Devátý den.
Skutečný příběh se ve Schlöndorffově snímku Devátý den stává modelovým dilematem mezi záchranou svého života a odpovědností ke své víře.
Film začíná v ponuré atmosféře koncentračního tábora v Dachau, kde je za protinacistický odboj ve speciálním kněžském oddělení vězněn abbé Kremer. V době války tu bylo kolem 2500 kněžích z Německa i z okupovaných území; přežila asi polovina.
Vězni z tohoto oddělení jsou vystavováni stejně brutálnímu psychickému i fyzickému násilí jako ostatní, útěchou jim není ani porce vína navíc. I sám Kremer o Dachau říká: "Tam, odkud pocházím, tam není bůh." Ta věta předznamenává i jeho další osud.
Kremer totiž z tohoto pekla na zemi na chvíli vyvázne. Je vyslán na devítidenní "dovolenou" do Lucemburku, kde má místního biskupa zlomit ke spolupráci s německými okupanty. V opačném případě ho čeká návrat do Dachau, v případě útěku pak smrt pro něj i ostatní duchovní z tábora.
V Lucemburku se zbídačelý Kremer setkává se svou rodinou, ale i s mladým důstojníkem …More

Rozhovory karmelitek.
Květen 1789. Do kláštera v městečku Compiegne přicházejí dvě mladé dívky, každá s odlišným pohledem na život a okolní svět, jejich uvedení do asketického stylu života se ujímá matka Marie (Jeanne Moreau). Vzápětí vypukne ve Francii revoluce a bratr jedné z nich, příslušník vysoké šlechty, hledá v klášteře útočiště. Když jej pronásledují revoluční orgány, obě mladé jeptišky jsou postaveny před soud...
Prvotní předlohou k filmu ROZHOVORY KARMELITEK je román německé spisovatelky Gertrud von Le Fort (1876-1971), která se věnovala postavení ženy v křesťanské společnosti. Podle jejího románu Die Letzte am Schaffot (1932) napsal francouzský dramatik Georges Bernanos (1888-1948) divadelní hru Rozhovory karmelitek, která byla na jevištích uvedena až po jeho smrti (1949). Román i jeho dramatizace vycházely ze skutečné události francouzské historie, kdy bylo šestnáct jeptišek karmelitánského řádu popraveno za spiknutí proti revoluci. Děj se soustřeďuje na diskuzi o obecném …More

Vychovatelka.
Už jako batole žila Helen Kellerová obklopena absolutní tmou a tichem. Slepota a hluchota v ní někdy vyvolávaly návaly vzteku, které její rodiče brzy přestali ovládat. Proto si Kellerovi vezmou na pomoc mladou učitelku, která je sama částečně postižená. Mladá Annie dokáže Helen pomoc pochopit svět, který nevidí a naslouchat lidem, které neslyší.

Dopisy otci Jákobovi.
Krásný film o odpuštění. Doživotně odsouzená vražedkyně Leila dostane milost a musí vypomáhat starému slepému pastorovi Jákobovi. Komorní snímek fisnkého režiséra Klause Härö nabízí konfrontaci lidí, z nichž jeden zasvětil svůj život víře a druhý se vyrovnává se smrtelným hříchem.

Inspektor se vrací.
Píše se rok 1912 a britská ekonomika je na vzestupu. Bohatý majitel továrny se suknem pořádá slavnostní večeři na počest zasnoubení své dcery se synem svého odvěkého rivala v podnikání. Má velké ambice stát se členem vyšší šlechty a svatbu své dcery vnímá jako důležitý politický krok ve svém budoucím podnikání. Avšak tuto nádhernou a radostnou chvíli přeruší nečekaná návštěva nového inspektora, který přichází vyšetřovat sebevraždu mladé, pěkné a sebevědomé slečny Evy.

Dlaně.
Neskutečně silný a vpravdě filosofický film, který syrovým černobílým obrazem dokumentuje dojemné osudy několika rozličně zmrzačených žebráků z polorozbořené čtvrti Kišiněva a zakládá na nich rozjímání o životě - o zlém, všezničujícím systému a spásné víře (Bohu). Pravdivost utrpení těch ubožáků je sama o sobě dosti silným soustem, avšak rozšíření o filosofický rozměr v podobě monologu hlasu otce, vypravujícího právě ony smutné příběhy a svěřujícího životní moudra ještě nenarozenému synovi, dostává snímek do vyšší dimenze. Pro věřícího člověka, který se zároveň nesmířil se zmiňovaným "systémem", bude tento film druhou Biblí, předzvěstí Soudného dne a následného vykoupení.

