Clicks418

OKRUŽNÍ LIST PŘÁTELŮM KŘÍŽE

Okružní list přátelům Kříže 4
sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu, 13.9. 2016
"Hle, jak téměř celý svět mě opouští na královské cestě kříže...", předkládá Ježíšův povzdech sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu (+1716) ve svém "Okružním listu přátelům Kříže", v němž nabádá své čtenáře k následování Krista právě po jeho cestě Kříže.

IV. Výzva Ježíše Krista
Pomyslete si, drazí bratři, že náš dobrý Ježíš na náš teď pohlíží a ke každému zvlášť praví: „Hle, jak téměř celý svět mě opouští na královské cestě kříže. Slepí modloslužebníci se posmívají mému kříži jako bláznovství, zatvrzelí Židé se nad ním pohoršují[1] jako nad kamenem úrazu. Kacíři jej rozbíjejí a lámou, jako by byl vydán v opovržení. Co však jen se slzou v oku a se srdcem bolestným mohu říci, je, že mé dítky, které jsem na svém srdci vychoval a ve své škole vyučil, že moje údy, které jsem oživil svým Duchem, mě tak dalece opustili a zavrhli, že jsou nepřáteli mého kříže[2]. Chcete mě opustit i vy[3] ještě zbylí, prchajíce před mým křížem, jako synové světa, kteří v tomto ohledu jsou pravými antikristy, antichristi multi[4]? Chcete se připodobnit k tomuto nynějšímu světu[5] a opovrhnout chudobou mého kříže a honit se za bohatstvím? Chcete se i vy vyhýbat útrapám mého kříže a vyhledávat zábavy, nenávidět potupy mého kříže a usilovat o pocty? Mám mnoho přátel zdánlivých, kteří sice hlasitě dosvědčují, že mě milují, ale ve skutečnosti mě nenávidí; mnoho přátel, kteří chtějí sedět za mým stolem, ale málo, kteří za mnou nesou můj kříž.[6]"

více zde:revue.theofil.cz

Okružní list přátelům Kříže 3
sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu. 27.7. 2016
"Jsou dvě strany, jež se den co den na vás obracejí: strana Ježíše Krista a strana světa," vybízí k volbě jedné z nich sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu (+1716).

III. Dvě strany
Hle, moji drazí bratří, to jsou dvě strany, jež se den co den na vás obracejí: strana Ježíše Krista a strana světa.
Strana našeho milého Spasitele stojí vpravo[1] a vystupuje po úzké a těsné cestě[2] vzhůru k nebi. Její dobrý Mistr kráčí v čele bos s hlavou trním korunovanou, s tělem zkrvaveným a s těžkým křížem. Jenom hlouček věrných je Jeho družinou; jsou to však ti nejudatnější. Neboť v reji světa jen málokteří slyší Jeho mírný hlas. Jiní nemají odvahy, aby Ho následovali v Jeho chudobě, v Jeho bolestech, potupách a ostatních křížích; neboť toto vše by museli v Jeho službě snášet po všechny dny života bez výjimky.
Po levé straně se ubírá strana světa a ďábla,[3] jež je četnější[4], nádhernější, skvělejší, aspoň na pohled. Celý milý svět běží s ní. Ačkoli cesty jsou široké a prostranné, tísní se na nich davy a valí se dopředu proudy. Cesty jsou posety květinami, pokryty zlatem a stříbrem, a všude vábí místnosti pro zábavu, tanec a hru.
Na pravé straně, v malém hloučku, jenž následuje Ježíše, se mluví jen o slzách, o pokání, o modlitbě a o pohrdání světem a je slyšet slova, často vzlykáním přerušovaná: „Trpme, plačme, postěme se a modleme se! Buďme skryti, pokorni, chudi a umrtveni. Kdo nemá ducha Kristova - a to je duch Kříže - není vůbec Kristův.[5] Kdo se přidruží ke Kristu, musí své tělo s jeho chtíči křižovat.[6] Buďto se podobat obrazu Kristovu,[7] neb být zavržen! Zmužile!" povzbuzují se vespolek, „zmužile! Jestliže Bůh pro nás, s námi a před námi, kdo může pak být proti nám?[8] Bůh, jenž v nás je, je mocnější než kníže tohoto světa.[9] Služebník není nad pána.[10] Okamžik lehké strasti přináší nám radosti věčné slávy.[11] Méně je vyvolených, než se za to má[12]: jen zmužilí a kdo si činí násilí, uchvátí království nebeské.[13] Nikdo není korunován, kdo nebojoval,[14] jak předpisuje evangelium, a nikoli snad móda. Bojujeme tedy udatně a běžme rychle, abychom dostihli cíle a získali korunu![15]"

To je část osvícených výroků, jimiž se přátelé Kříže navzájem povzbuzují. Synové světa se naproti tomu vespolek pobádají k bezstarostné vytrvalosti ve své zlobě a volají na sebe denně: „Život! Mír! Radost! Jezme, pijme, zpívejme, tancujme a hrejme![16] Bůh je dobrotivý; Bůh nás nestvořil, aby nás zatratil; Bůh nezapovídá obveselit se; my nebudeme proto zatraceni, nedělejme si zbytečné, přemrštěné strachy a úzkosti. Neumřete

Okružní list přátelům Kříže 2
sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu, 22.3. 2016
"Vstoupili jste na pravou cestu života, úzkou a trnitou cestu na Kalvárii?" ptá se v další části svého listu velký světec Ludvík Maria Grignion z Montfortu (+1716).

