01:12:33

Uhrík, Štefunko, Kollár, Ravasz, Blanár: Deň po prezidentských voľbách (17. 3. 2019) CELÁ DISKUSIA

Jediný tam dobre rozprával Uhrík,pretože čaputová aj ševčovič su siamské dvojčatá len ona verejne to ukazuje a on v skrytosti,ona liberálka verejná,on aj komunista skryty.Rovnaké zlo obidvaja.
Ferdo112 likes this.
Johanka2
Ide aj o migrantov a s tým spojenú islamizáciu.

medzicas.sk/prof-pitha-sme-…

Prof.Piťha: „Sme vo vojne – s islamom“

Na Trnavskej univerzite bola dňa 9.6.2016 prednáška a diskusia prof.Pithu (bývalý český minister školstva) o islame a imigrácii.
Kompletný text celej prednášky , ktorý bol rozdávaný najdete tu
www.postoj.sk/13734/ako-liberalizmu…
Rád by som sa pristavil pri tých najdôležitejších …More
Ide aj o migrantov a s tým spojenú islamizáciu.

medzicas.sk/prof-pitha-sme-…

Prof.Piťha: „Sme vo vojne – s islamom“

Na Trnavskej univerzite bola dňa 9.6.2016 prednáška a diskusia prof.Pithu (bývalý český minister školstva) o islame a imigrácii.
Kompletný text celej prednášky , ktorý bol rozdávaný najdete tu
www.postoj.sk/13734/ako-liberalizmu…
Rád by som sa pristavil pri tých najdôležitejších bodoch, vychádza totiž z celkového pohľadu a vývoja západnej civilizácie.
Ludskoprávna degenerácia myslenia
Pojem základních lidských práv byl v historii evropského práva znám dávno. Jeho uvedení do právního myšlení se přičítá Thomasi Jeffersonovi (1763-1826) a/nebo Johnu Lockovi (1632-1704). Ve skutečnosti však tento pojem poprvé použili dominikáni při velké právnické rozpravě, kterou vyvolali kvůli zločinům proti lidskosti. Učinili tak na základě relací svých misionářů, kteří referovali o zrůdných způsobech jednání Španělů s domorodci v Jižní Americe.

Vraťme se k Deklaraci a podívejme se na její další vývoj. Pod velkými lobbistickými tlaky byla nejrůznějším způsobem doplňována, zjemňována a rozšiřována.

Jednou o právo ženy na rozhodování o vlastním těle, známým jako potratový zákon, popřípadě kohokoli o ukončení vlastního života, známý jako zákon o euthanazii.

Podruhé o práva menšin často velmi zvláštního ustanovení (pacienti, lékaři, řidiči,?), až se tato listina stala život zmrtvující právní autoritou, která ve jménu lidských práv a svobod škrtí rozum zachovávající většinu, která přitom má na všechny menšiny s jejich právy vydělat.
Myslím si, že nejsem rasista ani nacista, ani šovinista ani náboženský fanatik, ale jsem přesvědčen, že celá tato lidskoprávní hysterie, která si vynutila politickou korektnost, tj. znemožňuje věcně mluvit, je neštěstí.

To, že může být kdokoli stíhán ? záminka se najde v monstrózní spleti zákonů snadno ? považuji za cestu k anarchii.

Prohlásit, že otec, který v půl dvanácté vezme klukovi mobil a pošle ho spát, nebo že babička, která plácne dvouletou vnučku přes prsty, když si znova a znova chce sáhnout na rozpálená kamna, se dopouštějí týrání, považuji za výrok proti záměru zákonodárců. Ti by totiž sotva zmíněného otce a babičku označili za válečné zločince a postavili vedle Eichmanna, Himlera, či krvavé Elzy.

Listina lidských práv a svobod je dnes postavena na hlavu a otevírá legální cestu k porušování právě těch nej-nej-základnějších práv člověka, třeba práva žít a narodit se. Dosti o tom.
Problém imigrantov
Je tomu, bohužel, tak, že do vyhrocené situace jsme se ? upozorňuji, že skoro všichni ? probudili z líbezných snů ukolébaní ve volně se pohybující síti utkané z dlouhotrvajícího nadbytku sociálních států. Není divu, že se teď chováme jako chroust, který spadl do podmáslí. Jednoduše si nevíme rady.

Nemluvit o realitě války a zastírat si ji mi připomíná chování dítěte, které si ručníkem zakryje tvář a myslí si, že je nikdo nevidí, protože ono samo nevidí nikoho. Je trestuhodným, že se slovo válka nesmí vyslovit.

