s božským Dítětem v jesličkách je vlastně oslavou lásky Boha Otce, neboť: "V tom se ukázala Boží láska k nám, že Syna svého jednorozeného poslal Bůh na svět, abychom živi byli skrze něho." (I. Jan 4,9.) Je to skupina svátků od Štědrého dne do první neděle po Zjevení Páně. Ústředí tvoří dva největší z nich: Narození Páně (25. prosince) a Zjevení Páně (6.ledna).
Narození Páně - Hod Boží vánoční je svátek prochvívající každé srdce nejčistší radostí nad tím, že s výšin nebeských sestoupil Boží syn a vtělil se, aby nás vykoupil. Svou radost projevuje dnes církev třemi mšemi svatými na památku trojího narození Kristova: první půlnoční - zvané "a n d ě l s k á"- raduje se z časného narození Spasitelova z panenské Matky v Betlémě; v druhé - j i t ř n í či "p a s t ý ř s k é" - těší se z jeho duchovního narození ve svatém přijímání; ve třetí - " v e l k é"- plesá nad odvěkým narozením Syna a Otce, Boha z Boha, Světla ze Světla." (Boží Cesta, Písně a modlitby katolického křesťana, Olomouc, 1946.)
"V tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji k sv. přijímání a slavili tedy duchovní hody." (Malá ENCYKLOPEDIE VÁNOC, Valburga Vavřincová, 2001) "Pohodím vánočním jest oktáva (přípravných 8 dnů -pozn.) svátku Zjevení Páně. Neděle v této oktávě je vhodně zasvěcena s v a t é R o d i n ě. Svátek tento vyzvedá zářný ideál křesťanské rodiny. ( Boží cesta. )
