Maďarský biskup chce, aby sa kňazi ženili

Drazí bratři a sestry,

dnes bych s vámi rád promluvil o významu celibátu u kněží v katolické církvi a obětavosti kněží řeckokatolických. Celibát je v katolické církvi odrazem zasvěcené života, ve kterém kněz slouží Bohu a jeho lidem bez závazků v manželském stavu. Pro mnohé se může zdát tato volba neobyčejně náročná a nepřirozená, ale věřím, že při bližším pohledu na tento životní styl lze pochopit jeho hluboký význam pro kněze a pro všechny věřící.

První a nejdůležitější důvod, proč katoličtí kněží žijí v celibátu, spočívá ve shodě s Ježíšem Kristem. Ježíš sám byl v celibátu a svým nebeským Pánem ukázal, že tato oběť je přijatelná a hodna nasledování. Kněz, který žije v celibátu, se stává ještě více podobným Kristu, neboť se snaží zapomenout na vlastní egoistické touhy a plně se oddat své Božské službě. Tímto způsobem se kněz stává konkrétním svědectvím pro Boží milost, která ho vede k plnění svého povolání.

Druhý důvod, proč můžeme považovat celibát za významný, spočívá v tom, že kněz se zcela oddává svému stádu. Život v celibátu mu umožňuje být dostupný pro všechny věřící a své poslání plnit bez omezení. Kněz se tak může stát pastýřem, který vede svou stádo na cestě k Bohu a sjednocuje je kolem společného cíle. Jeho oddanost Bohu a modlitbám mu umožňuje vyčerpat všechny své síly ve službě Božímu lidu.

V neposlední řadě musíme vzít v potaz obětavost kněží řeckokatolických. Kněží těchto církví zásadně žijí ve světě, tudíž musí kombinovat své povolání s realitou každodenního života. Tato obětavost je jedinečná, neboť kněz se musí naučit rozpoznávat Boží vůli a vést lidi podle ní v rámci světského postavení. To vyžaduje silnou duchovní vůli, rozhodnutí a podřízenost Božímu vedení. Kněz řeckokatolické církve se tak stává svědectvím toho, že i v běžném životě můžeme plně nasledovat Boží příkazy a přibližovat se k němu prostřednictvím naší oběti.

Milí bratři a sestry, celibát a obětavost kněží jsou šlechetné a hodnotné cesty, které nám mohou sloužit jako příklady ke svatosti. Ať už žijeme v manželství či věříme, že tento životní styl není pro nás určen, můžeme z obětavosti a oddanosti kněží čerpat inspiraci a sílu. Každý z nás má své vlastní povolání a volbu, ale všichni jsme povoláni k darování se Bohu a druhým.

Modleme se tedy za kněze, ať ve své oběti vytrvávají a odpovídají na Boží volání s odvahou a vytrvalostí. Ať nás jejich oddanost posiluje v našem každodenním životě a pomáhá nám žít křesťanské hodnoty s radostí a láskou ke všem lidem.

Věřím, že pokud se budeme inspirovat jejich oddaností a obětavostí, stáváme se věrnými nasledovníky Ježíše Krista a světlem světa.

V Ježíšově jménu, Amen.

Čím si mám robit tú srandu? Ved to bolo presne tak to je ako som písala. Filofej tu rysoval nejakú podivnú selanku o vynikajúcej, pestrej krajine východu odkial prichádzajú výnimočne pastoračne zruční bohatieri a o jakýchsi nudných a zaostalých oblastiach západu, kde splašene pobehuje takmer retardovaný, navyše celé roky dobre nevyspovedaný ľud. Až teraz trochu srandujem, ale nejak tak podobne tomu bolo. Sa nediv, že som pocítila potrebu trochu túto idylku rozkopnut.

neni pravda aobubo. v živote som neriešila to jak technicky fungujú grékokatolícki knazi , v podstate ma to absolutne nezaujima a možno prave ten nezaujem irituje. len som sa postavila len na obranu svojich knazov. predsa ked ja uznam že tito knazi su lepší spovedníci, tak automaticky aj ked nevypovedané odznie, že naši knazi sú horší spovednící. a tento pokus, možno nevedomý, o ich elegantné hejtovanie som proste nepripustila . tak hned je chyba že som riešila, pretože som proste niekomu nevyhovela. ale zlý bol samotný ten pokus, ja som len bránila.

No, P. Maria ve zjevení v Amsterdamu na konci světové války Idě Peergemanové řekla, že celibát má být zachován, ať sv. Otec na něm trvá, že je stále velkou silou církve, ale někteří chtějí něco jiného. Takže ještě rozluštit pravdivost zjevení a třeba je důležitější 5 Mariánské dogma. Dnes se třeba slaví Nanebevzetí, což je též Mariánské dogma a my ve farnosti máme dnes svátek, kostel je zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté. I biskupa asi někdy tahá jeho tělesnost a vlastní chtění víc než je zdrávo.

myslím to tak že spoločná skúsenost sa dá nájsť v mnohých iných oblastiach. nemusíš riešiť len manželstvo, môžeš trebars riešit i vzťah k rodičovi. a trebárs on má podobný problém a prežil podobné jak ty. aj zdravotný problém rovnaký vás može spájat, ktorý ti zabranuje plnit povinnosti niektoré a on to tiež može prežívat podobne. skrátka je plno vecí kde sa vaše osobné skúsenosti môžu pretnut.

To súhlasím,Maria Dubovska.
Ale ten pocit,keď hovorí chlap s chlapom v spovedelnici a majú spoločnú skúsenosť s výchovou detí,alebo s rôznymi krízami v manželskom vzťahu ,je o poznanie iný.Hovorim z toho,čo som za tie roky zažil a preto mám ku ženatým kňazom pozitívny vzťah.
V misiách sú určite viac vhodní celibatnici ale v bežnej pastorácii sú ženatí kňazi prínosom.
Ďalšou výhodou je ,že ich manželky majú tiež dôležité postavenie vo farnosti,kantorujú,spolupracujú so ženami a matkami a kňazovi nehrozí ,že sa naň zavesí kŕdeľ zranených žien,ako sa to občas stáva v RKC farnostiach,pretože majú rešpekt pred "matuškou" a držia si potom ten správny odstup.