Svatý František z Assisi
od ľubica: 6.října 2016: Stigmatizace sv. Františka z Assisi
Zvolil si, že se zřekne všeho, každé formy osobního vlastnictví. Ale zvolil to jen sám pro sebe a pro toho, kdo ho chce dobrovolně následovat. Nikomu to neuložil.
Zvolil si žít v dokonalém míru. Ale nikdy nekritizoval nutnost sociálně spravedlivé války, křížovými výpravami počínaje.
Zvolil si jít za sultánem a promluvit s ním.…Více
od ľubica: 6.října 2016: Stigmatizace sv. Františka z Assisi
Zvolil si, že se zřekne všeho, každé formy osobního vlastnictví. Ale zvolil to jen sám pro sebe a pro toho, kdo ho chce dobrovolně následovat. Nikomu to neuložil.
Zvolil si žít v dokonalém míru. Ale nikdy nekritizoval nutnost sociálně spravedlivé války, křížovými výpravami počínaje.
Zvolil si jít za sultánem a promluvit s ním. Nikoliv, aby s ním „dialogizoval“, nýbrž aby ho obrátil, aby se pokusil spasit jeho duši a duše desítek milionů osob.
Zvolil si milovat zvířenu. Ale nikdy neučil nikoho, že existuje určitý druh ontologické rovnosti mezi ní a lidmi a dokonce i mezi světem vegetace a mrtvou přírodou. Nikdy nebyl panteista, ale vždy soucitný v souladu s řádem Bohem stvořeným a chtěným.
Zvolil si, že bude příkladem svého každodenního života ukazovat, jak je možno reformovat klérus zkažený duchem doby. Ukazoval mu, že je možné žít podle evangelia. Nikdy nerebeloval proti církvi, proti biskupům a kněžím. Naopak, učil, v jak velké úctě a lásce je třeba mít Kristova kněze, kterého dokonce stavěl nad anděly, jestliže jde o kněze hodného svého poslání.
František byl zkrátka reformátor, nikdy ne heretik ani rebel. Miloval zvířata, ale nebyl animalista. Byl opravdu mírumilovný, ale nikdy jako pacifista. Byl misionář, ale nikdy ne ekumenista. Byl chudý, ale nikdy ne komunista. Byl todruhý Kristus, nikoliv ideolog ani revolucionář.
Nebyl to zkrátka „František z Assisi“. Byl to svatý František z Assisi.
Nic není snadnějšího k pochopení, a dnes nic obtížnějšího k přijetí. Není světce ani historické osobnosti, která by byla více mystifikována než on. Především díky mnoha jeho synům a dnešnímu kléru.
Neexistoval světec více podobný Kristu. A jen takový a jen tento je pro nás náš svatý František. A proto je naše srdce s ním v Assisi, í přes naši nezměřitelnou osobní neschopnost pouze zavadit o patu jeho svatosti, důslednosti, schopné kajícnosti a lásky k Bohu a k bližnímu.
Chiesa e post concilio: Massimo Viglione
Zvolil si, že se zřekne všeho, každé formy osobního vlastnictví. Ale zvolil to jen sám pro sebe a pro toho, kdo ho chce dobrovolně následovat. Nikomu to neuložil.
Zvolil si žít v dokonalém míru. Ale nikdy nekritizoval nutnost sociálně spravedlivé války, křížovými výpravami počínaje.
Zvolil si jít za sultánem a promluvit s ním. Nikoliv, aby s ním „dialogizoval“, nýbrž aby ho obrátil, aby se pokusil spasit jeho duši a duše desítek milionů osob.
Zvolil si milovat zvířenu. Ale nikdy neučil nikoho, že existuje určitý druh ontologické rovnosti mezi ní a lidmi a dokonce i mezi světem vegetace a mrtvou přírodou. Nikdy nebyl panteista, ale vždy soucitný v souladu s řádem Bohem stvořeným a chtěným.
Zvolil si, že bude příkladem svého každodenního života ukazovat, jak je možno reformovat klérus zkažený duchem doby. Ukazoval mu, že je možné žít podle evangelia. Nikdy nerebeloval proti církvi, proti biskupům a kněžím. Naopak, učil, v jak velké úctě a lásce je třeba mít Kristova kněze, kterého dokonce stavěl nad anděly, jestliže jde o kněze hodného svého poslání.
František byl zkrátka reformátor, nikdy ne heretik ani rebel. Miloval zvířata, ale nebyl animalista. Byl opravdu mírumilovný, ale nikdy jako pacifista. Byl misionář, ale nikdy ne ekumenista. Byl chudý, ale nikdy ne komunista. Byl todruhý Kristus, nikoliv ideolog ani revolucionář.
Nebyl to zkrátka „František z Assisi“. Byl to svatý František z Assisi.