II. Jste opravdu přáteli Kříže?
Zdalipak jste, drazí přátelé Kříže, ve svých skutcích
tím, co toto velké jméno značí, nebo zdalipak máte alespoň pravou touhu a upřímnou vůli se tím stát pomocí Boží milosti ve stínu Kříže na Kalvárii a ve společenství s bolestnou Matkou? Zdalipak také užíváte prostředky, které jsou k tomu potřebné? Vstoupili jste na pravou cestu života, úzkou a trnitou cestu na Kalvárii? Či jste snad, aniž to pozorujete, na široké cestě světa, která vede k záhubě[1]? Zdalipak také víte, že jsou cesty, jež se zdají člověku přímými a jistými, ale přesto vedou k smrti[2]? Zdalipak také rozeznáváte hlas Boží a božské milosti od lákání světa a přirozenosti? Zdalipak slyšíte hlas Boha, našeho dobrého Otce, jenž po svém trojím „Běda!" nade všemi, kdo slouží žádostivosti světa - „Vae, vae, vae, habitantibus in terra"[3] - k vám láskyplně a s otevřenou náručí volá: „Separamini, popule meus" - „Odluč se od nich, můj vyvolený lide"[4], drazí přátelé Kříže mého Syna, odlučte se od synů světa, kteří jsou ode mne Nejvyššího prokleti, od mého Syna vyloučeni a od Ducha Svatého odsouzeni? Varujte se vstoupit do jejich nakažené školy; nežijte podle jejich rad, ba ani neprodlévejte na jejich cestách. Prchněte z velikého hanebného Babylona[5], poslouchejte jen hlasu mého milovaného Syna[6] a choďte jen v jeho šlépějích; neboť Jeho jsem vám dal, aby byl vaší cestou, vaší pravdou a vaším životem[7] a vzorem: „Toho poslouchejte!"[8]

Zdali ho posloucháte, tohoto lásky nejhodnějšího Ježíše, jenž křížem obtěžkán na vás volá: „Pojďte za mnou!"[9], „Kdo mne následuje, nechodí v temnotě"[10] - „Důvěřujte, já jsem přemohl svět"
[11]?
(pokračování)

Okružní list přátelům Kříže 2
sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu, 22.3. 2016
"Vstoupili jste na pravou cestu života, úzkou a trnitou cestu na Kalvárii?" ptá se v další části svého listu velký světec Ludvík Maria Grignion z Montfortu (+1716).

II. Jste opravdu přáteli Kříže?
Zdalipak jste, drazí přátelé Kříže, ve svých skutcích tím, co toto velké jméno značí, nebo zdalipak máte alespoň pravou touhu a upřímnou vůli se tím stát pomocí Boží milosti ve stínu Kříže na Kalvárii a ve společenství s bolestnou Matkou? Zdalipak také užíváte prostředky, které jsou k tomu potřebné? Vstoupili jste na pravou cestu života, úzkou a trnitou cestu na Kalvárii? Či jste snad, aniž to pozorujete, na široké cestě světa, která vede k záhubě[1]? Zdalipak také víte, že jsou cesty, jež se zdají člověku přímými a jistými, ale přesto vedou k smrti[2]? Zdalipak také rozeznáváte hlas Boží a božské milosti od lákání světa a přirozenosti? Zdalipak slyšíte hlas Boha, našeho dobrého Otce, jenž po svém trojím „Běda!" nade všemi, kdo slouží žádostivosti světa - „Vae, vae, vae, habitantibus in terra"[3] - k vám láskyplně a s otevřenou náručí volá: „Separamini, popule meus" - „Odluč se od nich, můj vyvolený lide"[4], drazí přátelé Kříže mého Syna, odlučte se od synů světa, kteří jsou ode mne Nejvyššího prokleti, od mého Syna vyloučeni a od Ducha Svatého odsouzeni? Varujte se vstoupit do jejich nakažené školy; nežijte podle jejich rad, ba ani neprodlévejte na jejich cestách. Prchněte z velikého hanebného Babylona[5], poslouchejte jen hlasu mého milovaného Syna[6] a choďte jen v jeho šlépějích; neboť Jeho jsem vám dal, aby byl vaší cestou, vaší pravdou a vaším životem[7] a vzorem: „Toho poslouchejte!"[8]
Zdali ho posloucháte, tohoto lásky nejhodnějšího Ježíše, jenž křížem obtěžkán na vás volá: „Pojďte za mnou!"[9], „Kdo mne následuje, nechodí v temnotě"[10] - „Důvěřujte, já jsem přemohl svět"[11]?
(pokračování)