Zjevení 20 kap. začátek:
1 Tu jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který má v ruce klíč od propasti a veliký řetěz.
2 Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana,
3 na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn.
4 Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. –
5 Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se těch tisíc let nedovrší. –
6 To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let.

Moje výhrady k hodnocení otce Eirene:

-V konci času bude třeba přímo poslouchat Boha bez hierarchie. > To ale není přece žádná novinka. Jan evangelista přece ve svém listu říká mezi vámi a Bohem není žádný prostředník jen Ježíš Kristus. Pokud hierarchie je pravověrná (v odkazu našeho Pána) není přece žádný problém její službu přijímat, pokud se ale stane nevěrnou, nemohu se na ní odvolávat. Odvolávat se musím vždy jen na Boží učení a v něm setrvávat, o tom bude můj osobní soud před Bohem. Pán Ježíš též vůči náboženské elitě své doby ukázal opozici, když se stala nevěrnou vůči podstatě Mojžíšova zákona a své následovníky nevedl k otrocké poslušnosti této hierarchie, ba právě kvůli osobnímu přístupu k záležitostem Božím nezávisle na tamní hierarchii, byl exemplárně odstraněn.

-Definice duše je dnes další náboženský pojem, který je velice neurčitý, dokonce nejnovější překlady bible se mu vyhýbají a duši raději nahrazují slovem život nebo já. Myslím, ale že je to škoda a právě irské poselství mě přivedlo k tomu, že nad pojmem duše přemýšlím. Dle irských poselství se zdá, že duši definuje jako dveře otevřené ke stvořiteli v našem nitru (jako například když je počítač napojený v online režimu přes internet přímo na svého hard i soft konstruktéra nebo jako když sonda na Marsu je napojena na své pozemské řízení). Toto napojení může selhávat (černá duše) nebo může být dokonale prostupné z Boží strany (světci, Panna Maria). Irské poselství celkem asi správně připomíná, že Bůh po zkoušce (týká se andělů i lidí) v níž potvrdím svoji vůli nerespektovat Boží pokyny ohledně oprávněné nadřazené stvořitelské vlády v mém životě se prostě ode mne odpojí a takovou situaci nazývá třeba Janovo Zjevení druhá smrt. Bůh zkrátka ukončil své napojení na duši a takový stav není ztrátou existence, ale ztrátou Boha a Bůh oprávněně takovou duši vidí jako mrtvou- následuje stav pekla. Pokud bude antikrist inkarnací ďábla, kterou Bůh připustí, tak samozřejmě v tomto slova smyslu nemůže mít duši, tak jak byla výše definovaná. Otec Eirene by měl tuto výhradu adresovat spíše Bergogliovi, který ve svých žoviálních katechezích motá vše (až popření pekla) nesrovnatelně více, než se může zdát z irských poselstvích.

-Zdá se že selhání hierarchie v konci času oznamuje i Janovo zjevení, když mluví o falešném proroku o šelmě v rouše beránčím (13kap-evidentně pokažené duchovní vedení) a o tom, že v konci času bude muset Bůh poslat extra proroky (Henoch, Eliáš), aby výpadek kvalifikovaného Božího vedení byl nahrazen. V mé jezuitské formaci a i potom dále jsem se nesetkal s tak dobrou interpretací svátostí jako od laika profesora filosofie Sousedíka (92let). Církevní dějiny rozhodně interpretuje lépe laik Dr. Radomír Malý než kněz Kadlec, ze kterého jsem studoval a z jeho interpretace jsem si vůbec neodnesl propojení nutnosti koncilů čelících bludům, které ďábel nakladl před církev v postupu času. I důsledkem Fatimského poselství je spíše to, že ve veřejném prostoru bude pravá Kristova církev zadušena (popravena) a logicky tedy bude muset jít do podzemí, protože Pán slíbil, že ji brány nebeské nepřemohou- tím ovšem je logicky předpověděno skončení zjevné vlády papež> biskupové >kněží a zbyde jen to, co v podzemí bude mít váhu, tedy kněžská služba svátostí.

