Evangelizace Čechů začala mší za Gotta, 1. zevangelizovanou je Bohdalová.

12.10.2019 Bohdalová. Doslovný přepis videa: "S pokorou, úctou a trémou stojím na tomto magickém místě, abych se s Karlem Gottem rozloučila jménem celé rodiny, ženy Ivanky a dvou malých dcer. To především. Ale i jménem všech, kteří ho milovali. Netroufám si odhadnout počet truchlících, ale vím že k nim taky patřím. Tenhle přetěžký úkol mi přidělil sám Karel. Byl to on, kdo rozhodl, že se s ním budu loučit právě já. Nápad ale opsal ode mě. Vysvětlím. Byli jsme celoživotní kamarádi, blízcí si názorem na život i na legraci. Jsem o osm let starší, a tak jsem častokrát rázně přikazovala Karlovi, že to musí být on, kdo se se mnou, až odejdu do jiných sfér, bude loučit. Slíbil mi to, slíbil a vlastně jedinkrát svůj slib nesplnil. Jinak jeho slovo vždycky platilo. Bylo to slovo chlapa. Vyznával celoživotně pevný řád. Vážil si svého vrozeného talentu a nepromarnil ani minutu. Byl neuvěřitelně pracovitý. Přitahoval k sobě vždy doslova celou smečku vynikajících umělců své doby, muzikantů, zpěváků, herců, režisérů a k tomu mnoho dalších dobrých přátel a samozřejmě i lásek. Od rodičů obdržel v genech slušnost, nóblesu a gentlemanství. V tomto ohledu byl muž ze staré dobré školy. Byl ale také člověk z masa a kostí. Mnohokrát se mýlil, padl a znovu vstal. Častokrát naletěl podvodníkům, ale také častokrát pomohl potřebným, aniž čekal na poděkování. Karel Gott byl totiž hodný a slušný člověk. Odešel vyrovnán a smířen. Od uklizeného stolu. S čistým štítem. Srovnán sám se sebou, se svými dětmi, rodinou, se závazky, ctiteli a příznivci. Na cestě k sobě našel už dávno svého Boha. (L. poznámka: Ač ještě r.2016 nevěřil v posmrtný život, v Boha už věřil) I proto po této nelehké životní cestě odešel klidně, ve spánku, obklopen silou lásky svých vůbec nejbližších - ženy Ivanky a dvou mladších dcer Šarlotky a Nelinky. Loučení s Karlem je těžké, přetěžké. Vede přes slzy, přes potoky upřímných slz, které jsou v naší poněkud okoralé době už vzácné zboží. Neuvěřitelně silná vlna opravdového lidského citu se po jeho odchodu přelila naším dvorečkem, ale i velkou Evropou a dotkla se všech míst, kde Karel zanechal svou stopu. Ta chvíle byla smutná, ale zároveň i fascinující. Co všechno dal jeden muž nadaný talentem, pracovitostí, pokorou a vůlí po úspěchu profesi, kterou si zvolil! Je to fascinující bilance. A já, která s ním a vedle něho kráčela životem jen dál žasnu nad výčtem toho, co všechno dokázal. Sluší se poděkovat. Dával lidem radost a chuť do života. Zanechal nádherné písničky. Svůj lahodný tenor a hlavně pak pohodu a úsměv. A to od komedianta není málo. Svými písničkami spojoval celé generace a sbližoval sousedy. A to je na metál. Karel by mi neodpustil, kdybych svou řeč alespoň maličko neodlehčila. Tak tedy Karle, počítej tam se mnou a drž mi místo! Mám pro Tebe jeden opravdu báječnej židovskej fór. Budiž ti země lehká. Miluji Tě a nejsem v tom sama. Tvoje Bohdalka."