Správná reakce na tyto požadavky:

Německo: Kardinál Brandmüller hájí celibát kněží

Kardinál Walter Brandmüller se otevřeným dopisem reagoval na zveřejněnou petici osmi katolických křesťanskodemokratických politiků, kteří napsali německým biskupům, aby změnili praxi celibátu kněží, neboť jejich nedostatek se zvětšuje. Následuje plné znění dopisu kardinála:

„Protože jste se svou anticelibátní iniciativou obrátili na veřejnost, je třeba také veřejné odpovědi. Ta spočívá nejprve v otázce: Co vás jako politiky legitimuje k tomu, abyste zaujímali stanovisko k vnitrocírkevnímu tématu, které se vás netýká ani z titulu úřadu ani osobně?
Vaše odvolávání se na nedostatek kněží se přitom jeví v podivném světle, jestliže se pomyslí na stále se zmenšující počet návštěvníků bohoslužeb a věřících, kteří chtějí přijímat svátosti.

Když však přece trváte na své iniciativě, živíte podezření, že nejde přitom jen o celibát, nýbrž o první kroky k „jiné církvi“. V této souvislosti pohrávat si s národní německou zvláštní cestou vede do blízkosti schismatu a národní církve.

Jste si také toho vědomi, že tím jen pokračujete v kampani, která v Německu běží již od začátku 19. století – a až dodnes ztroskotala?
Zpochybňujete způsob života, který byl převzat a věrně žit převažujícím počtem kněží s rozmyslem a z vlastního popudu. Pro ně znamená vaše kampaň osobní urážku.

Patrně vám nepřišlo na mysl, že tím také urážíte samého Ježíše Krista, Syna Božího. Bez manželky žijící kněží nečiní jako učedníci Ježíšovi nic jiného, než že přijali za vlastní způsob života svého mistra.

Patrně vám také není známo, že celibát kněží spočívá na apoštolské tradici. Je spolehlivým výsledkem zkoumání, že na počátku zajisté byli ženatí mužové svěceni na biskupy a kněze, ale ode dne vysvěcení pokračovali sice v rodinném životě, ale ne v manželském společenství.
To také znamená, že „světová církev“, to je také ekumenický koncil, nesmí a nemůže ignorovat apoštolskou tradici.
Proto je třeba vyslovit naléhavou prosbu ukončit toto diskusi, která nás již až k znechucení obtěžuje a uráží a navíc rozmnožuje zmatek mezi věřícími.“

Tato jasná slova kardinála Brandmüllera se nesetkala s příznivým ohlasem u Karla Lehmanna, jiného německého kardinála. Na stránce www.bistummainz.de/bistum/aktuell/nachrichten.html diecéze Mainz se zabývá otevřeným dopisem kardinála Brandmüllera a osobně ho napadá. Oněch osm křesťanskodemokratických politiků označuje za „zasloužilé“, téma celibátu je „nevyřízené a diskutuje se o něm v církvi již 40 let“. Píše o kardinálovi Brandmüllerovi: „Při všem porozumění pro silné námitky proti dopisu osmi politiků styděl jsem se jako biskup, jenž dlouho působí v Německu, kvůli tónu, který mluví z tohoto otevřeného dopisu.“ Především je nanejvýš zklamán, jak jsou v něm tupeni zasloužilí politici, kteří se po desetiletí zasazují o církev. To není v naší zemi stylem, se kterým vzájemně komunikujeme při rozdílnostech mínění.

Zdroj: www.kath.net/detail.php