Stylita
1239

Boží slovo na den 6.10. A.D. 2019

Apoštolové prosili Pána: „Dej nám více víry!“ Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: `Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!', poslechla by vás. Když někdo z vás má služebníka a ten orá nebo pase, řekne mu snad, až se vrátí z pole: `Hned pojď a sedni si ke stolu'? Spíše mu přece řekne: `Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty.' Děkuje snad potom tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: `Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.'“
Lk 17,5-10
obr. hořčičné zrnko
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/27_00.htm
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Habakuka.
Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine,
ty však neslyšíš; křičím k tobě: „Násilí!“ – ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Můžeš se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozmáhá se svár. Tu mi Hospodin odpověděl a řekl: „Napiš …Více
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/27_00.htm

1. čtení:
Čtení z knihy proroka Habakuka.
Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine,
ty však neslyšíš; křičím k tobě: „Násilí!“ – ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Můžeš se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozmáhá se svár. Tu mi Hospodin odpověděl a řekl: „Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky, aby ho mohl každý snadno přečíst. Na určený čas totiž ještě (čeká) vidění, spěje však k naplnění a nezklame. I když ještě prodlévá, počkej na ně, neboť jistě se splní, nedá se zdržet. Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši, spravedlivý však bude žít pro svou věrnost.“
Hab 1,2-3;2,2-4

Žalm:
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!

Pojďme, jásejme Hospodinu,
oslavujme Skálu své spásy,
předstupme před něho s chvalozpěvy
a písněmi mu zajásejme!

Pojďme, padněme, klaňme se,
poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem!
Neboť on je náš Bůh
a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.

Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu:
„Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě,
jako tehdy v Masse na poušti,
kde mě dráždili vaši otcové,
zkoušeli mě, ač viděli mé činy.
Zl 95(94)

2. čtení:
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.
Milovaný! Vybízím tě: zase oživ plamen Božího daru, který ti byl dán vzkládáním mých rukou. Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale (ducha) síly, lásky a rozvážnosti! Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána ani (se nestyď) za mě, že nosím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia. Jako vzoru zdravé nauky se drž toho, cos ode mě slyšel, a (měj přitom) víru a lásku v Kristu Ježíši. Ten drahocenný, (tobě) svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v nás bydlí.
2Tim 1,6-8.13-14

Evangelium:
Lk 17,5-10

Církevní kalendář:
sv. Bruno (+1101)
Pocházel z Kolína nad Rýnem. Vystudoval v Remeši, kde byl potom kanovníkem, kancléřem a profesorem. V roce 1084 odešel do údolí La Chartreuse a zde poblíž Grenoblu založil jeden z nejpřísnějších řádů. Po šesti letech ho papež Urban II. povolal za svého poradce. S papežem pak před císařským vojskem odešel na jih, kde později s papežovým souhlasem založil nejméně dva další kartuziánské kláštery. Zemřel v Kalábrii.
více: catholica.cz