Stylita
28962
Učeník Pánov
Podľa legendy lev zožral somára, ktorý mníchom nosil vodu a sv.Hieronym levovi prísne dohovoril a uložil mu poslušníctvo: “odteraz budeš vodu nosiť ty”. Lev slúžil mníchom namiesto somára až do Hieronymovej smrti. Keď Hieronym zomrel, lev nechcel odísť z jeho hrobu, smutne reval a na tom hrobe od žiaľu zomrel. Pochovali ho vedľa sv.Hieronyma.
U.S.C.A.E.
lev nezomrel lev mohol uhynúť či skapať zomiera iba človek
Učeník Pánov
Alebo zdochnúť.
U.S.C.A.E.
Lev nemá rozumovú dušu lev zdochýna
Roberto 55
A hlavne ziadna bytost okrem cloveka nema nesmrtelnu dusu. Dusa zivocichov zanika s nimi...
U.S.C.A.E.
on sa myslí oživujúci princíp trochu nešťastne sa to nazýva duša ale ako napísal pán Roberto55 zaniká spolu s telom zvieraťa
Učeník Pánov
Samozrejme, že zviera nemá rozumnú dušu. Ale z ohľadu na zo, že lev bol priateľom svätca a slúžil mníchom som napísal, že zomrel. Sv.František mal zase priateľa vlka, jeho lebka je uložená blízko svätcovho hrobu. A sv.Serafim sa priatelil s medveďom. Zvieratá v prítomnosti ľudí naplnených Svätým Duchom krotnú a prichádzajú k nim ako tie zvieratá, ktoré prichádzali k nevinnému Adamovi aby im dal …More
Samozrejme, že zviera nemá rozumnú dušu. Ale z ohľadu na zo, že lev bol priateľom svätca a slúžil mníchom som napísal, že zomrel. Sv.František mal zase priateľa vlka, jeho lebka je uložená blízko svätcovho hrobu. A sv.Serafim sa priatelil s medveďom. Zvieratá v prítomnosti ľudí naplnených Svätým Duchom krotnú a prichádzajú k nim ako tie zvieratá, ktoré prichádzali k nevinnému Adamovi aby im dal mená. Svätí ľudia veľmi dobre vedia, že zvieratá nemajú dušu ako ľudia, ich láska ku nim je vyvážená, vidia v nich Božie tvory.
b8111
Zvíře nemá žádnou duši, ani nerozumnou. Duše přece nemůže zemřít. Je to to totálně scestná úvaha. Protože duše, pokud je, tak je nesmrtelná. Taktéž, ani Ježíš nemohl zmařit duši na kříži, jak někteří na Glorii uvádějí. Jedná se jasně o život, který dal za nás. Živá duše, znamená buď živý člověk, nebo někdy i živé zvíře - tedy má život. Gn2/19
U.S.C.A.E.
ľudská duša je zároveň Duch aj keď najnižší možný vyšší je Anjel a Najvyšší Boh
ekans
druhou sobotu v prosinci jste zváni na Pouť k sv. Damasovi – 17. prosince
11.00 hod. – Mše sv. v Uherském Brodě
po Mši sv. pěší pouť k "Damasovu kříži"
ekans
Eva se zeptá dcery
Martina Bohumila Lutherová
ekans
Jak dlouho ti ještě Bůh dovolí dělat peklo v rodinách
rozeštvávat nejbližší mezi sebou?

Kde bereš to sebevědomí a drzost,kdo tě poslal!'!!
Víš o tom ,že co rozséváš to sklidíš?
viz:

Čo Zasievame, to budeme aj Žať
U.S.C.A.E.
sám Kristus je za delenie ktoré stojí na Pravde čiže na Ňom
Stylita
sv. Damas

Damasus Pp.
11. prosince, připomínka
Postavení: papež
Úmrtí: 384
Atributy: papež, kříž, kniha s nápisem Vulgata,model kostela

Stal se jáhnem a průvodcem papeže Liberia. V 61 letech byl r. 366 od větší částí kléru a věřících zvolen papežem. Byl prvním, který mohl uplatňovat právo nad celou církví a v jeho době také vzniklo označení „Apoštolský stolec.“ Řešil věroučné spory s ariány, …More
sv. Damas

Damasus Pp.
11. prosince, připomínka
Postavení: papež
Úmrtí: 384
Atributy: papež, kříž, kniha s nápisem Vulgata,model kostela

Stal se jáhnem a průvodcem papeže Liberia. V 61 letech byl r. 366 od větší částí kléru a věřících zvolen papežem. Byl prvním, který mohl uplatňovat právo nad celou církví a v jeho době také vzniklo označení „Apoštolský stolec.“ Řešil věroučné spory s ariány, problémem byl i vzdoropapež Ursin. Damas do liturgie prosadil latinu a pověřil Jeronýma přípravou latinského překladu Písma, tzv. Vulgáty. Upravoval stará římská pohřebiště v katakombách, oživil kult mučedníků a asi 60 jejich hrobů označil básnickými nápisy. Zemřel po 18 letech a dvou měsících pontifikátu.

