Clicks1.3K

30.7.2020 Posolstvo Ježiša Krista (Luz de Mária) ZRUŠENIE EUCHARISTICKÉHO TAJOMSTVA

Vyzývam vás, aby ste boli pevní, presvedčení a obrátení;
aby ste neváhali v tom čase, keď Zlý bude šeptať do uší mojich verných:
aby sa odchýlili od mojej cesty a priviedl ich konať mimo Prvého prikázania a rozbiť zbytok Desatora.
Nezoslabnite vo svojej viere, udržujte vnútorný pokoj, bez toho, aby ste hodili ako prvý kameň, ale zostaňte pevní v pohľadu do svojho vnútra, do osobného, kde Som Ja.
Pokusia sa vás znepokojiť. Chrámy sú zatvorené, lavice prázdne a samota v mojich chrámoch predvída budúcnosť:

ZRUŠENIE EUCHARISTICKÉHO TAJOMSTVA.

Vyzval som vás, aby ste venovali pozornosť postupu komunizmu, ktorý nespí, ale postupuje spoločne s tými, kto v tomto čase riadi zotročenie ľudstva, v hľadaniu sveta v chaosu, v tieni hladomoru.

Modlite sa, moje deti, modlite sa, z mojej Cirkvi príde zmätenie môjho ľudu; musíte zostať verní učeniu mojej pravej Cirkvi.

Celé posolstvo:
HLEDÁTE-LI MĚ POMOCÍ LIDSKÉ LOGIKY, NENAJDETE MĚ
Otec Eirene
fiat33
skôr presviedčate sám seba o nepravosti. Nad všetkým je však Boh.
Otec Eirene
Chce Boh, aby sme sa držali rozumu osvieteného vierou alebo nie? Myslím, že som tam dal dosť dôkazov. Ak sa chcete držať len nejakých citov či pocitov, tak to už nie je môj problém. +
Pravda bude skryta
Vaše argumenty sú len prekrúcačky aby Vám to zapadlo ako falošné. Uveríte, keď vystúpi antikrist, jeho poskokovia už pracujú na povinnej vakcíne.
Peter(skala)
Pravda.... šak ukaž svoje argumenty, lebo ak nemaš, tak potom to plati skôr o tebe.
Ak nemaš, nechaj tak... ak je niečo Božie, tak sa presadí, ak nie, tak zanikne
fiat33
@ Drahý Otec Eirene presne ako ste napísali, Boh chce, aby sme sa držali rozumu osvieteného vierou + čo mi hovorí moje srdce = city a pocity. Jedno bez druhého nejde a nevylučuje sa.(všetko máme zapísané v srdci a hovorí to aj sv. Písmo.)Vy nemusíte veriť, máte slobodnú vôľu, len nemala by som odvahu takto odrádzať ľudí, len odporučiť modlitby k Duchu svätému a nech tí ľudia zvážia. To je všetko.
Otec Eirene
Fiat, ak v niečom mám jasno, tak mám jasno.
"Pravda" mi tu napísal, že uverím, keď vystúpi antikrist. A to čo má znamenať? Čo, ja vari neviem, že vystúpi antikrist? A to má byť akože "argument". Stačí, keď niekto spomenie antikrista a už je to pravdovravný človek? A nie, nie city ale rozum má riadiť život. Dva plus dva sú štyri, k tomu nie je potrebné mať ešte PLUS city, či "SRDCE". Porozmýšľajte…More
Fiat, ak v niečom mám jasno, tak mám jasno.
"Pravda" mi tu napísal, že uverím, keď vystúpi antikrist. A to čo má znamenať? Čo, ja vari neviem, že vystúpi antikrist? A to má byť akože "argument". Stačí, keď niekto spomenie antikrista a už je to pravdovravný človek? A nie, nie city ale rozum má riadiť život. Dva plus dva sú štyri, k tomu nie je potrebné mať ešte PLUS city, či "SRDCE". Porozmýšľajte o tom.
No vlastne zas sa dovolávam u Vás autority rozumu.
Mal som vari povedať: "Pocitujte o tom"?
Peter(skala)
"hej lidi mate taky ten POCIT jako by sme žili na planete opic"
😂
srandujem, ja len že ked už je tu reč o pocitoch, tak som pridal niečo z repertoára
Vystihuje pociti a dojmy, takže ak sa budeme pridržiavať rozumných argumentov, niekde by sme mohli dospieť
Dana22
Sväté prijímanie do úst