Konflikt, střet zájmů, dramatické události, mezinárodní krize jsou výrazy, které patří do schématu míru a dají se řešit jednáním. Jenže jsme ve válce. Uvažovat ve schématech míru je nemístné.
Je třeba uvažovat v termínech války. Z toho mi vyplývá, že se máme starat o hranice a suverenitu. My se však zabýváme otázkou migrantů, což je strašný, ale odvozený problém.
Sme vo vojne, preto treba hranice brániť a chrániť
Hranice je třeba střežit a hájit. Suverenitu vyjádřit právními předpisy, především vízovou povinností. Hranice je ve válce linie pevně vojensky střežená. Za ní jsou nepřátelé. Na hranici se střílí. Výjimku tvoří člověk s bílou vlajkou, člověk s rukama vzhůru a beze zbraně. Protože bohužel bojují i ženy a dokonce děti, nelze je vyloučit.
Lidé, kteří přicházejí z území nepřítele, buď útočí, nebo jdou dobrovolně do zajetí. Jsou proto eskortováni do střežených táborů a upozorněni, že při pokusu o útěk se po jediné výzvě střílí. Tam jsou identifikováni. Pokud mají doklady, ověří se jejich pravost. Čas pobytu v běženeckém/zajateckém táboře je vymezen.
Po jeho uplynutí dostává každý vízum určitého charakteru nebo je eskortován před hranici, kterou přestoupil. Je-li usvědčen z diverze, je uvězněn. Tvrdí-li utečenec, že prchá do jiné země, budiž v uzavřeném vozidle vojensky eskortován a předán příslušným orgánům na hranici cílového či tranzitního státu.
Ako to funguje, keď je vojna ?
Až doposud nepadlo jediné slovo o charitě a milosrdenství. Pochopitelně, že mají své místo, ale nemůžeme o nich uvažovat jaksi odděleně, a to ve schématu míru. Milosrdenství v době války se projevuje teprve po skončení vojenské operace. Zajatí nejsou týráni, ponižováni, dostávají stavu války a zázemí odpovídající základní zajištění.
Ať je velkorysé! Příděl jídla však bude asi polovina toho, co je dávkou na muže a den těch, kdo hájí hranici. Žádné peníze nepotřebují. Dostanou-li vízum, je jejich sociální zajištění jasně vymezeno a podmíněno prací, která jim samozřejmě musí být nabídnuta.
To vše jeví se mi jako jasné a věcné. Včetně toho, že každý, kdo koná proti těmto příkazům, dopouští se velezrady, popř. válečného zločinu proti lidskosti a je podle toho rychle potrestán.
Nie je čas na neplodné debaty keď treba brániť vlasť
Obrátí-li se kterýkoli člen na ostatní s žádostí o vojenskou pomoc, protože se cítí ohrožen, jsou ostatní povinni tuto pomoc poskytnout. Neposkytnutí pomoci je zrada, a tedy přeběhnutí k nepříteli.
Nešilhejme po neutralitě. Není možná. Přejít na druhou stranu znamená vydat se všanc úhlavnímu nepříteli. Za takto vyhrocené situace není možné hledat akademická řešení a na konferencích (kvazi) odborníků debatovat o modelech soužití a prolínání kultur.

Problém je až příliš aktuálně reálný. Akademici zaspali a jsou čtvrtstoletí pozadu nebo vedle. Opakuji, že jsme ve válce a armády čekají na povel.

Navíc akademické úvahy podporují, resp. zakrývají nerozhodnost vlád a způsobují, že pod dojmem hrůzných zpráv (uřezávání hlav) emotivně vznikají fanatické návrhy, příp. i pokusy převzít obranu do vlastních rukou.
Tím se pak vytváří živná půda i nerozvážný dav pro schopného organizátora, který se brzo promění v diktátora-zachránce.
Politici nekonajú, pretože sa boja
Předně je třeba odlišit uprchlíky válečné a ekonomické. Vezměme nejdřív uprchlíky ze Sýrie a předního Východu.
Kdo může rozhodnout o vydání víza a ověřit pravost dokumentů? Jedině BIS.
Jak jednat ve válce, která se vymyká z rámce dosud platného mezinárodního práva? Útočníkem je ?islámský stát?, který státem není. Je seskupením po celém světě rozsetých teroristických organizací a center. Mnoho příslušníků tohoto hnutí má řádné občanství ve státech, které se brání.
Co, právně vzato, je ozbrojený útok na teroristické základny v jiném suverénním státě?
Jak odlišit vojáka protistrany od civilisty a jak vůbec určit, kdo stojí na které straně? Kdo jsou plně vycvičení lidé bez uniforem vybavení vojenskou technikou armády určitého státu?
V jakých kleštích, s jakými záměry, jakými prostředky a pod jakým dozorem se ocitají a jednají politici?
Porovnajme si to s Anglickom za vojny. Tieto slová mnou vyslovene otriasli.
Chce-li někdo změřit míru bezhlavosti široce otevřené náruče pro migranty, ať si to porovná s Anglií na počátku 2. světové války. Řekl by W. Churchil: Musíme velkoryse přijímat uprchlíky z Německa, je to naše humanitární charitativní povinnost?
Ako teda postupovať?
Z důvodů lidskosti je třeba běžence ošetřit, nasytit, vybavit nejnutnějším a po časově omezené krátké rekonvalescenci vrátit zpět.
Môžeme si za to sami ?
Čím víc hledám řešení, tím více shledávám, že jsme si všechny současné problémy vytvořili sami, protože jsme se pasovali na organizátory globalizace a nutíme všechny, aby přijali náš model společnosti jako to nejlepší a jediné správné. Přitom se rozpadáme a vymíráme.
Je to právě naše autoritativní představa, že věci jsou a budou takové, jak my je určíme, co nás teď nejvíce ohrožuje. Při šachové partii není možné protihráči nařizovat, jak má táhnout.