Nic není snadnějšího k pochopení, a dnes nic obtížnějšího k přijetí. Není světce ani historické osobnosti, která by byla více mystifikována než on. Především díky mnoha jeho synům a dnešnímu kléru.
Neexistoval světec více podobný Kristu. A jen takový a jen tento je pro nás náš svatý František. A proto je naše srdce s ním v Assisi, í přes naši nezměřitelnou osobní neschopnost pouze zavadit o patu jeho svatosti, důslednosti, schopné kajícnosti a lásky k Bohu a k bližnímu.
Chiesa e post concilio: Massimo Viglione
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
svätý František z Assisi nepodpisoval rúhavý nezmysel v Abú Dábí ale hlásal Katolícku Vieru sultánovi
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
hnus v astane ani nejdem spomínať tam fakticky zopakoval "ten náš nový assiský" rúhanie z Abú Dábí nik nemôže byť ďalej od seba ako títo dvaja Františkovia
tábor hoří dohořívá
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Co ty nespokojená duše? Máte název
katolická=všeobecná´= pro všechny!
Váš pan papež František jen plní úkol
a přibližuje všeobecnost všem lidem !!!
Všichni jste v jedné ohrádce-všeobecnosti.
katolická=všeobecná´= pro všechny!
Váš pan papež František jen plní úkol
a přibližuje všeobecnost všem lidem !!!
Všichni jste v jedné ohrádce-všeobecnosti.
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
áno JEDNA VIERA pre všetkých nie mix všetkých vier lebo Pravda je len Jedna čo fakticky môžem napísať tak že Boh je jeden. Trojica v Jednote Jednota v Trojici
tábor hoří dohořívá
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Počti si většina z těch náboženství věří v trojici boží.
Zamyslete se chvíli nad psaným slovem
Zamyslete se chvíli nad psaným slovem
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
hej tak tomuto môže veriť tak odpadlík lebo je rozdiel traja bohovia a Tri Osoby jednej podstaty čiže Tri Osoby J E D E N B O H
tábor hoří dohořívá
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
1. Věta: Celému vtělenému Kristu náleží bohopocta. (De fide).
1. Výklad
Efezský koncil (431) prohlásil proti Nestoriovi, že Emanuel (vtělený Boží Syn) má být uctíván jedním a tímtéž klaněním (μια προσκυνησις [mia proskynésis]; Denzinger, 120); 5. ekumenický koncil v Cařihradě (553) stanovil pak ještě konkrétněji: „Tvrdí-li někdo, že se klaníme Kristu ve dvojí přirozenosti,…Více
1. Věta: Celému vtělenému Kristu náleží bohopocta. (De fide).
1. Výklad
Efezský koncil (431) prohlásil proti Nestoriovi, že Emanuel (vtělený Boží Syn) má být uctíván jedním a tímtéž klaněním (μια προσκυνησις [mia proskynésis]; Denzinger, 120); 5. ekumenický koncil v Cařihradě (553) stanovil pak ještě konkrétněji: „Tvrdí-li někdo, že se klaníme Kristu ve dvojí přirozenosti, a proto zavádí dvojí klanění Bohu, Slovu zvlášť a člověku zvlášť, kdo však Boha, vtělené Slovo s jeho lidstvím neuctívá jedním klaněním, jak Církev zachovávala od počátku, buď vyobcován z Církve"[1] (kán. 9; Denzinger, 221). Sem též náleží konstituce Pia VI. proti Pistojským (Denzinger, 1561).
Předmětem (materiálním objektem - obiectum materiale) bohopocty je celý Kristus: Bůh a zároveň člověk. Protože úcta náleží osobě a Kristus je pouze jedna osoba, přísluší mu též pouze jedno klanění čili jedna bohopocta. Důvodem (formálním objektem - obiectum formale), proč má být bohopocta vzdávána celému Kristu Bohu-člověku, je nestvořená a nekonečná dokonalost jeho Božské osoby.
Pánu Ježíši Kristu se tedy nesmí vzdávat dvojí úcta - jiná Synu Božímu a jiná Synu Panny Marie -, poněvadž dvojí úcta by směřovala ke dvěma osobám. Z bohopocty povinné Kristu se dále nesmí vylučovat jeho lidství, jakoby bohopocta příslušela pouze jeho božství, poněvadž by pak nebyl uctíván Kristus celý.
O bohopoctě vtěleného Krista - Richard Špaček, | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život
1. Výklad
Efezský koncil (431) prohlásil proti Nestoriovi, že Emanuel (vtělený Boží Syn) má být uctíván jedním a tímtéž klaněním (μια προσκυνησις [mia proskynésis]; Denzinger, 120); 5. ekumenický koncil v Cařihradě (553) stanovil pak ještě konkrétněji: „Tvrdí-li někdo, že se klaníme Kristu ve dvojí přirozenosti, a proto zavádí dvojí klanění Bohu, Slovu zvlášť a člověku zvlášť, kdo však Boha, vtělené Slovo s jeho lidstvím neuctívá jedním klaněním, jak Církev zachovávala od počátku, buď vyobcován z Církve"[1] (kán. 9; Denzinger, 221). Sem též náleží konstituce Pia VI. proti Pistojským (Denzinger, 1561).