www.lumendelumine.cz/index.php

www.lumendelumine.cz/index.php

Přijímání na ruku jako útok protestantů na katolickoui víru a kněžství

Obyčej přijímat „na ruku“, který byl v době patristiky neutrální, získal u protestantských reformátorů jasný doktrinální charakter. Podle Martina Bucery, propagátora anglikánské reformy, podávání do úst staví na dvou pověrách: na „…More
Sväté prijímanie do úst

www.lumendelumine.cz/index.php

www.lumendelumine.cz/index.php

Přijímání na ruku jako útok protestantů na katolickoui víru a kněžství

Obyčej přijímat „na ruku“, který byl v době patristiky neutrální, získal u protestantských reformátorů jasný doktrinální charakter. Podle Martina Bucery, propagátora anglikánské reformy, podávání do úst staví na dvou pověrách: na „falešné úctě“, jaká se věnuje této Svátosti, a „perverzní pověře“, že ruce ordinovaných kněží jsou více svaté než laiků. Od tohoto momentu gesto přijímat na ruku získalo markantní roli v polemickém protestantském napadání reálné přítomnosti a katolického kněžství.

Podle dokumentů převzatých z knihy La Riforma liturgica 1948-1975 mons. Annibale Bunini, který byl nejen svědkem, ale hlavním protagonistou těchto reforem, tento postup směřoval k tomu, aby se předešlo možným rozepřím. Autorita tak nebude napadena v průlomu dodržování zákazu přijímat na ruku, ten však později s obtížemi obstojí v praxi. Neboť když jsou k dispozici dvě možná řešení, dá se předpokládat, že nastoupí silná reakce a v některých oblastech se spíše uplatní neposlušnost než zavádění nového stavu. Je zde zřejmý restriktivní záměr zákonodárce dokumentu, Memoriale Domini, který počítá s efektem, že ústupky nejlépe podpoří žádoucí rozšíření novoty.

Toto zákonodárství nikdy nebylo modifikováno, a aniž by se přijímání na ruku propagovalo, četné žádosti biskupských konferencí přicházely i z míst, kde nebylo konfliktů, a tak se vytvářely podmínky pro šíření indultů. Příliš snadné připouštění ze strany dikasteria a předchozí mlčení k neposlušnosti bylo ve skutečnosti jediným motivem k žádostem o udělování indultu, který se nakonec téměř všeobecně rozšířil.

Druhým bodem ve studii mons. Laiseho, který si zaslouží pozornost, je konstatování, že nová praxe se pojednou stala znovuobjevením „staré tradice“, a údajného návratu k počátkům církve a Otcům, jak to často slyšíme. Ve skutečnosti, jak to tlumočí mons. Laise, evangelium a spisy některých Otců, podobně jako Růžový kodex z V. století dokazují, že Ježíš podával přijímání do úst.

V Instrukci Memoriale Domini je jasně řečeno, že i když v prvotním křesťanství se přijímání podávalo normálně na ruku, »postupem času se prohlubovalo poznání eucharistického tajemství, takže ve smyslu úcty a pokory bylo žádoucí zavádět praxi, která podávala posvátné způsoby na jazyk«.