-Osobnosti za stránkou Varování vůbec nejsou důležité. Už II.vat.kon. i JPII stále opakovali: do budoucna, nechť pravda není prosazována jinak, než silou pravdy samé. Tedy žádné opření o tituly, ale tituly samy musí dokázat že rozumí pravdě lépe než ti ostatní, jinak jsou k ničemu. Po exkomunikacích a tahání po církevních soudech vizionářky Vassuly se vůbec Pánu nedivím, že vizionářku za irskými poselstvími drží od veřejnosti dále, zvláště má-li oznámit tak výbušné téma, jako falešný papež.
-Jak chce Eirene vést zbytek Kristovy církve v apokalypse, když vizionáři přestali být oficiálně dávno relevantně rozlišováni hierarchií na pravé a nepravé (hierarchie je dnes co do učení totálně rozbitá, jiný názor na věc má on a jiný já) a přesto apokalyptické pasáže u Daniela i u Jana předpokládají, že bližší určení bude v patřičném čase dáno (rozpečetěno). Duch sv. si může posloužit kýmkoli a také si posloužil . Starozákonní proroci byli většinou laici, kteří se najednou objevili z Pánova pověření (v 15kap Janova evangelia je příslib i pro novozákonní dobu). V ustálených a konzistentních časech se dá verifikace vedení Duchem sv. svěřit instituci, v časech převratných zaběhané instituce obvykle selžou nebo lépe řečeno: převratné doby vzniknou tím, že ďábel téměř nepozorovaně pokazí kompetentní instituce.

Irská poselství jako jediná přímo ukázala na údajného falešného papeže (doplnila Emerichovou a sv. Františka z Assisi přímým ukázáním na dotyčnou osobu), proto byla briskně odmítnuta, aniž jim byla poskytnuta doba pro přinesení ovoce, jako u ostatních poselství. 7let problematického pontifikátu Františka staví Irská poselství opět do první řady kandidátů na opravdovou mluvu z nebe. Právě Františkovy kauzy, jako např. jeho exhortace AL, dohoda z Abu Dabi, amazonská synoda, problém sexuality redukovaný už jen na pedofilii, jeho věroučně matoucí dialogy s ateistickým novinářem, problematické rozhovory v letadle....., to vše nás nutí přehodnotit vývoj po koncilní teologie, jejímž plodem je František a nakonec i Vela. Tato pyšná bohověda se dopouští sama vážných věroučných chyb (už Jan Pavel II se vyjádřil kriticky k vývoji současné teologie), které mimo překvapivé předpovědi určitě nejsou v irských poselstvích. Pokud za jediné rozumné kritérium posouzení vezmu pravověrnost (shoda s neměnným Kristovým učením, předávaným katolickou církví od doby apoštolů), pak musím především zaútočit na Bergoglia a jeho modernistické křídlo v katolické církvi, než na irská poselství. Spíše on a jeho křídlo dnes mate katolickou církev a je možná nakonec dobře, že se mohou projevit po letech skryté destruktivní práce na teologických fakultách, kdy rozvolnili naše dříve dokonale konzistentní myšlení.

Domnívám se, že Velké varování by mohlo mít dobrý základ i v biblických předpovědích (vše další je jen mojí dedukcí- psáno kurzívou).

Když se přečte L kap21 dále než bylo uvedeno v předchozím příspěvku, tak tam čteme:

26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.

27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou.

28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“

Kdyby to byl onen Den poslední našeho starého světa pod vlivem ďábla, tak by ve verši 28 nebylo že vykoupení je blízko, ale že se děje> hraje to tedy spíše na to, že je zde právě předpověď Velkého varování, jakožto příchodu Pána pro výstrahu.

Podobně u Mt v kap. 24 čteme:

27 Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.

28 Kde je mrtvola, slétnou se i supi. (možná poukaz na to, že se setkáme s tím, jaký podíl jsme měli na Kristově oběti na kříži- jak naše hříchy ho vytvořily a pak zase naopak, jak jsme skrze lítost a pokání z něj čerpali sílu pro lásku)

Zatímco předchozí verše by mohly hrát spíše na Velké varování, následující pak spíše na den soudu, ale tento úsek by mohl být nakonec možná vztažen na obě události:

29 Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.

30 Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.

31 On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.

V Matoušově evangeliu je pak výstraha, která začíná takto:

40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. --------

Kdyby tato Matoušova poznámka se týkala až dne soudu, bylo by spíše uvedeno druhý půjde tam, kde bude pláč a skřípění zubů nebo přímo napsané peklo, takto je ale spíše vyjádřeno, že se lidstvo rozdělí na ty, kdo Velké varování přijmou a na ty, kdo ho zatím odmítnou.

