Biskup Chautur je nevinný! Kedy sa mu médiá ospravedlnia za zničenie dobrého mena?

Biskup Chautur je nevinný! Kedy sa mu médiá ospravedlnia za zničenie dobrého mena?

Chautur to vnímal ako útok na Cirkev

Zachytili ste správy o tom, že obvinenie biskupa Chautura zo sexuálneho zneužívania bolo zastavené? Zrejme asi ani nie, pretože médiá hlavného prúdu tomu ani zďaleka nevenovali toľko času a priestoru, ako pri jeho obvinení.

A rozhodne nemôžeme povedať, že sa v tomto prípade novinári trápili nejakou prezumpciou neviny.

Približne pred štyrmi rokmi jedna mladá žena obvinila bývalého košického eparchu Milana Chautura z toho, že ju ako dieťa sexuálne zneužíval. Liberálne médiá sa kauzy okamžite chytili a takmer celý rok nás zásobovali bombastickými titulkami ako: Strčí cirkev hlavu do piesku? Alebo: Ako dieťa ma zneužíval biskup Milan Chautur a chcem, aby o tom vedeli ľudia v jeho blízkosti. Nemilo prekvapil aj konzervatívny Postoj, ktorý v roku 2019 priniesol rozhovor s advokátom dotyčnej ženy a ten emotívne vysvetľoval, ako veľmi je z postupu vyšetrovateľov v tomto prípade zhrozený a naznačoval tiež, že by mohli existovať aj ďalšie obete.

Prečo aj teraz tak masívne neinformujú?
Priestor na vyjadrenie dostal aj samotný biskup, ale bolo to nič oproti tomu, čo rozpútala v mediálnom priestore protistrana. Po dlhodobom a doslova hysterickom opakovaní ich obvinení potom už príliš mnoho Slovákov uverilo, že „sa tam niečo stalo“. A toto sme počúvali zo všetkých strán viac ako štyri roky. Až doteraz. Obvinenie totiž už bolo zastavené.

Tieto zásadné informácie však momentálne bežný konzument médií hlavného prúdu rozhodne nedostane naservírované v takej miere, ako to bolo v prípade Chauturovho obvinenia. Televízia Markíza napríklad venovala prvej správe o konci tejto kauzy presne 32 sekúnd. Preto vám to musíme povedať my.

Svedkovia nič nevideli
Veci sa teda majú tak, že okresná polícia v Humennom zastavila trestné stíhanie biskupa a prípad sa uzavrel s tým, že ženu sexuálne nezneužíval. Z výsledkov vyšetrovania sme sa dozvedeli aj to, že sa vypočulo viacero svedkov – a teraz pozor – nikto z nich nepotvrdil, žeby bol priamym svedkom sexuálneho zneužívania. Podľa medializovaných informácií žena, ktorá biskupa obvinila, podstúpila aj špeciálne vyšetrenie, kde sa zistilo, že „vierohodnosť jej výpovede vo vzťahu k vyšetrovanej veci je znížená…“.

Žiada si toto ešte nejaký komentár? Ak by bol vladyka slovenským politikom alebo spoločenskou celebritou, už by zrejme v tejto chvíli žiadal od médií odškodné za zničenie povesti a dobrého mena a bola by to poriadne mastná suma!

Chautur to vnímal ako útok na Cirkev
Aj napriek tomu, že ho málokto počúval, biskup už v roku 2018 na celú kauzu a obvinenia od mladej ženy reagoval takto: „Je zrejmé, že k tejto jej iniciatíve sa „ktosi“ veľmi ochotne mediálne pridal aj napriek negatívnym zisteniam polície. Preto mi zostáva len veriť, že ľudia nezájdu až tak ďaleko, že prijmú každú zlú správu aj bez riadneho vyšetrenia objektívnych skutočností, pre ktoré sú v právnom štáte vytvorené orgány činné v trestnom konaní. A z druhej strany veľmi dobre viem, že vysvetľovať to tým ľuďom, ktorí majú svoje predsudky voči všetkým biskupom a kňazom je zbytočné – no tí, ktorí ma poznajú si vytvoria vlastnú mienku…“

Vladyka Chautur po tom, čo si zažil, v júni 2021 požiadal pápeža o uvoľnenie z riadenia Košickej eparchie a stal sa emeritným biskupom. Odišiel do ústrania kvôli liečbe leukémie a momentálne žije v kláštore redemptoristov v Michalovciach.