A tak v určitém momentu jeden způsob nahradil druhý, a ten první byl nejen opuštěn, ale dokonce výslovně zakázán. Z kontextu je jasně vidět, že Pavel VI. ve změně praxe udělal krok od nedokonalé praxe k praxi dokonalejší. Přitom ve starých textech nenacházíme žádnou zmínku, že by Otcové církve objevili nějaký pokrok v tom, že se podávalo na ruku, a stejně tak nikde nenacházíme žádnou zmínku, že by tato praxe byla vychvalována, ale prostě je konstatován tento způsob přijímání. Ovšem jak říká mons. Laise v opakovaném varování před nebezpečími, která jsou s tím spojena, Otcové si jasně uvědomují nedostatky takové praxe přijímání. Proto autor si dovoluje tvrdit, že přijímání na ruku se u Otců sice praktikovalo, ale světci toužili po zavedení způsobu do úst. Po několika stoletích přijímání na ruku, které bylo v patristickém období „neutrální“, použili je protestantští reformátoři jako jasný důkaz priority praxe před naukou. Např. Martin Bucer, propagátor anglikánské reformy, tvrdí, že podávání do úst staví na dvou pověrách: na „falešné úctě“, jaká se věnuje této Svátosti, a na „perverzní pověře“, že ruce ordinovaných kněží jsou více svaté než ruce laiků. Od tohoto momentu gesto přijímat na ruku je projevem projevem protikladné nauky a v těchto dvou základních markantních bodech se odlišuje pozice protestantská od katolické a rozdílné pojetí reálné přítomnosti i kněžství.

Proto když v druhé polovině XX. století začalo pronikat příjímání na ruku do katolického prostoru, nepokládalo se za pouhý návrat k primitivní praxi. Je to součást protestantských útoků. Není to vůbec náhoda, že místa, kde byl zaveden a zneužíván způsob na ruku, byla prvními místy, kde se rozšířil Nový katechismus známý jako Holandský, ve kterém musela církev provést četné úpravy (15 podstatných a 45 menších), aby odstranila těžké naukové bludy. V tomto textu, objednaném holandským episkopátem a prezentovaném jako „kolektivní pastýřský list“, se vyslovuje pochybnost o reálné přítomnosti Krista v Eucharistii, uvádí se nepřípustné vysvětlení transsubstanciace a popírá se jakákoliv forma reálné přítomnosti v částečkách a úlomcích po proměňování. Na druhé straně se zde vytváří zmatené ztotožňování všeobecného kněžství věřících a svátostného kněžství hierarchického.

Další aspekt argentinského preláta vhodně upozorňuje, že dokonce i tam, kde je přijímání na ruku zavedeno, nejedná se o volbu, kterou by více doporučila církev. Ve skutečnosti postoj Svatého stolce ke způsobu přijímání nemůže být lhostejný. I v těch místech, kde byl akceptován indult, zůstává přijímání do úst jediným autorizovaným zákonem církve, který je jasně doporučován, zatímco každý jiný způsob je pouze tolerován (a jak to definuje Laise, je to ve skutečnosti projev nejtěžší neposlušnosti vůči papežské autoritě v poslední době). Je nutno doprovázet ho řadou opatření, zvláště pokud jde o čistotu rukou, péči věnovanou každé částečce a používání pateny, (která se v praxi málo dodržují).

Podle encykliky Memoriale Domini způsob podávání do úst, který více než tisíc let nahrazuje přijímání na ruku, vyžaduje také náležitou přípravu, aby přijetí Těla Páně bylo co nejplodnější, aby bylo praktikováno důstojným způsobem a eliminovalo se nebezpečí profanace posvátných eucharistických způsob, neboť upozorňuje na péči, jakou církev vždy doporučovala pro zacházení s posvěcenými hostiemi (u přijímání na ruku je potřebný spíše zázrak, aby nedocházelo k pádu hostií a úlomků na dlažbu a neulpívaly úlomky na kůži).

V encyklice Mysterium Fidei uvádí Pavel VI. Origenovo svědectví, že věřící pokládali za hřích, (a to oprávněně, dodává papež), když při vší péči a pozornosti upadl úlomek na dlažbu. Vyjádření Otců ke změně způsobu přijímání na konci prvního tisíciletí a argumenty Pavla VI. proti návratu k archaickému způsobu jsou projevem reálné podstatné a trvalé úcty a klanění, jakou je třeba věnovat i nejmenší proměněné částečce.

Výroky Otců, změna způsobu přijímání na konci prvního tisíciletí a argumenty Pavla VI. popírající, že jde o návrat k archaickému způsobu, dokumentují jednoznačnou víru církve v reálnou přítomnost, podstatnou a trvalou, a to i v těch nejmenších částečkách, které vyžadují náležitou pozornost a úplnou úctu.