Ve službách papeže.
Historický film, který zachycuje souboj vůle dvou silných individualit ve sporu sochaře Michelangela a papeže Julia II. o výzdobu Sixtinské kaple.

Marcelino, chléb a víno.
Ve své době nejslavnější španělský film, natočený podle literární předlohy J. M. Sáncheze Silvy, který se inspiroval křesťanskou legendou. Příběh začíná retrospektivně vyprávěním kněze, přivolaného k umírajícímu děvčátku právě v den, kdy městečko slaví každoroční slavnost sv. Marcelina. Malý chlapec Marcelino, jehož našli františkánští mniši jako odložené nemluvně před branou svého kláštera, vyrůstal v komunitě řeholníků až do svého šestého roku. Tehdy se stal zázrak.

Filip Neri - Buďte dobří, pokud můžete.
Taliansky životopisný film patróna mládeže a humoru, svätého Filipa Neriho. Príbeh jednoduchého svätca a jeho chovancov bol nakrútený už v roku 1983, no stále prekvapí jeho aktuálnosť a divácka obľúbenosť. Tento legendárny dvojdielny televízny film konečne vychádza i v slovenskom znení v úplnej, nezostrihanej verzii! Hlavnú úlohu v slovenskom znení stvárnil herec Marián Labuda. „Buďte dobrí, ak môžete“, týmito slovami napomínal Filip Neri svojich mladých chovancov. Tí boli ovocím opusteného a skorumpovaného Ríma v období 16. storočia. Filip Neri sa postavil proti spoločnosti, ktorá bola zahľadená do seba. Stal sa z neho vychovávateľ detí a mládeže. Prostredníctvom veselosti, hier a dobrej nálady odovzdával mládeži základne hodnoty života. V roku 1610 ho pápež Pavol V. vyhlásil za blahoslaveného a roku 1622 pápež Gregor XV. za svätého. Je patrónom mládeže a humoru. Jeho neporušené telo odpočíva v rímskej bazilike Chiesa Nuova.

Uvnitř naživu.
Dokumentární film o vlivu hudby na starší pacienty s Alzheimerovou chorobou.

Úžasná milost.
Poutavý příběh založený na historických faktech, se odehrává na přelomu 18. a 19 století v Anglii. Jedním z vášnivých politiků té doby byl odhodlaný mladík William Wilberforce, jehož ideály o lepší budoucnosti spolu s ním sdílela i jeho krásná a milující žena Barbara Spooner (Romola Garai). William celý svůj život věnoval boji za práva černochů a za zrušení obchodu s otroky. Jeho houževnatost a víra nakonec vedla roku 1833 k odhlasování zákona zakazujícím otroctví. Smutným faktem ale zůstává, že William se tohoto významného dne nedožil.

Babettina hostina.
V devatenáctém století v Dánsku se dvě postarší dcery protestantského pastora z odlehlé vesnice Martina a Philippa vzdaly svého života ve prospěch otce a jeho farnosti. Po letech k nim jako hospodyně nastoupí francouzská uprchlice Babette Harsant. Nějakou dobu po smrti otce se rozhodnou uspořádat hostinu pro celou vesnici na oslavu stého výročí jeho narození a Babette je prosí, aby ji mohla přichystat. A nikdo netuší, že hodlá předvést vesničanům zážitek, na nějž budou moci vzpomínat do konce života.

Terezička.
Patnáctiletá Terezie Martinová si vynutí na papeži a biskupovi předčasný vstup do jednoho z nejpřísnějších klášterů, na Karmel. Film, který je natočený podle autobiografie Terezie z Lisieux, jež byla prohlášena papežem Janem Pavlem II. za učitelku Církve.

Popieluszko - svoboda je v nás.
Tento film nás přenese do Polska v pohnuté době mezi roky 1980 až 1984, kdy v gdaňských loděnicích vzniklo hnutí Solidarita, tedy nezávislé odbory, které se postavilo režimu v tehdy komunistickém Polsku a výraznou měrou přispělo k jeho pádu. Hrdinou filmu je skutečná postava polského katolického kněze Jerzyho Popiełuszka, který se stal jedním z hlavních symbolů této doby. Popiełuszko veřejně podporoval hnutí Solidarita a kritizoval komunistický režim. Byl sledován polskou tajnou policií, jejíž čtyři příslušníci ho dne 19. října 1984 zbili do bezvědomí a jeho tělo přivázané k závaží hodili do přehrady na řece Visle. Zatímco například film General Nil o generálu Fieldorfovi, vykresluje komunisty v tehdejším Polsku jako poskoky Sovětského svazu, bez jehož "rad a pomoci" by se neobešli, v tomto filmu jsou již soudruzi velice samostatní a schopní poradit si s "nepřáteli" státu sami i bez cizí pomoci. A nutno dodat, že je vidět, jakými byli pilnými žáky rudých …More