Narodil se v Římě kolem roku 305 do rodiny Laurencie a Antonína, zastávajícího duchovní službu exceptora a lektora u sv. Vavřince, jenž se později stal knězem. Damas měl sestru Irenu a brzy následoval otce ve službě u oltáře. V kostele sv. Vavřince se stal ostiářem a později postoupil až na jáhenství. Snažil se o ctnostný, asketický život i vyšší vzdělání, k němuž měl výrazné nadání. Jako jáhen byl r. 355 průvodcem papeže Liberia do vyhnanství do Bereje v Thracii. Podle některých zpráv tam přijal od papeže kněžské svěcení a společně se pak brzy vrátili.
Po Liberiově smrti (+ 26. 9. 366) došlo hned k volbě nového papeže, kterým byl právoplatně od větší částí kléru a věřících zvolen Damas I., žel nebyl jediným uznávaným. V Zátibeří se tehdy sešlo vedle části laiků 7 kněží a 3 jáhni, nespokojení s Liberiovým nasměrováním, kteří si za biskupa zvolili nehodného jáhna Ursina aklamací. Přátelé Damasovi tím byli popuzeni, přispěchali do Zátibeří, kde se strhla první vážná šarvátka, trvající tři dny a nechávající za sebou i mrtvé.
Tak začal v Římě Damasův pontifikát smutným rozkolem, který Damas I., posvěcený pro úřad ostijským biskupem v neděli 1. října v Lateráně, rozhodně nechtěl, nemohl za něj a nesl ho velmi bolestně. Jako řádně zvolený papež, však nesměl v zájmu církve Ursinovi ustoupit.
Římský prefekt Viventius v obavách z dalších nepokojů vykázal z Říma nejprve Ursina s jeho jáhny coby původce, a o něco později i oněch sedm kněží, kteří neustále popouzeli svůj lid proti Damasovi. Ursinovi přívrženci se však vzbouřili, násilím osvobodili zatčené kněze a vítězoslavně je dovedli do mariánské Liberiovy baziliky, kde se opevnili.
K obležení baziliky s rozpoutáním krvavých bojů došlo 26. října a padlo při něm údajně 137 osob. Bazilika nadále zůstala v rukou rozkolníků. Ursinovi stoupenci se usadili také na předměstí, kde obsadili chrám sv. Anežky u silnice nomentánské. Zde pokračovaly tvrdé bitky až do prefektova mocného zásahu, po němž byl zadržený Ursinus poslán do Gallie, ale později zase trpěn v severní Itálii, odkud strojil úklady proti Damasovi a v Miláně proti biskupu Ambrožovi. Asi v roce 374 Ursin za pomoci křivého svědectví žido-křesťana Izáka dostal Damase dokonce před soud pro obvinění, která se podle legendy týkala toho, že téměř 70 letý se dopouštěl cizoložství. Od římského prefekta mu skutečně hrozilo odsouzení, kdyby nezasáhl císař Gracián. Ten Damase osvobodil, Ursina vyhnal do Kolína a Izáka do Španěl. Damas pak záležitost ještě předložil církevnímu sněmu, aby se o jeho nevině mohli všichni přesvědčit.
V Římě mu však život ztrpčovalo plno různých sekt, šlo o valentiniány, marcionity, montanisty, sabelliány; novaciáni měli v Římě biskupa a donatisté vlastní obec. Vedle skupinek sektářů se zde snažil římský prefekt Vettius Agorius Praetextatus probouzet umírající pohanské náboženství. Také mimo Řím bylo v Církvi nemálo vládou dosazených ariánských biskupů, jejichž odstraňování bylo problematické. Stav byl přičítán dříve panujícímu Juliánovi Odpadlíku, který svým prohlášením k sektářům, že v jeho říši nebude náboženská nesvoboda a všichni mohou svou víru svobodně vyznávat, doufal, že svoboda daná sektám křesťanství ubije. Bůh v té době povolával ke křesťanství silné osobnosti mezi nimiž byl i před čtyřmi dny oslavovaný Ambrož, hlásající do této situace: „Kde je Petr, tam je Církev, a kde je Církev, tam je život.“ Jistou podporu měl papež i u Jeronýma (pam. 30. 9.), který mu napsal z Antiochie, kde tehdy byli tři biskupové odlišného směru: Pavlin, Vitalis a Meletius. Utvrzoval Damase o své věrnosti, prohlašoval že každý, kdo je se Stolcem Petrovým, je i s ním, protože Petr je skála, která má Kristův příslib. Psal: „Neznám Vitala, pohrdám Meletiem, nic nemám s Pavlínem; kdo s tebou neshromažďuje, rozptyluje, to znamená, kdo není Kristův, jest antikristův.“ Damas mu později svěřil zrevidování starolatinského překladu Bible a přípravu textu pod názvem Vulgata.
