Dovolil bych si zareagovat zde, protože pod Thea nemohu. Reagoval bych na diskutéra JP ohledně inkvizice a to větou: Ve středověku neexistovala inkvizice jako jediná instituce či organizace. Pro období středověku bychom spíše měli hovořit o jednotlivých inkvizitorech či jednotlivých inkvizičních tribunálech obsazených soudci, z nichž někteří byli dominikáni a jiní františkáni...
Z toho plyne, …More
Dovolil bych si zareagovat zde, protože pod Thea nemohu. Reagoval bych na diskutéra JP ohledně inkvizice a to větou:
Ve středověku neexistovala inkvizice jako jediná instituce či organizace. Pro období středověku bychom spíše měli hovořit o jednotlivých inkvizitorech či jednotlivých inkvizičních tribunálech obsazených soudci, z nichž někteří byli dominikáni a jiní františkáni...Z toho plyne, že inkvizitorství bylo zjevně ne až tak kontrolovatelné a nebylo plně institucionalizované. Obávám se, že něco jako soudobí exekutoři, kteří mohou jednat někdy i značně svéprávně... Ovšem jindy zase došlo k systémovému propojení s mocí světskou a vedlo to k útrapám... Každý panovník si přeje pořádek a jednotu na svém panství a nemíní si ji nechat narušovat, i Žižka se nepáral s Pikarty a v sudu je pálil... Jen malým odskokem -
světské právo hrdelní bylo oproti některým inkvizičním praktikám daleko za hranou představivosti.... O tom se ale nemluví a tak se vytváří mystifikační představa jak vše Církev....-------------------------------------------
Josef Pavelkapřed 31 minutami
Tajná inkvizice (1/3) - Plameny víryAno, učení Pána Ježíše Krista nevede k anarchismu, ale k řádu, státnímu i církevnímu. Váš dokument jsem ještě neviděl, podívám se, co za film si zaplatili k natočení nepřátelé Církve. Australan se prý zabývá osobami inkvizitorů. Bude se někdo zajímat reálným přínosem soudů středověku, jaká pravidla a spravedlnost se tam prosazovaly? Nynější Benedikt XVI. dal dokumenty k dispozici badatelům. Slyší uvažující lidé i "křesťané" badatele pouze natočené na film k propagandě, nebo také ostatní?
Na celém dění kolem i uvnitř inkvizice lze zřejmě nalézt i těžké chyby. Přesto při dobrém sledování kauzy "inkvizice" příjde badatel spíše na obdiv k církvi a pohled na jednoho z nafouknutých panáků proticírkevní propagandy médií, kterým se moc pravdy Církve vůbec nehodí.
Katolická církev prosí za odpuštění ústy svých nejvyšších představitelů. Omlouvá se za jednání, kterým se šířila pravda jinak, než hlásáním pravdy. Vyšel sborník s titulkem „Inkvizice“, má 788 stran. Prof. Borromeo při prezentaci uváděl i konkrétní údaje ze zmíněného díla. Např. Španělský inkvizitor Juan Antonio Llorente přičítal na počátku 19. století už zrušenému inkvizičnímu soudu 100.000 obětí, a to číslo se opakuje, avšak procesů bylo 125.000 a odsouzených na smrt jen 1 %, ani ne 1.300. Stejně to platí i o mučení a o honu na čarodějnice. Z bádání specialistů vycházejí náramně zmenšené. Inkvizice v Portugalsku, Španělsku a Itálii dala upálit ani ne sto odsouzených, proti 50.000 tisícům obětí tribunálů (asi občanských?) především v severní a střední Evropě. Zatímco inkviziční procedury poskytovaly mnohem více záruk svobodě jednotlivce než jiné současné soudy. A tedy nová prosba o odpuštění, ale za to, co se opravdu stalo, ne za vymyšlené legendy.