tu r a
Metod
Mrochta zo skladky je sorošova marionetka, pamätáte sa, ako sa pozdravili s Uršulou, skrížené ruky na prsiach, znak Kabaly!
Caesar
Keby len zruda, sorosovka je satanistka!
Grassalkowichov palac bol dom, kde byvala arcivojvodkyna Izabela Habsburgska:
Arcivojvodkyňa Izabela fotila už začiatkom 20. storočia
Vyšiel Prešporský kalendár 2017! Je venovaný Izabele – aristokratke, ktorá fotila Bratislavu. - Bratislavské rožky
Metod
Muž je rozum a žena srdce! Feminizmus je poníženie žien! Muž je sila, žena krása, nežnosť a materstvo, kto to môže pochopiť, nech pochopí...
Metod
Jana, presne ako tvrdíš, Adam bol prvý, Eva druhá, ktorá sa dala zviesť diablom no slaboch Adam podľahol Eve! Až Panna Mária zachránila reputáciu ženy. Ora pro nobis!
Jana V
NEPŘEJEME ! Ženy do politiky nepatří , ženy mají zastávat jiné role .
majina1
Presne tak, žena má iné poslanie, ktoré BOH žehná a nie politikarčenie.
maja prus
Nevadí, že je žena v politike, ale vadí aká žena.
maja prus
Podobne ako muž, nie každý je vhodný do politiky najme svojim chatakterom, morálkou atď
Lahola Henryk
Jana V i majina1 i maja prus - Můj pohled Vás všechny asi poněkud překvapí, ale já si myslím, že svým způsobem má v něčem pravdu každá jedna z vás. Ovšemže vysvětlím to jak to myslím:
Ve všeobecné rovině občas určitá skutečnost nejenže má vícero aspektů, ale tyto aspekty jsou dokonce i ve vzájemné diskrepanci, v důsledku čehož fakticky po racionální úvaze musím učinit volbu aspektu, …More
Jana V i majina1 i maja prus - Můj pohled Vás všechny asi poněkud překvapí, ale já si myslím, že svým způsobem má v něčem pravdu každá jedna z vás. Ovšemže vysvětlím to jak to myslím:

Ve všeobecné rovině občas určitá skutečnost nejenže má vícero aspektů, ale tyto aspekty jsou dokonce i ve vzájemné diskrepanci, v důsledku čehož fakticky po racionální úvaze musím učinit volbu aspektu, který je za daných okolností pro mně důležitější a tedy i prioritnější nad aspektem jiným.

Politika v moderním slova smyslu jak ji vnímáme dnes, má v případě obou zemí jejichž jsem státním občanem (ČR i SR) své počátky v šededátých letech devatenáctého století s kořeny sahajícími až do druhé půlky čtyřicátých let devatenáctého století. Kdybych se tedy měl vyjadřovat k politice devatenáctého století, ba dokonce i k politice prvorepublikové tak mé přesvědčení, že ženy mají od Pána Boha dáno jiné poslání než dělat politiku by bylo absolutně dominantní, proti čemuž bych nenašel vůbec žádného legitimního protiargumentu.

A názor, že aktivní účast žen v politice není nic ideálního sice mám i nyní, nicméně v dnešní době s tímto jinak zcela rozumným politickým aspektem je v tvrdé diskrepanci aspekt zoufale kritické absence vůbec alespoň nějakých vynikajících politiků na dnešní politické scéně, a tenhle tvrdej surovej aspekt má jednoznačnou supremaci nad oním původním aspektem, že ženy by vůbec politiku dělat neměli.

Vysvětlím to! Minimálně v devatenáctém století a u nás v Československu i později až do roku dejme tomu 1948 všichni politici bez výjimky byli pro-life a pro-family, v té době nebylo nikoho, kdo by chtěl společnosti vnucovat umělé potraty, homosexualistické zvrhlosti, genderovou ideologii a jiné zvrácenosti zvrhlého neomarxismu. Jinými slova jelikož v těchto dobách by nebylo žádné nouze o dobré politiky, tak nelze vůbec ničím racionálně ospravedlnit pletení se žen do politiky, která jim nenáleží.

