Clicks1.7K
Libor Halik
7

Svatokrádež a peklo navěky dle zjevení sv. dona Bosca

Don Bosco vypráví o jednom svém varovném vidění:
»Byl jsem se svým průvodcem (andělem strážným) v propasti v temném údolí. Spatřil jsem náhle obrovskou budovu, které měla velmi vysoká vrata a ta byla zavřená. Přepadlo mě strašné horko. Z budovy se zvedal hustý kouř, téměř zelený, s krvavě rudými plameny. Zeptal jsem se: „Kde to jsme?“ Můj vůdce odpověděl: „Čti nápis na vratech.
Bylo tam napsáno: Ubi non est redemptio. ( Kde není vykoupení) Náhle jsem spatřil nejdříve jednoho chlapce, pak dalšího a pak ještě jiné, jak padají do propasti. Každý měl na čele napsán svůj hřích.
Znal jsem tyto mladé lidi a zeptal jsme se: „Je tedy neužitečné, že pracujeme pro tuto mládež, když pak mnoho z nich je zatraceno? Jak tomu mohu zabránit?“
„Tito mladí ještě žijí. Ale stav jejich duše je takový, jaký jsi viděl. Kdyby zemřeli, všichni by přišli sem.“
Vstoupili jsme do budovy. Přišli jsme na velký temný dvůr a já jsem četl tato slova: Ibunt impii in ignem aeternum! (Bezbožní půjdou do věčného ohně!)
Můj průvodce mi řekl: „Pojď za mnou!“ Vzal mě za ruku a zavedl mě k jednomu okénku, které otevřel. Viděl jsme obrovské peklo plné ohně, který jistě překračoval tisíc stupňů. Je nemožné toto peklo popsat. Náhle jsem viděl mnoho mladých lidí padat do hořícího pekla. Vůdce mi řekl. „Věčné zatracení tak mnoha mladých lidí způsobuje porušování šestého Božího přikázání.“
„Ale když zhřešili, tak se přece vyzpovídali!“
„Zpovídali se, ale hříchy proti čistotě zamlčeli. Např. mladík spáchal takových hříchů čtyři nebo pět, ale přiznal jen dva nebo tři. Jistí lidé se takových hříchů dopouštěli během mládí, ale vždy se styděli z nich vyzpovídat. Jiní neměli lítost a předsevzetí. Jiní si mysleli, že zpovědníka podvedou, místo aby udělali správné zpytování svědomí, a kdo v takovém stavu zemře, bude zavržen na celou věčnost. A nyní uvidíš, proč se zde neuplatnilo Boží milosrdenství.“
Anděl zvedl záclonu a já jsme viděl některé mladíky z našeho ústavu, které jsem všechny znal, a ti byli zavrženi pro svatokrádež. Mezi nimi byli někteří, kteří se jevili jako dobří. Můj anděl pokračoval: „Mluv všude proti falešnému studu“.
Pak jsme asi půl hodiny mluvili o nezbytných podmínkách pro dobrou zpověď a zakončili jsme:
Změnit život! Změnit život!“
A můj přítel dodal: „Viděl jsi pekelná muka a je nutné, abys také zakusil trochu pekla“.
Když jsme opouštěli tuto strašnou budovu, vzal moji ruku a dotkl se s ní poslední vnější zdi. Začal jsem křičet. Když vidění skončilo, prohlédl jsem si ruku. Musel jsem ji mít týden v obvazu.«