Je to vojna náboženstiev a ideí.
Současnou válečnou situaci vidím v podstatě jako střet tří náboženství.
Jeví se mi, že bez Boha nelze obstát v náboženské válce, do které jsme se dostali. Zlaté tele není ani dost velké, ani dost silné, aby podle přání globalistů udělalo pořádek.
Nakonec malou poznámku. Role křesťanských církví v této situaci vystupuje do popředí. Protože církev není tvořena hierarchií, ale je to společenství všech věřících, které hierarchie toliko řídí a vede, záleží na věřících, jak zcela osobně zvládnou svůj úkol. Je dvojí.

Předně nezradit, ale prohloubit svou víru. Znamená to zároveň nezradit svou vlast jako teritorium, v němž žijí.

Druhým je povzbudit ostatní a dávat jim naději. Úkolem křesťanů je, aby doslova vrátili odmítaného Boha na zem a předvedli, co je to život z víry. Že to jsou statečné činy a obětavé skutky vedoucí k pokoji. Katolíci si musí uvědomit, že stojí v boji za své rodiny, děti, domovy.
A na záver
Vše totiž nasvědčuje tomu, že válka i nezastavitelná krize většiny proběhnou. Pak na troskách dnešní skutečnosti začne budování nové společnosti pro novou situaci. V každém případě bude to nové stavěno z prvků toho starého.
Problém budoucnosti leží v tom, k čemu budoucí generace sáhnou.
Může to být to nejhorší, totiž plastiková současnost a lidství zbavení lidé, jaké tvoří a pak ovládá Zlo, vždy dočasně reprezentované nejchladnějšími mozky dané chvíle.
Na druhé straně se může sáhnout k tomu nejlepšímu a navázat na kvádry a desky z pravých kamenů, které stále ještě určují základy zachované z dřívějších epoch lidské společnosti.
Zmíním jen dva nejdůležitější: Mojžíšovy desky zákona a radostnou zvěst o vzkříšení Ježíše Krista, který sám sebe označil za kámen nárožní.
Dávam do pozornosti aj www.protiproud.cz/duchovni-svet/1789-nekolik-ve… prípadne ďalšie jeho texty.
pravyprostor.cz/petr-pitha-poli…
pravyprostor.cz/petr-pitha-ii-s…
pravyprostor.cz/petr-pitha-iii-…
pravyprostor.cz/petr-pitha-iv-n…
video.aktual…
Mates5485 likes this.
... na protest, že všetci su zapredaní ... a len klamu voličov:
Zdá sa, že túto genderovú ideológiu na Slovensku podporuje len zopár podplatených zapredancov, ktorí zrejme vlastné záujmy a kariéru nadradzujú nad záujmy nášho národa. Treba im v tom odvážne zabrániť. Aj v tom, aby nezneužívali média, financie, ale ani svoje úrady, funkcie a postavenia na šírenie a propagáciu škodlivej, nevedeckej …More
... na protest, že všetci su zapredaní ... a len klamu voličov:
Zdá sa, že túto genderovú ideológiu na Slovensku podporuje len zopár podplatených zapredancov, ktorí zrejme vlastné záujmy a kariéru nadradzujú nad záujmy nášho národa. Treba im v tom odvážne zabrániť. Aj v tom, aby nezneužívali média, financie, ale ani svoje úrady, funkcie a postavenia na šírenie a propagáciu škodlivej, nevedeckej genderovej totality.
actual-news.wixsite.com/…/v%C3%BDzva-mari…

Očakávam, že povie, že bude podporovať politiku ochrany života, pretože z pozície autority prezidenta dokáže na takúto politiku pozitívne vplývať. Ak toto nedokáže pán Šefčovič prehlásiť, voliť pôjdem, aby som vyslal odkaz, že mi na Slovenskú záleží, ale na volebnom lístku nezaškrtnem nikoho."
Kontroverzné vyjadrenie Mons.Chautura k 2. kolu prezident. Volieb
ľubica
....na výber vo volbách fakt pre katolíka nie je žiadna možnosť. No napriek tomu treba ísť a zaujať stanovisko! Ako? Tak že zneplatním volebný lístok ! Buď zakrúžkujeme oboch alebo dopíšeme tretieho. Volili sme ? Volili ! Volili sme žiadne zlo z dvoch predkladaných, ani červené ani dúhové.....