.."nejměkčí místo zmučeného srdce-kdo v něm žije???" (závěr dokumentu)
Lékaři v závěru dokumentovali, že v posledních chvílích se v Ježíšově srdci utvořilo to, co nazývají "nejměkčím nebo zvláštním měkkým místem".
Přestože se jedná o lékařské a přísně vědecké zjištění,je toto místo Ježíšova Srdce v osudném okamžiku něčím novým, co zde před zahájením procesu Ukřižování ještě nebylo. JE TO NOVÉ MÍSTO Ježíšova srdce, zvláštní měkké místo umírajícího Spasitele.
Myslíváme-li někdy vůbec kromě sebe samých na spásu duše,také na spásu těch druhých, což jistě ano, mluvíváme o zatracení a pekle. Ano,tato místa a tento stav existuje.Nicméně, na peklo pro ty druhé Ježíš na kříži nemyslel, o zatracení z kříže nemluvil. Naproti tomu odpouštěl a vyprošoval vinu přímo z kříže i pro své vrahy."Otče odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." Myslíváme-li my všichni na duše ztracených,které neznáme,které málo milujeme nebo je dokonce vůbec nemilujeme, mluvíme o zatracení a pekle.Posíláme ty druhé do pekel příliš často.Ale Ježíš takto nemluvil,Ježíš takto nesmýšlel. Naopak,v Jeho srdci se utvořilo zvláštní měkké místo, místo krve a vody plnící srdeční komory a přivozující poslední chvíle před příchodem smrti.Ježíš byl v posledních vteřinách při smyslech,mluvil ke světu,mluvil k Otci.Kdo v těch chvílích žil v Ježíšově srdci,v nejměkčím místě jeho srdce,které se plnilo krví,zatímco mluvil ke světu a k Otci.Podle mne to byli ztracení, byli to ti,pro které umíral."Neboť Ježíš KRISTUS nepřišel na svět, aby zatracoval, ale aby spasil. Ježíš v posledních chvílích života ve svém srdci plném lásky změkčil své Srdce ještě více,pod tlakem bolesti a krutého zmučení.Položte si otázku, kdo v tomto měkkém místě Ježíšova srdce žil.

P.S. Děkuji Ti Ambroži,jsem rád,že jsi můj přítel.Jsem Ti vděčný za Tvůj dopis.Málokdo dnes prolomí slupku tvrdosti a má v očích slzy nad utrpením druhých.Ty ano,jsi skutečný křesťan.Máš srdce.A jsem rád,že jsem Tě takto na dálku poznal.Víš,udivuješ mne.Ježíš se nezajímá o hudbu z kostelních varhan,o žvanění,které neprobouzí nic než fádnost a nudu v kostelech a jiných místech bez jeho Ducha,oproštěných všeho vyjma zuřivých vášní a závisti či nevraživosti na druhé, o hlouposti plnící stránky internetu a knihoven náboženskými dialogy.Ty máš srdce a víc Tě nemusí zajímat.Jsi spasen.Děkuji Ti za sebe i svou babičku Annu,nad níž ses rozplakal. A děkuji Ti,že Tvé smýšlení o otci Liborovi je tak hezké,protože - a to mi věř, je jedno, jestli jsi římský katolík nebo americký baptista.Ježíše pozadí a zázemí lidské duše nezajímá,zajímá ho lidská duše, zajímáš ho Ty. A já vím od včerejška z Ducha svatého,že Tě moc miluje. Žehnám Ti, bratře. David