Dokončení

www.lumendelumine.cz/index.php

Přijímání na ruku - legitimní neposlušnost

1.8.2020

O přijímání na ruku na koncilu a v liturgické reformě nebyla vůbec řeč.

Tato praxe se opírá o odbojné diecéze ze severní Evropy.

Pavel VI. ji připustil pouze jako výjimku pro diecéze, které již přistoupily na tento nešvar. Ale při prvním výročí jeho smrti Bussola Quotidiana připomíná biskupa Juana Laiseho, který pojednává o přijímaní na ruku a staví se rozhodně proti tomu, aby bylo zavedeno v jeho diecézi, protože je v rozporu s celocírkevním platným zákonem.

Až do 26. dubna 1996 argentinský episkopát jednoznačně odmítal indult Pavla VI. připustit podávání na ruku. Právě onoho dne v argentinské biskupské konferenci dosáhla většinu ta část prelátů, kteří chtěli připustit praxi v rozporu s univerzálním zákonem církve.

Řím tento indult schválil dekretem Memoriale Domini,který jasně hovoří o zákazu přijímání na ruku, a připouští je pouze v těch diecézích, kde byl tento nešvar nezákonně zaveden a kde se biskupové domnívají, že již nemají jinou možnost, než ho tolerovat. »Svatý Otec připouští, aby biskup podle svého zdravého uvážení a svědomí povolil tento způsob podávání svatého přijímání«.

Tehdy biskup v San Luis Juan Rodolfo Lasise podle svého poznání a svědomí usoudil, že tento obyčej nepokládá za vhodný. Toto jeho rozhodnutí ihned mnozí interpretovali jako porušení jednoty biskupů a „odboj“ proti platné směrnici. Biskup Laise se radil s různými římskými kompetentními dikasterii, která jednomyslně schválila jeho rozhodnutí.

22. července uplynulo 10 let od jeho úmrtí. Jako emeritní biskup se uchýlil do konventu v San Giovanni Rotondo, kde předtím žil sv. P. Pio, kterého Argentinec velmi uctíval. Mons. Laise pak zde působil jako zpovědník poutníků, den co den po dobu více než dvacet let téměř až do své smrti ve věku 93 let.

Je mnoho aspektů, které by zasluhovaly připomenutí, ale soustřeďme se na knihu, kterou publikoval, aby vyložil svůj postoj ve výše uvedené situaci (Comunione sulla mano, Documenti e storia. Cantagalli, Siena 2016) a toto téma také přednesl v Aula Magna Institutu Augustinianum v Římě. Byla to pravděpodobně první kniha k tématu přijímání na ruku. Argentinský prelát prohloubil jak historické aspekty, tak postoje teologů a kanonistů ke způsobu podávání Eucharistie a také vlivu tohoto způsobu na zbožnost a spiritualitu věřících.

Kniha je velmi detailně strukturovaná a obsahuje také přílohu historických aspektů a kontextů, ze kterých tyto dokumenty vycházejí. Toto všechno umožňuje pochopit mens legislatoris, tj. intence zákonodárce (Pavla VI.), na kterých spočívá klíč k interpretaci zákona.

Když odpověděl na základní argumenty, které měly ospravedlňovat praxi na ruku, uzavírá svou studii úvahou o konkrétní aplikaci vyloženou na mnoha stránkách knihy.

Jako nejdůležitější se jeví opomenuté pravdy, které stojí v přímém rozporu s některými přijatými idejemi.

Mnohé především překvapí, že o této formě podávání Eucharistie nebyla na koncilu vůbec řeč a že vůbec není součástí následující liturgické reformy. Ve skutečnosti tato praxe, která je v rozporu se všemi příslušnými normami, byla zavedena bez jakéhokoliv povolení v některých oblastech severní Evropy a Pavel VI. ihned na to reagoval v roce 1965 sdělením, které nařizuje návrat k praxi do úst, ale tyto zásahy nejvyšší autority neměly vůbec žádný ohlas.

Protože odpor byl velmi houževnatý, začaly úvahy o možnosti poskytnout zvláštní indult místům, která by nebyla ochotná uposlechnout, i když bylo zřejmé, že je to praxe velmi diskutabilní a nebezpečná a může podkopat víru věřících v reálnou přítomnost Páně v Eucharistii. Pavel VI. podle svých vlastních slov se nemohl vyhnout úsilí o eventuální obnovu a radil se sub secreto se světovým episkopátem, jak vyřešit tuto evidentní neposlušnost. Většina biskupů pokládala novou praxi za nebezpečnou.