V Lukášově 17 kap.pak čteme podobné sdělení o konci času:

34 Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán.

35 Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána.

36 Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán.“

37 Když to slyšeli, otázali se ho: „Kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“

V Janově zjevení je pak v 6.kap představení 6. pečetě právě spíše o Velkém varování, než o něčem jiném:

12 A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl

13 a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody,

14 nebesa zmizela, jako když se zavře kniha, a žádná hora a žádný ostrov nezůstaly na svém místě.

15 Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní – jak otrok, tak svobodný, všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách,

16 a volali k horám a skalám: „Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!“
17 Neboť přišel veliký den jeho hněvu; kdo bude moci obstát?

Omlouvám se v mém komentáři za zmatek s 3. a 4. šelmou z Daniela. Pokusil jsem se dát Irská poselství předpovídající děje v konci času do souvislosti s biblickými vyjádřeními, ale moc se mně to nepovedlo. Jak správně uvádí Ladislav Bajza onou 4. šelmou je evidentně říše Antikrista (z irských poselství by to hrálo na říši, která vznikne ze současného Západu rozšířeného o Blízký a Střední Východ s jádrem nikoli patrně v USA jako dnes, ale v EU, to bude onen poslední Babylon a šelma z moře z Janova Zjevení 13kap). Její zničení zapříčiní Boží zásah nikoli nějaká další šelma. Ovšem patrně Bůh k tomuto jejímu zničení použije bývalé říše - ony předchozí šelmy (u Ruska a Číny je jejich závěrečná role v Irských poselstvích předpověděna). Usuzuji na takovýto scénář i z biblických poselství:
Da 7,12 I zbylým šelmám odňali jejich vládu, ale prodloužení života jim bylo dáno až do jisté doby a času. ------
Da 11,40 Potom v čase konce se s ním bude trkat král jihu, ale král severu jej smete vozbou a jezdci a mnoha loděmi. (zde v dalším textu se Da asi opět vrací k Antikristovi) Přijde do různých zemí, zaplaví je a projde jimi........
Da11 ,44 Avšak poplaší ho zprávy z východu a ze severu, proto vytáhne velice rozhořčen, aby vyhladil a zkáze zasvětil mnohé.
Da 11,45 Postaví také svůj hlavní stan mezi moři a horou Ozdoby svatosti. Tehdy dospěje až ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl.¶
Da12,1 A právě v onom čase povstane Michael,¶ ten velký velitel, jenž zastává tvůj lid,¶ a nastane čas soužení,¶ k jakému nedošlo, co jsou národem, až do onoho času.¶ A právě v onom čase unikne tvůj lid,¶ každý, kdo se nachází zapsán v knize.¶
Da 12,2 Tu mnozí z těch,¶ kdo spí v prachu země, procitnou,¶ jedni pro život věčný,¶ ale druzí k naprosté hanbě pro věčnou ohavnost.¶
Da12,4 Ale ty, Danieli, ta slova uzavři a tu knihu zapečeť až do času konce. Mnozí budou prohledávat a poznání se rozmnoží.¶

Irské proroctví, které má být Pánovým komentářem posledních událostí potvrzuje sesuv civilizace umocněný zprvu skrytým později zjevným vládnutím Antikrista (patrně 3.říše z Danielova proroctví, Babylon, asi Evropská Unie s přidruženými zeměmi Blízkého a Středního Východu se spolupracujícími dalšími zeměmi celého světa mimo Rusko a Čínu). Tuto říši mimořádně krutou zlikviduje útok Ruska a Číny (asi 4. říše z Danielova proroctví), ovládnutí bude usnadněno tím, že Antikrist je vlastně vyslaný špion z Číny, samozřejmě Žid, aby rozložil a ovládl Západ. Tři dny tmy pak ukončí satanovu vládu nad zemí a slavný příchod našeho Pána uvodí vládu jeho osvědčených (ti z apokalypsy i ti z dob minulých, kteří budou vzkříšeni) na této zemi, které má trvat po tisíc let. Jeho Slavný příchod tak bude mít dvě části: první bude oním Varováním (soud na zkoušku), nedá se určit kdy přijde ( jsou nám sděleny jen události velkému Varování předcházející: papež odejit z Říma, vraždy třech vůdců, z nichž prvním byl Kadáfí, z přírodních úkazů pak třeba vize druhého slunce....) druhou částí slavného Pánova příchodu pak bude den po třech dnech tmy, kdy očistěná Země konečně uvítá svého pravého Pána.

