Victory
165

Tajemství daru nové přirozenosti

Na kříži řekl Ježíš učedníkovi: „Hle tvá matka.“ My jsme spaseni ve svatém jménu Ježíš: „Kdo by vzýval Pánovo jméno, bude spasen.“ (srov. Ř 10,13) Ježíš vzal na sebe lidskou přirozenost skrze Marii a skrze Ducha svatého. Maria není Bohem, ale je matkou Boží a je milostiplná (srov. Lk 1,48). I do našeho nitra přichází Ježíš skrze Marii a Ducha svatého. Maria nás – lidstvo – ve skutečnosti pouze ty, kteří přijali Krista, zastupuje. Ona stála pod křížem a prožívala jednotu tajemství spoluukřižování a smrti s Kristem. Ona také prožila zástupně pravdu z Ef 2,6: „Spolu s Ním nás vzkřísil a spolu s Ním nás posadil v nebesích.“ Ona prožila spoluvzkříšení s Kristem ve chvíli, kdy se jí Kristus ukázal. Písmo o této události mlčí, ale tradice ji vyznává. Do tohoto tajemství i do tajemství smrti s Kristem jsme byli naroubováni křtem. Vírou a milostí Ducha svatého mají být v nás tato tajemství realizována.

Bůh slíbil, že nám dá nové srdce i nového ducha (srov. Ez 36,26). Na kříži Bůh tuto transplantaci srdce uskutečnil skrze Ježíšovo slovo: „Hle, tvá matka“ a skrze její přijetí učedníkem. Každý z nás má být učedníkem, který odvážně stojí pod křížem jako Jan. Tam se uskutečňuje spása i transplantace srdcí.

Spojení s Nejsvětější Trojicí, tato jednota, se děje skrze novou přirozenost, neboli nové srdce, kterým je Bohorodička, naše matka. Je tajemstvím, jakým způsobem je v nás Eva a otrava hříchu. A rovněž je tajemstvím, jak skrze Marii, která je plná milosti, jsou v nás Kristus, Duch svatý a Nebeský Otec. Toto tajemství nepronikneme žádnou spekulací. Do tohoto tajemství nás musí uvést jedině Bůh. My je ale s vírou přijímáme a Bůh nás do něj bude postupně uvádět. Plně ho pochopíme, až překročíme práh věčnosti.