* * *
P. Giovanni Battista Ubbani, jezuita, vypráví o jedné ženě, která po několik let zamlčovala ve zpovědi hřích nečistoty. Čekala vždy na nějakého cizího zpovědníka. Jednou šli kolem dva dominikáni. Když je viděla, zeptala se, zda ji mohou vyzpovídat, a jeden z nich jí vyhověl.
Když oba kněží vyšli z kostela, vyprávěl, že když se žena zpovídala, viděl, jak z jejích úct vylézalo mnoho hadů. Jeden had však vystrčil hlavu, ale vrátil se zpět, a všichni hadi se opět vrátili do ní.
Zpovědník nemluvil o tom, co ve zpovědi slyšel, ale začal přemýšlet, zda by ji neměl vyhledat. Když byl konečně na místě, řekli mu, že žena zemřela, sotva přišla domů.
Byl z toho velice smutný a začal se ihned za mrtvou ženu modlit. Tu se mu zjevila v plamenech a řekla: „Já jsem ta žena, která se u tebe zpovídala. Spáchala jsem svatokrádež. Nevyznala jsem hřích u svého faráře, až mi Bůh poslal tebe, ale i pak jsem se styděla a zamlčela jsme ho. Boží spravedlnost mi dala zemřít, jakmile jsem přišla domů. Boží spravedlnost mě navěky zatratila.“
Po tomto rozhovoru se otevřela země a žena zmizela.
* * *
Svatý Alfons zanechal zprávu o tom, jak v Anglii, když byla ještě katolická, vládl král Angubertus a měl překrásnou dceru, se kterou se chtělo oženit mnoho princů. Když se jí otec ptal, zda by se chtěla vdát, odpověděla, že učinila slib čistoty. Otec žádal papeže o povolení, aby se dcera mohla vdát, ale papež mu nevyhověl. Zůstala v soukromí v domě, otec s tím byl srozuměn a svěřil ji péči a ochraně dvorních dam.
Žila jako světice, často se zpovídala, postila a konala pokání. Přijímala svaté svátosti a hojně navštěvovala nemocné a pečovala o ně. Pak onemocněla a zemřela.
Jedna z dam, která byla její učitelkou, uslyšela náhle v noci, když se za ni modlila, velký hluk. Pak spatřila královskou dceru v plamenech ve společnosti mnoha démonů. Řekla dámě: „Věz, že já jsem nešťastná dcera krále Anguberta!“
„To přece není možné, že jsi zatracena. Žila jsi tak zbožně!“
„Ano, je to spravedlivé, že jsem zatracena, je to moje vina. Musíš vědět, že jako mladá dívka jsem spáchala hřích proti čistotě. Šla jsem ke zpovědi, ale styděla jsem se tento hřích vyznat. Opakovala jsem tuto svatokrádež dokonce i na smrtelné posteli. Řeka jsem zpovědníkovi, že jsem velká hříšnice, ale znovu jsem se styděla hřích vyznat. Kněz o tom nic nevěděl a řekl mi, abych na toto pokušení zapomněla. Zemřela jsem a nyní jsem na celou věčnost zavržena.“
Pak zmizela za hrozného hluku a zanechala po sobě velký zápach, který bylo cítit v domě několik dní.
Jsou věřící i kněží, kteří se těmto příběhům vysmívají. Je to smích pyšné sebejistoty, kterou čeká velké rozčarování.
Zdroj: lumendelumine.cz/index.php?page=smilsto-a-svatokradeze
U.S.C.A.E.
svatý Genesius - herec a mučedník

Toho, čeho je dnes Dioklecián svědkem, je satirická komedie, která má zesměšňovat křesťanské náboženství. Genesius si je jistý, že císař ocení jeho nejnovější úsilí. Vstupuje na scénu a je obklopen aklamací lidí. Hra začala a hlavní roli hrál Genesius. Jeho postava předstírala, že je nemocný, a tak si lehl na zem a poprosil přátele, aby mu přinesli něco, co mu …More
svatý Genesius - herec a mučedník

Toho, čeho je dnes Dioklecián svědkem, je satirická komedie, která má zesměšňovat křesťanské náboženství. Genesius si je jistý, že císař ocení jeho nejnovější úsilí. Vstupuje na scénu a je obklopen aklamací lidí. Hra začala a hlavní roli hrál Genesius. Jeho postava předstírala, že je nemocný, a tak si lehl na zem a poprosil přátele, aby mu přinesli něco, co mu zmírní utrpení, a dodal, že cítí, že umírá, a chtěl se stát křesťanem, přičemž je požádal, aby ho „pokřtili“. Všechny předměty použité ke křtu byly přineseny na scénu (Genesius toto téma důkladně prostudoval, a pokud to bylo vhodné, při hledání dokonalosti scén). Herec, který hrál kněze, vyšel na jeviště „pokřtít“ nemocné katechumeny. Byly mu položeny všechny otázky, které jsou pokládány těm, kteří mají být pokřtěni. Obřad byl proveden tak směšným způsobem, že císař a všichni lidé vybuchli smíchy.

