát pravdu a s láskou ji praktikovat.

Raymond Leo kardinál Burke

Modlitba k devítiměsíční novéně k Panně Marii Guadalups

(Modlí se denně po celou dobu novény od 12. března do 12. prosince 2024.)

Panenská Matko Boží, utíkáme se pod Tvou ochranu a prosíme o Tvou přímluvu proti temnotě a hříchu, které stále více zahalují svět a ohrožují Církev. Tvůj Syn, náš Pán Ježíš Kristus nám Tě dal za matku, když umíral na kříži pro naši spásu. Také v roce 1531, když nás sužovala temnota a hřích, Tě poslal na Tepeyac jako Pannu Marii Guadalupskou, abys nás vedla k Němu, který jediný je naším světlem a spásou.

Skrze Tvá zjevení na Tepeyaku a Tvou trvalou přítomnost mezi námi na zázračném plášti Tvého posla, svatého Juana Diega, se k víře v Tvého božského Syna obrátily miliony duší. Touto novénou a svým zasvěcením Tobě pokorně prosíme o Tvou přímluvu za každodenní obrácení našeho života k Němu a za obrácení dalších milionů těch, kdo v Něho dosud nevěří. Veď nás v našich domovech i v našem národě k Tomu, který jediný vítězí nad hříchem a temnotou v nás i ve světě.

Spoj naše srdce se svým Srdcem Neposkvrněným, aby nalezla svůj pravý a trvalý domov v Nejsvětějším Srdci Ježíšovu. Veď nás stále na naší životní pouti do věčného domova u Něho. Kéž naše srdce spolu s Tvým Srdcem vždy důvěřují v Boží zaslíbení spásy, v Jeho neselhávající milosrdenství vůči všem, kteří se k Němu obrátí s pokorným a kajícím srdcem. Panno Maria Guadalupská, veď skrze tuto novénu a naše zasvěcení Tobě všechny duše v Americe a na celém světě ke svému božskému Synu, v jehož jménu o to prosíme. Amen.

Raymond Leo kardinál Burke

Zdroj:

https://novena.cardinalburke.com/

Pozvání ke společné modlitbě

Mnozí lidé vnímají den za dnem houstnoucí duchovní soumrak a nejistou budoucnost.

Cítí to i sekulární svět a řeší vnitřní tíseň vnějšími prostředky. Politickými proklamacemi a demonstracemi nebo ponořením hlavy do písku s argumentem: „kdybych na to myslel, tak bych se musel zbláznit“. My, pokud chceme být solí země – ne tou, která se nehodí k ničemu, než aby se po ní šlapalo – máme prostředky a moc trend zvrátit nebo velmi zmírnit. A protože jsme jediní, kdo to skutečně může udělat, tak to udělat musíme. Pro sebe samé, pro své děti a vnoučata, pro svůj národ a zem a pro všechny naše bratry a sestry po celém světě, kteří nejsou vybaveni zbraněmi, které držíme v rukou my.

Zj 19,19

A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku.

Jaké vojsko má v tomto světě Pán Ježíš Kristus? Jedině duchovní. Tato bitva je reálná a zuří všude kolem nás, ale nevede se světskými prostředky. Klíčem je pochopit, že to, co se děje v hmotném světě, má původ ve světě duchovním a vítězství nebo prohry ve světě ducha se přenášejí i do světa hmotného. Už konečně uvěřme, že těmi nejúčinnějšími zbraněmi jsou modlitby a půst.

Kardinál Müller: Synoda papeže Františka představuje „nepřátelské převzetí Církve“

Kardinál Müller

Kardinál Gerhard Müller se pustil do synody o synodalitě, jíž adresoval své dosud nejostřejší poznámky na téma směřování Katolické církve za papeže Františka, když synodální proces označil za „nepřátelské převzetí“ Církve, které hrozí koncem katolictví.

Ve výbušném rozhovoru pro pořad televize EWTN The World Over bývalý šéf nejvyššího vatikánského úřadu pro věrouku odsoudil nepravověrné postoje, které vyjadřuje vedení synody a které se objevují v synodálních zprávách, a stěžoval si, že se synoda soustřeďuje na jakési „zjevení svépomocí“, které je v protikladu ke katolické víře.