Bella.
Nina přichází pozdě do práce. Nestalo se jí to poprvé, a tak ji šéf restaurace, ve které pracuje, vyhodí před všemi kolegy. Jeho bratr José, bývalý fotbalista a nynější šéfkuchař odjíždí za ní, i přes výhrůžky svého bratra. Stráví spolu nádherný den, během kterého se dozvídají o osudech toho druhého. José se dozvídá, že Nina je těhotná a chce jít na potrat, protože nechce přivést dítě na svět do své bezútěšné situace. José zase velmi touží po dítěti, kvůli staré ráně. Nechá se Nina rozmluvit od potratu?
Film získal v roce 2006 cenu diváků na filmové festivalu v Torontu.

Podivuhodný.
Neil Baldwin se narodil po 2. světové válce a má potíže s učením. Chuť do života mu však nechybí a s podporou jeho matky Mary zanechává své práce řezníka, aby se přidal k cirkusu jako klaun Nello. I Když cirkus odjede bez něj, nepřestává věřit. Stěhuje se na univerzitu v Keele, kde jeho matka pracuje jako uklízečka. Sám ze sebe neoficiálně udělá „uvítače“ nových studentů. Je mu svěřena správa jeho vlastního neoficiálního fotbalového týmu, který je pojmenován po něm. Roku 1992 se stává maskotem a kustodem svého oblíbeného fotbalového klubu Stoke City. Neil si neklade žádné meze – jeho zájem o náboženství ho dovede k amatérskému kázání, zatímco si sám sebe představuje v parlamentu u čaje s premiérem nebo na univerzitě v Cambridge, kde se seznamuje s princem Andrewem a dostává se tak na Vánoční kartu královny. S jeho nezdolným odhodláním překonat životní překážky a smrt jeho milované matky je Neilův život – PODIVUHODNÝ.

Maria Montessoriová.
Česko má svého Jana Amose Komenského, Itálie má svou Mariu Montessoriovou. Když v roce 1892 vstoupila do posluchárny lékařské fakulty římské university "La Sapienza", vzbudila všeobecnou pozornost. Byla vůbec první ženou-studentkou v celé historii fakulty. Nikdo tehdy netušil, že bude nejen první italskou lékařkou, ale že se stane i jednou z nejvýznamnějších osobností Itálie vůbec. Měla odvahu a systematičnost muže a vnímavost a citlivost ženy. V dosud mužském oboru psychologie tak přišla s revoluční myšlenkou respektovat osobnost dítěte a představit si svět z jeho úhlu pohledu. Když pak dokázala přivést skupinu retardovaných dětí ke státní zkoušce, kterou absolvovaly s lepšími výsledky, než děti z normální školy, začalo se mluvit o "Montessoriové zázraku". Její převratná metoda začala dobývat svět. Maria však nebyla jen nadšenou psycholožkou a pedagožkou. Měla svou lásku a ani ona jako kterýkoliv smrtelník nebyla chráněna proti zklamání a trápení.

Utrpení Panny Orleánské.
Úryvek ze stejnojmenného slavného filmu z roku 1928

Bezpodmínečná láska.
Samantha je autorka dětských knížek. Se svým manželem bezstarostně žijí na ranči v americkém státě Tennessee. Když je ale její muž zavražděn, Sam ztrácí vůli k životu. Prostřednictvím dvou dětí, kterým pomůže, se znovu shledává s kamarádem ze školních lavic Joem, který pracuje s problémovými dětmi. Jeho laskavost a víra pomáhá Sam postavit se znovu na nohy.
Film je inspirován životem a prací manželů Denise a "Papa Joe" Bradfordových, kteří v Nashville v Tennessee pomáhají problémovým dětem z okraje společnosti.

Zázrak naší Paní z Fátimy.
Filmové zpracování skutečné události zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě roku 1917. V té době se třem dětem, desetileté Lucii, jedenáctiletému Františkovi a sedmileté Jacintě každého 13. dne v měsíci zjevila žena, která se představila jako „Královna posvátného růžence“. Nabádala lid k obrácení a modlitbám, jinak že začne další světová válka. Požadovala též zasvěcení Ruska svému neposkvrněnému srdci. Dne 13. října 1917 došlo ke známému slunečnímu zázraku, jež spatřilo na 70 000 lidí, včetně policie, novinářů, ateistů a agnostiků. Příběh ukazuje lásku, utrpení a statečnost malých prostředníků velkých tajemství.