Stylita
3430

Boží slovo na den 6.10. A.D.2020

Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s …Více
Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“
Lk 10,38-42
Dana22
7. október-Ružencová Panna Mária
verim.sk/…eho-ruzenca-bitka-pri-lepante/
Zázraky modlitby svätého ruženca – Bitka pri Lepante
7. októbra 1571 sa strhla bitka lodí medzi spojeneckými silami Neapola, Sardínie, Benátok, pápežskej gardy, Janova, Savoja v únii s johanitskými rytiermi proti flotile Osmanskej ríše. Bitka sa odohrala v zálive Patras v západnom Grécku. Aj keď boli osmanské sily …Více
7. október-Ružencová Panna Mária

verim.sk/…eho-ruzenca-bitka-pri-lepante/

Zázraky modlitby svätého ruženca – Bitka pri Lepante
7. októbra 1571 sa strhla bitka lodí medzi spojeneckými silami Neapola, Sardínie, Benátok, pápežskej gardy, Janova, Savoja v únii s johanitskými rytiermi proti flotile Osmanskej ríše. Bitka sa odohrala v zálive Patras v západnom Grécku. Aj keď boli osmanské sily ďaleko početnejšie, tzv. “Svätá liga”, ktorá mala zasa silnejšiu palebnú silu, v onen deň zvíťazila. Toto víťazstvo vážne obmedzilo pokusy Osmanskej ríše kontrolovať Stredozemie a výrazne zmeniť medzinárodné vzťahy od východu na západ. Dá sa povedať, že svet, ktorý dnes poznáme, by prehrou Svätej ligy vyzeral úplne inak. Táto udalosť je v histórii známa ako “Bitka o Lepanto”.
Pápež Pius V., ktorého pokladnica financovala časť tohto vojenského úsilia, nariadil, aby boli chrámy v Ríme otvorené k modlitbe dňom a nocou a povzbudzoval veriacich, aby prosili o príhovor Panny Márie prostredníctvom modlitby ruženca. Keď sa správa o víťazstve Svätej ligy dostala k pápežovi Piovi, rozhodol sa pridať nový sviatok do rímskeho liturgického kalendára. Siedmy október sa odvtedy nazýval sviatkom Panny Márie Víťaznej. Nástupca pápeža Pia, Gregor XIII. však názov tohto dňa zmenil na Sviatok Panny Márie ružencovej.
Naše vnímanie by nás mohlo zaviesť k akémusi rozrušeniu pri spojení matky Kráľa pokoja s vojnou, konfliktmi a problémami, ktoré opisujú bitku pri Lepante. Faktom však je, že táto slávnosť bola najprv chápaná ako oslava, podobná tomu, čo si pripomínajú Američania 4. júla alebo Európania ako Deň D. Pápež Pius V. (neskôr svätý Pius V.) interpretoval túto udalosť ako hnutie Prozreteľnosti v prospech Cirkvi a európskej civilizácie. Nemal žiadnu pochybnosť o tom, že triumf patril Božej Matke a že bitku na jej príhovor vyhrala práve Svätá liga. Takéto bojové združenia založené na kresťanskom náboženstve, viere a kultúre by dnes nebolo možné akceptovať. Niektorí by mohli považovať takéto počínanie za urážku skutočného kresťanského zmýšľania.
Skutočná história tohto dňa však ustúpila do hmly minulosti. V súčasnosti teda slávime sviatok Ružencovej Panny Márie, nie oslavu slávnej bitky, kde sa preslávila Panna Mária Víťazná. Pripomíname si však, aká účinná je modlitba ruženca. Je pre nás zdrojom meditácie a kontemplácie nad Pánovým životom a utrpením na zemi. Ak sa tu celkovo hovorí o boji, tak je to skôr boj nášho vnútorného života, najmä v našej túžbe modliť sa bez rozptýlenia.
Biblia je knihou bitiek. Naša viera je vyjadrením nádeje na obnovenie harmónie, ktorú Stvoriteľ zamýšľal medzi sebou a ľudstvom. Iný pohľad na našu vieru tkvie v poznaní toho, za čo bojujeme, ako aj to, proti čomu bojujeme. Boli sme umiestnení doprostred padlého sveta nielen kvôli tomu, aby sme sa vzdali jeho neschopnosti lásky, ale aby sme žili v rozpore s tým, čo je proti Bohu. Musíme vydržať. Ale aby sme dosiahli cieľ, pokúšajme sa napodobňovať nie padlé sily tohto sveta, ale Krista Pána, ktorý odobral moc mocným nie silou zbraní, ale silou svojej vôle milovať nás k smrti. Jeho víťazstvo bolo triumfálne. Aj v nás stále vníma bitku duše, podobnú tej z Lepanta. V strede týchto bojov vieme, že Kristus Pán bojuje stále za nás a že Panna Mária Víťazná je po jeho boku.
Stylita
z denní liturgie
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/27_02.htm
1. čtení:
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři! Slyšeli jste přece, jak jsem se kdysi choval, když jsem byl ještě židem: pronásledoval jsem Boží církev, že to přesahovalo všechny meze, a snažil jsem se ji zničit. V horlivosti pro židovství jsem ve svém národě předstihoval mnoho svých vrstevníků, protože jsem byl daleko …Více
z denní liturgie
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/27_02.htm