Když se pohanští herci posmívali a rouhali se Nejsvětější svátosti pravé církve, zatímco herec-„kněz“ mu naléval vodu na hlavu, otevřely se brány nebes před Genesiem a dopadl na něj paprsek světla. Ten muž cítil v srdci nevýslovný mír, cítil, jak jeho hříchy odlétají a cítil, jak se jeho duše očistila. Anděl roztáhl křídla a lehce k němu sestoupil. Genesius zatajil dech, zavřel oči a myslel si, že sní. Otevřel oči a anděl byl stále tam, vznášel se ve vzduchu a držel pergamen, ve kterém mohl Genesius číst. Paprsek světla ho stále objímal, odstraňoval veškerou tíhu ze srdce a mlhu z mysli. Cítil takový naprostý klid, že si myslel, že kdyby v tu chvíli zemřel, byl by šťastný.

Genesius chtěl, aby ten okamžik nikdy neskončil. Usmál se na Pána, kterého cítil tak blízko: uvědomil si, že mu to proniklo do srdce, a ucítil na čele kartáč. Jeho společníci, aniž by věděli, co se stalo, pokračovali v rouhačském výsměchu. Když byl celý obřad proveden, hodili na Genesia bílé roucho ve výsměchu zvyku, který se obvykle dával novým obráceným a pokřtěným; takto oblečeného ho představili lidem s velkým smíchem.

Genesius, již skutečný věřící v Krista, se ale obrátil na císaře a ostatní diváky a s velkou důstojností jim vyznal, co se v něm stalo. Slavnostně prohlásil, že až do toho dne, zaslepený modloslužbou, opovrhoval a zesměšňoval křesťanství, a proto navrhl karikovat křest na scéně pro pobavení lidu. Ale během svatokrádežného recitování se jeho srdce náhle změnilo a chtěl se stát křesťanem. Řekl, že viděl otevřená nebesa a že viděl ruku, která se ho dotkla, když na něj byla vylita křestní voda. Dále uvedl, že dříve než ho pokřtili, viděl anděla s pergamenem, na kterém byly zaznamenány všechny jeho minulé nepravosti, ale anděl ho ujistil, že všichni budou očištěni svatým křtem a že ve skutečnosti viděl, že všechny jeho neřesti byly smazány.

Poté, co to oznámil, dodal, že se zříká modlářství a věří, že Ježíš Kristus je Boží Syn a Vykupitel světa, od nynějška bude žít a umírat jako křesťan. Na závěr vyzval císaře a všechny přítomné, aby následovali jeho příkladu a uctívali jediného pravého Boha.

Císaři i veřejnosti bylo brzy jasné, že už nehraje Císaře jeho zpověď rozzuřil a nařídil, aby z něho se jeho strhali odev a aby byl před všemi lidmi bičován biči a klacky a poté uvržen do vězení. Preut Plautianovi bylo nařízeno, aby tento trest obnovoval každý den a přidával také další rafinovaná mučení, dokud Genesius neopustil svoji novou víru a nevrátil se k pohanským bohům.