V současné době je však bohužel situace úplně jiná jak u nás tak v zahraničí. Jak jste například reagovali, když mladá Margot Le Penová, pro-life a pro-family zbožná katolička a neteř marine Le penová oznámila, že odchází z francouzské politiky, protože se ji narodila dcerka, které se chce jako žena a matka se vší mateřskou láskou plně věnovat. Kdyby se něco podobného stalo někdy před rokem 1948, tak bych jí pochválil, neboť právě tohle poslání milující mámy je veliké poslání, které Bůh určil ženám. Teď však za situace, kdy katolička Margot Le Penová byla z řad vcholových osobností francouzské politiky již poslední pro-life a pro-family konzervativní katoličkou, tak jsem v hloubi své duše cítil, že za normální situace by mateřské věnování se vlastní dcerce bylo nepochybně správné rozhodnutí, avšak za okolností dnešní mimořádně špatné situaci, když všichni vrcholoví francouzští politici, a to včetně i její vlastní tety a předsedkyně Francouzského Národního frantu Marinw Le Penové jsou pro-potratoví, ba dokonce i pro-homosexualističtí, tak za těchto okolností mravní imperativ politické služby národu výjimečně musí mít přednost před klasickou službou své vlastní dcerky. Díky tomu, že je o zhruba jednu generaci mladší od své tety Mariny Le Penové, tak zde byla reálná šance, že by v budoucnu logicky právě ona Margot Le Penová převzala po své tetě Marině Le Penové předsednictví ve Francouzském národním frontě, který by se pak měla pokusit směřovat k pro-lif a pro-family konzervativní politice. Dokonce jsem jí i osobně napsal a prosil ji o to, aby toto své rozhodnutí ještě zvážila a neodcházela z politiky, přičemž jsem jí jako vzor hodný následování připomněl velkou francouzskou národní hrdinku a svatým stolcem řádně kanonizovanou světici svaté Panny Orleánské svaté Jany z arku /Notre Dame d'Orléans Sainte Jeanne d'Arc/,cosi úplně mimořádně výjimečného když se z Božího pověření se v roce tuším 1429 nebo 1428 v v té obě pouze jen zhruba šestnácti či sedmnáctiletá francouzská dívka postavila do čela francouzského vojska a vedla jej do války proti Angličanům.

Zajisté, kdybych v tom patnáctém století měl býti na koni sedící rytíř v brnění s velikým mečem, bylo by mně divné, že mně do boje má vésti nějaké sedmnáctileté děvče, nicméně nebyla-li by jiná alternativa než vojenská kapitulace před nepřítelem, nuže tak i tuhle jinak zcela absurdní anomalii bych nějak akceptoval. Stejně jako tyto anomalie politického líderství žen - za mimořádných okolností - akceptuji i dnes ve jménu vyššího politického principu, že míti možnost volit osobu reprezentující pro-life a pro-family hodnoty je více než možnost za všech okolností volit jen muže, pokud muž tyto hodnoty nezastává.

A mohu uvést i náš vlastní český příklad, když v roce 2019 byly volby do Evropského parlamentu, a jelikož mou hlavní politickou prioritou na prvním místě jsou pro-life hodnoty ochrany lidského života od početí až do přirozené smrti, tak jsem ten můj hlas hodil KDU-ČSL, na jejíž kandidátní listině jsem dal svůj preferenční hlas předsedkyni Hnutí pro život Zdeňce Rybové. Zajisté někdy před rokem 1948 by tohle bylo úplně vyloučeno abych dal svůj hlas nějaké ženě, když mám možnost volit stejně dobré pro-life muže, nicméně za současné situace jsem rád pokud vůbec mohu dáti svůj hlas nějaké osobě zastávající pro-life a pro-family názory což je u mně priorioritní, a to zda-li je někdo muž či žena je teprve až druhořadé a fakticky za stávající situace musím na tenhle aspekt kategorické neúčasti ženy na politice bohužel rezignovat, protože míti možnost volit vůbec alespoň nějakou pro-life či pro-family osobu je lepší než tuto možnost vůbec nemít, a tož za těchto okolností s vděčností dám svůj hlas třebas i nějaké kandidující pro-life a pro-faimily ženě, když už bohužel nemám k dispozici prakticky žádného pro-life a pro-family mužského politika, kterého bych mohl volit.

Podobně i v případě slovenských parlamentních voleb do Národní Rady Slovenské republiky v poslední únorový den roku 2020 jsem na kandidátní listině Kotlebovců - Lidové Straně Naše Slovensko ĽSNS z mých čtyř preferenčních hlasů dva hlasy dal ženám, a to konkrétně mé hlasy dostaly MUDr. Natália Grausová a JUDr. Lucia Žužová. Zajisté tyto dvě ženy kandidující na kandidátní listině Kotlebovců - Lidové Strany Naše Slovensko ĽSNS dostali mé preferenční hlasy nikoliv proto, že jsou to ženy, ale proto že byli nejvíce aktivní v boji za prosazení pro-life hodnot ochrany životů nenarozených dětí před jejich potratovou genocidou.

Stejně tak když byli volby do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2020, tak jsem mám přátelům žijícím v senátním volebním obvodu Prostějov vřele doporučoval, aby volili MUDr. Jitku Chalánkovou. A ovšemže i MUDr. Chalánkouvou jsem podporoval nikoliv proto, že je žena, ale proto že byla suverénně nejaktivnější v boji za ochranu životů nenarozených dětí v České republice.

A na závěr musím konstatovat, že také i na Čaputové a Nerudové to že jsou to ženy je za současné situace zcela okrajový a marginální malý nedostatek ve srovnání s tím co je za současné situace mnohem relevatnějšího, mnohem závažnějšího, a to, že jsou to dvě krajně ultralevičácké propotratově abortfašistické a LGBTI homofašistické sorošovské neomarxistické zrůdy, a proto proti těmto oběma zrůdám třeba ze všech sil bojovat.