Předmětem (materiálním objektem - obiectum materiale) bohopocty je celý Kristus: Bůh a zároveň člověk. Protože úcta náleží osobě a Kristus je pouze jedna osoba, přísluší mu též pouze jedno klanění čili jedna bohopocta. Důvodem (formálním objektem - obiectum formale), proč má být bohopocta vzdávána celému Kristu Bohu-člověku, je nestvořená a nekonečná dokonalost jeho Božské osoby.
Pánu Ježíši Kristu se tedy nesmí vzdávat dvojí úcta - jiná Synu Božímu a jiná Synu Panny Marie -, poněvadž dvojí úcta by směřovala ke dvěma osobám. Z bohopocty povinné Kristu se dále nesmí vylučovat jeho lidství, jakoby bohopocta příslušela pouze jeho božství, poněvadž by pak nebyl uctíván Kristus celý.
O bohopoctě vtěleného Krista - Richard Špaček, | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život
tábor hoří dohořívá
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Ke zdrojům papeže Františka
Tento nosí právem jméno Assiského.
A zdarně plní úkol,který mu byl svěřen-
holt: "Když se kácí les - létají třísky".Více
Ke zdrojům papeže Františka
Tento nosí právem jméno Assiského.
A zdarně plní úkol,který mu byl svěřen-
holt: "Když se kácí les - létají třísky".
Tento nosí právem jméno Assiského.
A zdarně plní úkol,který mu byl svěřen-
holt: "Když se kácí les - létají třísky".
POZORNOST SVATÉHO FRANTIŠKA K POSVÁTNOSTI
František byl sice chudý, ale požadoval, aby církve byly bohaté. Dnes mnozí používají přepych bohoslužebných domů, posvátných rouch a zlatých kalichů jako prostředek k útoku na katolickou církev a místo toho se zasazují o "návrat k františkánské chudobě".
František by nikdy nestrpěl, aby se eucharistie ukládala do jiného než zlatého kalicha a kostely …Více
POZORNOST SVATÉHO FRANTIŠKA K POSVÁTNOSTI
František byl sice chudý, ale požadoval, aby církve byly bohaté. Dnes mnozí používají přepych bohoslužebných domů, posvátných rouch a zlatých kalichů jako prostředek k útoku na katolickou církev a místo toho se zasazují o "návrat k františkánské chudobě".
František by nikdy nestrpěl, aby se eucharistie ukládala do jiného než zlatého kalicha a kostely byly holé. "Více než kdyby se to týkalo mne, prosím vás, abyste, když se vám to bude zdát vhodné a užitečné, pokorně prosili kleriky, aby uctívali především nejsvětější tělo a krev našeho Pána Ježíše Krista a svatá jména a slova o něm napsaná, která tělo posvěcují. - napsal v dopise - Kalichy, korporály, oltářní ozdoby a vše, co slouží k obětování, musí být z drahého materiálu. A kdyby na některém místě bylo nejsvětější tělo Páně uloženo příliš uboze, ať je podle příkazu Církve uloženo a uchováváno na vzácném místě a ať je s velkou úctou přenášeno a podáváno s velkou úctou a spravováno druhým s rozvahou."
pokračování na: Pět věcí, které možná nevíte o svatém Františkovi z Assisi (fanpage.it)
František byl sice chudý, ale požadoval, aby církve byly bohaté. Dnes mnozí používají přepych bohoslužebných domů, posvátných rouch a zlatých kalichů jako prostředek k útoku na katolickou církev a místo toho se zasazují o "návrat k františkánské chudobě".
František by nikdy nestrpěl, aby se eucharistie ukládala do jiného než zlatého kalicha a kostely byly holé. "Více než kdyby se to týkalo mne, prosím vás, abyste, když se vám to bude zdát vhodné a užitečné, pokorně prosili kleriky, aby uctívali především nejsvětější tělo a krev našeho Pána Ježíše Krista a svatá jména a slova o něm napsaná, která tělo posvěcují. - napsal v dopise - Kalichy, korporály, oltářní ozdoby a vše, co slouží k obětování, musí být z drahého materiálu. A kdyby na některém místě bylo nejsvětější tělo Páně uloženo příliš uboze, ať je podle příkazu Církve uloženo a uchováváno na vzácném místě a ať je s velkou úctou přenášeno a podáváno s velkou úctou a spravováno druhým s rozvahou."
pokračování na: Pět věcí, které možná nevíte o svatém Františkovi z Assisi (fanpage.it)