1. čtení:
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři! Slyšeli jste přece, jak jsem se kdysi choval, když jsem byl ještě židem: pronásledoval jsem Boží církev, že to přesahovalo všechny meze, a snažil jsem se ji zničit. V horlivosti pro židovství jsem ve svém národě předstihoval mnoho svých vrstevníků, protože jsem byl daleko více než oni zaujat zvyklostmi po předcích. (Bůh) si mě však už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. Neradil jsem se hned s lidmi ani jsem nešel nahoru do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou. Odešel jsem do Arábie a pak se znova vrátil do Damašku. Za tři roky potom jsem se odebral do Jeruzaléma, abych z vlastní zkušenosti poznal Petra, a pobyl jsem u něho patnáct dní. Z ostatních apoštolů jsem však viděl jen Jakuba, bratra Páně. Dovolávám se Boha za svědka, že nelžu, co vám tady píšu. Pak jsem šel do krajin syrských a kilikijských. Křesťanským obcím v Judsku jsem však zůstal osobně neznám. Pouze slýchali: „Ten, který nás kdysi pronásledoval, teď sám hlásá tu víru, kterou dříve ničil.“ A chválili kvůli mně Boha.
Gal 1,13-24

Žalm:
Veď mě, Hospodine, cestou odvěkou!

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši,
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu,
spřádán v hlubinách země.
Zl 139

Evangelium: Lk 10,38-42
Stylita
Dnes slavíme svátek svatého Bruna
sv. Bruno
Bruno, eremita
6. října, nezávazná památka
Postavení: poustevník, zakladatel OCart
Úmrtí: 1101
Patron: kartuziánů; vzýván proti moru
Atributy: kartuziánský hábit, kniha, kříž, lebka, prst na ústech, sedm hvězd, stromek, zeměkoule
Pocházel z Kolína nad Rýnem. Vystudoval v Remeši, kde byl potom kanovníkem, kancléřem a profesorem. V roce 1084 odešel …Více
Dnes slavíme svátek svatého Bruna
sv. Bruno
Bruno, eremita
6. října, nezávazná památka
Postavení: poustevník, zakladatel OCart
Úmrtí: 1101
Patron: kartuziánů; vzýván proti moru
Atributy: kartuziánský hábit, kniha, kříž, lebka, prst na ústech, sedm hvězd, stromek, zeměkoule
Pocházel z Kolína nad Rýnem. Vystudoval v Remeši, kde byl potom kanovníkem, kancléřem a profesorem. V roce 1084 odešel do údolí La Chartreuse a zde poblíž Grenoblu založil jeden z nejpřísnějších řádů. Po šesti letech ho papež Urban II. povolal za svého poradce. S papežem pak před císařským vojskem odešel na jih, kde později s papežovým souhlasem založil nejméně dva další kartuziánské kláštery. Zemřel v Kalábrii.

více: catholica.cz/?id=4751