Počet zemřelých u nás během epidemie nevybočil z normálu, potvrzují dosud nepublikovaná data

Po mírném zvýšení v březnu a v dubnu se počet všech zemřelých v České republice v květnu vrátil k dlouhodobému průměru. Oficiální data zatím nejsou k dispozici, server iROZHLAS.cz proto požádal ministerstvo vnitra o výpis z evidence obyvatel.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kliknutím můžete graf zvětšit.

Nejnovější dosud zveřejněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) končí sedmnáctým týdnem, tedy před koncem dubna. Ministerstvo vnitra (MVČR) díky evidenci obyvatel disponuje rychlejší – i když méně přesnou – informací o počtu zemřelých. Matriky a nemocnice mu je obvykle hlásí do tří dnů, ačkoli ze zákona na to mají 30, ve výjimečných případech až 60 dnů.

Koronavirus zatím v Česku zabil méně lidí než velké epidemie chřipky. Data však mají značné zpoždění

Číst článek

Součty se mírně odlišují, protože v evidenci obyvatel ministerstva vnitra nejsou zahrnuti cizinci, kteří zemřou v Česku. Rozdíly mohou způsobit i případy, kdy se nepodaří datum úmrtí jednoznačně určit a čeká se na rozhodnutí soudu.

I tato provizorní data potvrzují, že nemoc covid-19 se zatím v celkovém počtu úmrtí v Česku projevila méně výrazně než například jarní chřipka či prázdninová vedra v roce 2018. Česká republika zvládla první nápor epidemie dobře, a to nejen ve srovnání s nejvíce zasaženými evropskými státy, jako je Švédsko či Belgie, ale i se sousedním Rakouskem, které se obvykle řadí mezi nejméně zasažené země.

Kliknutím můžete graf zvětšit.

Ačkoli v malém měřítku, i v Česku data ukazují typický průběh úmrtnosti na covid tak, jak byl pozorován v ostatních zemích včetně těch nejvíce zasažených: počty obětí byly vysoce koncentrované do časového období trvajícího přibližně jeden měsíc, pak úmrtnost klesá. V Česku již je v podstatě na normálu,“ okomentovala nejnovější údaje pro iROZHLAS.cz demografka Markéta Pechholdová z Vysoké školy ekonomické. „Tento časový průběh může souviset jak se zavedením karantén, tak s určitými biologickými vlastnostmi viru, který při prvním průchodu populací rychle usmrtí citlivé jedince a zbytek populace se lépe zotaví, nebo dokonce imunizuje. Počty zemřelých je potřeba nadále monitorovat, nyní především v souvislosti s uvolňováním a pozorovanými nárůsty dynamiky šíření s sousedních zemích.“

Celkový počet úmrtí bez rozlišení příčin a jeho odchylky od dlouhodobého průměru (tzv. nadúmrtí) považují vědci za spolehlivé měřítko smrtících epidemií. Zatímco definice toho, co znamená zemřít na, případně s covid-19, se v čase i prostoru často liší, počet úmrtí na stejném území a ve stejném čase bývá dlouhodobě stabilní. Proto je možné s jeho pomocí porovnávat vliv jiných faktorů.

Na rozdíl od oficiálních statistik úmrtí na covid-19 se v něm projeví i špatně diagnostikovaní pacienti a takzvaná nepřímá úmrtí, způsobená tím, že se lidé bojí jít k lékaři, nebo tím, že zdravotnictví nefunguje stoprocentně.

Podle analýzy BBC z minulého týdne je počet obětí nového koronaviru celosvětově nejméně 570 tisíc, ačkoli oficiální statistiky uvádějí číslo nižší než půl milionu.

pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme