02:11

Turek Erdogan provokuje Řeky k válce Hagia Sofií takto:

ČT24 2.7.2020. Údajně do 15 dní má rozhodnout Nejvyšší turecký soud. Bude zmanipulován? Erdogan chce obnovit toto: www.christianitas.sk/obchod-s-europs… Dle proroctví athoských mnichů se mu to však …More
ČT24 2.7.2020. Údajně do 15 dní má rozhodnout Nejvyšší turecký soud. Bude zmanipulován? Erdogan chce obnovit toto: www.christianitas.sk/obchod-s-europs… Dle proroctví athoských mnichů se mu to však NEpodaří.
ľubica
Libor Halik
10.07.2020 Istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom v pátek prezident Recep Tayyip Erdogan, který podepsal příslušný dekret. Turecký Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takový krok je legální, protože podle jeho verdiktu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum …More
10.07.2020 Istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom v pátek prezident Recep Tayyip Erdogan, který podepsal příslušný dekret. Turecký Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takový krok je legální, protože podle jeho verdiktu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum protiprávní.
"Bylo rozhodnuto o tom, že Hagia Sofia... se opět otevře k modlitbám," uvedl Erdogan v prohlášení zveřejněném na twitteru. Prezident také oznámil, že v souvislosti se soudním verdiktem v pátek po 20.00 SELČ vystoupí s projevem.
Plány na chystanou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vzbudily vlnu kritiky, k níž se přidaly například Spojené státy nebo představitelé pravoslavné církve. Krok se nelíbí ani samotné Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Řecko rozhodnutí označilo za "otevřenou provokaci".
Nejvyšší správní soud rozhodoval o stížnosti sdružení, které si říká Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí. To tvrdilo, že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934, které v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka změnilo mešitu na muzeum, bylo protiprávní. Sdružení u soudů usilovalo v posledních 15 letech o zrušení rozhodnutí z roku 1934 opakovaně, uspělo až nyní, a to navzdory postoji prokuratury, která měla za to, že někdejší rozhodnutí vlády bylo legální.
Je oblíbeným cílem turistů
Monumentální chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. O jeho přeměně na mešitu uvažovala Erdoganova vláda delší dobu, podle komentátorů zřejmě s cílem zajistit si větší podporu tureckých islamistů a nacionalistů, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole.
Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, vyjádřila v několika dopisech turecké vládě znepokojení ohledně plánovaných změn a vyzvala už dříve Ankaru k dialogu před jakýmkoli rozhodnutím, které by změnilo charakter památky. Organizace OSN upozornila, že chrám je na jejím seznamu veden jako muzeum, a že Ankara proto musí zajistit, aby zůstala "zachována výjimečná univerzální hodnota" tohoto místa. Jakékoli změny musí turecká vláda této organizaci OSN předem nahlásit, citovala ve čtvrtek agentura Reuters zdroj z UNESCO.
Bude i nadále přístupná návštěvníkům
Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve čtvrtek uvedl, že i v případě přeměny chrámu na mešitu zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví. "Otevření chrámu Hagia Sofia modlitbám nebude bránit návštěvám turistů v této památce," citovala Kalina agentura Anadolu. "Všechny naše velké mešity, jako je Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou dál otevřené jak návštěvníkům, tak věřícím," dodal s odkazem na další mešity v Istanbulu.
Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj prohlásil, že přeměna chrámu ve svatostánek rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. Proti se staví také Řecko, dlouholetý rival Turecka. Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová v pátek uvedla, že krok Turecka je "otevřenou provokací" a že znehodnocuje ekumenickou hodnotu památky.
Podle některých komentátorů změna chrámu na mešitu Erdoganovu voličskou základnu příliš neovlivní, prezidentské a parlamentní volby se navíc v Turecku konají až v roce 2023. "Bude to vítězství pro Erdogana a islámské hnutí... ale nemyslím, že se by tím Erdoganovi rozšířila jeho voličská základna," řekl serveru Ahval profesor Berk Esen z ankarské univerzity. Dodal, že například pro mladé voliče to není vůbec důležitá otázka, více je zajímají pracovní příležitosti a ekonomický růst.
AUTOR: ČTK www.barrandov.tv/…/je-rozhodnuto-z…
Libor Halik
Erdogan chce přeměnit slavný chrám Hagia Sofia v Istanbulu na mešitu. USA, Rusko i Řecko protestují archiv.ihned.cz/c1-66789110-erd…
3 more comments from Libor Halik
Libor Halik
Podle novináře Abdulkadira Selviho z provládního deníku Hürriyet , který má dobré kontakty na vládní úřady, soud už možnost přeměny na mešitu schválil a verdikt oznámí v pátek, až pod ním budou všechny potřebné podpisy. www.idnes.cz/…/hagia-sofia-chr…
Libor Halik
6.7.2020 14:27 Řecké ministerstvo obrany zahájilo výstavbu plovoucího plotu, který na moři u řeckých ostrovů přehradí cestu z Turecka do Řecka. První pilotní instalace začala podle řeckého webu el.gr na námořní hranici mezi Řeckem a Tureckem u ostrova Lesbos. Tento ostrov dlouhodobě nejvíce zatěžují příjezdy nelegálních migrantů.
Plán na vybudování námořního zátarasu byl schválen letos na jaře, …More
6.7.2020 14:27 Řecké ministerstvo obrany zahájilo výstavbu plovoucího plotu, který na moři u řeckých ostrovů přehradí cestu z Turecka do Řecka. První pilotní instalace začala podle řeckého webu el.gr na námořní hranici mezi Řeckem a Tureckem u ostrova Lesbos. Tento ostrov dlouhodobě nejvíce zatěžují příjezdy nelegálních migrantů.
Plán na vybudování námořního zátarasu byl schválen letos na jaře, když Turecko oznámilo, že po skončení epidemie COVID-19 spustí další vlnu migrační invaze do Řecka. Turecký ministr vnitra Suleyman Soylu avizoval, že Turecko pošle námořní cestou stovky tisíc migrantů.
Řecká armáda bleskově uspořádala zkrácené poptávkové řízení na dodávku zařízení, které umožní zatarasit námořní cesty z Turecka do Řecka. Celý kontrakt probíhal v utajeném režimu. Poslední červnový den byly dodány všechny součásti potřebné k vybudování první line námořního plotu. Vojenské námořnictvo tento týden přikročilo k jeho instalaci.
Nyní probíhá montáž prvního úseku, který je dlouhý 2,7 km. Plot má být v noci osvětlen a měl by být vidět ze vzdálenosti 10 km. Postupně by podle plánu řeckého ministerstva obrany měly být podobné ploty postaveny na všech místech, kde je z Turecka na řecké ostrovy tak blízko, že cestu lze snadno překonat i v nafukovacích člunech. Plotem nebudou řecké ostrovy obklíčeny kompletně. Plovoucí zátarasy mají být pouze na nejexponovanějších úsecích. Směrem mimo Turecko bude volné moře, aby zaplocení neodrazovalo turisty. Řecké ostrovy jsou oblíbeným cílem turistů z celé Evropy. Příjmy z cestovního ruchu tvoří podstatnou část řecké ekonomiky.
Plot odkloní migranty z řecko-turecké námořní hranice, které je pro působení pobřežní stráže v poslední době velmi nebezpečným prostorem. Na volném moři by se podle ministerstva obrany mělo řeckým pohraničníkům bezpečněji dařit migranty vytlačovat u řeckých pobřežních vod. Nebudou se totiž muset obávat útoku tureckých pohraničníků, kteří při jarním pokusu o námořní invazi migrantů napadali řecké lodě vytlačující migranty. Svoje agresivní chování vůči Řekům vysvětlovali obranou tureckých pobřežních vod.
Proti instalaci námořního plotu podle řeckého webu protestovaly mezinárodní nevládní neziskové organizace zabývající se podporou migrace.
Napsal Ivan David europoslanec
vasevec.parlamentnilisty.cz/vip-blogy/rekove-buduji-n…
Libor Halik
Europoslanec Ivan David 29.6.2020 : ....Od slov k činům přešli hned v neděli podle libanonské agentury Al-Masdar žoldnéři z ruské firmy Wagner. Vojákům LNA, jimž velí polní maršál Chalífa Haftar, pomohli dobýt největší libyjskou ropnou rafinérii v el-Sarara. Továrnu na výrobu pohonných hmot, která ročně zpracuje 300 tisíc tun ropy – tedy asi třetinu libyjské těžby – do té doby ovládali …More
Europoslanec Ivan David 29.6.2020 : ....Od slov k činům přešli hned v neděli podle libanonské agentury Al-Masdar žoldnéři z ruské firmy Wagner. Vojákům LNA, jimž velí polní maršál Chalífa Haftar, pomohli dobýt největší libyjskou ropnou rafinérii v el-Sarara. Továrnu na výrobu pohonných hmot, která ročně zpracuje 300 tisíc tun ropy – tedy asi třetinu libyjské těžby – do té doby ovládali džihádisté zapojení do vlády národní shody (GNA), jejímž jménem na mezinárodní scéně hovoří samozvaný premiér Faís al-Sarrádž.
Ztráta rafinérie el-Sarara je podle televizní stanice France 24 těžkou ranou pro tureckou armádu. „Turecko spotřebovává hodně energie. Zapojení turecké armády do války v Libyi ukazuje, že Erdogan má od Sarrádže přislíbená bohatá ropná pole.“ uvedl analytik France 24.
Turecké plány v Libyi však v poslední době úspěšně hatí Koalice proti turecké expanzi ve Středomoří. Před měsícem ji založily státy, které se cítí ohroženy tureckým agresivním postupem – Řecko, Kypr, Francie, Egypt a Spojené arabské emiráty. K paktu se krátce po jeho vzniku připojil i Izrael a Sýrie. Za „tichého společníka“ je považována i Haftarova LNA.
Turecká armáda s pomocí Sarrádžových džihádistů před třemi týdny dobyla libyjské město Sirte, které je branou k druhým největším libyjským nalezištím ropy. Turecký prezident Recep Erdogan vzápětí ohlásil, že chce na základně Al-Jafra, která se nachází asi 30 km východně za městem, z zřídit stálou tureckou posádku. O tuto základnu však mají zájem i Rusové, kteří by podle dohody s Haftarem měli mít v Libyi námořní i leteckou základnu.
Po tureckém průlomu k Sirte byly LNA z Ruska dodány nové sady raketometů Pantsír, s jejichž pomocí se Haftarovým vojákům podařilo vymazat vzdušnou převahu džihádistické armády, jež jí dodávaly turecké drony. LNA získala ve vzduchu opět převahu po příletu stíhaček ruské výroby MiG-29 a nadzvukových bombardérů Su-24, které LNA přenechala Sýrie po dodávce modernějších verzí těchto strojů z Ruska. Letouny ruské výroby Turky a džihádisty doslova vybombardovaly ze Sirte.
Podle zpráv o střetech Wagnerovců s džihádisty, které jsou přehledně zaznačeny na libya.liveuamap je jasné, že odsun ruských žoldnéřů z Libye už je minulostí. Podle zpráv libanonské agentury se Wagnerovci, kteří se se stahovali přes několik zemí – mimo jiné Súdán, do země vrátili. A zjevně si právě ze Súdanu přivedli další žoldnéřské kolegy. vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/ivan-david-fran…