První list Janův (jinak apoštol lásky a milosrdenství) končí slovy: Děti chraňte se model. V tomto listu na začátku je i výstraha proto bludařům ( v podání Janově- proti antikristům): Vyšli z nás, ale nejsou z nás.>> Teď už jsme na vrcholu, protože je zasažena sama hlava mystického těla Kristovy církve (je trním korunována), ale i ona (jeho církev) bude muset projít stejnou křížovou cestou jako její Pán (viz. 3. fat. poselství).

Protože toto setkání je hodně nevěrohodné a kdyby do něj někdo začal opravdu rýpat, tak by první malér mohl být umocněn, takže je to jen tak nadhozeno pro ty, kteří Bergogliovi bezmezně věří, ale ten incident s čínskou ženou je přece jen trochu rozkolísal v přesvědčení o velkém otci milosrdenství. Vše je ale dokonale neurčitě podáno, aby se nešlo v epizodě dál rýpat a maximálně byla použitelná jen v jediném koridoru a to takovém, že se vrátí Bergogliovi jeho laskavá a lidská tvář.

Souhlasím, že nás Bergoglio vede k Antikristu, ale zatím musíme čerpat z této sváděné instituční církve Kristovy svátosti, jako dítě, které nutně potřebuje rodiče, třeba i špatné. Teprve událostí Varování nebo pokud k němu nedojde brzy, tak vyhrocením situace v církvi třeba nad evidentní neplatností svátostí, dojde i k vnějšímu oddělení. Zatím je nutno spíše mluvit o oddělení v myšlenkách a slovech, které musíme vůči Bergogliově stylu aplikovat, přesně tak jako se Benedikt stáhl ze současného proudu katolického myšlení a mluvení. Dále ale máme mezi sebou ve veřejném prostoru Kristovu přítomnost ve svátostech, byť i nad touto jeho přítomností ve veřejném prostoru se stahují mraky, aby nadále pak byl jen pro ty, kteří budou časem vyhnáni na poušť a o které se pak Pán sám postará, jak slíbil ve Zjevení apoštola Jana.

Máme svobodu a tak můžeme dělat určitě věci lépe a hůře, záleží ale spíše na tom z jaké strany věci posuzujeme, jestli ze strany od nás (a pak jsme dospěli k současné formě vysloužení) nebo podle Boha (a pak je lepší patrně ta předchozí forma). Přesto si myslím, že je škoda, že ta předchozí forma neumožňovala vysloužení v mateřském jazyce a že se dával takový důraz na její ostatní vnější projevy (třeba i orientaci k východu a zády k lidu), místo na důležitost výstižnosti slov a gest při bohoslužbě. V tomto ohledu je velkou škodou, že jsme ztratili příklad vysloužení eucharistie Benediktem XVI, který toto vše dokonale představoval.

Přesto si myslím, že větší prioritou je prozření člověka ze svého sevření ďáblem, naším neštěstím je nedocenění přímého vedení Božím Slovem (jsme synové Adama a Evy- dědičný hřích), které se nakonec nejvíce projevuje v našich vzájemných křivdách (ďábel vládne lidem skrze rozděl a panuj), čímž následně trpí i ostatní příroda. Hitler měl velký soucit se zvířaty, ale nikoli s lidmi. Pavel toto lapidárně konstatuje ve svých listech, volně cituji: Tvorstvo sténá a trpí, dokud Boží synové neprozří....I kdybychom zavedli ty nejlepší zákony s ohledem na přírodu, nevyřešíme tím podkladovou destrukci v našich srdcích a duších a tím je hřích. Toto mylné řešení sleduje i úřadující papež (viz. jeho encykliku Laudato si), proto jeho velká aktivita vyjde nakonec naprázdno nebo spíše do velkého záporu. Nefunkční nebo dokonce pokažený duchovní pilíř bude nakonec příčinnou zkázy všeho, pokud Bůh nezakročí. Řeší nátěr pilíře nikoli, jak by měl, zdravost jádra masy pilíře.