Císař Teodosius, přesycen křesťanskými nešvary, vydal 27. 2. 380 ze Soluně rozkaz, aby všichni poddaní v jeho říši vyznávali víru podle sněmu nicejského, jak ji učí římský biskup Damas. V dalším roce byl svolán církevní sněm do Cařihradu, na němž bylo toto vyznání víry znovu potvrzeno a je i dnes opakováno ve mši svaté jako nicejsko-cařihradské.
Na cařihradském sněmu bylo schváleno i několik zákonů, týkajících se církevní kázně, které papež Damas nepotvrdil. Mezi nimi i o biskupovi cařihradském, který chtěl mít přednost jakožto „biskup Nového Říma“.
Další významný Damasův krok se týká synody z r. 382, které se účastnil i učený světec Jeroným. Na ní bylo definováno katolické učení o Duchu svatém, o jeho darech a prohlášeno, které knihy Bible patří uznávat za kanonické. Bylo totiž rozšířeno mnoho náboženské literatury, kterou bylo nutno označit za nevěrohodnou: podvržená evangelia, falešné apoštolské listy a náboženské romány šířící bludy. V této oblasti byli aktivní zejména gnostikové a proto bylo potřebné přesné vymezení a pojmenování knih Písma svatého od provopočátku.
Od sněmu si papež Damas ponechal Jeronýma jako svého tajemníka vedle práce, kterou mu dal na přípravě Bible, neboť Jeroným mimo jiné ovládal více jazyků a znal i významné osobnosti ve světě. Jeroným se zprvu stal velmi oblíbeným, ale pak mnohým vadila jeho prudší přímá povaha a mnozí v něm viděli břitkého asketu, chráněného Damasem.
Dalšího přítele měl tento papež v rytci písma Dionysiu Filokalovi, kterého rovněž nemálo zaměstnával. Damas, jako ctitel sv. mučedníků, objevoval a láskyplně obnovoval jejich hroby, skládal na ně verše, které Filokalus ryl na mramorové desky. Tím se u více jak 50 jmen zasloužil o věrohodné dochování. V katakombách nechal rozšiřovat chodby a budovat schody. Podle potřeby nechal na vatikánském hřbitově provést i odvodnění tak, aby voda neničila hroby. Za to vše jsou mu vděční zejména křesťanští archeologové.
Vystavěl nový chrám sv. Vavřince a při jeho stranách zřídil první místnosti pro církevní archiv. Další jím zbudovaná bazilika byla u silnice Adreatina a sem byla pohřbena jeho 92 letá matka i sestra Irena, a nakonec i sám papež Damas, který zemřel přibližně v 80 letech, 11. 12. 384. Přestože žil za takových bouří, byl označován za papeže pokoje, neboť se snažil o pokoj s Bohem chráněním se hříchu a úsilím o svatost. Srdce měl plné lásky, s níž se snažil o pokoj s bližními, a také se snažil o pokoj sám v sobě cvičením trpělivosti a mírněním své povahy. Jeronýmem byl nazván panenským učitelem v panenské Církvi.
V roce 1880 byl odhalen jeho hrob a ostatky později přeneseny do baziliky sv. Vavřince.
zdroj: catholica.cz/?id=4872
Martina Bohumila Lutherová
Tuto níže in. jsem v záplavě chval na toho Dismase
jsem možná přehlédla, nebo jim to neštýmovalo?
37. sv. Damas I. Damasus, Portugalec/Španěl (18 r., 2., 10 d.)
1.10. 366 – 11.12. 384 +.
* 297/304 Idanha-a-Nova (Guimaraes), Portugalsko. Jeho otec Antonín byl knězem, matka se jmenovala Laurentia (Vavřinka).