Svatý mučedník však všemu odolal a prefektovi vysvětlil, že císař byl jen smrtelný muž a že nesmrtelný král nebe a země je skutečný král. Nakonec hořce litoval, že se Bohu tak často vysmíval a urážel ho, a odmítl Diokleciána poslouchat. . Plautian, podrážděný jeho zbožností oznámil jeho slova císaři, který ho nechal stít. Trest byl vykonán v roce našeho Pána 303. A tak svatý Genesius, který se z modloslužebníka stal křesťanem a ze zesměšňování křesťanství přešel k neohroženému vyznávání Spasitele a získal korunu mučedníka.(viz)
TerezaK
Zase něco veselejšího:
"Bylo to dílo mé Matky připravit jeho duši, aby mohl přijmout mé milosrdenství. Ať tento odchod, lidskou řečí nazývaný "předčasný", vám ukáže, jak žít s rozsvícením lampou, kterou budete hledat svatost, a ne s takovou lampou, která je pro člověka viditelná, neboť taková nemá před Boží tváří hodnotu a taková mě pouze více zarmucuje .(...)":

Carlosova proměna, jeho smrt a …More
Zase něco veselejšího:
"Bylo to dílo mé Matky připravit jeho duši, aby mohl přijmout mé milosrdenství. Ať tento odchod, lidskou řečí nazývaný "předčasný", vám ukáže, jak žít s rozsvícením lampou, kterou budete hledat svatost, a ne s takovou lampou, která je pro člověka viditelná, neboť taková nemá před Boží tváří hodnotu a taková mě pouze více zarmucuje .(...)":

Carlosova proměna, jeho smrt a Ježíšova výzva k odevzdanosti, adoraci a modlitbám za záchranu duší...

2. kapitola

Proměna, sladký dar od Boha


Později jsme se dozvěděli, že poté, co nás Carlos v lednu navštívil, vyhledal doma v Bolívii kněze, aby ho vyzpovídal. Řekl mu, že rozumí, že nemůže přijmout rozhřešení, ale přesto dělá pokání za své hříchy a ví, že se zpovídá před Bohem prostřednictvím kněze a svěřuje se do jeho nekonečného milosrdenství.

Požádal kněze, ať se za něj pomodlí, neboť již brzy měli ukončit soudní řízení a anulovat jeho manželství. Toužil oficiálně přistupovat ke zpovědi, přijmout očekávané rozhřešení a svaté přijímání, aby se připojil k nám, kteří žijeme duchovním životem. Tímto postojem a proměnou začal napravovat chyby ze starého života.

Pak jsme se dozvěděli, že každý den se s rodinou modlil růženec. Kvůli nemocnému srdci cvičil a při procházkách se modlil všechna tajemství růžence. Každou neděli navštěvoval i s rodinou mariánský kostel, kde se účastnil mše svaté a po ní ještě půlhodinu setrvával v adoraci před Nejsvětější svátostí.

Bohužel, jeho smrt přišla náhle, sice po krátké, ale smrtelné nemoci. Srdeční zástava ukončila jeho život. Nikdo předtím netušil závažnost jeho stavu, a proto se více času soustředilo na lékařskou péči, než na vyhledání duchovní pomoci. A na tu už bylo pozdě. V jeho posledních momentech ho manželka požádala, aby se modlil a se slzou na krajíčku zemřel.

Nikdy nejsi sama

Bylo 11. června a já byla velmi smutná. Musela jsem zadržovat slzy, aby si to máma nevšimla. Bylo pro mě těžké smířit se se smrtí mladšího bratra a cítila jsem se opuštěná. Viděla jsem, že i můj druhý bratr trpí, ale já jsem musela být silná ...

Najednou se něco stalo. Musela jsem potlačit bolest, jako bych odložila bokem smrt svého bratra a začala se připravovat na nastávající smrt své mámy. Věděla jsem, že prožívá své poslední dny.

Dva měsíce předtím, během jiné cesty, mě samotnou překvapilo, jak ujišťuji své blízké přátele o tom, že Pán si mámu povolá na den Nejsvětějšího srdce. Byl to můj vnitřní pocit, jako bych ho měla vepsaný v srdci.

V tu noc, 11. června po modlitbě, mi Pán Ježíš řekl:


"Dcero moje, ani na chvíli jsem tě neopustil. Chci, abys intenzivně myslela na ty noci, kdy jsem ti dovolil zakusit trochu nebeského ráje. Mysli na svaté přijímání. Tak zjistíš, že pouze zdánlivé rozloučení s tvým bratrem se promění v radost celé rodiny, radost, která jí přinese útěchu.