„Jde o systém svépomocného zjevení a okupaci Katolické církve,“ „nepřátelské převzetí Církve Ježíše Krista, která je sloupem zjevené pravdy,“ řekl kardinál Müller moderátorovi EWTN Raymondu Arroyovi. „Nemá to nic společného s Ježíše Kristem, s Trojjediným Bohem. Oni si myslí, že nauka je jen něco jako program politické strany, který se může změnit podle jejich voličů.“

Útoky na kostely a prolife centra sílí

Od zveřejnění rozsudku Nejvyššího soudu, který ruší nemožnost jednotlivých států USA zakázat potraty, tj. během jednoho měsíce, bylo zaznamenáno již více než 100 útoků na centra prolife, poskytující pomoc těhotným ženám, a katolickým kostelům. Poslanci Sněmovny reprezentantů, v níž mají převahu demokraté, v této souvislosti odmítli návrh republikánů na rezoluci zavazující vládu prezidenta Bidena podniknout přísnější opatření proti vzrůstajícímu násilí a proti agresorům a vandalům.

Tyto zločiny nezačaly až po vyhlášení rozsudku Nejvyššího soudu. Ještě předtím, když v květnu unikla informace o tom do médií, jich bylo spácháno přes 50, po 24. červnu až do dneška více než 100, úhrnem tedy skoro 200. Jedná se hlavně o požáry, vandalismus a zastrašování soudců a politiků. Soudce Brett Kavanaugh, jeden z těch, kteří hlasovali pro zrušení rozsudku z r. 1973 legalizujícího potraty bez omezení, se málem stal obětí atentátu.

Proč se Zmrtvýchvstalý Pán nezjevil židovským zástupům a velekněžím?

 Na tuto otázku, často kladenou odpůrci křesťanství a popírači největšího zázraku lidských dějin, jakým je Zmrtvýchvstání Spasitele, existuje krásná odpověď v evangeliu sv. Jana, konkrétně v 11. a 12. kapitole. Kristus vzkřísil Lazara ležícího už čtyři dny v hrobě. Byl to jeho největší zázrak před umučením. Davy lidí to viděly včetně Pánových odpůrců, tj. farizeů, saduceů a kněží. Ale i ti, co neviděli, ale Lazara znali a věděli, že zemřel, teď se s ním znovu setkali, s živým. Jenže co čteme dál? Doslovně: „Velekněží se však uradili, že i Lazara usmrtí (tj. po jeho vzkříšení Ježíšem)…“ Kdo nechce uvěřit, přesněji řečeno kdo má zájem neuvěřit, tomu ani zázrak nepomůže. Ostatně sám Božský Spasitel to říká jasně: „Neposlouchají-li Mojžíše a proroky, neuvěří, i kdyby někdo z mrtvých vstal…“ (Luk 16,31).
Ale všimněme si židovského zástupu, který šokován Lazarem kráčejícím z hrobu v Ježíše uvěřil, jak píše sv. Jan. Jak je ale možné, že potom značná část těch, co uvěřili a volali při vjezdu Pána do Jeruzaléma „Hosana“, se na Velký pátek úplně obrátila a zmanipulována veleradou křičela „Ukřižuj!“? Příčinou bylo jejich zcela odlišné chápání Mesiáše. Smýšleli materialisticky, od Mesiáše čekali vyhnání Římanů a obnovu mocenské slávy Izraele, spokojený život v bohatství a radovánkách bez strastí a bolestí. Když byli svědky Kristových zázraků, zejména pak vzkříšení Lazara, nadchli se pro něj a říkali si: to je on, který nám to zajistí, podívejte se, jakou má moc, i mrtvé v hrobech přivádí zpět k životu. S tímto přesvědčením jej vítali, když vjížděl do Jeruzaléma.

Slavíme Zmrtvýchvstání Páně

Kristus vstal z mrtvých, Aleluja! Dnes je Hod Boží velikonoční, slavíme Zmrtvýchvstání Páně.

Ignác Pospíšil

Je Bílá sobota

Je Bílá sobota, den Velikonočného tridua, kterým končí Svatý týden a celá doba postní. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Přes den se neslaví žádné Mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.

Ignác Pospíšil

Je Velký pátek

Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)

Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a povinně držíme přísný půst.

Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně.

Dnes je Zelený čtvrtek

Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)

Slavíme Zelený čtvrtek, odpoledne začíná Velikonoční triduum. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají Poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Kombinuje se tak radost z Eucharistie, symbolizovaná radostným začátkem Mše, s bolestí nad počínajícím utrpením našeho Spasitele.

Sluší se podotknout, že v řadě zemí, včetně zemí Koruny české, je Zelený čtvrtek tradičně dnem přísného postu, byť není Církví vynucovaný. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně – je to (vedle zkomolení německého jména pro tento den) jeden z důvodů pro jeho české pojmenování.