Boží slovo na den 8.5. A.D. 2022

Ježíš řekl: „Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme.“
Jan 10,27-30
Stylita
Dnes je svátek Panny Marie, Prostřednice všech milostí
Panna Maria, Prostřednice všech milostí | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život

Panna Maria, Prostřednice všech milostí - jeden z titulů Panny Marie, který vyjadřuje, že veškerá milost Boží k nám přichází prostřednictvím Panny Marie. Tento zdánlivě provokativní titul vyplývá ze skutečnosti, že panenská dívka Marie z Nazareta se …More
Dnes je svátek Panny Marie, Prostřednice všech milostí
Panna Maria, Prostřednice všech milostí | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život

Panna Maria, Prostřednice všech milostí - jeden z titulů Panny Marie, který vyjadřuje, že veškerá milost Boží k nám přichází prostřednictvím Panny Marie. Tento zdánlivě provokativní titul vyplývá ze skutečnosti, že panenská dívka Marie z Nazareta se nadpřirozeným způsobem, tj. působením Ducha Svatého při události Zvěstování, stala Matkou Božího Syna, který coby vtělený Bůh je plností a - spolu s Otcem a Duchem Svatým - i zdrojem všech milostí (srov. J 1,16: „Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí."). Vzhledem k tomu, že vtělený Syn Boží je plností milostí nebo dokonce Milostí samotnou, který coby Zdroj všech milostí přišel do našeho světa prostřednictvím své lidské Matky Marie, se Maria stala prostřednicí všech milostí, jež mají zdroj v Synu a v celé Boží Trojici. Toto Mariino prostřednictví nemá pasivní charakter, tj. nestalo se skrze Marii „jen tak mimochodem", ale vyžadovalo její svobodný souhlas a její součinnost, kterou totálně přitakala spolupráci s Boží milostí a s Božím působením. Přípravou na tuto totální spolupráci Panny Marie s Boží milostí bylo její omilostnění v okamžiku jejího početí, tj. uchránění Bohem od dědičné viny, s jakou se jinak do tohoto světa rodí každý člověk (srov. Neposkvrněné početí), a důsledkem byla Mariina totální proměna k obrazu Krista, kdy pro tak těsné spojení se svým Synem a Bohem a v důsledku své účasti na jeho veškerém odvěčném působení byla při dovršení běhu svého pozemského života „vzata s tělem i duší do nebeské slávy" (Pius XII.: Munificentissimus Deus, 44), tj. nanebevzata.
Mariino prostřednictví všech milostí tedy vyplývá z milosti jejího Božího mateřství, totiž že se stala matkou vtělené Milosti, a v Písmu je potvrzeno zejména oslovením, jakým ji pozdravuje archanděl Gabriel při události Zvěstování: „Milostiplná" (řec. κεχαριτωμενη [kecharitómené]; srov. Lk 1,28). Maria touto Milostí, již přijala do svého lůna jako panenská matka, byla naprosto proměněna a jí připodobněna a „kopírovala" ji po celý život od svého početí až do konce svého pozemského putování, celou svou bytostí a veškerým svým konáním. V opačném případě totiž, tj. kdyby v ní něco odporovalo této v ní se vtělující Milosti, Božímu Synu, by jej nemohla nosit ve svém lůně a být jeho Matkou. Být Matkou Boha totiž znamená být s Bohem beze zbytku, totálně zajedno (tj. být „na stejném místě", jako je Bůh, který je Svatý, kdy tímto „místem" je tělo Mariino, z níž si Bůh „bere" tělo pro tělo Ježíšovo, pro tělo vtělujícího se Boha). Proto v důsledku tohoto Božího mateřství, k jakému ji omilostnil a od věčnosti vyvolil Bůh, je Maria i Prostřednicí všech Božích milostí a kvůli tomuto mateřství má od okamžiku početí Boha ve svém lůně podíl na veškerém působení svého a zároveň Božího Syna (neboť Maria není matkou pouze lidské přirozenosti, ale Osoby, která v ní a skrze ni jako božská přijala lidskou přirozenost, po vtělení neoddělitelnou od této božské Osoby a s ní osobně /tj. hypostaticky/ sjednocenou; na druhou stranu však Boží mateřství Marie neznamená, že Maria je zdrojem Synova Božství a tudíž ani jakékoliv Boží milosti!).
O skutečnosti Mariina prostřednictví, vyplývajícího z Mariina mateřství, psali již mnozí otcové, kteří se o ní vyslovovali mj. jako o prameni vody věčného života (viz např. zde nebo zde). Mezi nejvýraznější opěvovatele prostřednictví Panny Marie v katolické církvi náleží bezesporu velký mariánský ctitel sv. Bernard z Clairvaux (+1152), který mj. píše: „A proto celým srdcem, z hloubi nitra, všemi silami ctěme Marii; vždyť to je vůle Toho, který chtěl, abychom měli všechno prostřednictvím Marie" (De aquaeductu). A např. sv. Petr Kanisius (+1597) o prostřednictví Bohorodičky píše: „Svatí otcové nazývají Marii Prostřednicí, tedy i my můžeme nazývat Marii Prostřednicí, ale v jiném smyslu než u Krista" (Maria, nedostižná Panna a svatá Bohorodička, 55, 8 ). Mariině prostřednictví se také výslovně věnuje dokument II. vatikánského koncilu Lumen gentium (čl. 60-62).

