MŮJ ŽIVOT V BLÍZKOSTI OTCE PIA Intimní duchovní deník Cleonice Morcaldiové

Návrat ke zdroji (třetí část)
O několik dní později jsem se pozdě v noci, ne ve snu, ale opravdu nějakým způsobem, který nikdy nebudu schopen vysvětlit, protože jsem ničemu nerozuměl, ocitl v zasněžené zahradě. Srdce mi rychle tlouklo, naplněné Boží láskou. Místo chladu jsem cítil velké teplo. Zjevil se mi Otec a mluvil ke mně o Ježíši, omámil mě a láska v mém srdci rostla, rostla.
Mimo jiné mi řekl: "Má malá královno, milujme Ježíše bez výhrad, se srdcem odpoutaným od všeho a všech, on je ten jediný, kterého potřebujeme!" A já jsem se na něj podívala.
Políbila mě na čelo a řekla: "A teď pojďme!"
Ocitl jsem se doma. Objal jsem kříž a dlouho jsem plakal. Toto ubohé srdíčko bylo plné lásky a vděčnosti; a jakoby omráčeno těmito jevy, těmito božskými zázraky, ventilovalo své pocity Ježíši: "Můj Ježíši, Otec má pravdu, když říká, že jsi blázen lásky! Ale víte, kdo jsem? Komu dáváte tyto nebeské věci? Těm, kteří žijí v bahně, těm, kteří se neumějí ani nechtějí trochu povznést! Tentokrát jste se spletli a oklamali! Jsem nezralé ovoce, které nikdy nedozraje. Použij ke mně takové milosrdenství. Pomoz mi, abych tě miloval, jinak zemřu zármutkem."
Ráno jsem se při zpovědi obrátil na Otce: "Otče můj, řekni mi pravdu, je to Ježíš, kdo mi dává tak velké milosti?" "Ano," odpověděl jsem.
A on: "Kdo tedy? Otec Pio?"
Dodal jsem: "Ale ty víš, že si tyhle věci nezasloužím, on to dělá, protože si to zasloužíš ty."
Odpověděl: "Dělá to, protože je dobrý, protože nás miluje, ne proto, že si to zasloužíme. Odpovídejme jeho lásce a milujme ho bez výhrad!"
S povzdechem jsem ho požádal o trochu jeho ohně, abych miloval Ježíše pravou a čistou láskou.
Usmál se, podíval se na mě a řekl: "Eh! zůstalo by ti to na žaludku, měl bys z toho zažívací potíže!"
"A proč, otče?"
"Ale ano: malým se dává mléko, mladým tvrdý chléb, starým bič!"
"Řekni mi tedy, co mám Ježíši dát za tolik milostí."
"Láska, vždycky láska. Rozprostřete svou duši v pocitech vděčnosti a pokořte se před Bohem. Studujte, abyste byli lepší a lepší: dnes lepší než včera, zítra lepší než dnes."
Ale jestliže jsem na jedné straně obdivoval Boží dobrotu, na druhé straně jsem žasl nad velkou svatostí Otce, nad velkou mocí, kterou mu Bůh dal.
Ne jemu, ale sám sobě jsem řekl: Ale kdo je ten Otec, kterému nebe všechno dopřává? Je důvěrným přítelem Boha, stejně jako Mojžíš. Objeví se prostý mnich a je tak velký, tak svatý, tak výjimečný. Není celý Ježíš, ale celý Ježíš! Má v sobě maximum ctností svatých: uvnitř je mimořádný, navenek obyčejný.
Převedl božský život do prostého života. Samotář ve svých zaměstnáních. Zaneprázdněn ve své samotě. Do jeho malé cely vstoupil celý svět, celé nebe i celé peklo. Věřím, že měl všechny dary slavného těla. Vystoupil do nebe, vstoupil do očistce, sestoupil do pekla, zjevil se duším tohoto světa.
Jeho srdce bylo srdcem božského Spasitele, který ho použil k tomu, aby lidé pocítili lásku, která ho přivedla až k šílenství kříže.
Nepřítel neopomněl zkalit mé duchovní radosti. Pošeptal mi: Nevěř, že tě Otec bude vždycky milovat; v nejkrásnější chvíli tě opustí.
Řekl jsem to Otci, který mi odpověděl: "A co? Je láska náplastí? A vy posloucháte Otce lží? Pohrdejte jím!"
Při těchto duchovních výletech se Otec neprojevoval jako trpící. Vždy vypadal jako majestátní král, plný lásky, něhy a jemnosti.

Translated with DeepL Translate: The world's most accurate translator (free version)