Východořímský císař Gratianus (367 – 383) přenesl v r. 379 na papeže titul císaře jako …More
Tuto níže in. jsem v záplavě chval na toho Dismase
jsem možná přehlédla, nebo jim to neštýmovalo?
37. sv. Damas I. Damasus, Portugalec/Španěl (18 r., 2., 10 d.)
1.10. 366 – 11.12. 384 +.
* 297/304 Idanha-a-Nova (Guimaraes), Portugalsko. Jeho otec Antonín byl knězem, matka se jmenovala Laurentia (Vavřinka).

Východořímský císař Gratianus (367 – 383) přenesl v r. 379 na papeže titul císaře jako pohanského velekněze Pontifex Maximus (Nejvyšší velekněz) daroval mu tiáru (čepici kuželovitého tvaru).

estranky.cz/clanky/seznam-papezu-i.--1.-100.---rok-29-827.html
Stylita
V období císařství drželi tento úřad sami císaři a to i po přijetí křesťanství, titulu se vzdal až v roce 379 císař Gratianus. Později se takto počali označovat papežové.
Císař Gratianus se tedy vzdal označení Pontifix Maximum v roce 379.
wikipedia.org/wiki/Pontifex_maximus

Od dob papeže Lva I. (440–461) nese římský biskup označení Pontifex maximus, které až do císaře Gratiana náleželo pouze …More
V období císařství drželi tento úřad sami císaři a to i po přijetí křesťanství, titulu se vzdal až v roce 379 císař Gratianus. Později se takto počali označovat papežové.
Císař Gratianus se tedy vzdal označení Pontifix Maximum v roce 379.
wikipedia.org/wiki/Pontifex_maximus

Od dob papeže Lva I. (440–461) nese římský biskup označení Pontifex maximus, které až do císaře Gratiana náleželo pouze římským císařům coby nejvyšším velekněžím.
wikipedia.org/wiki/Papež

Následující tituly jsou všechny oficiálními papežovými tituly:

římský biskup (episcopus Romanus);
náměstek (zástupce) Kristův (vicarius Christi);
nástupce apoštola Petra
italský primas (primas Itálie);
arcibiskup a metropolita Římské provincie (archiepiscopus et metropolita provinciae Romanae);
suverén státu Vatikán;
nejvyšší pontifik (pontifex summus nebo někdy také původní římské pontifex maximus);
služebník služebníků Božích (servus servorum Dei).
Martina Bohumila Lutherová
Jde jen o to, že od těch dob , křesťanství Říma bylo spojeno
s pohanstvím, zvláště když bylo křesťanství uznáno jako
jediné náboženství Říma. Všchni moci chtiví konšelé přehodili
kazajku z pohanství na křesťanství .......
Martina Bohumila Lutherová
Názorně to popisují Pravoslavní
nic názornějšího snad neexistuje:
Právě ovlivnění antikou a Aristotelem způsobilo odchýlení římskokatolického učení od původního křesťanství (a to nejen v oblasti našeho tématu stvořených energií; Platónova báje vstoupila do učení Říma jako očistec, pohanský pontifik stojí v základu ideje papismu, Aristoteles je spolu alchymisty a mágy ideovým otcem římské víry v …More
Názorně to popisují Pravoslavní
nic názornějšího snad neexistuje:
Právě ovlivnění antikou a Aristotelem způsobilo odchýlení římskokatolického učení od původního křesťanství (a to nejen v oblasti našeho tématu stvořených energií; Platónova báje vstoupila do učení Říma jako očistec, pohanský pontifik stojí v základu ideje papismu, Aristoteles je spolu alchymisty a mágy ideovým otcem římské víry v transsubstanciaci atd.)
U.S.C.A.E.
Pravé aj má byť jediné lenže to relativistický duch lži zatemňuje Kresťan inú ako pravú vieru maximálne môže trpieť a nesmie pravú vnucovať ale pravda a blud NESMÚ mať rovnaké práva a postavenie to velí rozum osvietený vierou

a v očistec verili aj na východe len nemali ujasnené pojmy oni upadajú časom od rozkolu a zahadzujú články Viery síce nie rýchlo ale už to nie je pôvodná viera oni vlastne …More
Pravé aj má byť jediné lenže to relativistický duch lži zatemňuje Kresťan inú ako pravú vieru maximálne môže trpieť a nesmie pravú vnucovať ale pravda a blud NESMÚ mať rovnaké práva a postavenie to velí rozum osvietený vierou

a v očistec verili aj na východe len nemali ujasnené pojmy oni upadajú časom od rozkolu a zahadzujú články Viery síce nie rýchlo ale už to nie je pôvodná viera oni vlastne v niečo podobné veria stále ale majú v tom zmätok pojem očistec zavrhujú iba preto že je vzniknuvší na západe no malé hašterivé deti nič 😊

nestvorená energia či energie je heréza palamasianizmu to je heretická novota a žiadna uchovaná viera VŠAK UŽ SVÄTÝ ATANÁZ PÍSAL PRAVÝ OPAK TOHO ČO TVRDIA

každá jedna vec mimo keby aspoň sofistikovanejšie manipulácie tam boli na toto chytia nedeľného katolíka ja mám vyššie nároky na propagandu hoc do omdletia opakovanú 😊
U.S.C.A.E.
Čo znamená transsubstanciácia (prepodstatnenie). Aké dlhé je trvanie skutočnej prítomnosti?

Pred dokázaním skutočnosti, že pri Premenení nastáva podstatná zmena, musíme najskôr načrtnúť jej históriu a podstatu.

a) Koncepcia transsubstanciácie nie je produkt gréckych filozofov, ktorí v tomto smere neprekročili rámec všeobecných úvah, hoci prispeli definíciou pojmov ako forma, matéria, substancia…More
Čo znamená transsubstanciácia (prepodstatnenie). Aké dlhé je trvanie skutočnej prítomnosti?

Pred dokázaním skutočnosti, že pri Premenení nastáva podstatná zmena, musíme najskôr načrtnúť jej históriu a podstatu.

a) Koncepcia transsubstanciácie nie je produkt gréckych filozofov, ktorí v tomto smere neprekročili rámec všeobecných úvah, hoci prispeli definíciou pojmov ako forma, matéria, substancia, esencia a akcident; je to pozoruhodné dielo latinských teológov, ktorých k tomu podnietili tri spomínané eucharistické kontroverzie. Pojem transsubstanciácia prvýkrát použil Hildebert z Tours (asi 1079). Jeho príklad nasledovali ďalší, napríklad Štefan z Autunu († 1139), Gaufred (1188) a Peter z Blois († 1200) a následne tento výraz prijalo aj niekoľko ekumenických koncilov, napríklad štvrtý koncil Lateránsky (1215) a Lyonský koncil (1274) a stojí aj vo vyznaní viery gréckeho cisára Michala Palæologa. Tridentský koncil (Sess. XIII., Kap. IV; kán. II) ho nielenže prijal ako dedičstvo viery, ale autoritatívne potvrdil „vhodnosť tohoto výrazu“ pre čo najpresnejšie vyjadrenie legitímne rozvinutého doktrinálneho konceptu.
Stylita
Diky za osvětlení. Nemáš Miku něco k onomu palamasianismu? Zkoušel jsem něco najít, nenašel.
U.S.C.A.E.
“Palamites” refers to the followers of St Gregory Palamas, the 14th century theologian and Archbishop of Thessaloniki whose participation in the defense of the Hesychastic movement against the attacks of Scholastic theology earned him a central place among the Fathers of the Eastern Rite Church. The Council of Zamość (1720) decreed that the veneration and even mention of the name of St Gregory …More
“Palamites” refers to the followers of St Gregory Palamas, the 14th century theologian and Archbishop of Thessaloniki whose participation in the defense of the Hesychastic movement against the attacks of Scholastic theology earned him a central place among the Fathers of the Eastern Rite Church. The Council of Zamość (1720) decreed that the veneration and even mention of the name of St Gregory be prohibited in the Uniate Church. See Провінційний Синод у Замості 1720 р.Б. // Постанови. Переклад з латини о. д-ра Івана Козовина. Івано-Франківськ: Нова Зоря 2006, 265. Accordingly, the commemoration of St Gregory was removed in the course of correcting liturgical books in the first half of the 18th century

core.ac.uk/download/pdf/18597629.pdf s. 92
---
"Palamiti" sa vzťahujú na nasledovníkov svätého Gregora Palamu, teológa a solúnskeho arcibiskupa zo 14. storočia, ktorý si svojou účasťou na obrane hesychastického hnutia pred útokmi scholastickej teológie získal ústredné miesto medzi otcami Cirkvi východného obradu. Zamośćský koncil (1720) nariadil, aby sa v uniatskej cirkvi zakázala úcta a dokonca aj spomínanie mena svätého Gregora. Pozri Провінційний Синод у Замості 1720 р.Б. // Постанови. Переклад з латини о. д-ра Івана Козовина. Івано-Франківськ: Нова Зоря 2006, 265. V súlade s tým bola pamiatka svätého Gregora odstránená v priebehu opravy liturgických kníh v prvej polovici 18. storočia
U.S.C.A.E.
ono je zábavné že uznávať palamizmus a svätého Leva Veľkého sa nedá a oni to v pohode robia a pritom ich výklad premenenia Pána na hore tábor úplne protirečí tomu jeho 😊

Hypostatická unie

(z řeckého υποστασις [hypostasis], hypostaze - „podstata", „osoba", a latinského unio - „sjednocení").

V christologii je tímto termínem formulován vztah dvou přirozeností Ježíše Krista, tedy přirozenosti…More
ono je zábavné že uznávať palamizmus a svätého Leva Veľkého sa nedá a oni to v pohode robia a pritom ich výklad premenenia Pána na hore tábor úplne protirečí tomu jeho 😊

Hypostatická unie

(z řeckého υποστασις [hypostasis], hypostaze - „podstata", „osoba", a latinského unio - „sjednocení").

V christologii je tímto termínem formulován vztah dvou přirozeností Ježíše Krista, tedy přirozenosti zcela lidské a přirozenosti zcela Boží, kdy obě tyto přirozenosti jsou „bez smíšení, beze změny, bez oddělení a bez rozloučení" (z definice víry Chalcedonského koncilu z r. 451) sjednoceny (unio) jediným subjektem (osobou, hypostazí) Božího odvěkého Syna. Tato pravověrná formulace má dalekosáhlé důsledky pro teologii.

theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=279

---

Palamas to ale urobil pri držaní sa výkladu o nestvorenom svetle pri premenení Pána na hore tábor aby mu to sedelo že to bolo nestvorené svetlo vyžarované z Krista tak prosto zmiešal vo výklade prirodzenosti a dopustil sa HERÉZY a ten ich v svojej "teológii" tých chýb a heréz má až až to je iba ochutnávka
Martina Bohumila Lutherová
Světskou moudrostí se nadýmaje, domníval se, že ve zmatku svých idejí má všechno vědění“
U.S.C.A.E.
palamas sa ušpekuloval až k herézam to sedí 😊
Martina Bohumila Lutherová
COBY BYLO JASNO!
Něco o panu Dismasovi, který pověřil Jeronýma k překladu
Písma Svatého. Byl to tentýž papež, kterým končí křesťanství-
protože se nechal korunovat za Nejvyššího pohanského
velekněze se sídle v Římě.....viz:
37. sv. Damas I. Damasus, Portugalec/Španěl (18 r., 2., 10 d.)
1.10. 366 – 11.12. 384 +.
* 297/304 Idanha-a-Nova (Guimaraes), Portugalsko. Jeho otec Antonín byl knězem, …
More
COBY BYLO JASNO!
Něco o panu Dismasovi, který pověřil Jeronýma k překladu
Písma Svatého. Byl to tentýž papež, kterým končí křesťanství-
protože se nechal korunovat za Nejvyššího pohanského
velekněze se sídle v Římě.....viz:
37. sv. Damas I. Damasus, Portugalec/Španěl (18 r., 2., 10 d.)
1.10. 366 – 11.12. 384 +.
* 297/304 Idanha-a-Nova (Guimaraes), Portugalsko. Jeho otec Antonín byl knězem, matka se jmenovala Laurentia (Vavřinka).

Východořímský císař Gratianus (367 – 383) přenesl v r. 379 na papeže titul císaře jako pohanského velekněze Pontifex Maximus (Nejvyšší velekněz) daroval mu tiáru (čepici kuželovitého tvaru).

estranky.cz/clanky/seznam-papezu-i.--1.-100.---rok-29-827.html
Martina Bohumila Lutherová
No jo, to je všechno světsky pěkné,
předpokládejme, že mu to nedošlo,
že vyměnil křesťanství , za velekněze
nejvyššího pohanského. To vědí té
moci zřejmě přicházelo postupně až
k dnešním závěrům.
Martina Bohumila Lutherová
to vědomí té moci......