Clicks1.2K
csk.news
4

Vatikánské Betlémské Postavy Hrůzy Se Navrátili Domů

Keramické sochy životní velikosti, které šokovaly svět, když byly vystaveny jako “Betlém” na náměstí Sv. Petra, byly převezeny zpět do Castelli v Abruzzu (Itálie), kde byly v 60. a 70. letech vyrobeny místní uměleckou školou.

Když ve velkém kamionu sochy dorazily, byly přijaty zvoněním zvonů a potleskem městské zprávy, učitelů a žáků.

Přítomný byl dokonce i místní biskup Lorenzo Leuzzi z Teramo-Atri, který požehnal postavám hrůzy.

Obrázok: IlCentro.it, #newsHyrzwjxavn

Kallistratos
K ženám musím připojit ještě jednu paní co už je v Pánu, Anežku Kašpárkovou. Skvělá baba a na youtube žije její dílo dál. Pozorně poslouchejte ctitelé krásných věcí. 😉 youtube.com/watch?v=w4XSv7CDgPU
Trepifajksl
Já nevím, ale bylo nutné mezi hezké ženy zahrnovat ošklivou komunistickou lesbu? To je jako s tím betlémem. Některé jsou hezké a zrovna tehle je hnusný.
Kallistratos
Jen mne napadlo, že bych vložil pár žen. Ti co to neocení, nechť mi prominou, ale ženy jsou krásné. 😍Byli jsme stvořeni k tomu, abychom je jako muži obdivovali tu svou jedinou, vyvolenou a milovali až do konce svého života. Nicméně nejsme slepí a krásu vidíme dál.... 😊
Kallistratos
Umění je vždy o myšlence, provokaci, inovaci i schopnosti zasáhnout určitým způsobem vnímání člověka a pohnout jeho myšlením nebo schopností abstrakce. Přímočarost se vyplácí při hloubení geologických vrtů nebo vojenském marši :) Umělecká tvorba poskytuje mnohem širší záběr.... Posoudit kvalitu je nelehké... Umění je krásné, inspirující, motivující a nebo na opačném konci hrubé, primitivní či …More
Umění je vždy o myšlence, provokaci, inovaci i schopnosti zasáhnout určitým způsobem vnímání člověka a pohnout jeho myšlením nebo schopností abstrakce. Přímočarost se vyplácí při hloubení geologických vrtů nebo vojenském marši :) Umělecká tvorba poskytuje mnohem širší záběr.... Posoudit kvalitu je nelehké... Umění je krásné, inspirující, motivující a nebo na opačném konci hrubé, primitivní či nihilistické vyjadřující spíše traumata tvůrce, než krásu a naději. To samé shledáváme v hudbě, malířství, sochařství, architektuře... Máme cit, jsme lidé, umění nás provází každý den a činí nás dokonce i více lidmi :) Někdy si myslím, že zabednění konzervativní staromilci vůbec nepochopili architektonické skvosty kaplí, kostelů, katedrál nebo basilik.... Odříkajíc si svoje a nechápou, že forma dalekosáhle zaostává nad vztahem, který je prioritní a nosný pro duchovní život člověka a jeho duši. Primitivové víry se poznají podle neohrabanosti, vulgarity, tvrdosti, mstivosti a neústupnosti s kterou klonují své demagogické poučky. Přitom umělecké sdílení krásna a víry je vtěleno zcela páteřně v mnoho prvků, které nás obklopují a formují. Duchovní umění má v sobě krásu jako přidanou hodnotu. Občas sice zápasí s kýčem, naivností a nebo přeslazeností či uměleckou primitivností, ale v zásadě je katolické umění v širokém záběru prodchnuto výrazem toho nejcennějšího co v životě pociťujeme a prožíváme.... Učit se žasnout, učit se naději, očekávání, učit se žít a vnímat dobrodinní života.... To je cíl a smysl života. Cesta k Tvůrci. 😊