Zeman měl zdravotní komplikace, které ho upoutaly na lůžko v zámku v Lánech, po celý týden, v němž se konaly volby do poslanecké sněmovny. Ale do nemocnice odmítal jít. Až v neděli 10. října, den po volbách, zkolaboval. Bylo to – shodou náhod – asi hodinu předtím, než měl do Lán přijet předem ohlášený premiér Andrej Babiš. Podle zdrojů obeznámených se situací nezavolal záchranku, jak se později spekulovalo, Andrej Babiš, nýbrž prezidentův personál. „Když Babiš přijel, tak skutečně Zemana viděl. Byl do jeho místnosti vpuštěn, ale žádnou smysluplnou debatu s ním nemohl vést, protože Zeman už nebyl schopný souvislé konverzace,“ řekl redakci jeden ze zdrojů pod příslibem anonymity. Následně Babiš pochopil, že situace je bezvýchodná, a rozhodl se po necelé tři čtvrtě hodině odjet a přenechat Zemana v péči lékařů.

L: To mistrovství je spíš skrze Boží prozřetelnost než skrze umění Zemana. Viz: Václav Klaus ke své čtvrteční návštěvě prezidenta Miloše Zemana v ÚVN
odpovědi na otázky serveru Blesk.cz

Podle našich informací jste včera byl u prezidenta v ÚVN. Je to pravda? Jak dlouho jste tam byl, co jste si řekli?

Ve čtvrtek odpoledne jsem navštívil Miloše Zemana s jediným záměrem, chtěl jsem ho povzbudit. Je to výraz mé loajality vůči někomu, koho znám půl století a kdo mi dnes připadá naprosto osamocený. Nic více, nic méně.
Povídali jsme si. Po pány Vystrčily a Fischery vytvořené atmosféře v naší zemi jsem vůbec neočekával, že je prezident schopen vést se mnou dlouhých padesát minut normální konverzaci. Politiku jsme moc neřešili.
Byl to ten starý Miloš Zeman, kterého jste vždy znal, tedy každým coulem politik, anebo ho nemoc změnila?
Miloš Zeman se nezapře, zůstane Milošem Zemanem za všech okolností. Nemoc ho samozřejmě oslabila, nemůže tomu být jinak. Nepochybně také posunula jeho priority a témata, kterými se zabývá. Více mluvil o svém zdraví než o svých politických protivnících. Ale toho, kdo jsou jeho političtí protivníci, si je velmi dobře vědom.
Je si prezident vědom všeho, co se kolem něho děje i směrem ze senátu i směrem od jeho vlastních lidí, a pokud ano, jak to vnímá?
Všeho si vědom být nemůže. Je jasné, že z lůžka na jednotce intenzivní péče všechny souvislosti není možné vidět. Natož jejich hloubku. O to méně může rozklíčovat podivné hry, které za zdmi nemocnice rozehrávají senátní nedočkavci. Míru nenávisti, která vůči jeho osobě vzniká, nechápe. Nemyslím ale, že je to ztrátou soudnosti.
Vera Renovica, Blesk.cz, 22. října 2021 institutvk.cz/clanky/1819.html