Stylita
1184

Boží slovo na den 26.3. A.D.2020

Ježíš řekl židům: „Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není právoplatné. Někdo jiný je to, kdo svědčí o mně, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je právoplatné. Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví pravdě. Já však nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli spaseni. Jan byl lampa hořící a svítící, a vám se zachtělo jen na chvíli radovat se z jejího světla. Já však mám svědectví větší než Janovo: totiž skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které konám, svědčí pro mne, že mě Otec poslal. A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Nikdy jste neslyšeli jeho hlas, nikdy jste neviděli jeho tvář a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal. Zkoumáte Písma, protože vy myslíte, že v nich máte věčný život - a právě Písma svědčí o mně; ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život. Slávu od lidí nepřijímám. Ale vás znám: nemáte v sobě Boží lásku. Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Přijde-li jiný ve vlastním jménu, toho přijmete. Jak vy můžete uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale nehledáte slávu jen od samého Boha? Nemyslete si, že já na vás budu u Otce žalovat. Vaším žalobcem je Mojžíš, na kterého vy spoléháte. Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. Nevěříte-li však tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“
Jan 5,31-47
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - A)
m.liturgie.cz/misal/03pust/04_04.htm
1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské země, přivodil si zkázu. Uhnuli brzo z cesty, kterou jsem jim přikázal. Ulili si býčka a klanějí se mu, obětují mu a říkají: Izraeli, to je tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země.“ Hospodin …Více
Denní liturgie (Cyklus - A)
m.liturgie.cz/misal/03pust/04_04.htm

1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské země, přivodil si zkázu. Uhnuli brzo z cesty, kterou jsem jim přikázal. Ulili si býčka a klanějí se mu, obětují mu a říkají: Izraeli, to je tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země.“ Hospodin řekl dále Mojžíšovi: „Viděl jsem tento lid, je to lid tvrdé šíje. Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti nim, ať je vyhubím; z tebe však udělám veliký národ.“ Mojžíš konejšil Hospodina, svého Boha, slovy: „Hospodine, proč plane tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl velikou silou a mocnou rukou z egyptské země? Proč mají říkat Egypťané: Do zkázy je vyvedl, aby je povraždil v horách, aby je vyhubil z povrchu země. Upusť od svého planoucího hněvu, slituj se nad svým lidem, jemuž hrozí zkáza. Rozpomeň se na Abraháma, Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, a zdědí ji navěky.“ A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil neštěstí, kterým hrozil svému lidu.
Ex 32,7-14

Žalm:
Pamatuj na nás, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu.

Zhotovili si tele u Chorebu
a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu
za sochu býka, který požírá trávu.

Zapomněli na Boha, který je zachránil,
který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi,
úžasné skutky u Rudého moře.

Rozhodl se, že je zničí,
kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený, u něho nepřimlouval,
aby odvrátil jeho hněv, jímž je chtěl zhubit.
Zl 106

Evangelium:
Jan 5,31-47

Církevní kalendář:
sv. Kastulus (Haštal)
Byl správcem císařského paláce v Římě, klíčníkem a zároveň horlivým křesťanem. V době pronásledování poskytoval službu křesťanům tím, že je ukrýval ve svém příbytku, v horním patře císařského paláce. Tam skrýval i papeže Kája a shromažďoval věřící k bohoslužbám. U Haštala se všichni navzájem povzbuzovali k vytrvalosti, statečnosti a posilovali se ve víře. Haštal byl prý přezdíván "Hostitel svatých." Jeho přítelem byl Tiburc, Říman vznešeného rodu a oba prý měli charisma uzdravování nemocných, pro které se obraceli na víru další pohané.
V paláci se cítili dlouho celkem bezpečně, protože nikdo neměl tušení, že císařský palác by mohl být tajným shromaždištěm křesťanů. Nakonec se je přece jen podařilo objevit. Možná, jak uvádí M. Liptovská, pomocí odpadlíka Torkváta, který zradil. Ďáblova taktika boje (svádět a poškozovat) proti věřícím se táhne celými dějinami Církve. Jak říká apoštol Pavel "nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla" (Ef 6,12) a dál vyzývá, abychom na sebe oblékli plnou Boží zbroj...V jiném listě uvádí: "...je psáno: ,Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku.´ Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval." (Řím 8,36-37) S těmito nebo podobnými myšlenkami zůstávali křesťané věrni a schopni odpouštět svým mučitelům
Císařský náměstek Fabián všechny přítomné křesťany u Haštala zajal a záhy dosáhli mučednické koruny. Haštal byl při vyšetřování třikrát natažen na skřipec a zbičován. Obzvlášť po něm chtěli, aby obětoval pohanským bohům Martovi a Jovišovi, snad proto, že jeho mučitelé v něm viděli oporu církve. Když se jim ho nepodařilo zlomit, zmučeného ho vhodili do jámy a za živa zasypali pískem. Jako jeho poslední modlitba v mukách je uváděna tato: "To je ten den, po kterém jsem toužil, hodina, kterou vítám. Děkuji Ti, Pane, že mohu trpět pro Tvé jméno."
Úctou ke sv. Haštalovi byla známa i Praha, která má roku 1368 i lebku sv. Haštala uváděnou mezi ostatky. Ta byla později přenesena do farního kostela na Staré Město, kde je v Praze dodnes uchovávána.
catholica.cz