Na tento web máte přístup i Vy.
Spíše ukazuje tristní roztříštěnost dnešních katolíků, kteří dříve byli jednotní pod jednou pravdou. Bohužel tato jedna pravda nebyla od určité doby možnou jedinou Pravdou, ke které lidstvo mělo dojít a pak ji následně mělo ctít. Narážím na poztrácení čísti věrouky ohledně prvotního zhoubného vlivu ďábla nebo ohledně toho, že Bohu skutečně záleží na spáse všech lidí i těch kteří jsou nám dnes trnem v oku, určitě jsme též ztratili pokorné následování (nebudete-li jako děti...) odkazu našeho Pána... Zdá se, že jsem ztratili kvůli tomuto mnohému Boží požehnání a musíme se pokusit ho znovu získat už né jako celek, ale jako část. Měli bychom teď soutěžit o to, jaký směr v katolické církvi se vydat, abychom znovu získali tak nutné Boží požehnání a vyhnuli se té časti katolíků, kteří o toto nestojí, ale o to více stojí o "požehnání tohoto světa".

Ano Bůh se nám podrobil v tom, že sestoupil do našeho hříchu, aby nás z něj vytáhl do své spravedlnosti (spravedlnosti nebe, jeho řádu) nikoli, že by sestoupil a blahovolně přijal naše úlitby Jemu a naši upytlíkovanou spravedlnost povýšil na spravedlnost nebe. To by nebylo dobré se pak těšit na věčný život; bylo by to pak celé velké pokrytectví ala komunismus nebo dnešní politická korektnost nositelů dobra a demokracie....

Po jej vystúpení dospela k záveru, že Cirkev je „matkou“ a „ako každá dobrá matka, vychádza zo seba, aby prijala všetkých svojich synov a dcéry.“ Zdá sa, že to neplatí pre tých, ktorých Ribeiro zabil.

Trochu špatný překlad, ale patrně se chce trefně říci, že je to jen otázka času, kdy bude Bergoglio vyzván takovýmito aktivistami z našich řad, aby ze své klíčové pravomoci zašlápl ty bigótní, fundamentalistické hady. A protože jsem také děti nebeského Otce, tak se jen pokorně modlíme, aby Otec už brzy dovolil naší Matce PM rozšlápnout hlavu Hada, aby přestal držet naše bratry a sestry v oparech své mlhy a svého zhoubného šálení.

Milý Kalistratosi, bylo by lépe si ušetřit celkový soud nad Liborem, prostě nám dle Kristova učení toto nepřísluší. To že se Libor zabývá apokalypsou je něco co máme prostě dělat, abychom nebyli slepí jako v době Noemově. Druhá věc je, pokorné zpřesňování znamení času i pracné rozlišování mezi proroky falešnými a pravými, tam bych rozvíjel s Liborem diskuzi nebo bych se do to toho jen prostě zatím nezapojoval a nechal to těm, které to nějak pálí. Zamítnout však celou tuto oblast je proti Pánově výzvě, abychom uměli rozpoznat znamení konce, jako umíme a musíme předpovídat přírodní děje, máme-li si v tomto světě rozumně počínat. Že se zabýváme fungováním papeže je důležité a když nám papež špatně funguje, tak to ale vidí spíše ti mimo jeho poslušnostní jurisdikci. Pak je to i pro pravoslavné důležité apokalyptické znamení viz. z 2Te ---až bude odstraněn ten [funkční papežství], kdo brání příchodu Antikrista... (nebo aspoň pro ty pravoslavné, kdo si uvědomují důležitost Pánem ustanoveného papežství; a Libore dík, že mezi takové patříš a díky tomu hrubě nesouhlasím s názorem, že na toto katolické forum nepatříš) Antikrist totiž bude mít globální dosah a ubránit se jeho zhoubnému mesiášskému syndromu pseudozáchrany Země se může jen ten, kdo ho identifikuje jako Antikrista (pseudomesiáše). Styl vyvedení pastoračního trendu nastoleného II. vat. kon. cestou pokoncilních papežů konče Benediktem bylo neúčinné, vyvedení koncilu skrze změnu paradigmatu křesťanství skrze Bergoglia je ale přímou přípravou na příchod tohoto ďáblova mesiáše- Antikrista, ikonicky představujícího všechny kristologické bludy, s cílem přitáhnout co nejvíce lidí do této poslední utopie. Nakonec v Janově apokalypse je i poukaz na zdrcující pokažení duchovního světa (šelma v rouše beránčím, falešný prorok); zneužití papežství by pak dokonale naplnilo tyto biblické předpovědi i pojmy, to by si měli uvědomit všichni křesťané, jinak skončí v náručí této ošidné duchovní líbivosti spočívající v svět zachraňujícím křesťanství, nikoli duše ale svět. Biblická apokalypsa slibuje, že se Bůh postará, aby tento podvod, který by většinu lidstva stáhl do pekla, se ďáblovi nepovedl. Ďábel ale přesně bude bránit svůj podvod skrze útoky ve výše předvedeném Kalistratově stylu. Místo skutečně racionální kritiky chybných bodů v argumentaci našich bližních zaútočí skrze naši duchovní nepozornost raději na celého člověka jako takového. Naše kritika Bergoglia totiž není v tomto osobním stylu, ale je kritikou jeho fungování jako papeže. To by každý křesťan měl totiž stále dělat nade vším, nejen nad papežstvím, totiž rozlišovat -je to v Kristu nebo nikoli. Kritizuji názor nebo jsem použil právo na kritiku spíše k odstranění nepohodlného oponenta mého světa, ve kterém se mně nechce nic měnit a jsem s ním dokonale spokojen, takže ho musím jen bránit. Jenomže tato soběstačnost je přesně tou pýchou za jejíž rozpoznání i pomoc s její nákazou se máme pokaždé modlit v modlitbě ---neuveď nás v pokušení (soběstačnosti), ale zbav nás od Zlého. Kéž tato kauza s Liborem ti milý Kalistratosi pomůže toto nákazu Zlým v sobě rozpoznat (viz. též tříska v oku bratra a trám v našem).