Výsledkem bylo, že papež nařídil Kongregaci pro posvátné obřady zpracovat dokument o nevhodnosti praxe podávání na ruku, a to z řady důvodů (naukových, liturgických, pastoračních atd.) - Stalo se tak 29. května 1969, kdy kongregace vydala instrukci Memoriale Domini, která obsahuje platnou legislativu, zakazuje podávání na ruku a zachovává v platnosti všeobecný způsob, kterému se mají podřídit věřící a i klérus.

Nicméně (a to je onen kámen úrazu, pozn. překl.), kde tento nedovolený způsob byl zakořeněn, předpokládá instrukce indult jen pro ty sektory, které by nebyly ochotny uposlechnout a respektovat všeobecný zákon. V těch případech, »aby se pomohlo biskupským konferencím dostát svým pastoračním úkolům, za dnešní situace více nezřízené než kdykoliv jindy (při aplikaci většiny dvou třetin), mohou požádat v Římě o udělení indultu a každý biskup podle své úvahy a svědomí může pak povolit přijímání na ruku ve své diecézi.

Pokračování

Nicola Bux - Nuova Bussola Quotidiana
Kallistratos
Myslíš D22 že toto někdo bude číst? LDL by mělo jmenovat LSD. 😎
Otec Eirene
Peter, "Varovanie" je falošné. Teda, to z Írska.
Peter(skala)
tak, tak... inač volá sa Mary Carbery, aby nedošlo k nedorozumeniu
fiat33
Drahý otče, tu by som bola opatrná pri vyjadreniach "falošné". Mnohé sa splnilo a bohužiaľ aj napĺňa. Nechajte na ľuďoch nech sami zvážia či tým posolstvám budú veriť, neposudzujme. Nikdy neviete ako na človeka môžu zapôsobiť. Stále sme vyzývaní k modlitbe pre rozlišovanie k Duchu svätému, Korunka k BM a sv. Ruženec. Naše najsilnejšie zbrane. Komunizmus udrel v plnej sile aj v RKC, nikto to …More
Drahý otče, tu by som bola opatrná pri vyjadreniach "falošné". Mnohé sa splnilo a bohužiaľ aj napĺňa. Nechajte na ľuďoch nech sami zvážia či tým posolstvám budú veriť, neposudzujme. Nikdy neviete ako na človeka môžu zapôsobiť. Stále sme vyzývaní k modlitbe pre rozlišovanie k Duchu svätému, Korunka k BM a sv. Ruženec. Naše najsilnejšie zbrane. Komunizmus udrel v plnej sile aj v RKC, nikto to nemôže poprieť. O komunizme hovorí aj Garabandal, don Gobbi.. Červený drak...Z kostolov nás vyhnali, zobrali nám ruženec pred sv. omšou, nemáme sv. vodu a telo Kristovo je znevažované s podporou biskupov, satanizmus vo vatikáne...hlavne, že sú otvorené kúpaliská tieto nevadia napríklad. Biskupi Vigáno, Schneider, Burke, Sarah hovoria niečo iné než Bergoglio. Ten si razí svoju komunistickú cestu smer šírenie marxizmu a revolúcie, (neporiadku) satanská pachamama, všetky náboženstvá sú chcené Bohom, vyzdvihovanie matky zeme gaie, ekológia, Požehnávanie homo zväzkov, pedofília - to všetko s požehnaním vatikánskych predstaviteľov. Resp. nevidno žiaden odpor a odvolávanie nehodných kňazov (McCarrick) Nastal teda obrovský rozkol a odklon od Kristovho učenia. Je dobré si vypočuť aj interw. s pátrom Martinom Malachim ohľadom 3 Fat. tajomstva. Všetky posolstvá čo sa mi dostali, do seba zapadajú ako puzzle. čas pre ľudí vypršal. Preto sú katolíci neustále nabádaní k čítaniu sv. písma a vzdelávaní sa vo svojej viere aby sme nemohli byť zvedení falošnými prorokmi na nesprávnu cestu a neprijímali bludy. Verte, ale vy to isto viete, že nemáme toľko sily pokiaľ nám nebude daná od Boha aby sme to, čo má prísť vydržali. Boh miluje svoj ľud a robí všetko pre to aby nás ochránil a oznámil nám, čo sa bude diať v budúcnosti tak ako to robil v minulosti skrze prorokov aby sme boli pripravení a utvrdení vo viere aj skrze posolstvá varovania. Prajem Vám požehnaný deň.