Pamatuj, že blahoslavení svatí vrhají na vás všechny blažené světlo a buď si jistá, že díky tomuto duchovnímu přijímání ti, kteří odešli z tohoto světa naplněni láskou, pomáhají svými modlitbami a jsou při vás, aby utišili váš žal, aby vás posílili ve vašich zkouškách , odstranili překážky, s nimiž se na cestě setkáváte a pomohli překonávat nástrahy, které vám náš společný nepřítel připravuje.

Připravil jsem tě a vedl, abys doprovázela svou rodinu v tomto smutném období. Byla bys přijala se stejnou poddajností, kdybych ti řekl, že ten smutek bude za tvého mladšího bratra? Ty ubohé stvoření, co bys udělala před Boží vůlí?
"

Pomoc naší Matky Marie

Pán Ježíš dále pokračoval:


"Bylo to dílo mé Matky připravit jeho duši, aby mohl přijmout mé milosrdenství. Ať tento odchod, lidskou řečí nazývaný "předčasný", vám ukáže, jak žít s rozsvícením lampou, kterou budete hledat svatost, a ne s takovou lampou, která je pro člověka viditelná, neboť taková nemá před Boží tváří hodnotu a taková mě pouze více zarmucuje .

Zarmucuje mě přihlížet tomu, jak mnozí předstírají víru, ale mají daleko od pravého žití víry a tu, kterou mají, jim slouží jen na vlastní užitek ... Klamou lidi, aby získali moc, a tím se zviditelnili a manipulují lidmi, jak se jim zachce. A co si myslí Ježíš? To by se měli zeptat, když pýcha, duch falešné kritiky, dělá vězně z jejich duše.

Moje malá nicoto, nabídni mi všechno břemeno, co se ti zdá, že neuneseš. Je třeba zachránit tolik duší. Celý tento týden, od čtvrtku do dalšího čtvrtku, dělejte s knězem noční adoraci, na památku mého věčného kněžství. Na ní se budete modlit růženec a modlitbou za odčinění vašich hříchů mě budete utěšovat za ty, kteří odmítají mé eucharistické srdce.


fatym.com/view.php?nazevclanku=catalina-rivas-bozi-prozretel
TerezaK
Jelikož kvůli nemoci jater měla chvilky, kdy ztrácela zdravý rozum, nevěnovali jsme tomu pozornost, až když řekla, že viděla mého bratra Carlose, který jí řekl, že moře je v nebi mnohem větší a hezčí než na zemi.

Tehdy jsem se přesvědčila (protože nikdo jí neřekl, že Carlos zemřel), že vidí osoby, které již nejsou mezi námi. Pomyslela jsem si, že je dobře, že ji tyto duše přišly připravit ...
U.S.C.A.E.
keby ste vedeli čo prehlásil vy ho určite nepochválite ale ja ho chválim 😊 a jeden zo stĺpov Viery v tom známom sne bola Theotokos druhý bola Eucharistia čiže Eucharistický Bohočlovek Pán Ježiš Kristus čiže ten sen nie je len o oporách v dnešnej satanskou búrkou zmietanej Cirkvi ale je vyložene antiprotestantský čiže vieme že je od Boha Ducha Svätého
TerezaK
Nebudete-li jako děti, nevejdete do Božího Království! Nikdo nevejde do Božího Království, kdo nerespektuje Jeho pravidla. Může tam jen ten, kdo má upřímné a čisté srdce. Protože sebemenší lež prokvasí celé těsto. "Bože stvoř mi čisté srdce a onóbnov ve mě ducha vytrvalosti."
Samson1
Odejmu od vás srdce kamenné a dám vám srdce z masa a vložím do něj svého Ducha.... Nebude bratr poučovat bratrra, poznej Pána, protože Láska Boží je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán.