nobody aky si nevzdelany, ako to že nevieš , že Rusko malo byť už dávno zasvätené Nepoškvrnenému Srdcu P. Márie jedným z pápežov, od ktorých to požadovala Matka Božia??? A je tomu už 100 rokov a nič s tým neurobili!!! tak preto tí Rusi na ktorých, sa hneváš vypúšťajú do sveta blud za bludom...dám ti radu: namier svoj hnev a rozčúlenie správnym smerom a to na tých, ktorí boli a sú zodpovední za zasvätenie Ruska Nepoškvrnenému Srdcu Matky Božej a ktoré stále nebolo pápežmi prevedené ako malo byť!!! A nečítaj informácie zo slobodomurárskych materiálov, lebo títo to dávno prekrútili!!!!

15.7.2017 Benedikt XVI. vzpomíná na kardinála Meisnera. Vatikán/Německo. „Rád plním přání kardinála Woelkiho, který mne požádal o vzpomínku na svého předchůdce“, napsal před několika dny (11.7.) Benedikt XVI. v listě, který dnes zazněl v kolínské katedrále při pohřbu kardinála Joachima Meisnera. „Když jsem dozvěděl o kardinálově smrti, nemohl jsem tomu zpočátku uvěřit. Ještě den před jeho úmrtím jsme totiž spolu telefonicky hovořili a z jeho hlasu zněla vděčnost, že odjel na dovolenou poté, co se ještě předchozí neděle (25.6.) ve Vilniusu účastnil blahořečení biskupa Teofilia Matulionise“, uvozuje emeritní papež své poselství, publikované kolínským arcibiskupstvím. „Celoživotně se vyznačoval láskou k církvím sousedních východních zemí, které trpěly komunistickým pronásledováním, stejně jako vděčností za vytrvalost v utrpení každého času. A tak jistě není náhodou, že jeho poslední cesta byla věnována právě jednomu z vyznavačů víry těchto zemí.

V posledních rozhovorech, které jsme s kardinálem Meisnerem vedli před jeho skonem, mne obzvláště ohromovala jeho uvolněná veselost, vnitřní radost a naděje, ke kterým dospěl. Víme, jak pro něj – jako zaníceného pastýře a pastoralistu – bylo těžké odejít z úřadu, a to právě v době, kdy církev nutně potřebovala přesvědčivé pastýře, kteří by odporovali diktatuře nastolené duchem doby a kteří by zcela rozhodně žili a mysleli z víry. O to více mne tedy přivádělo k pohnutí, že se v tomto posledním období svého života naučil odpoutanosti a stále více žil z nejhlubšího vědomí, že Pán neopustí svou církev, ačkoli její bárka je někdy tak plná, že jí hrozí překocení. (L: což je právě nyní. V závěru, papežem Lvem XIII. předpovězených 100 letech, dosud NEJVĚTŠÍHO ničení Katolické církve satanem)

Byly tu dvě věci, které jej v poslední době stále více rozradostňovaly a utvrzovaly v této jistotě. Za prvé mne opakovaně zpravoval o tom, jak jej naplňuje hlubokou radostí, když při udílení svátosti smíření zakouší, jak mladí lidé – především pak mladí muži – prožívají milost odpuštění, onen dar, kterým skutečně nacházejí život, který jim dokáže dát pouze Bůh. To druhé, co se jej stále nově dotýkalo a působilo mu radostnou náladu, byl tichý nárůst eucharistické adorace. Při Světovém dni mládeže v Kolíně to pro něj byl ústřední bod – aby jeho součástí byla adorace, ticho, ve kterém k srdci mluví jenom Pán. Mnozí pastorační a liturgičtí znalci byli toho názoru, že takového ticha při pohledu na Pána v tak obrovském množství lidí není možné dosáhnout. Jiní zase mínili, že eucharistická adorace je jako taková překonaná, protože podle Pánova přání jej máme přijímat v eucharistickém chlebě, a nedívat se na něj. Avšak skutečnost, že tento chléb nelze požívat jako kteroukoli potravinu a že „přijímání“ Pána v eucharistické svátosti vyžaduje účast všech dimenzí našeho bytí – že tedy přijímání musí být klaněním, se mezitím opětovně projevila, a to velmi zřetelně. Chvíle eucharistické adorace při kolínském Světovém setkání mládeže se tak stala událostí, která se nezapomenutelně vryla nejenom do mysli kardinála Meisnera. Tento okamžik se mu od té doby stále niterně zpřítomňoval a přinášel mu velké světlo.

Když se kardinál Meisner svého posledního rána neukázal na mši, našli jej mrtvého v jeho pokoji. Breviář mu vypadl z rukou – zemřel totiž v modlitbě, v pohledu na Pána a v rozhovoru s Pánem. Způsob smrti, který mu byl darován, ještě jednou poukazuje na to, jak žil – v pohledu na Pána a v rozhovoru s Ním. Proto můžeme s jistotou jeho duši svěřit do Boží dobroty. Pane, děkujeme ti za svědectví tvého služebníka Joachima. Kéž se přimlouvá za církev v Kolíně a po celé zemi! Requiescat in pace!“, loučí se emeritní papež Benedikt XVI. se zesnulým kardinálem Meisnerem.
(jag) www.radiovaticana.cz/clanek.php4

Vidíš N0B0DY.sk? A v tom je rozdiel. Ty máš vieru, aby si mal pocit šťastia a ja mám vieru, aby som dosiahol život večný.
Inak to je správne, že na viere nechceš nič meniť. Len si zisti, či ti na nej už niečo nezmenili predtým. Lebo katolícka viera sa naozaj meniť nemôže. Musí byť tá istá od Ježiša Krista. V súlade 2000 rokov.

A o tom bol môj príspevok. Či nám nezmenili vieru bez toho, aby sme si to všimli. Aby sme mali stále pocit, že je všetko OK, že sme Katolíci. Aby sme boli ticho. Lenže potom je podozrivé, že mnoho z toho, čo sa dnes hlása, by v minulosti bolo veľmi rýchlo odsúdené a mnoho z toho, čo sa dnes trpí, by bolo nekompromisne odstránené.

Koniec. Požehnaný deň Pána!

Myslím, že si vôbec nepochopil to, čo som povedal.
Boh je spokojný s Cirkvou? A to ti kto povedal? Kto ti dal právo posudzovať, či Boh spokojný je alebo nie je? A s čím?
Ťažko sa baviť s niekým, kto nerozlišuje pojmy. Takže Pán Boh je nadšený emisármi z diecézy mesta Feldkirch v Rakúsku, ktorí sa zúčastnili Gay pochodu.

Chlapče. Choď spinkať. Radšej sa modli, ako máš vypisovať tieto nerozumnosti.

warez
a tak isto je tam, ze gregorianský chorál je spev císlo 1 a starobylé ríty sa majú mat v úcte a zachovávat. Zakazaním starobylých rítov, to bola ta ucta a zachovávanie podla papeza Montiniho.
Inak doverný priatel papeza Montiniho - Pavol VI francúzky novinár Jean Guitton v priamom rozhlasovom vysielaní v r. 1995 povedal, ze papez si protestantizáciu omse vyslovenie prial, chcel, aby katolícka omsa bola na sposob protestantskej vecere Panovej, aby bola na sposob omse kalvínskej.
Tu to je od 27:32:
www.youtube.com/watch

Viera pred očami umiera. Veriaci nežijú podľa viery (iba minimum verných) Na sv. omšu chodí biedne percento veriacich. na Slovensku cca 16% A dokumenty asi nepoznáš dobre. Inak ten koncil, ktorý obhajuješ ti prikazuje aby omša bola po latinsky. Prekvapko. O žiadnych stoloch pred oltármi sa tam nehovorí. Druhé prekvapko. A bude ich viac. Študuj!

Ale je dosť možné, že nepoznáš dobre Katolícku vieru, preto ti skryté herézy v textoch neudrú do očí.

Tak si prečítaj niečo z heréz toho pastoračného kocilu, možno ti dôjde. N0B0DY.SK

Nič nenariadil a pritom sa s jeho pomocou všetko čo sa dalo zničiť, zničilo.