Němcům, ale i Francouzům, bych ohledně objektivně natočeného filmu u případu s podezřením na posedlost vůbec nevěřil, totiž tu objektivitu jádra problému. V obou těchto státech fakticky neuznávají fenomén posedlosti ( a to i v katolické církvi; viz. svědectví exorcisty Gabriela Amorta) a všechny záhadné jevy kolem posedlosti buď přechází nebo neobjektivně racionalizují, jen jako problém psychiky. Film je pro takovéto předpojaté zdůvodnění dokonalý argument, vše natočí tak, aby potvrdili základní nevyřčenou premisu, totiž totální shození fenoménu posedlosti. Posedlost je další z fenoménů, na kterém se současná katolická církev rozděluje.

Jen snad související poznámka k tématu:, podobné rozdělení dnes způsobuje přístup k otázkám víry a mravů. Jedna strana uznává jejich naprostou nadřazenost a i naši podřízenost pod jejich apelem a druhá strana (, která má na své straně i úřadujícího papeže) to nevidí takto ostře, ale spíše otázky víry a mravů dnes nově vysvětluje, spíše tak jak to vidí a řeší státní zákony na Západě, když je nemůže ovlivnit původním biblickým apelem, tak se podřídí a alibisticky najdou jakoby racionální výmluvu pro změnu paradigmatu (základní přístup, vysvětlení- už né Boží Slovo, ale Duchem sv. inspirované vědecké poznání).

Teď nám tady chybí ti, kteří Knihu Pravdy napsanou Marií Božího Milosrdenství (na kterou se toto poselství odvolává) opravdu dobře znají. Osobně se domnívám, že apel odejít tam není takto vehementně propagován, ale naopak je tam uklidnění, že Bůh se sám postará, aby zdravá část církve byla spíše vyhozena tou částí nezdravou. Začíná to podobně jako u vkladatele "Varování" hrát na falešné zjevení diskreditující Knihu Pravdy zevnitř (navenek se staví se do pozice zastánce Knihy Pravdy, ale ve skutečnosti jde proti jejímu duchu), tak jako Bergoglio rozkládá církev zevnitř (navenek se staví do pozice zastánce Kristovy církve, ale ve skutečnosti ji fakticky rozbíjí zevnitř).