MM
Biskup Chautur je nevinný! Kedy sa mu médiá ospravedlnia za zničenie dobrého mena?
Hanka Kraská
Kdo stál už dvakrát v pozadí volby Macrona? Měla vůbec Marine le Penová šanci vyhrát? – Nepřikrášlená realita islamizované Evropy

Kdo stál už dvakrát v pozadí volby Macrona? Měla vůbec Marine le Penová šanci vyhrát?
2 května, 2022

Již v tomto článku jsem okrajově zmínila zednářské pozadí podpory Macrona. Na rozdíl od mnoha jiných evropských politiků je právě Macron loutkou nejvýše postavených …More
Kdo stál už dvakrát v pozadí volby Macrona? Měla vůbec Marine le Penová šanci vyhrát? – Nepřikrášlená realita islamizované Evropy

Kdo stál už dvakrát v pozadí volby Macrona? Měla vůbec Marine le Penová šanci vyhrát?
2 května, 2022

Již v tomto článku jsem okrajově zmínila zednářské pozadí podpory Macrona. Na rozdíl od mnoha jiných evropských politiků je právě Macron loutkou nejvýše postavených světových globalistů. O tom se ostatně ví, ani sám Schwab se netají tím, že je Macron jeho nejoblíbenějším žákem. Jenže ve Francii (a nejen tam) mají velmi silný politický vliv i zednářské lóže.
Pro ně jsou prezidentské volby ve Francii stejně důležité jako volby v USA, neboť usazení vlastní loutky do vedení jednoho z hegemonů EU je v době, kdy má dojít k totální likvidaci národních států Evropy, nadmíru důležité.
Právě v USA, kde se podařilo zfalšovat volby velmi okatým způsobem, se globalisté ubezpečili, že usazení jejich vlastní loutky nezabrání žádné volby. Je samozřejmě zapotřebí mít pod palcem korporátní média, soudy, čelní internetové platformy, politiky – a vítězství je v kapse. O tom, že byly volby v USA zfalšovány, dnes nepochybuje dokonce už ani část Bidenových voličů.
Volby ve Francii se nesly v podobném duchu a již nyní je jisté, že stížnosti na značné nesrovnalosti zejména ve sčítání hlasů budou poslány k ledu. A vlastně už byly. Průběžně zveřejňovaná data byla údajně ovlivněna technickou chybou. Nikoho nezajímá, že počet hlasů, které údajně tato technická chyba „omylem“ přidala Marine le Penové, byl mnohem větší, než ten, který byl údajně „omylem“ přidán Macronovi. A jak je možné, že nedošlo k chybě při použití téhož systému o 14 dní dřív, kdy proběhlo první kolo?
Každopádně francouzské volby „zavání“ stále víc manipulacemi a podezření jen umocňují informace o tom, kdo za Macronem skutečně stojí…
Prezidentské volby ve Francii, vlasti neregulérního zednářství, jsou nejnovějším důkazem manipulací ze strany zednářstva.
Sedm hlavních zednářských sdružení ve Francii podepsalo společnou výzvu připomínající budoucímu prezidentovi priority, které prosazují.
Jako první cíl požadují boj proti „pudům identity“,
což znamená nejen odmítnutí kulturní, etnické a náboženské identity evropských národů, ale požadují, aby se proti nim bojovalo. Prvním nepřítelem lóží je tedy hnutí identity a suverenity. To je spojeno s Marine Le Penovou, Macronovou konkurentkou v druhém kole prezidentských voleb.
Za druhé, zednáři požadují „oddanost hodnotám republiky, humanistickému a univerzalistickému ideálu“. Svobodné zednářství si dělá nárok na „Velkou revoluci“ z roku 1789 a její myšlenky. Z toho odvozují svůj nárok na republikové instituce. Naopak požadují, aby budoucí hlava státu odmítla katolickou církev, která je od zákona o odluce státu od církve z roku 1905 do značné míry uzavřena z veřejného a politického života v zemi – a podle bratrů z lóže by to tak mělo i zůstat.
Svobodné zednářství se tak hlásí ke globalismu, což je vlastně logické, protože samo je jeho původcem a vynálezcem. Od covidové krize někteří vidí globalistické myšlenky v existenciální krizi. Politika otevřených hranic se díky cestovním omezením a zelenému pasu stala reliktem minulosti. Dodavatelské řetězce se ukázaly jako znepokojivě křehké, což povede k dalekosáhlým změnám v oblasti výroby, obchodu a logistiky. Faktem však je, že globalistický, propotratový, eko-genderový program mezinárodních agentur od OSN po EU a za nimi stojící „silné mocnosti“ jako např. Nadace George Sorose, Nadace Billa a Melindy Gatesových a další „ filantropové“ nadále udávají tón.
Marine Le Penová a její Rassemblement National nejsou v zednářské výzvě jmenovány. Varování před volebním vítězstvím Le Penové je nicméně výslovné. Lóže varují před „hlasováním pro hnutí, která hlásají nenávist a diskriminaci“. Jde o zlomyslnou narážku na diskreditaci protivníka, která se však v minulosti úspěšně používala – nejen ve Francii.
Pokusy zástupců Rassemblement National v posledních letech dosáhnout příměří se svobodnými zednáři se ukazují jako pošetilé úsilí, které je také stálo důvěryhodnost.
Ve Francii zasahují lóže již dlouhé roky do politického života. To je jejich právo dokonce i podle francouzského práva, ale měly by se přestat snažit prosadit se jako nepolitický klub. Přitom v kolektivním vědomí se poměrně úspěšně podařilo ukotvit názor, že každý, kdo upozorňuje na politický vliv svobodných zednářů, je „konspirační teoretik“ a vypadá směšně. Opak je pravdou, zejména ve Francii.
Nedávno nezávislý senátor Jean-Louis Masson požádal premiéra Jeana Castexe, aby vysvětlil upřednostňování těch, kdo mají rodinné nebo politické vazby nebo patří do skrytých sítí, jako je svobodné zednářství, všude tam, kde byly veřejné soutěže a výběrová řízení zrušeny a jedinci z těchto kruhů byli bez soutěže na daný post dosazeni. Tímto způsobem se uděluje stále více pozic, což podle Massona otevírá dveře „zcela subjektivním a svévolným hodnocením“.
Senátorova obžaloba by měla být budíčkem, mělo by dojít k zaplňování titulních stránek médií a nočních televizních debat, ale nic takového se nestalo. Novináři Massonovy výroky „přehlédli“, ačkoliv přesně ví, o čem mluví. Již v roce 1997 vyvolal rozhořčenou reakci mocného francouzského Velkého Orientu, když upozornil na jeho vliv na soudnictví. Masson tehdy řekl:
„Pokud mohou být kulty hrozbou pro jednotlivce, infiltrace společnosti skrytými organizacemi může také destabilizovat zájmy komunity jako celku. Zednáři pronikli do policie a soudnictví a udržují paralelní rozhodovací struktury, které podkopávají řádný výkon zákona. Nic nepodkopává důvěru ve veřejné instituce více než vědomí, že úředníci jsou členy tajné společnosti. Přetrvává nedůvěra v to, co je vnímáno jako tajná hierarchie, dokonce jako nástroj patronátní politiky. V zahraničí – a také ve Francii – existují četné příklady infiltrace soudního a správního systému a ekonomiky a politiky.
Zednáři nejsou jen filantropy nebo byznysmeny, ale tvoří staletou síť moci, kterou v případě potřeby využívají i k sociální destabilizaci. Jelikož tajně a neviditelně zasahují do existujícího řádu, činí tak v podvratné roli.
Odmítnutí Marine Le Penové znamená podporu Emmanuela Macrona pro druhé kolo, jak se dalo očekávat. Jak funguje vliv lóží, se ukázalo v prezidentských volbách v roce 2017, ve kterých byl Macron zvolen do Elysejského paláce. Předtím Grand Orient Francie pozval dva lidi, odděleně, na večerní představení . Oficiálně měli každý přednášku, po níž následovala beseda v sídle zednářského velmistra. Výběr vrhá světlo na to, kdo má podle bratrů z lóže nárok na nejvyšší úřad ve státě – a kdo ne. Pozván byl tehdy téměř neznámý Emmanuel Macron, člen Socialistické strany a ministr hospodářství socialistického prezidenta Hollanda a Jean-Luc Mélenchon, rovněž bývalý člen socialistické strany a bývalý ministr socialistické vlády.
Velký Orient se rozhodl pro Macrona, což se od té doby nezměnilo. Tato historie vysvětluje, proč Mélenchon vyzval své voliče, téměř 22 procent, aby ve druhém kole volili Macrona nebo aby hodili neplatné hlasy. Zatímco Macronovo členství v lóži je střeženo jako státní tajemství, Mélenchonovo členství je známé. V roce 2018 se podařilo lóži prosadit vítězství nynějšího rakouského spolkového prezidenta Alexandra Van der Bellena, který byl Mélenchonovým názorovým souputníkem a přítelem. Mélenchon tak může být již nyní zvoleným nástupcem Macrona za 5 let, což je ostatně více než pravděpodobné.
Už v roce 2017 Macronovi kmotři a volební stratégové pracovali na tom, aby se Le Penová dostala do druhého kola voleb, protože v tomto případě bylo Macronovo volební vítězství považováno za jisté. Buržoazní odpůrce François Fillon byl sražen krátce před prvním hlasováním „odhalením“ údajných nepřesností. Když byl Fillon premiérem, zednáři ho chtěli v roce 2011 svrhnout, což se nepodařilo. Pak se mu v roce 2017 pomstili.
V roce 2022 byl výsledek prvního kola hlasování ještě lepší. Potopení buržoazie a socialistů, dvou silných sil páté republiky, do bezvýznamnosti, umožňuje Macronovi absorbovat vše v takzvaném středu, zatímco s ním soupeří pouze ultralevice a pravice. S Mélenchonem jde také o „soutěž“, se kterou se svobodné zednářství umí dobře sžít. Pro Marine Le Pen lóže připravila opakování její porážky z roku 2017. Bylo celkem jedno, zda skončí s 34, 44 nebo 49 procenty, důležité bylo, aby zůstala třeba jen o jeden hlas za Macronem – a to se povedlo, byť velmi „podivným“ způsobem
U.S.C.A.E.
už vidím ako Imrich Gazda alebo Miroslav Kocúr si idú nohy dolámať aby sa kajali a verejne napísali a povedali kajúcne áno osočovali sme a hnusne