Hermenegild
V katolíckom Bavorsku kňaz musí rozdávať Sv. prijímanie len pinzetou na ruku. Slovenka opatrovateľka dostala od biskupa odpoveď, že počas korony sa smie v kostole prijímať len pinzetou do ruky, nijako ináč, neplatia ani pápežské dokumenty, ktoré citovala !!
Kallistratos
Hermenegild: Pokud nějaký kněz skutečně dospěl k takové úchylce, nechť jeho jméno jest kněz pinzetář. 😉 On ten západní - německý styl může mít skutečně někdy velmi strohou až pragmatickou logiku. Kdo zná auta a vyzná se v nich, pak dobře ví, jak se liší Ital, Francouz, Němec v designu a zpracování vozu, v karoserii, motorické části, palubní desce... Němcům chybí nadhled, perspektiva, improvizace,…More
Hermenegild: Pokud nějaký kněz skutečně dospěl k takové úchylce, nechť jeho jméno jest kněz pinzetář. 😉 On ten západní - německý styl může mít skutečně někdy velmi strohou až pragmatickou logiku. Kdo zná auta a vyzná se v nich, pak dobře ví, jak se liší Ital, Francouz, Němec v designu a zpracování vozu, v karoserii, motorické části, palubní desce... Němcům chybí nadhled, perspektiva, improvizace, ale zase jsou důslední, účelní, vytrvalí, jednostranně specializovaní, uctívači norem :) Takže pokud nějaký vytasil pinzetu, ani se nedivím.... K přečtení nabízím toto, byť jsem katolík... pravoslavbrno.cz/chripkova-pande…
Peter(skala)
Herme... tá pinzeta by sa dala ešte považovať ako iný prostriedok na podávanie Eucharistie počas pandemie (počas španielskej chripky podávali lyžicou) ale že dávaju do ruky ? Tak to už je vidieť, že to nedomysleli
Pravda bude skryta
Nemajú pokoru. Našťastie o tom či sú falošné nerozhodujú oni, ale Boh. Vyznávajú, že Kristus prišiel v tele, tak opatrne v predčasných uzáveroch.
Pravda bude skryta
Peter ani toto posolstvo nemôžeš brať podľa tvojich kritérií ako pravé. A vieš prečo?
Peter(skala)
prečo
Pravda bude skryta
Pozri druhú časť prvej vety. : a priviedli ich konať mimo prvého prikázania a rozbiť zvyšok desatora. To hovorí o Pachamame.
Peter(skala)
dajme tomu, že vieš presne o čom Ježiš hovoril a čo s tým?
Pravda bude skryta
V Zjavení sv Jána je napísané :kto sa nebude klaňať modle, bude mečom zabitý. Ten čas prichádza.
Peter(skala)
OK. ale nejak si odbočil resp. nedokončil
Pravda bude skryta
Toto posolstvo upozorňuje na prvé prikázanie.
Peter(skala)
a čo s tým?
Pravda bude skryta
Vieš čítaš tieto posolstvá a to čo chcú naznačiť neberieš. Vždy si vyberáš čo pasuje a zvyšok ignoruješ.
Peter(skala)
šak povedz otvorene čo mám s tým robiť
Pravda bude skryta
Desatoro nám stačí. Ak sa niečo poruší vieme, že je to hriech, obzvlášť 1.prikázanie. A s prijímaním na ruku ako si sa k tomu postavil som bol milo prekvapený. Ale je nás málo. Zlo vyhráva. Dočasne
Kallistratos
Proč si raději neříkáš "Odpověď bude skryta". 😉
Pravda bude skryta
Tebe