Církev si tuto skutečnost liturgicky připomíná 8. května.
zdroj: Panna Maria, Prostřednice všech milostí | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život
Stylita
Z denní liturgie
Liturgie.cz

1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Pavel a Barnabáš šli z Perge a dostali se do Antiochie v Pisídii. Tam šli v sobotu do synagogy a posadili se. Přišlo za nimi hodně židů a pohanů, kteří ctili Boha. Pavel a Barnabáš s nimi rozmlouvali a povzbuzovali je, aby zůstali věrni Boží milosti. Následující sobotu se sešlo takřka celé město, aby si poslechlo Boží slovo. Když …More
Z denní liturgie
Liturgie.cz

1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Pavel a Barnabáš šli z Perge a dostali se do Antiochie v Pisídii. Tam šli v sobotu do synagogy a posadili se. Přišlo za nimi hodně židů a pohanů, kteří ctili Boha. Pavel a Barnabáš s nimi rozmlouvali a povzbuzovali je, aby zůstali věrni Boží milosti. Následující sobotu se sešlo takřka celé město, aby si poslechlo Boží slovo. Když však židé viděli takové množství, naplnilo je to žárlivostí, odporovali Pavlovi, když mluvil, a vedli rouhavé řeči. Tu Pavel i Barnabáš jim řekli otevřeně: „Vám nejprve se mělo hlásat Boží slovo. Ale proto, že ho od sebe odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete ke ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům. Neboť tak nám to nařídil Pán: `Určil jsem tě za světlo pohanům, abys byl spásou až na konec země.'„ Když to uslyšeli pohané, radovali se a velebili slovo Páně. A přijali víru všichni, kdo byli určeni k věčnému životu. Tak se slovo Páně šířilo po celé té krajině. Židé však poštvali zbožné ženy z vyšších vrstev a přední muže města, vyvolali proti Pavlovi a Barnabášovi pronásledování a vyhnali je ze svého území. Oni si (na svědectví proti nim) setřásli prach z nohou a odešli do Ikónia. Učedníci však byli plní radosti a Ducha Svatého.
Sk 13,14.43-52

Žalm:
Jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.
Nebo: Aleluja.

Plesejte Hospodinu, všechny země,
služte Hospodinu s radostí,
vstupte před něho s jásotem!

Uznejte, že Hospodin je Bůh:
on nás učinil, a my mu náležíme,
jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Neboť Hospodin je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné,
po všechna pokolení trvá jeho věrnost.
Zl 100(99)

2. čtení:
Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.
Já, Jan, viděl jsem veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou. A jeden ze starců mi řekl: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim (sníží) a bude s nimi bydlet. Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“
Zj 7,9.14b-17

Evangelium:
Jan 10,27-30