no tak nic... a nebo aspoň tohle:

"Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám." Matouš 7,1-2

je mi vás líto...

Pax vobiscum.

Vzájemná příbuznost organismů je dnes dohledatelná a doložitelná pomocí nejmodernějších vědeckých metod a ten fascinující proces vývoje v jistém řádu dokládá Božího Ducha snad ještě víc než kdykoli dřív...

První "ryba", která "vyšla" na souš nebyla dnešní ryba, ale předek dnešních obojživelníků... Měli bychom si všichni uvědomit, že nelze tvrdit, že se jakýkoli dnes žijící organismus vyvinul z jiného dnes žijícího organismu - v jednom čase jsme všichni (člověka nevyjímaje) v podstatě sourozenci života a naši vzájemnou příbuznost je třeba objevovat ve společných předcích, kdy vznik jedinečných nových druhů by se dal přirovnat k rozvoji jedinečnosti každého dítěte od jednoho páru rodičů (bude-li dvacet dětí, jejich další potomci si ponesou něco unikátně svého s přidáváním vlastností od přivdaných či přiženěných příbuzných tak dlouho, že se třeba praprapravnoučata nebudou vůbec vzájemně podobat a jen si to představme za mnohem delší čas)

Navíc se postupně přichází na to, že si obě teorie vlastně ani moc neodporují, protože se u některých dnes odlišovaných skupin dá spočítat, že jejich předci žili vedle sebe déle, než si zatím vědci mysleli a společný předek pochází z mnohem staršího období...
Co se týče unikátních hranic mezi druhy a současné "evoluční pauzy" - tj. že ryby plodí ryby, žáby plodí žáby ... z člověka že se zrodí zas jen člověk a nevznikají nové "přechodné články" ... Milí zlatí, tak dlouhou časovou škálu, jaká je potřeba k ustálení druhu si ani nedokážeme představit (vždyť naše lidská historie pokrývá jen nepatrný zlomek existence života)... Navíc, stále se dají najít nejen druhy, ale rovnou celé skupiny druhů, které se zrovna vyvíjejí - většinou se to pozná tak, že už mají mezi sebou jakési rozdíly, ale ještě to není na 100% - takže evoluce nám běží před očima, jen se správně dívat...

Ano - jsem zastáncem evoluční teorie, teorie velkého třesku atd. a biblickou verzi vzniku vesmíru a života beru jako výklad určený posluchačům na jiné vědecké úrovni (neříkám nižší, ale jiné!)
Ne - není mi proti mysli představa, že jsem se vyvinula z "opice" a ani jiné "urážející" myšlenky v evoluční teorii prezentované
Ano - jsem věřící a praktikující katolík, přičemž za hlavní rozdíl mezi člověkem a zvířaty považuji Bohem svěřenou nesmrtelnou duši, svobodnou vůli vybrat si mezi zlem a dobrem a schopnost tyto mezi sebou rozeznat, lidský cit a svědomí a v neposlední řadě možnost vědomého zakoušení Otcovské Boží Lásky skrze jeho milosrdenství a oběť Ježíše Krista
Ne - nemyslím si, že bych si odporovala a že bych si měla vybrat jenom jeden názor :-) Jeden kněz nám kdysi v náboženství s úsměvem předal nádhernou myšlenku: Věda a víra nejdou proti sobě, jdou jenom někdy blíž a někdy dál od sebe, ale obě postupují různými cestami k jednomu cíli, který nejspíš překvapí všechny zúčastněné... A toto se snažím šířit jak mezi vědeckými kolegy, tak mezi spoluvěřícími...

Evoluce je kořenem odpadlictví od Krista v postmoderní teologii. Papež Pius XII. jen mírně pootevřel evoluci dveře a další papežové Jan XXIII., Pavel VI., Jan Pavel II., Benedikt XVI. jí je otevřeli dokořán. Kdo z papežů, biskupů, kněží věří v evoluci, u toho je skoro každé jeho slovo pohyblivé, nepevné, čili evoluční. Své myšlenkové a morální pády si omlouvá opět jak jinak - evolucí. Kolik je katolických biskupů, kteří nevěří v evoluci? Asi pouze Eliáš Dohnal a jeho spolupracovníci na Ukrajině. U pravoslavných biskupů v Rusku nebude situace asi lepší. Někteří pravoslavní kněží však evoluci, Bohu díky, odmítají. Zesnulý ruský patriarcha evoluci, pokud vím, také odmítal, ten dnešní ji asi neodmítá.