U nás zatím misál zůstává nezměněn. Toto poselství patrně naráží na nový rituál, který možná vzejde z amazonské synody. Ti co toto připravují nebo pod rozmělněným pokoncilním vedením církve liturgicky dávno experimentují, by měli od takového počínání okamžitě odejít ať už jako aktér nebo konzumenta takto chybně vysluhovaných svátostí. Sám jsem u některých jezuitů byl svědkem jejich snahy takto experimentovat s cílem co nejvíce přiblížit liturgii chápání dnešních lidí. Tehdy jsem nepočítal s podloudným vlivem ďábla na takové tvořivosti. Myslím, že dnes mnozí a mnohde zašli příliš daleko, fakticky za hranu platnosti. Problém nastane, až většině budou výsledky tohoto experimentování nanuceny v nějakém nařízení nadřízených (podobně jako v roce 1969 byla nějak nařízena liturgická obnova, s obrácením oltáře čelem k lidu- údajně vyplývající z II. vat. koncilu), že musíme přejít na tyto změny, které byly naznačeny v prezentovaném textu údajně inspirovaného sdělení PJ.

Falešného papeže máme už teď, pravým papežem je jen Benedikt. Kdo sleduje Bergogliovo počínání ví, že má dobře našlápnuto na odstranění Eucharistie, tak jak byla Pánem ustanovena, vždyť už dnes k ní nemá žádnou úctu (neklekne před ní) a svévolným dovolením rozhřešení smilníkům ( exhortace AL) ji vlastně zneuctívá. Každý křesťan musí hájit výlučnost Kristova odkazu a nikoli ho srovnávat nebo dokonce podřizovat ostatním náboženstvím, to není o pohrdání lidmi ale bludy v nichž se mnohdy tito lidé a civilizace nacházejí- Bergogliovo falešné milosrdenství by je v nich klidně nechalo. Kéž by katolíci jeho "úžasně vstřícnou pastoraci" prokoukli jako takovou, kterou je, totiž satansky rafinované zneužití Kristova odkazu- nevezmeš jména Božího nadarmo. Jde k Božím věcem i s nimi zachází, ale mnohdy to dělá přesně opačně, než by měl. Určitě se tak stává dokonalým předskokanem Antikrista, který se asi brzy objeví, aby Bergogliův odkaz roztáhl a podpořil i světskými nástroji, už teď je to v katolické církvi jen o charitě, míru... Tímto žádaným a deklarovaným vnějškem jsme se nechali oslepit k tomu, že podstata naší víry je nám dávno odnímána. Měli jsme začít u té podstaty (Boží Slovo) a pak bychom měli mír i blahobyt, jenomže to by zde nesměl působit ďábel, který vše obrací naopak a bláhoví lodičkové se do jeho tenat chytají i je ochotně vytvářejí, aby posléze zplakali nad konci tak úžasných pastorací i ideologií.

Problém patrně nastal tímto:

Vyhlásenie pustovníkov preto stiahlo „našu poslušnosť pápeža Františka a spoločenstvo so Svätou stolicou“.

Bohužel zatím nelze takto veřejně vypovědět poslušnost nadřazené hierarchii, i když s jejím některým počínáním nesouhlasím. Pán Ježíš také neodmítl provoz chrámu, ale jen nešvary v něm provozované. Důvod, pro který budeme nakonec Bergogliem vyloučeni, je také důležitý. Tento se mně nezdá příliš dobrý, PJ též nevyzýval k rebélii proti vládě světské ani duchovní- křesťané byli vyloučeni, oni se nepotřebovali odlučovat- chrám i synagoga přirozeně vedli k Ježíši Kristu. To že je chrám i synagoga vyloučili bylo právě pádem chrámu i synagogy a jejích správců.
Kdyby byli vyloučeni kvůli kritice homosexuality a potratů, tak by to bylo už vážné a jasným důkazem, že katolická církev byla znásilněna a nám ukradena. Ono se to nakonec stejně patrně stane, ale ten čas zde ještě není, přijde patrně až Bergoglio v rámci ekumeny přijme výklad eucharistie, který zastávají protestanté. Z mnoha symptomů jeho počínání se dá vyvodit, že vnitřně je na jejich straně a už možná i mimo křesťanství. Vše se ale musí jasně prokázat a tak musíme zatím trpět tímto zmatkem, jako PJ a jeho učedníci trpěli přetahovanou ve výkladu dějin spásy s farizeji a saduceji, než se křížem vše jasně neukázalo.